Radioteleskop do každé rodiny - 1. díl
 x   TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu
Reklama

Radioteleskop do každé rodiny - 1. dílRadioteleskop do každé rodiny - 1. díl

 

Radioteleskop do každé rodiny - 1. díl

Google       Google       10. 2. 2007       17 575×

Jak si ukážeme v tomto článku, radioteleskopie není doménou pouze velkých organizací, jako je NASA. Každý si může z běžně dostupných součástek sestavit vlastní aparaturu.

Reklama
Reklama

Na začátek trochu historie. Od úsvitu věků byl vesmír pozorován prostým okem, později pomocí dalekohledů. Jak jistě víte, viditelné světlo je pouze úzkou částí spektra elektromagnetického záření, které stále bombarduje naši planetu. Zachycováním a vyhodnocováním tohoto záření se zabývá právě radioastronomie.

Co můžeme poslouchat? I v domácích podmínkách lze realizovat poměrně zajímavá pozorování. Pokud půjdeme po frekvenčním pásmu odspodu (nebo chcete-li od nejvyšších vlnových délek), na velmi dlouhých vlnách lze velmi pěkně mapovat sluneční činnost, která podstatně ovlivňuje šíření elektromagnetických vln. Samotná podstata změn záření Slunce není dosud uspokojivě vysvětlena, proto je po světě budována síť tzv. SID monitorů (Sudden Ionospheric Disturbance – náhlé ionosférické rušení). Právě takový SID monitor si můžete postavit doma, stačí k tomu několik součástek a počítač typu „stojan pod květináč“ (real-time diagnostika běží spolehlivě na PII@200 MHz). Na detaily se podíváme příště, dnes na ochutnávku malý výstup:

Posuneme se výše – na 20 MHz (tento rozsah mají tzv. světové přijímače) lze pouhým uchem sledovat bouře na Jupiteru (pro článek o tomto pásmu se pokusím nahrát nějaké samply), radiové záření naší galaxie (tzv. galaktické kontinuum) a opět sluneční činnost.

Od 40 MHz do cca pásma komerčních stanic (88 MHz) lze pozorovat meteory. Ano, čtete správně. Stačí použít vhodnou anténu (stavební návod na X-Beam bude v dalším díle, jinak stačí anténa pro první televizní pásmo) a naladit přijímač na frekvenci, dejme tomu, 48.2474 MHz (vysílač Biedenkopf v Německu, 100 kW vf výkonu). Tento přijímač v Česku za normálních okolností slyšet není. Signálu totiž brání v cestě taková drobnost – Krkonoše :) Pokud ovšem proletí zemskou atmosférou meteor, zanechá za sebou snop ionizovaného vzduchu, od kterého se signál odrazí a my v šumu z přijímače uslyšíme vysílaní z Německa. Signál lze opět vyhodnocovat pomocí vhodného programu, lze určovat hustotu meteorů za hodinu a podobně.

Pak dlouho nic – zde začíná být poměrně „husto“ – komerční pásma. Výjimkou je okolí 406 MHz, o kterém se však zmíním jen zběžně. Přijímače pro toto pásmo nejsou běžně v domácnosti a jejich výroba je již celkem náročná. Ovšem pokud vlastníte komunikační přijímač (tzv. scanner), můžete s parabolickou anténou (není problém na koleně vyrobit parabolu čtyři metry v průměru, ozařovač typu helix a jedém) pozorovat jasnější pulsary a prakticky cokoliv, co září řádově v desítkách jansky (1 Jy = 10-26 W · m-2 · Hz-1).

Velmi známé pásmo je kolem 1420 MHz. Jde o frekvenci spektrální čáry vodíku. Předpokládá se, že pokud by s námi chtěla nějaká civilizace navázat spojení, učinila by tak na frekvenci spektrální čáry nejběžnějšího prvku ve vesmíru – vodíku. Na této frekvenci lze rovněž zkoumat rozložení vodíku v Galaxii i Dopplerův jev, tedy rychlost, jakou se od nás jednotlivé části Mléčné dráhy vzdalují.

Poslední oblastí, o které se zmíním, je 10,6 – 10,7 GHz. Vyrábět techniku pro toto pásmo už je opravdu náročné. Ovšem co kdyby ji někdo vyrobil za nás? Satelitní televize vysílá na frekvencích 10,7 – 12,5 GHz. A většina zařízení (parabolické antény a ozařovače) funguje i na frekvencích nižších, proto této oblasti také věnujeme jeden článek, kde si ukážeme, jak si za tři sta korun pořídit radioteleskop (opět) k mapování sluneční činnosti.

×Odeslání článku na tvůj Kindle

Zadej svůj Kindle e-mail a my ti pošleme článek na tvůj Kindle.
Musíš mít povolený příjem obsahu do svého Kindle z naší e-mailové adresy kindle@programujte.com.

E-mailová adresa (např. novak@kindle.com):

TIP: Pokud chceš dostávat naše články každé ráno do svého Kindle, koukni do sekce Články do Kindle.

Hlasování bylo ukončeno    
0 hlasů
Google
(fotka) Jan ŠlégrAutor studuje a vyučuje fyziku na UHK, mezi jeho zájmy patří astrofyzika a neprocedurální programování.
Web    

Nové články

Reklama
Reklama
Obrázek ke článku Facebook spouští službu Marketplace V ČR

Facebook spouští službu Marketplace V ČR

Společná platforma Marketplace usnadní lidem na Facebooku vyhledávání, nákup a prodej použitého zboží na lokální úrovni. Bude tak přímou konkurencí pro weby a aplikace se stejným zaměřením jako je například Letgo, Bazoš, Aukro, Sbazar a další.

Obrázek ke článku DistrCut – optimalizace pomocí distribuované inteligence

DistrCut – optimalizace pomocí distribuované inteligence

Optimalizační systémy, které jsem dosud popisoval, se týkaly vždy optimalizace na jednom zařízení. Optimalizovalo se dělení tyčového materiálu na jedné pile, vypalování plošného materiálu na jednom plazmovém stroji, řídilo se tavení na jedné elektrické obloukové peci.

Ve výrobním procesu je však často nutné optimalizovat činnost celého výrobního úseku, kde je více různých objektů odlišného typu a koordinovat činnost těchto objektů k dosažení společného cíle, zpravidla kvality finálního výrobku. Řešení tohoto problému umožňuje distribuovaná inteligence.

loadingtransparent (function() { var po = document.createElement('script'); po.type = 'text/javascript'; po.async = true; po.src = 'https://apis.google.com/js/plusone.js'; var s = document.getElementsByTagName('script')[0]; s.parentNode.insertBefore(po, s); })();
Hostujeme u Českého hostingu       ISSN 1801-1586       ⇡ Nahoru Webtea.cz logo © 20032017 Programujte.com
Zasadilo a pěstuje Webtea.cz, šéfredaktor Lukáš Churý