Míra počítačového pirátství v ČR

Minule jsme si řekli o odměnách za udání lidí, co používají nelegální software v Austrálii. Dnes se začneme věnovat České republice. Uvedeme si kraje s nejvyším počtem odhalených případů pirátství, skutečné číslo vlastníků bude daleko větší. Příště si řekneme o postizích za pirátství a uvedeme si pár případů, které skončili až u soudu, takže se máte na co těšit.

Z údajů protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance), která zastupuje výrobce placeného softwaru, vyplývá, že nejvíce případů pirátství je v Praze (25 %), Jihomoravském (13 %) a Ústeckém kraji (12 %). Statistika zahrnuje jak firmy, tak i jednotlivce – hlavně nelegální obchodníky s programy a hrami.

Policie statistiky BSA potvrzuje

Policejní statistiky tento žebříček víceméně kopírují. Na prvním místě se umístila s největším množstvím případů Praha (41 %) a pak následují kraje – v dřívějším členění – Jihomoravský (16 %), Severočeský (13 %) a Středočeský (11 %). Žebříček vychází z policejních statistik za poslední čtyři roky a z 2006 případů jich bylo objasněno více než 94 procent.

Ovšem, dle mého názoru bude realita horší, jak jsem psal již v úvodu. V diskusi k minulému článku se někteří z vás vyjádřili, že odhadují, že v ČR užívá 90 procent lidí nelegální programy, to by potom stačilo, kdyby policie chodila dům za domem a dělala u každýho kontrolu a česká ekonomika by bohatla na pokutách. Ovšem to se neděje, a tak, dle mého názoru, v ČR užívá nelegální software jen 75 % lidí.

„Pirátství nepředstavuje ztrátu jen pro výrobce softwaru, ale celou tuzemskou ekonomiku. Ta ročně takto přijde o 2,7 miliardy korun. Značné škody připadají také na ostatní autorská díla, jakými jsou filmy a hudba. Ty však v našich statistikách nezohledňujeme,“ řekl Hlaváč, tiskový mluvčí BSA.

Pirátství je podle BSA hodně rozšířené v menších a středních firmách působících v sektoru informačních technologií a servisních společnostech, které při svém podnikání užívají specializované profesionální softwarové produkty. Protože nákup softwaru by při dnešních cenách mohl menší firmy zruinovat, a tak se vyplatí firmám podstoupit riziko sankcí. „Na tyto profesní skupiny se zaměříme nejvíce, ale jinak se obrátíme na firmy napříč všemi sektory,“ dodal Hlaváč.

Udavatelé jsou z blízkosti firem

K policejním prohlídkám ve firmách dochází kvůli podezření z užívání nelegálního softwaru z 90 procent na základě oznámení někoho z blízkosti firmy – například nespokojeného zaměstnance. Za trestné činy, související s porušováním autorských práv, pak stále častěji končí před soudem vrcholné vedení či majitelé podniků.

Postihy za užívání nelegálního softwaru jsou značné: vysoké peněžité tresty, propadnutí věci či dokonce trest odnětí svobody až na pět let. Často je třeba uhradit statisícové finanční kompenzace poškozeným softwarovým firmám – a to až dvojnásobek licenčních poplatků. Stres z vyšetřování a soudního řízení navíc každého vyřadí na dlouhé měsíce z pracovního procesu. V ohrožení je i dobré jméno firmy.

Jednoduchý případ:

Petr N., majitel firmy s padesáti zaměstnanci:
„Vyšetřuje mě policie a příští týden jdu k soudu. Někdo policii ohlásil, že užíváme nelegální software – neměl jsem o tom ani tušení. Starám se o prosperitu firmy a dostatek práce pro zaměstnance, nemám čas na nějaké licence pro počítače.“

Toto je typický příběh. Mnoho manažerů a podnikatelů si totiž neuvědomuje, že jsou za výskyt nelegálního softwaru spoluodpovědní. Nelegální software poškozuje každou firmu a představuje velké riziko. U soudu už skončilo mnoho z nich za porušování autorských práv k softwaru.

Mnoho firem podniká na nelegálním softwaru nevědomě!

Management řeší problémy spojené s podnikáním, ale už se nezajímá, jestli software je legální či užívaný v souladu s licenčními podmínkami.