Kdyby existovala organizace Greenpeace pro počítačovou bezpečnost, která by se starala o vzácné druhy světa informačních technologií, pravděpodobně by nenechala zcela zaniknout jedno velmi zajímavé stvoření. Stvoření, které tuto zimu slaví své dvacetileté výročí.
Mluvím o prvním počítačovém viru s názvem Bram. Ačkoli se nejedná o vůbec první počítačový vir (první vir se objevil dříve, v roce 1982 na platformě Apple II), Bram je pro počítačový svět stejně tak důležitý, jako Brian Adams pro svou nahrávací společnost. Po vynalezení PC začaly počítače hrát stále větší úlohu v životech normálních lidí, nejen v životech vědců s tlustými brýlemi. Tímto způsobem se počítačové viry staly důležitějším fenoménem.
Jiný software pro platformu Intel, který se zrodil v roce 1985, přesně rok před virem Bram, úspěšně přežil až dodnes. Původně grafické prostředí pro spouštění karetní hry, nezapisovalo na počátku žádný svůj kód do spouštěcího sektoru – místo toho běželo pod operačním systémem MS-DOS. Nyní po 21 letech pokračujícího vývoje a následných verzí je Windows sám o sobě operačním systémem. Letos bude vydána nová verze s označením Vista. Microsoft nemá v úmyslu poskytovat s distribučním balíku žádný antivirový software, hlavní vlastností Visty je bezpečnost.
Pochybuji, že je to však skutečný důvod, proč není antivir implicitně obsažen v distribučním balíku. Kdyby to šlo, tito chlapíci by zahrnuli do svého operačního systému vysavač, jen aby z vás udělali uživatele technologií společnosti Microsoft. A nebylo by to příliš špatné. Čím víc o tom přemýšlím, tím přitažlivější se mi tento nápad jeví. Ne, skutečně, proč musím shánět vysavače od nějaké třetí strany, když je tady můj oblíbený operační systém? Nezapomeňte, že to stojí nějakých 60 dolarů za OEM verzi, které se připočtou k ceně mého notebooku.
Buďjak buď, proč zde není antivir? Na otázku existuje jednoduchá odpověď, zejména pokud si vzpomínáte na boje společnosti Billa Matese za aplikaci Internet Explorer a poté za Windows Media Player. V obou případech zde byly problém týkající se jejich poskytování s operačním systémem. Takže není divu, že si nechtějí dostat do podobné situace s antivirem.
Popřemýšlejte o zákaznících, kteří skutečně platí za produkty Microsoftu. Většinou se jedná buďto o firmy nebo uživatele OEM, kteří kupují systém Windows společně se svým počítačem. Předpokládám, že tito uživatelé nemají problém připojit své počítače k Internetu. Kromě toho je velmi pravděpodobné, že budou mít trvalé připojení.
Zhruba řečeno, je to dost pro přidání tlačítka stáhnout antivir do ovládacího panelu tak, aby byl software virtuálně zahrnut do distribuční sady. Stačí jedno klepnutí a máme ho, nainstalovaný a funkční. Společnosti Symantec a McAfee již uvedly, že by Microsoft přijaly jako nového hráče na spotřebitelském trhu s antiviry a nenutily by regulátory, aby s tím něco dělaly. Důvodem není, že by chtěly, aby byl Microsoft zde, ale tentokrát je všechno čisté, software není zahrnut, tudíž se neaplikují žádné protitrastové zákony. Kdybych byl softwarovým architektem ve spolčenosti Microsoft, řešil bych problém s antivirem ve Vistě následujícím způsobem. V rámci vyhnutí dlouhé době stahování bych vložil veškerý kód antiviru do systémových knihoven operačního systému. Při stisknutí tlačítka by se ve skutečnosti stáhl pouze soubor EXE o velikost 5 kilobajtů, který jednoduše volá API funkci StartAntivirus. Žádný problém s API, stejně je zavřené. Čisté řešení.
Nuže, co s tím mohou dělat společnosti Symantec, McAfee a menší výrobci antivirů? Na výběr mají hodně možností. Perspektivy na jiné spotřebitelské trhy opravdu jsou. Vysavače nejsou nejhorší možností.