Jak rozumíme počítačům?

Dokážete sami vyřešit problém, který se vyskytl na vašem počítači? Nebo jste úplní začátečníci a sbíráte znalosti? V tomto článku a zamyšlení se podíváme, co si vlastně po tímto vším představit.

Určitě jste si také někdy položili otázku, jestli počítačům dostatečně rozumíte. Když se však na tuto otázku podíváme trochu podrobněji, zjistíme, že ji musíme rozdělit do dvou částí. První část by se dala formulovat asi takto: rozumět, tedy ovládat počítač, a pracovat s různým softwarem. Druhá takto: rozumět také vnitřnostem počítače, tedy hardwaru, a umět si poradit v případě nějakého problému.

A právě toto mě inspirovalo napsat tento článek, který pojednává o IT vzdělanosti a částečně také poradí, co základního byste měli znát v té či oné kategorii uživatelů.

Už to, že čtete na Internetu tento článek, dokazuje jeden fakt: pokud jste vše zvládli bez pomoci někoho jiného, můžete o sobě říct, že máte minimálně základní schopnosti ovládat počítač. Ale ovládat internetový prohlížeč dnes zvládne téměř každý, a proto to nemůžeme za žádných okolností brát tak, že počítači rozumíme. Co je posláním každého člověka? Zachovat rod, pečovat o sebe a naučit se ovládat počítač. Snad trochu ironická až výsměšná otázka, nicméně si myslím, že něco pravdy na ni bude. Počítače se totiž staly nedílnou součástí života každého z nás a nevzdělanost v této kategorii může přinést v mnoha případech jen nepříjemnosti. A jak jim porozumět?

Jednoduchá rada asi neexistuje. V první řadě by to měl být náš vlastní zájem, protože dnes už velmi stěží naleznete povolání, kde nevyžadují alespoň základní znalosti ovládání počítače. Výpočetní technika se učí na školách, existují různé vzdělávací kurzy, také jsou tu zkušenější známí a v neposlední řadě také odborná literatura a časopisy. Tady všude se dá o počítačích něco dozvědět. Jste-li úplnými začátečníky a studentská léta máte za sebou, ostatní možnosti vám možná nabídnou řešení. Pokud jste pokročilejšími uživateli, nezbývá než doporučit poslední uvedený zdroj a také Internet, který se informacemi o počítačích jen hemží. A existují také odborné konference, veletrhy a výstavy.

Jak tedy poznat, kolik toho o počítačích vím? Co je nejdůležitější, abychom si mohli říct, že si dokážeme ve většině případů poradit sami? Jednoznačná odpověď je velice složitá. Můj učitel výpočetní techniky s námi probírá základy práce ve Wordu. Na otázku, k čemu nám bude hromadná korespondence, oddíly a další pokročilejší funkce odpověděl prostě, že se nám to bude jistě někdy hodit. Ale to někdy znamená kdy? Velice povrchně jsem prolistoval knížku o přípravě na ECDL (European Computer Driving Licence), tedy zkoušku Evropský řidičák na počítač. Tam velkou část tvoří právě kancelářský balík. Že by tedy toto? Pochopil jsem, že na střední škole se toho, alespoň na začátku asi nikdo moc nenaučí, a také to, že pokud nechci dělat nějakou sekretářku, je mi to k ničemu. Pokud si jako já vypěstujete vlastní postupy práce, neradi se jich vzdáváte, a to platí i u počítačů. Používání postupů, které nemáte sami ověřené, mohou znamenat riziko, že něco uděláte špatně, a to může v jistých případech vyvolat problémy. Ale to už odbíhám.

Pokud pracujete v kanceláři, zcela vám postačí základní softwarové ovládání počítače, a pokud narazíte na problém, vyřeší ho za vás správce IT infrastruktury firmy. Pokud pracujete doma a vyskytne se problém, nabízejí se v podstatě dvě možnosti: buď zavolat nějakému známému nebo zanést počítač do servisu. A v minimálně druhém případě vás to bude něco stát. Není tedy lepší se alespoň pokusit problém vyřešit samostatně? Zcela určitě.

Záleží však na podstatě problému. Můžete mít výborné softwarové znalosti (tvorba www stránek, programování, zpracování fota a videa, grafika aj.), ale pokud to bude problém hardwarový, zřejmě se svými znalostmi moc nepochodíte. V opačném případě, kdy jste hardwarový odborník, asi problém nebude, protože bez pokročilejších znalosti softwaru se asi těžko dělá něco uvnitř skříně. Je tedy zřejmé, že přes znalost softwaru (tedy alespoň jeho využívání) je to už jen krůček ke znalosti pevných součástí počítače. Zde pomůže literatura, články v informačních médiích a hlavně vlastní zkušenost.

Když poprvé sami vyměníte svůj paměťový modul, budete mít skvělý pocit, že jste něco dokázali, a pak už se s větším sebevědomím pustíte třeba do výměny grafické karty, procesoru, přidání nové komponenty nebo dokonce ke stavbě celého počítače. Je k tomu však dlouhá cesta a jedině pílí se dá něco naučit. Z chyb se tady člověk učí a protože počítačový hardware není zrovna levnou záležitostí, jistě budete pečlivě vážit své kroky.

Něco jiného je teoretická znalost hardwaru, tedy toho, jak jednotlivé komponenty pracují a znalost počítačových technologií (sítě, bezpečnost apod.). Tady už se potom spolu s bohatými praktickými a teoretickými znalostmi stáváte znalci a nabízí se zde cesta pracovat v IT průmyslu.

Co je tedy dobré znát?

Hierarchická struktura postupně získávaných znalostí:

1. Základní vládání počítače, tj. zapnutí, vypnutí, základní práce v operačním systému (nastavení obrázku na ploše, vzhledu, spořiče, změna hesla…), psát a tisknou text ve textovém editoru, prohlížení internetových stránek, zapnout a hrát hru.
2. Pokročilejší nastavení a správa operačního systému a počítače (defragmentace disku, instalovat a mazat aplikace, měnit podobu svého systému – struktura složek, nabídek), práce s aplikacemi, pokročilejší funkce v kancelářském balíku, plná teoretická orientace v systému, vypalování.
3. Základní nastavení hardwaru (instalace nových ovladačů, nastavení HW aplikací, diagnostika), výměna základních komponent (přídavné karty, operační paměť, pevné disky, optické mechaniky), znalost softwarového zabezpečení počítače, ovládání aplikací, síťová komunikace, sdílení dat.
4. Základní teoretická znalost hardwarové struktury počítače, výměna, upgrade a zprovoznění nových komponent, základní nastavení v BIOSu (bootování, datum a čas, vypnutí/zapnutí integrovaných zařízení na desce), orientace obecně v hardwaru, kompletní znalost využívání softwaru.
5. Výrazně pokročilé nastavení a znalost BIOSu (frekvence FSB, paměti apod.), instalace a reinstalace operačního systému, kompletní zprovoznění nového počítače, základní znalosti sítí a jejich struktury, nastavení a zabezpečení sítě, pomoc začínajícím uživatelům.
6. Výrazná znalost hardwaru, softwaru, sítí a bezpečnosti, schopnost dokonale zabezpečit počítač proti vnějším vlivům, práce v registru Windows, základy GNU/Linuxu a programování, dokonalá znalost příkazového řádku a dávkových souborů, dokonalá pomoc ostatním s problémy.
7. Schopnost sestavit a nakonfigurovat síť, práce v GNU/Linuxu a tvorba jednoduchých aplikací a popřípadě dobrá znalost tvorby webových stránek, dobrý přehled ve světě IT.
8. Udržovat a zdokonalovat znalosti počítačů, pomoc méně znalým.

Tento přehled znalostí je samozřejmě obecný a záleží na každém, která oblast ho více zajímá. Ale ideální nabývání znalostí spočívá v postupném čtení různých materiálů a vlastní prací s počítači.

Toto odvětví je tak rozšířené a existuje nespočet firem zabývajících se nejrůznějšími obory IT. Je naivní si myslet, že lze o počítačích vědět vše. A je naivní si myslet, že tento článek bude nějakou revolucí v rozvoji počítačové gramotnosti. Držme se hesla: každý svého štěstí strůjce a jděme každý svou cestou. A počítače budiž nám v tom nápomocny…

Článek původně vyšel dne 15.3. 2005 na webu svetpocitacu.com.