Národní jazyky mohou ohrozit samu existenci Internetu

Když v polovině března tohoto roku organizace Internet Corporation for Assigned Names and Numbers (ICANN) oznámila, že o prázdninách hodlá začít s testy mezinárodních doménových jmen druhé úrovně (jde o názvy domén, které v sobě zahrnují buď nerománské znaky, anebo znaky s diakritikou), mnozí experti si spíše povzdechli – podle nich je totiž tento termín až příliš vzdálený na to, aby ještě měl nějaký vliv na způsoby vytváření takových jmen.

Změny v podobě internetových jmen poslední dobou značně prosazují organizace působící mimo USA, které chtějí, aby domény mohly nést jejich národní znaky (tedy aby více odpovídaly tamějším jazykovým zvyklostem a názvům). Země, jako je například Čína, Egypt, Írán či Saúdská Arábie, se zaměřily na vytváření vlastního konceptu IDN (Internationalized Domain Names) bez toho, že by získaly oficiální souhlas organizace ICANN. Tyto země podle slov svých představitelů už nemohly déle čekat, až se ICANN odhodlá vyvinout standard pro implementaci záznamů IDN do rootovské zóny DNS.

IDN má obrovský dopad především na nadnárodní korporace, u nichž stoupá závislost celkových obchodních výsledků na povaze podpory přes internet (to se ale týká hlavně mimoamerických a mimoevropských trhů). Pokud ICANN dlouhodobě není příliš úspěšná v zavádění pravidel IDN, pak takové firmy, které si koupí domény s dosud nepodporovanými znakovými sadami a investují do jejich podpory, nemají jistotu, že taková doména bude v budoucnu sloužit přesně k těm účelům, ke kterým byla zřízena (tedy ke spolehlivému zobrazování firmou dodaných podkladů).

Rozmělněný Internet

„Pro firmu není nic horšího, než když některá doména (třeba www.computerworld.com) bude při vyvolání z Číny zobrazovat jiný obsah, než stejná doména aktivovaná z USA nebo z Evropy,“ říká Rodney Jaffe, šéf a technologický ředitel UltraDNS a člen komise Security and Stability Advisory Committee v ICANN. „Globální korporace si tuto skutečnost zatím příliš dobře neuvědomují.“

Problémy, které s sebou přináší IDN, mohou podkopat důvěru v Internet jako takový. Ten je totiž založen na principu sdíleného jmenného prostoru, jehož základnu tvoří jediný root. Experti varují před tím, že pokud váhání organizace ICANN ohledně plné podpory IDN vyústí v permanentní oddělení systémů DNS, může to vést k vytvoření spousty malých nezávislých sítí provozovaných jednotlivými státy a zároveň k vyloučení existence jediného, na jednotných principech založeného globálního internetu.

Odborníci proto očekávají, že IDN se stane jedním z klíčových bodů, které se budou v těchto dnech projednávat na konferenci ICANN na Novém Zélandu (tato setkání odborníků ICANN se přitom konají jen jednou za čtyři měsíce, takže pro další vývoj IDN se toto sympozium jeví jako naprosto klíčové).
„Problémy, které díky dosavadní jen minimální činnosti ICANN ohledně IDN, může na internetu vytvořit vakuum, jež způsobí doslova enormní zájem některých zemí o vytvoření vlastního, alternativního kořenového systému,“ říká Jaffe. „Namísto toho, že o možnosti provozovat vlastní rooty bude na Novém Zélandu hovořit jen 10–15 zemí, se díky postoji ICANN můžeme dočkat toho, že požadavky tohoto typu vznese možná až šedesát států.“

Rozporuplná IDN

Schémata IDN vznikla především kvůli tomu, že DNS v současné podobě podporuje pouze ASCII znaky anglického jazyka, zatímco internetoví uživatelé v některých jiných zemích chtějí používat doménová jména s národní sadou znaků. V roce 2003 organizace IETF vyvinula standard, který v infrastruktuře DNS řeší podporu pro znakové sady odlišné od anglické abecedy. ICANN však podporu pro tento standard pojalo příliš laxně, což vyústilo ve výše popisované problémy. V prohlášení, které ICANN vydalo 14. března, se uvádí, že testovací schémata pro podporu dalších znakových sad budou zahrnovat dva základní přístupy. První z nich vychází ze zmíněného standardu vydaném sdružením IETF, který transformuje znaky, které neodpovídají tabulce ASCII, do ekvivalentů, jež už podmínce ASCII znaků vyhovují. Druhou možností je zahrnutí mezinárodních znakových sad přímo do prostředí rootu.

Díky IDN se uživatelé mohou setkávat s tak koncipovanými doménami, jako je například www.даль.com nebo www.jürgen-böhm.de. V České republice byly také zaznamenány snahy podpořit doménová jména s diakritikou, od loňského roku však tato možnost místními registrátory podporována není (proces byl formálně pozastaven). Když totiž koncem roku 2004 firma Markent provedla mezi korporacemi průzkum týkající se možnosti zavádění takto konstruovaných domén, z celkového počtu 313 organizací 76 % z nich nemělo o zavedení diakritiky do doménových jmen v České republice vůbec zájem. A to zřejmě rozhodlo. „Jsme zvědaví, jak testy ICANN nakonec proběhnou,“ tvrdí Ram Mohan, viceprezident firmy Afilias, která se zabývá registracemi domén .info a .org. „Zahájení testů je skvělá zpráva, ale nesmí to moc dlouho trvat. Pokud se ICANN nepohne směrem kupředu, je dost možné, že svět už dál čekat nebude.“ Internetoví registrátoři prodávali domény založené na schématu IDN na základě pravidel, které ICANN uveřejnilo již v roce 2003. IDN jsou dostupné pro takové země, jako je Čína, Tchaj-wan či Japonsko, a také pro domény nejvyšší úrovně, například .info nebo .org. Aby uživatelé mohli tyto IDN využít, musejí si do svých browserů nahrát speciální plug-iny. Počet prodaných domén, které vyhovují schématům IDN, je však oproti těm, které jsou postaveny na bázi ASCII, velmi malý. Například Afilias spravuje z celkového počtu asi sedmi milionů domén jen přibližně 25 000 IDN jmen.

Registrátorské firmy však očekávají, že zájem o domény vyhovující principům IDN v budoucnu poroste, a to zvláště poté, co si uživatelé nebudou muset do svých prohlížečů instalovat výše zmiňované plug-iny. Tento stav stane zřejmě velmi brzy - Microsoft totiž pro IDN plánuje v příští verzi svého prohlížeče Internet Explorer, jenž by se měl na trhu objevit ještě v průběhu tohoto roku, nabídnout nativní podporu. Browsery řad Netscape, Mozilla, Opera a Firefox přitom IDN podporují už dnes.

Bobtnání problému

„Dnešní IDN připomíná sněhovou kouli,“ říká Rob Holmes, šéf společnosti Register.com, která patří mezi největší poskytovatele domén na světě. „Naše společnost v současnosti nabízí IDN se 40 různými rozšířeními. Nejvíce se jich týká domén .com, .net a .org. Ale výrazný růst jsme zaznamenali i v případě domény .de (Německo) či .cn (Čína).“ IDN domény přitom dnes reprezentují přibližně 4 % celého portfolia firmy Register.com, o rok dříve to bylo ale jen jedno procento. „Spoustu domén IDN nakupují evropské společnosti, dodává Holmes. „Přitom se jedná o různé vertikály – finanční instituce, těžký či automobilový průmysl nebo farmaceutické firmy.“

V USA si ale rizika spojená s IDN uvědomuje jen velmi malý počet IT manažerů. Jednou z výjimek je například Mike Hogan, viceprezident firmy Turbine, která nabízí prostředí pro on-line hry a jež je podle jeho slov na partnerech v Evropě a Asii velmi závislá (ti totiž provozují místní servery a nabízejí i lokalizovaný obsah). V současnosti vlastní Turbine okolo 60 různých domén, přičemž jakmile koupí jinou online hru, přidává další. „Je pro nás doslova neštěstím, že neexistuje globální standard pro IDN. Kdyby existoval, nemuseli bychom v zahraničí nikoho vyhledávat a celý systém by se odehrával kompletně jen v naší režii,“ dodává Hogan.

Bezpečnostní rizika

Experti však poukazují na další negativní aspekty neexistence standardního způsobu, jak IDN vyřešit jednou provždy. Podle nich jsou totiž weby kvůli rozpolcené podpoře IDN a neexistenci jednotného autoritativního rootu podstatně zranitelnější vůči takových jevům, jako je například phishing nebo spoofing. „Do této doby existoval pouze jediný root, který byl relativně bezpečný. Teď bychom se však mohli dočkat až 253 různých rootů, umístěných k každém státě,“ říká Jaffe. „V silách žádného podniku není všechny z nich sledovat, aby nedošlo k případné kompromitaci jejich systému. V podstatě to zjistí až poté, co je na to upozorní jejich nespokojený zákazník. Jaffe si myslí, že riziko rozštěpení rootu je příliš reálné a ICANN by mělo učinit vše, aby se proti němu dalo ještě bojovat. „Největší obavy panují z toho, že ICANN už nebude schopné udržet svou pozici v udržování jednoty DNS,“ říká Champ Mitchell, CEO firmy Network Solutions. „Pokud se ICANN nepodaří problém domén úspěšně vyřešit, jsme na nejlepší cestě k rozčlenění internetu. A z toho jde strach,“ uzavírá Mitchell.