TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu
Po delší časové odmlce přinášíme 3. díl seriálu o redakčních systémech určených pro správu informačního média. Tématem dnešního pokračování je projekt Drupal, který si jistě zaslouží za své možnosti pozornost.
Základem každého e-zinu nebo blogu je redakční systém. Projekt Drupal, psaný v serverovém jazyce PHP, je dobrým příkladem systému využitelného pro obě zmíněné situace. Na československém Internetu sice není tak rozšířený jako například phpRS, nicméně svými možnostmi je mu plnohodnotným konkurentem. Navíc i když není výtvorem českého autora, je plně lokalizován do češtiny, za což můžeme poděkovat komunitě českých uživatelů. Samozřejmě je dostupný i slovenský překlad. Nic tedy nebrání rychlému nasazení na web, ani samotný vzhled, jelikož z domovských stránek je možné si stáhnout přehršel různých skinů. Mezi příklady použití patří weblog Redaktori nebo web zabývající se technickými hračkami – Gadgets.cz – či prezentace časopisu Connect! (vše provozované společností Computer press). Český oficiální web bohužel neexistuje, alespoň ne v pravém slova smyslu. Některé informace a novinky ale můžeme nalézt na Drupal-cz.info, případně Drupal.xhosting.cz. Pro zprávy o Drupalu můžeme také zavítat na web Romana Šuhaje.
Drupal je výborným systémem pro vedení blogu a menšího e-zinu, nicméně některé funkce je stále ještě nutné zdokonalit, aby se daly plnohodnotně používat. Také prvotní práce nemusí být příjemná.
Jednotlivé funkce systému jsou podmíněny zásuvnými moduly. Díky tomu lze vytvořit technické zázemí redakčního systému přesně podle potřeb připravovaného projektu. Na tomto principu pracují snad všechny systémy, nejenom Drupal, nicméně zde je práce s nimi značně sofistikovaná. „Čistá“ instalace Drupalu však poskytuje dostatečnou funkčnost pro publikaci a správu systému. Jedná se zejména o modul spravující možnost psaní článků, komentářů, diskuzí, uživatelských profilů s rozhraním a statistik. Další lze stáhnout z Internetu nebo je vlastnoručně doprogramovat. Mezi ty nejzajímavější funkce jistě patří psaní skupinové knihy, kvalitnější administrační rozhraní, reklamní systém, ochrana proti spamu případně rychlé vložení měřícího kódu dnes tolik oblíbených Google Analytics. Nicméně i lokalizace je brána jako doplňkový modul, tudíž je ji nutné nejdříve stáhnout, což může být pro méně zdatné uživatele chvíli problém. Nicméně pokud dojdou až k tomuto bodu, dal by se tento problém zařadit k prvotnímu seznamování.
Vzhled je definován pomocí šablon. Ty jsou nahrávány do adresáře /themes v kořenu instalace Drupalu. V administračním rozhraní se pak určité téma (šablona) zvolí, přičemž je ji možno ještě mírně upravit. Není problémem taky nastavit více šablon a nechat uživatele, aby si pomocí styleswitcheru vybral. Pro tvorbu vlastní šablony je na domovských stránkách systému dostupný návod v anglickém jazyce. Stránky také nabízejí již předvytvořené vzhledy, některé jsou však vytvořené asi především z recese, jelikož se jedná o napodobeniny základních stránek jiných systémů. Databáze obsahuje i několik zajímavých prací. Existuje však jen málo jedinců, kteří se spokojí s cizí šablonou. Ať již z důvodu pocitu nebo nutnosti.
|
|
|
|
|
|
||
Instalace redakčního systému Drupal
Instalace bohužel neprobíhá přes instalační rozhraní, ale je nutné měnit přímo hodnoty v PHP souborech. To je zaručené síto na odchytávání méně technicky znalých uživatelů. Nicméně pro ty ani není Drupal určen. Jako velkou výhodu můžeme brát podporu více databází, kromě MySQL lze použít ještě PgSQL. Samotná instalace je popsána v následujícím scénáři:
› Vytvoření databáze MySQL nebo PgSQL a vytvoření jejího obsahu pomocí souboru database.mysql nebo database.pgsql v adresáři /databáze.
› Otevření souboru settings.php v adresáři /sites/default a úprava řádku $db_url = 'mysql://username:password@localhost/database';, kde zaměníme jednotlivé řetězce za správné. Za 1. dosadíme jméno databáze (mysql nebo pgsgl), za 2. uživatelské jméno k databázi, za 3. heslo k databázi, za 4. adresu databázového serveru, za 5. jméno samotné databáze. Dále ještě změníme řádek $base_url = 'http://localhost';, kde za „localhost“ doplníme adresu našeho serveru bez / na konci.
Poněkud problematičtější je instalace na freehosting Webzdarma, jelikož zde je ještě nutné zakomentovat nebo smazat v tomtéž souboru tuto část kódu:
ini_set('arg_separator.output', '&');
ini_set('magic_quotes_runtime', 0);
ini_set('magic_quotes_sybase', 0);
ini_set('session.cache_expire', 200000);
ini_set('session.cache_limiter', 'none');
ini_set('session.cookie_lifetime', 2000000);
ini_set('session.gc_maxlifetime', 200000);
ini_set('session.save_handler', 'user');
ini_set('session.use_only_cookies', 1);
ini_set('session.use_trans_sid', 0);
Přes tuto změnu, která chod na WZ umožní, z vlastní zkušenosti nedoporučuji provoz Drupalu na serverech tohoto hostingu.
Po těchto úkonech zadáním cílové adresy se dostaneme na hlavní stránku, kde je nám nabídnuto vytvoření prvního účtu s administračními právy. Tím je instalace prakticky u konce, zbývají už jen drobnosti. Je vhodné ještě nastavit název webu, slogan, hlavní e-mail používaný k odesílaní informací o účtu, čas, chybové stránky a další podobné aspekty, bez kterých však web nepůsobí profesionálně.
Administrační rozhraní
|
|
Účet s přidělenými správcovskými právy má po přihlášení v menu kromě jiných i odkaz s popiskem „administrace“. Ta je tvořena menu s jednotlivými položkami představující z valné většiny přístupy k ovládacím nastavením modulů a několika základními panely jako je vzhled (themes), logy, základní nastavení, moduly apod. V druhém okně se pak zobrazují jednotlivé nabídky. Je to podobné jako všechny části systému, jako například hned vstupní stránka. Z toho vyplývá, že administrace není chaotická, nicméně není ani přehledná. Pro efektivní práci je nutné se s Drupalem sblížit, což znamená strávit čas nad jeho studiem. Možná i z tohoto důvodu se našlo pár nadšenců, kteří se rozhodli pomocí modulu administraci vylepšit. Problémy totiž může činit hlavně schopnost oddělit základní nastavení od funkčních ovládacích prvků přes správu modulů a vzhledů.
Drupal je tedy metaforicky řečeno pouze zelenou loukou, na které lze dále stavět. Stavební tvárnice zde zastupují moduly. Po jejich vypnutí v administraci nám zůstane pouze jednoduchý systém, který můžeme využít nejenom při správě internetového média publikujícího články, ale i ke spoustě jiných činností. Někdy se však může zdát, že bereme „kanón na vrabce“. Tudíž lze ostatní služby brát pouze jako nadstavbové možnosti, ostatně pochybuji, že by je někdo instaloval kvůli jeho modulu galerie a možnosti publikovat pouze obrázky. Rozdíl od podobných systémů jako například UNITED-NUKE je hlavně ve správě a základní nabídce modulů. Nabízet „vše v jednom“ je sice pohodlné a zdánlivě perfektní, ale na druhou stranu problematické a dnes bohužel tuctové. Uživatel se v něm ztrácí a nikdy nevyužívá všech funkcí, což tvoří slepé uličky, které samozřejmě nejsou žádoucí. Ty však můžeme objevit i u systému Drupal, nicméně ve značně omezenější formě.
Kde se hodí a kde ne
Nejdůležitější otázkou je jistě nasazení. Na který typ projektu je vhodný? Z výše zmíněných příkladů jsme zjistili, že je nasazen zpravidla na menších periodikách a blozích. Správa více autorů nebo povolení přispívat jen registrovaným členům je sice trochu pokročilejší funkce, nicméně svým zařazením se zase spíše hodí do skupiny menších webů. Není problém vytvořit komunitní web, ale například projekt, jehož hlavní částí je diskuze, je již sporný, nabídka funkcí a jejich určení se pohybuje trochu někde jinde. Hlavní zbraní a zároveň největší slabinou Drupalu jsou právě moduly. Zatím tedy nelze jednoznačně říci, proč jej používat, nelze ani říci proč jej nepoužívat. V nejbližších verzích by projekt Drupalu měl opustit vody serverové technologie PHP a přejít na jiný jazyk, nicméně to je do té doby pasé a je nutné zatím hrát s rozdanými kartami. Zatím se objevují někteří nespokojenci, kterým vadí omezená funkčnost některých systémových panelů, to se však děje u všech obecně psaných systémů, které nikdy nemají šanci nahradit redakční systémy „na míru“. Vynaložená práce je nepřímosměrná celkové ceně, tak jako v jiných aspektech reálného života…
