Aspektově orientované programování v Javě
 x   TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu
Reklama

Aspektově orientované programování v JavěAspektově orientované programování v Javě

 

Aspektově orientované programování v Javě

Google       Google       11. 12. 2006       12 085×

Může se zdát, že v teorii klasických programovacích jazyků se od prosazení myšlenky objektů nic nového neděje. Přesvědčíme se o opaku na příkladu rozšíření objektových jazyků, které slibuje ještě lepší modularitu a opětovnou použitelnost kódu.

Reklama
Reklama

Jedním z cílů objektově orientovaného programování je umístění kódu co nejblíže k datům tak, aby vznikaly vícenásobně použitelné moduly – objekty. Při pohledu na zdrojový kód velkých aplikací ale zjistíme, že značná část kódu v objektech nepracuje se „svými“ daty, a místo toho zajišťuje plnění dalších požadavků, jako je zabezpečení (je uživatel obsazen v požadované roli?), transakční zpracování (začátek/konec transakce) nebo logování. A nejenže takový kód nepracuje s daty svého objektu, on se dokonce na mnoha místech opakuje!

Možným řešením pro výše zmiňované úkoly je využít statický model transparentních služeb v technologii EJB – statický proto, že množina služeb (security, transakce) je dána specifikací EJB a žádné nové si sami definovat nemůžeme. Aspektově orientované programování (AOP) nám umožní napsat několik řádek kódu, který bude provádět zápis do aplikačního logu, a bez zásahu do zbytku aplikace nastavit, že se tento kód provede např. před a po spuštění kterékoli veřejné metody ve třídě BusinessObject a všech jejich potomcích.

Úprava chování

Aspektově orientované programování je postaveno na několika jednoduchých myšlenkách úpravy chování programů v přesně definovaných místech (tzv. joinpoint) – při spouštění metod, přístupu k atributům třídy nebo při vyhození výjimky. Úprava chování spočívá ve vložení nového kódu, označovaného jako advice, před, po nebo okolo joinpoint. Advice může také měnit vstupní parametry metod, nebo dokonce vůbec zabrání jejich spuštění a sama poskytne návratovou hodnotu. Aby se jednotlivé advice aplikovaly na správná místa, je třeba vytvořit speciální výraz (nazývaný pointcut), který identifikuje konkrétní joinpoint; a kromě jejich vyjmenování může obsahovat i složitější podmínky, jak bylo naznačeno již v předchozím odstavci. Skupinu advice a jim odpovídajících pointcut, které zajišťují konkrétní funkčnost, pak shrnujeme do aspektu jako základního modulu v AOP.

Práce s aspekty

Jako příklady použití aspektového programování se na první pohled naskýtají především profilování a logování a také kontrola splnění různých podmínek před spuštěním důležitých metod. Nemusíme si ale představovat jen klasickou autorizaci přístupu, stejně tak je možné kontrolovat korektnost vstupních a výstupních parametrů nebo ověřovat konzistentní stav objektu před a po provedení metody. Po osvojení práce s aspekty je lze stejně dobře používat i pro řešení problémů ve vlastní doménové logice. Aspektové rozšíření nalezneme u mnoha programovacích jazyků. V Javě se kromě funkčně omezených řešení jako JBoss AOP nebo Spring AOP jedná především o aspektové rozšíření jazyka – AspectJ. Přidává nová klíčová slova jako aspect, pointcut atd. a nabízí i schopnost aplikovat aspekty na třídy a knihovny, jejichž zdrojový kód nemáme k dispozici.

Zůstává na posouzení čtenáře, zda výhody nových vyjadřovacích prostředků vyvažují potenciálně horší čitelnost programů a také zda jejich využití zvýší kvalitu softwaru v parametrech jako rozšiřitelnost, spravovatelnost a robustnost. Autor o tom již přesvědčen je.

Pro další informace o AOP viz např. Wikipedie, podrobnosti o AspectJ naleznete na adrese www.eclipse.org/aspectj.

×Odeslání článku na tvůj Kindle

Zadej svůj Kindle e-mail a my ti pošleme článek na tvůj Kindle.
Musíš mít povolený příjem obsahu do svého Kindle z naší e-mailové adresy kindle@programujte.com.

E-mailová adresa (např. novak@kindle.com):

TIP: Pokud chceš dostávat naše články každé ráno do svého Kindle, koukni do sekce Články do Kindle.

Hlasování bylo ukončeno    
0 hlasů
Google
(fotka) Lukáš ChurýLukáš je šéfredaktorem Programujte, vyvíjí webové aplikace, fascinuje ho umělá inteligence a je lektorem na FI MUNI, kde učí navrhovat studenty GUI. Poslední dobou se snaží posunout Laser Game o stupeň výše a vyvíjí pro něj nové herní aplikace a elektroniku.
Web     Twitter     Facebook     LinkedIn    

Nové články

Obrázek ke článku DistrCut – optimalizace pomocí distribuované inteligence

DistrCut – optimalizace pomocí distribuované inteligence

Optimalizační systémy, které jsem dosud popisoval, se týkaly vždy optimalizace na jednom zařízení. Optimalizovalo se dělení tyčového materiálu na jedné pile, vypalování plošného materiálu na jednom plazmovém stroji, řídilo se tavení na jedné elektrické obloukové peci.

Ve výrobním procesu je však často nutné optimalizovat činnost celého výrobního úseku, kde je více různých objektů odlišného typu a koordinovat činnost těchto objektů k dosažení společného cíle, zpravidla kvality finálního výrobku. Řešení tohoto problému umožňuje distribuovaná inteligence.

Reklama
Reklama
Reklama autora

loadingtransparent (function() { var po = document.createElement('script'); po.type = 'text/javascript'; po.async = true; po.src = 'https://apis.google.com/js/plusone.js'; var s = document.getElementsByTagName('script')[0]; s.parentNode.insertBefore(po, s); })();
Hostujeme u Českého hostingu       ISSN 1801-1586       ⇡ Nahoru Webtea.cz logo © 20032017 Programujte.com
Zasadilo a pěstuje Webtea.cz, šéfredaktor Lukáš Churý