Mobilní technologie jsou často dvousečná zbraň. Především nakupující, který ještě nemá žádné zkušenosti, sotva ví, zda ten či onen handheld je právě to, co potřebuje. Parametry přístrojů jsou různé a pokud nevyhoví povaze majitele a jeho práci úplně, je to špatné. Použitelnost je dána nejslabším článkem výrobku a ten jde z toho důvodu jako celek často „pod drn“.
Jako nejlepší příklad poslouží můj Palm. Dalo by se říci, že jsem k němu přirostl, nicméně nejen k jeho skvělým funkcím, ale i k mnoha omezením, která se tak nějak pomalu začala vztahovat i na mou osobu. Koncem dne aktivního provozu již skomírající baterie, synchronizace, obavy o krádež přístroje, krádež, instalace nového softwaru, konflikty aplikací, restarty, ztráta dat, zálohování, zdlouhavé konfigurování prostředí, zdlouhavé konfigurování připojení k ostatním hračkám (a k Internetu), nerozumějící si „stejné“ protokoly… Vezmeme-li v úvahu všechnu starost kolem, není to totéž nebo je to skoro horší než vlastnit psa? Anebo jinak: možná (patrně ano) dám mobilním zařízením v budoucnu šanci, ale mnoho výrobků na mne působí rozpačitě – nádherný vzhled „na koukání“, možná tak na hraní, člověk se může „blýsknout“, ale do života? Ne, děkuji, nechci.
Na sebeorganizaci s elektronikou
Častým důvodem, proč si lidé kupují kapesní počítače, je osobní a pracovní agenda. Tedy v principu kalendář, úkoly a kontakty. Ovšem vztah mezi digitálními diáři a organizací času není úplně jednoznačný. Možná jste, stejně jako já, během let vyzkoušeli mnoho různých typů diářů a organizérů, možná jste věnovali spousty času čtení knih o time-managementu a po opadnutí počáteční sebeorganizační euforie jste zjistili, že věci jaksi neplní svůj účel tak, jak jste si představovali. Ukazuje se, že osobní produktivita zas tolik nezáleží na implementaci organizování věcí (digitální či papírová), jako na systému samotném – problém je obvykle v tom, co nijak nesouvisí s konkrétní formou diáře.
Pokud k digitálním hračkám vzhlížíte jako k nástroji, který vám ulehčí organizaci osobní agendy, měli byste nejprve nastudovat nějaké materiály, které se touto problematikou zabývají. Ze své zkušenosti mohu maximálně doporučit knihu Getting Things Done – The Art of Stress-Free Productivity od Davida Allana. GTD je naprostý fenomén, na Amazonu má 138 hodnocení (což je u knihy tohoto typu úctyhodné), Google najde na tuto frázi více než půl milionu záznamů. Existují samostatné weby, blogy a programy, které se zabývají pouze GTD a implementací tohoto systému. Na Yahoo existuje diskusní skupina „GTD with Palm“, kde se řeší, jak optimálně pro tuto metodu využít Palm. Wiki systém TiddlyWiki, o kterém dnes píšeme v internetových novinkách, má vlastní derivát GTD TiddlyWiki (shared.snapgrid.com/gtd_tiddlywiki.html). Rozcestník GTD blogů najdete na adrese www.officezealot.com/gtd/. Na GTD je nádherné to, že není nutné se upírat k jedné konkrétní technologii. Systém funguje stejně dobře s notebookem jako s papírovým sešitem. Autorova společnost (www.davidco.com) prodává GTD plugin do Microsoft Outlooku, tu či onu implementaci seženete pro jakoukoliv platformu.
Vzděláváme se
Taky čas od času na Internetu provádíte své oblíbené „kolečko“ po serverech, které čtete? Také vám často připadá, že mnoho materiálů prostě přečíst nestíháte? Druhá věc, kterou na kapesních počítačích shledávám přínosnou, je právě možnost vzít si mobilní obsah s sebou. Softwarové produkty, které toto dokáží, existují již dlouho a prošly vývojem. Nejznámější je patrně AvantGo, který si, pravda, pod sebou trochu podřízl větev zpoplatněním služby, ale dle mého názoru se jedná o dobře investované peníze.
V době mého největšího přátelství s handheldem proces vypadal následovně: v šest hodin ráno se probudil domácí počítač a za dvě minuty Palm. Synchronizoval se (díky bluetooth stačilo, aby byl někde v pokoji) a do AvantGo se nahrálo vše, co mne zajímá – od blogů kamarádů přes nové články na zajímavých serverech, příspěvky do konferencí až po kompletní vydání MF Dnes v elektronické podobě. Tento obsah jsem jednoduše prolétl v průběhu dne během cestování v MHD, kde by strávený čas jinak vyšel naprázdno. Člověk se tak efektivně vzdělává a nemusí zabíjet čas navíc sezením na židli a koukáním do monitoru.
Vzdálená administrace
Nedá se říci, že by současné kapesní počítače dávaly v oblasti vzdálené administrace nedostačující možnosti. Naopak – vzhledem k nástupu rychlého mobilního Internetu to nikdy nebylo snazší. Ať již administrujeme Windows nebo Unix, nepřijdeme zkrátka. Co se týče Terminal Services, klienti jsou k dispozici jak na Pocket PC, tak na Palm a nároky na linku lze s „rychlým“ telefonem pro základní práci víceméně uspokojit. Ten je třeba zvolit s VGA rozlišením – sice budeme trochu mhouřit oči (malý rozměr bodů), ale s 320 × 240 se nedá mluvit o nějaké extra použitelnosti, možná tak na akutní „hašení požáru“ na serveru. Volíme-li raději Unix a vystačíme si s textovou příkazovou řádkou přes SSH, můžeme odvést skvělé výsledky. Doporučuji zvážit zakoupení klávesnice, palmOne vyrábí perfektní palmOne Universal Keyboard, která má ovladače i na Pocket PC, 4 + 1 řádek (důležité na psaní češtiny a číslic), komunikuje přes infaport (po kabelovém spojení spotřebovává nejméně energie, navíc bluetooth bude patrně obsazený pro komunikaci s telefonem). Jedná se sice o další věc velikosti samotného PDA, ale užitek sestavy minimálně zdvojnásobí.