Mistrovství v RedHat a Fedora Linux

Výborná kniha pro zvládnutí práce v Linuxu. Základní nástroje, konfigurace systému, nastavení webového serveru nebo skriptování v bashi již nebude problém.

Kniha Mistrovství v RedHat a Fedora Linux spadá do edice „Mistrovství…“, kterou vydavatelství Computer Press využívá výhradně pro zařazování světově nejznámějších a nejúspěšnějších knih či knih od špičkových českých autorů. Právě přívlastek Mistrovství by měl být zárukou kvality dané knihy.

Již při pohledu na tloušťku knih je zřejmé, že se nebude jednat o knihy na jeden či dva večery. Právě naopak. Tyto tituly se vyznačují svojí použitelností i v pozdějším čase, kdy je možno přistupovat ke knize nejen jako k učebnici, ale i jako k příručce. Stačí si v podrobném rejstříku dohledat požadované téma a začít čerpat informace.

Mistrovství v RedHat a Fedora Linux na tom není jinak, je to skvělá kniha, kterou by si měl pořídit každý, kdo to s Linuxy myslí alespoň trochu vážně.

Začínáme, o čem kniha je?

Z obálky a i názvu knihy je patrné, že bude popisovat mezi uživateli stále oblíbenější operační systém Linux. Autor Mark Sobell se zaměřil na dvě distribuce – na RedHat a Fedoru. Možná si řeknete, že vám váš známý či kamarád doporučil nějakou jinou distribuci (třeba Ubuntu či SuSe), tedy nemá pro vás smysl se nad touto knihou vůbec pozastavovat. Taková úvaha by byla vyloženě chybná.

Přestože se autor zaměřuje na tyto dvě distribuce, tak minimálně 95 % znalostí načerpaných z této knihy využijete i u jiných distribucí, a vlastně u Linuxu obecně. A navíc, nikdo vám nezaručí, že se jednou s RedHatem či Fedorou nesetkáte.

Logika, fungování, práce, základní programy jsou vždycky stejné, takže není zde situace, jako kdybyste přešli poprvé na Linuxy po přečtení knihy o Windows.

Pro koho je určena?

Díky skvělému, a dá se říct i bezchybnému, překladu se jedná o senzační knihu i pro začátečníky.

Zajisté se spousta z vás setkala s knihami, u kterých překlad probíhal snad na koleně, a tedy koncový uživatel knihy – čtenář – měl problém pochopit základy.

Samotný překlad samozřejmě není zárukou kvality knihy, nejpodstatnější je původní impuls, to je způsob, jak byla autorem napsána. Protože je psána jasnou a srozumitelnou formou, tak ji ocení začátečníci, kteří mají minimální či dokonce žádné zkušenosti s Linuxem, nebo Unixem obecně. Jednoduše knihu pojmou jako učebnici a budou pokračovat od kapitoly ke kapitole. Pokročilému uživateli či profesionálovi nic nebrání, aby ke knize přistupoval jako k příručce, díky podrobnému rejstříku.

Z toho všeho vyplývá, že je kniha určena opravdu pro všechny. Nebo spíše téměř pro všechny. Pokud vám činí problém pochopení pojmů pevný disk, adresář či soubor, tak byste se měli poohlédnout po trochu jiné publikaci.

Obsah musí být velmi rozsáhlý

Přesně tak, pokud chce autor udělat záběr pro všechny stupně pokročilosti (mimo ten nejnižší, viz. minulý odstavec), tak musí pojednávat od úplného začátku. A taky tak činí.
V 28 kapitolách, rozdělených do 6 částí – okruhů – zájmu pokročilosti a příloze skládající se také ze šesti částí dostáváme rozsah, kde se naučíme nejen instalaci Linuxu, ale také programování – scriptování – v bashi či nastavování webového serveru.

V tom tkví další síla této knihy, kde vás autor průběžně informuje o různých částech, o kterých vám neprozradí vše, a tedy vás nezahltí zbytečnými informacemi.

Jsem začátečník, kde mám začít?

Jednoduše u první kapitoly, kde vás autor uvítá v Linuxu. Vysvětlí vám pojmy GNU, GPL, jádro a další. Projde historii Unixu, přehledem funkčnosti Linuxu, vysvětlí základní principy. Protáhne vás tématy řízení úloh, shellu či komunikací mezi procesy. A jako ve správné knize o Linuxu, padne zmínka o jazyce C a obecně o programování.

Hned v druhé kapitole se dozvíme o instalaci systému, rozdělení disku, typů instalací či diskových polích.

Ve třetí kapitole následuje instalace krok za krokem včetně nastavení různých parametrů.

Čtvrtá kapitola je v duchu úvodu do RedHat Linuxu a vlastně Linuxu obecně. Padne zmínka o přístupových právech, ukázka s popisem plochy, Konqueroru, úpravou a nastavení nejen hlavního panelu, informace o přihlašování a rady, co dělat, když se nejde přihlásit. Autor využívá grafická rozhraní Gnome i KDE, na které průběžně upozorňuje, hovoří o výhodách, nevýhodách či rozdílech.

Pátá kapitola je věnovaná utilitám, takže jste seznámeni s nejpoužívanějšími utilitami jako jsou ls, cat, less, more, rm, vi(m) a jiných. Také padne zmínka o speciálních znacích. Dále jsou probrány programy pro komprimaci a archivaci souborů, komunikaci mezi uživateli a uživatelské informace.

Postupně začnete mít pocit, že jste ty jednotlivé informace již někde slyšeli. Ano, je to tak. V tom tkví další síla této knihy, kde vás autor průběžně informuje o různých částech systému, o kterých vám neprozradí vše, a tedy vás nezahltí zbytečnými informacemi, ze kterých je nulový užitek, protože je stejně v daném okamžiku nevyužijete a tedy na 99 % zapomenete. Autor vám předloží pěkně naservírovanou informaci, o které vám řekne přesně tolik, kolik potřebujete v danou chvíli vědět. Třeba už o kapitolu později vám prozradí další informace a tak to pokračuje dále. Postupně se zdokonalujete a učíte se chápat jednotlivé části systému. Třeba grafické rozhraní KDE je probíráno hned na několika místech knihy, vždy ve správný okamžik, když máte možnost danou problematiku pochopit, protože uvidíte souvislosti.

Hned v šesté kapitole je probírán důkladně systém souborů (ano, jistý úvod již byl ve druhé kapitole při instalaci), přístupová práva (o nich byla také zmínka v jedné z minulých kapitol) či práce s adresáři.

Sedmá kapitola je první částí Shellu, kde jsou popsány standardní vstupy, výstupy, roury, zástupné znaky či zabudované příkazy.

V osmé kapitole odbočíme na grafická prostředí, konkrétně X, Gnome a KDE. Je probrána historie systému X Window, popis jednotlivých verzí, popis současných verzí KDE a Gnome a vše je doplněno o mnoho obrázků a ještě důkladnější seznámení s prostředím. Následují informace o správci oken, správci souborů Nautilus, vyhledávači Konqueror (ano, také jedno dřívější téma) a utilitách specifických pro Gnome a KDE.

Devátá kapitola je návrat k druhé části Shellu, který je ve znamení Bashe (Bourne Again Shell). Opět se dozvíme, o co se jedná, něco o vzniku a především základy do programování. Naučíte se přesměrovávat standardní chybový výstup. Dále se dovíte něco o řízení prací, adresářovém zásobníku, parametrech a proměnných, editaci příkazového řádku, aliasů či expanzi příkazového řádku.

Desátá kapitola přináší pohled na sítě a Internet. Opět nějaký úvod, historie, popis komunikace v síti a síťových utilit, popis distribuovaných zpracování. Také se dozvíte o Usenetu a WWW.

Jedenáctá kapitola přináší pohled na základní principy správy systému. Jsou zde témata jako administrátor, superuživatel, havarijní režim, činnost systému. Dále pak užitečné nástroje, nastavení serveru či autentizační moduly PAM.

Dvanáctá kapitola je opět zdokonalovací a probírá již zmíněná témata mnohem více do hloubky. Konkrétně se zmiňuje o důležitých souborech a adresářích, typech souborů a souborových systémech.

Třináctá kapitola popisuje stahování a instalaci softwaru. Zmiňuje se o rpm balíčcích a jiných typech balíčků. Také o udržování systému a aplikací v aktualizovaném stavu, především o nástrojích k přidávání a úpravě balíčků.

Čtrnáctá kapitola popisuje tiskový systém CUPS, kde je úvod, popis tisku v klasickém Unixu, popis správce tisku pod KDE a Gnome a integrace s Windows. Také zde nalezneme dva návody (označené jako Rychlý start I. a II.), ve kterých je popis konfigurace tiskáren.

Patnáctá kapitola se zabývá sestavením linuxového jádra, a tedy tématy zdrojového kódu, konfigurací a kompilací jádra, instalací jádra a souborů s ním spojených, restartu systému, zavaděče systému (grub, lilo) a dmesg (zobrazování zpráv jádra).

Šestnáctá kapitola se zmiňuje o úkolech systémového administrátora a jeho nástrojů a úkolů. Tedy záloha souborů, systémových zpráv, informování uživatelů, plánování úloh, ale i upozornění na možné problémy a řešení častých problémů.

Konfigurace sítě LAN je téma sedmnácté kapitoly, ve které je popsána nejen konfigurace systému, ale i instalace serveru a spousta dalších informací.

Osmnáctá kapitola se zaměřuje ze všech stran pohledu na OpenSSH. Začíná úvodem, pokračuje klientskými programy, servery, řešením problémů a končí u tunelování/předávání portů.

Devatenáctá kapitola zmiňuje přenos souborů po síti s protokolem FTP. Zmiňuje opět klienty, servery (vsftpd).

Dvacátá kapitola popisuje sendmail – nastavení poštovních klientů a serverů. Opět máme rychlé starty pro konfiguraci, dále popis, jak sendmail funguje, jeho konfiguraci, doplňky, autentizované rozesílání a alternativy se sendmail.

Dvacátá první kapitola je o síťové informační službě NIS. A klasicky již úvod k ní, její popis, nastavení klienta a serveru.

Dvacátá druhá kapitola je o sdílení souborových systémů s NFS (nikoli Need for Speed, ale Network File System).

Dvacátá třetí kapitola popisuje Sambu – integraci Linuxu a Windows. Již klasicky nalezneme úvod, rychlý start, automatickou i ruční konfiguraci serveru Samba a přístup ke sdíleným adresářů z Windows a z Linuxu.

Ve dvacáté čtvrté kapitole se dovíte o DNS/BIND – sledování doménových jmen.

Dvacátá pátá kapitola je věnována iptables – vytvoření firewallu.

Dvacátá šestá kapitola se zabývá vytvořením webového serveru pomocí Apache (httpd).

Obshame dvacáté sedmé kapitoly jsou programovací nástroje. Je zmíněn jazyk C, utilita make, ladění programů, vlákna, systémová volání či správa zdrojových textů.

Poslední – dvacátá osmá kapitola se plně věnuje programování v BASH.

Zbývá zmínit jednotlivé přílohy, jsou to:

• regulární výrazy
• nápověda
• bezpečnost
• definice svobodného softwaru
• jádro 2.6
• aktualizační kapitola

Jako úplně poslední částí knihy (kromě rejstříku) je cca padesátistránkový slovníček pojmů.

Tímto jsme prošli stručný obsah knihy a tedy minimální zmínka témat jednotlivých kapitol. Samozřejmě v jednotlivých kapitolách naleznete mnohem více informací, než jsem schopen v této recenzi popsat. V případě zájmu můžete nahlédnout do kompletního obsahu knihy.

Další výhodou knihy Mistrovství v RedHat a Fedora Linux je její jednoznačnost a přehlednost. Přispívá k tomu i systém různých upozorňování v  rámečcích, mnoho obrázků, tabulek a především odkazů na jiné či podobná (pokročilá) témata v knize obsažená. Alespoň v úvodních kapitolách je tohoto stylu odkazování hojně využíváno.

Třeba grafické rozhraní KDE je probíráno hned na několika místech knihy a vždy ve správný okamžik, když máte možnost danou problematiku pochopit, protože uvidíte souvislosti.

Jaká je ke knize příloha?

Přílohou knihy je DVD (v ceně knihy), na kterém se nachází kompletní distribuce Fedora Core 5. Grafická uživatelská prostředí, užitečné utility a diagnostické nástroje.

V tak kvalitní knize chybky zamrzí

O co více je kniha kvalitnější, o to více zamrzí různé nepřesnosti. Kromě drobných překlepů, kterých je opravdu minimum, asi největší chybkou je následující tvrzení, které, ač je často používané, tak není pravdivé. Konkrétní citace z knihy: „Assembler je jazyk závislý na počítači…“. Tato věta je samozřejmě nesmysl, protože Assembler není žádný programovací jazyk, ale pouze překladač jazyku symbolických instrukcí.

Hodnocení na závěr

Nyní nezbývá už nic jiného, než knihu objektivně ohodnotit. Již z recenze je patrné, že kniha je velmi kvalitně a pečlivě vypracovaná. Přes pár drobností uvedených v minulém odstavci není snad nic, co bych knize mohl vytknout. Právě naopak, důležité je, že je co chválit. Proto s klidným svědomím knize uděluji plných pět hvězdiček, které jsou zde na programujte.com nejvyšší stupeň hodnocení knihy.