Každý z vás odvážlivců, kdo někdy neodolal pokušení a sundal boční plech ze své skříně, si jistě všiml toho, jak jsou v tom všechny karty nasazené. Ano, to je základní deska.
Základní deska umožnuje napájení a vzájemnou komunikaci všech komponent ve vašem PC, následuje přehled všech základních částí základní desky s jejich popisem:
- Socket pro CPU
- PCI sloty
- Slot pro grafickou kartu
- Rozhranní pro pevné disky a optické mechaniky
- BIOS
- Socket pro CPU
- Chipset (northbridge a southbridge)
- Sloty pro operační pamět'
Sockety
Socket neboli česky patice vlastně určuje, s jakým typem procesoru umí vaše základni deska pracovat. Dříve (co já pamatuji) (za dob 386, 486 a podobných) byl hlavním lídrem výroby prosesorů Intel, AMD a Cyrix vyráběli pouze klony prosesorů Intel, a tudíž využívali stejnou patici. V dnešní době už je AMD úplně jinde a vyrábí svoje procesory pro naprosto odlišné patice.
Někoho z vás možná napadne otázka, zda je možné umístit jeden typ procesoru do patice určené pro jiný typ. Odpověď je, že je to zcela nemožné. Nešlo by to ze dvou důvodů: jednak mechanicky (čili tvarem, velikostí apod.) a elektronicky (každý typ CPU používá jiné signály). Následuje výčet socketů pro AMD a Intel od těch starších (ale dnes ještě dostupných) po ty nejnovější:
AMD
› Socket A (socket 462) – socket pro Durony, Athlony (XP) a Semprony
› Socket 754 – patice pro první 64bitové Athlony a semprony s 800MHz HT sběrnicí, bez Dual Channel
› Socket 939 – 64bitové Athlony i Semprony s 1000MHz HT a Dual Channelem, je první paticí pro dvoujádrové procesory
› Socket AM2 – nejnovější AMD patice pro čtyřjádrové procesory s podporou DDR2
Intel
› Socket 478 – pro první Pentia 4 a Celerony
› Socket LGA 775 – socket pro nejnovější procesory včetně vícejádrových
PCI slot
PCI slot byl vyroben firmou Intel v devadesátých letech, aby nahradil pomalé sběrnice typu ISA, EISA, VESA apod. Zároveň zavedl jakýsi standard mezi sběrnicemi. PCI je zkratka pro Peripheral Component Interconnect a je to sběrnice, která umožnuje přímý přístup do paměti (DMA – Direct Access Memory) a samozřejmě komunikace mezi vaší kartou a procesorem. Do PCI slotu se zasouvá zvuková karta, síťová karta, ruzné USB a Firewire rozšiřovače, dříve i grafické karty, ale v dnešní době se o to starají sloty AGP a PCIe, o kterých bude řeč v díle o grafických kartách. I když v dnešní době se výše zmíněné věci už i integrují přímo na základní desku („onboard“ zařízení). V následující tabulce vidíte parametry PCI sběrnic, jako je datová šířka a frekvence a následný datový tok:
Šířka sběrnice | Rychlost sběrnice | Datový průtok |
---|---|---|
32 bitů | 33 MHz | 132 MBps |
64 bitů | 33 MHz | 264 MBps |
64 bitů | 66 MHz | 512 MBps |
64 bitů | 133 MHz | 1 GBps |
PCI sběrnice také umožňuje technologii nazvanou Plug and Play (PnP). Ta umožňuje snadnou (automatickou) detekci a konfiguraci hardwaru operačním systémem a jeho nasledné okamžité použivání. Toto bylo poprvé podporávano operačním systémem Windows 95.
BIOS (Basic Input/Output System)
BIOS má mnoho úloh, ale tou nejhlavnější je spustit operační systém. Jakmile zapnete počítač, mikroprocesor se snaží vykonat první instrukce, ty ale musí odněkud získat. Nemůže je získat z OS, protože OS je uložen pevném disku a mikroprocesor se do něj nemůže dostat, protože neví jak. A to je právě úkolem BIOSu, „říct jak“. Další úkoly BIOSu jsou:
- Spuštění Power-on self-testu (POST) pro zjištění, zda všechny HW komponenty fungují tak, jak mají
- Aktivovat ostatní BIOS chipy na ostatních kartách – např. SCSI a grafické karty mají své vlastní BIOSy
- Provádí několik nízkoúrovňových rutin, které OS používá jako rozhranní pro různá hardwarová zařízení
- Zvládá kolekci nastavení pro pevné disky, hodiny apod.
BIOS je speciální software, který vytváří rozhranní mezi HW a OS. Je umístěn většinou v čipu Flash-ROM na základní desce. Jakmmile zapnete PC, BIOS provede následující kroky v následujícím pořadí:
- Zkontroluje CMOS Setup pro vlastní nastavení
- Načte ovladače přerušení a komponent
- Inicializuje registry a správu výkonu
- Spustí power-on self-test (POST)
- Zobrazí nastavení systému
- Zjistí, jaká zařízení jsou bootovatelná
- Inicializuje bootovací oblast
Chipset
Chipset je v podstatě „lepidlo“, spojuje mikroprocesor se zbytkem základní desky a dále se zbytkem počítače. Skládá se ze dvou částí, northbridge a southbridge. Všechny různé komponenty komunikují s mikroporcesorem právě přes chipset. Na následujícím obrázku si můžete prohlédnout schéma chipsetu.
A to je asi vše, pojmy, které nebyly vysvětleny, budou vysvětleny v dílech jim věnovaných. Takže přiště u procesorů nashle :-)