Nový seriál, věnující se typografii, vás seznámí se základy počítačové typografie, pravidel sazby a návrhů, základy tiskových technologií, historií i současností výroby písma.
Typografie není určena pouze pro absolventy polygrafických škol, je určena všem, kdož o ni projeví zájem. Možná si i vy vzpomenete alespoň na jedno typografické pravidlo, například „nenechávat na konci řádku samotné písmenko“.
Na začátku seriálu se budeme věnovat písmu – jeho typům, rodinám, klasifikacím, měřením, kresbou a osnovou. Ovšem abychom mohli proniknout do tajů písma, musíme se nejdříve seznámit s písmařskými pojmy.
Znak
Znak, to je číslice, písmeno nebo i interpunkční či diakritické znaménko. Pokud potřebujeme něco sepsat, potřebujeme nějaký základní soubor znaků – abecedu.
V našem rodném jazyce ovšem potřebujeme dále i diakritická znaménka, kterým říkáme akcenty. Pokud použijeme toto diakritické znaménko spolu s písmenem, vznikne akcentovaný znak (ě, š, č, ř, ž…ŕ, ľ). Samotných akcentů je pak velké množství: krom čárek a háčků existuje dále cedilla, přehlasovací znaménko, okáň a další. Ovšem pro náš projev potřebujeme větší rozsah, než nám poskytuje klávesnice – kromě alfanumerickým znaků a již zmíněných akcentů potřebujeme i slitky, pomlčku, dolní a horní uvozovky a mnohé další znaky.
Vraťme se již ke známým pojmům. Všichni jste se zajisté setkali s velkými písmeny (hůlkovým písmem). Velká písmena se nazývají verzálky a malá minusky.
ZAPAMATOVAT
akcenty – diakritická znaménkaverzálky – velká písmena
minusky – malá písmena
Tím první pilotní díl končí. Příští díl totiž bude obsáhlejší, a proto nemůže být rozdělen, mimo jiné bude i složitější na pochopení. Věnovat se budeme písmové ose, tedy velikosti verzálek, minusek a akcentovaných znaků. Znova upozorňuji, že zapamatování těchto pojmů je velice důležité pro další díly.