I když na trhu stále převládají periodika v papírové podobě, uchyluje se stále více redakcí i čtenářů k jiným alternativám. Ptáte se jakým?
Klasický papír
Papír má oproti většině možností nesporné výhody. Je lehký, ohebný, přenosný, dobře čitelný a nepotřebuje zdroj napájení. Každý z vás se s ním již setkal (i kdyby to nyní mělo být poprvé) a je jasné, že ke dnešnímu dni je stále upřednostňován čtenáři i výrobci a distributory tištěných periodik. Nic však není dokonalé a i tisk na papír skýtá mnohá úskalí. Z komerčního hlediska je jistě největší nevýhodou jistě poměrně vysoká cena a nákladná distribuce. Z hlediska ekologie zase vadí ničení přírody v honu za kvanty celulózy.
Webové stránky
Již klasický zdroj nejrychleji aktualizovaných informací ze světa i z domova. Webové stránky se staly ideálním doplňkem k papírovým vydáním (nejen) deníků. Jsou snadno dostupné, neustále aktuální a levné. Mnohé časopisy dokonce kladou svá webová vydání na první místo, takže se doplňujícím stává papír. Není se čemu divit, hlavně méně rozšířená periodika s omezenou čtenářskou obcí tímto způsobem mohou ušetřit celé jmění, při zachování počtu svých nepočetných příznivců.
Mnohé noviny a časopisy již začaly přístup alespoň k některým článkům zpoplatňovat. Musíte tedy například poslat SMS a zaplatit tak určitou sumu, za což obdržíte kód. Ten naťukáte do prohlížeče a dostanete přístup ke kýženému zdroji informací. Ostatní, co za čtení neberou od čtenářů platby, a přesto svá webová vydání považují pro chod redakce za důležitá, se uchylují k využívání reklamních bannerů. Firmy jsou za lukrativní místa na stránkách vysoce čtených periodik ochotny zaplatit poměrně zajímavé sumy.
Elektronická distribuce
Máte-li přístup k počítači, můžete si svým oblíbeným periodikem (samozřejmě za předpokladu, že patří mezi takto distribuovaná) listovat na jeho obrazovce. Jednoduše si koupíte či předplatíte výtisk novin a on vám místo na papíře přijde elektronickou poštou či si jej stáhnete z webu. Jde o relativně nový způsob šíření psaného slova, s čímž souvisí také omezená čtenářská obec. Lidé totiž mávnutím kouzelného proutku nepřejdou z papírového na digitální vydání, změna bude pravděpodobně postupná.
Tento krok je však do budoucna poměrně zajímavý, neboť je úspornější na náklady, ekologičtější a snadno skladovatelný (těch pár megabajtů na disku ještě zvládnete). Předplatné vás v elektronické podobě vyjde o dobrou polovinu levněji a navíc je tato alternativa vhodná, chystáte-li se například žít delší dobu v zahraničí.
Touto formou distribuce se v dnešní době ve velkém zabývá například společnost NewspaperDirect, na jejíchž stránkách www.pressdisplay.com si můžete objednat celkem přes 250 druhů novin z pětapadesáti zemí. Společnost se sídlem v Kanadě má také po zeměkouli rozesetu síť terminálů, v nichž je možné si žádané noviny zakoupit a vytisknout. Českou republiku v její nabídce reprezentují zástupci MF Dnes a Lidové noviny.
RSS (Really Simple Syndication)
V té nepřeberné změti informací ve většině periodik by se jistě hodilo mít jakýsi zkrácený přehled pro orientaci. V papírovém vydání to řeší obsah, stručně sumarizující vše důležité. Co když se ale pohybujete na Internetu a nejste přívržencem jediných novin či časopisu? Co když vás zajímají čistě určité informace? Vyhledávače jsou jistě alternativou, ale je zde (pokud nechcete použít placené databáze) i pohodlnější cesta s tajemným názvem RSS.
RSS je XML formát umožňující přebírání zdrojů na Internetu a následnou přehlednou prezentaci uživateli. V praxi to probíhá tak, že provozovatel webové stránky založí RSS kanál (nemusí být jen jeden), na nějž se napojují uživatelé a nechávají si zobrazovat seznam odkazů (například názvy článků) a doplňující informace, jež upřesňují, co se za daným odkazem skrývá. Při získávání informací z RSS odpadá nutnost registrace, která je například u newsletteru nutná, takže tuto cestu využívají i lidé, kteří se jinak zdráhají sdělovat své osobní informace. Efektem RSS by mělo být zvýšení návštěvnosti a také udržování stálého kontaktu se čtenářskou obcí. Psané slovo lze doplnit i o podcasting, což je vlastně umístění odkazů na zvukové nahrávky do RSS a jejich následné nahrání do MP3 přehrávače. Dnes je RSS kanál nedílnou součástí každého většího webu.
Elektronický papír
E-papír je tenký a flexibilní polymerový arch se vzhledem papíru. Rozdíl je v tom, že elektronický papír je tlustší a má větší hmotnost než papír neelektronický, neboť obsahuje mikroskopické částečky. Ty jsou uloženy mezi dvěma polymerovými listy, které je zobrazují jako bílé či černé v závislosti na elektrickém náboji. Stejně jako papír opravdový je i e-papír reflexivní, takže z něj lze číst pod jakýmkoli zdrojem světla. Nevyužívá žádné podsvícení, jako to dělají LCD obrazovky, ani nevyzařuje světlo, což činí CRT monitory. Je také bistabilní, což znamená, že používá proud pouze ke změně obsahu zobrazení. Jakmile je obraz vytvořen, zůstává na obrazovce i po vypnutí proudu.
Technologie využívané v e-papíru jsou v podstatě dvě, Smartpaper od Gyricon Media a technologie společnosti E-Ink stejného jména. Základ je stejný, ale každá využívá trochu jiný přístup. Arch Smartpaperu je tvořen statisíci mikroskopických trubiček naplněných olejem a velkým množstvím miniaturních plastových kuliček, které jsou natřeny zpola na bílo a na černo a jsou dipólově nabity. Když pak na jednu ze stran trubičky působí náboj, vyvolá se rotace určitých kuliček, dochází tak ke změně barvy jednotlivých bodů a vytváří se kýžený text či obraz. E-Ink je zase založen na mikrokapslích o průměru menším než lidský vlas, naplněných čirým olejnatým roztokem, v němž se nacházejí miliony pigmentových mikrokuliček ve dvojbarevných kombinacích (například bílá a černá). Působením elektrického náboje se kuličky opět přesouvají z jedné strany mikrokapsle na druhou, čímž dochází ke změně barvy bodu.
S e-papírem souvisí nedávné oznámení antverpského deníku De Tijd. Ten se rozhodl pro zkušební distribuci na diskutovaném médiu, jako vůbec první z periodik na světě. Cen 400 eur za kus je přehnaně vysoká, s nástupem sériové výroby se však má dostat na zlomek této částky. V praxi lze e-papír uplatnit nejen v periodikách, ale také například namísto informačních tabulí či jako displej hodin.
Computerworld
[Internet] 2006 [1.4.2006]
http://www.cw.cz/