Radioteleskop do každé rodiny - 1. díl
 x   TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu
Reklama
Reklama

Radioteleskop do každé rodiny - 1. dílRadioteleskop do každé rodiny - 1. díl

 

Radioteleskop do každé rodiny - 1. díl

Google       Google       10. 2. 2007       16 923×

Jak si ukážeme v tomto článku, radioteleskopie není doménou pouze velkých organizací, jako je NASA. Každý si může z běžně dostupných součástek sestavit vlastní aparaturu.

Reklama
Reklama

Na začátek trochu historie. Od úsvitu věků byl vesmír pozorován prostým okem, později pomocí dalekohledů. Jak jistě víte, viditelné světlo je pouze úzkou částí spektra elektromagnetického záření, které stále bombarduje naši planetu. Zachycováním a vyhodnocováním tohoto záření se zabývá právě radioastronomie.

Co můžeme poslouchat? I v domácích podmínkách lze realizovat poměrně zajímavá pozorování. Pokud půjdeme po frekvenčním pásmu odspodu (nebo chcete-li od nejvyšších vlnových délek), na velmi dlouhých vlnách lze velmi pěkně mapovat sluneční činnost, která podstatně ovlivňuje šíření elektromagnetických vln. Samotná podstata změn záření Slunce není dosud uspokojivě vysvětlena, proto je po světě budována síť tzv. SID monitorů (Sudden Ionospheric Disturbance – náhlé ionosférické rušení). Právě takový SID monitor si můžete postavit doma, stačí k tomu několik součástek a počítač typu „stojan pod květináč“ (real-time diagnostika běží spolehlivě na PII@200 MHz). Na detaily se podíváme příště, dnes na ochutnávku malý výstup:

Posuneme se výše – na 20 MHz (tento rozsah mají tzv. světové přijímače) lze pouhým uchem sledovat bouře na Jupiteru (pro článek o tomto pásmu se pokusím nahrát nějaké samply), radiové záření naší galaxie (tzv. galaktické kontinuum) a opět sluneční činnost.

Od 40 MHz do cca pásma komerčních stanic (88 MHz) lze pozorovat meteory. Ano, čtete správně. Stačí použít vhodnou anténu (stavební návod na X-Beam bude v dalším díle, jinak stačí anténa pro první televizní pásmo) a naladit přijímač na frekvenci, dejme tomu, 48.2474 MHz (vysílač Biedenkopf v Německu, 100 kW vf výkonu). Tento přijímač v Česku za normálních okolností slyšet není. Signálu totiž brání v cestě taková drobnost – Krkonoše :) Pokud ovšem proletí zemskou atmosférou meteor, zanechá za sebou snop ionizovaného vzduchu, od kterého se signál odrazí a my v šumu z přijímače uslyšíme vysílaní z Německa. Signál lze opět vyhodnocovat pomocí vhodného programu, lze určovat hustotu meteorů za hodinu a podobně.

Pak dlouho nic – zde začíná být poměrně „husto“ – komerční pásma. Výjimkou je okolí 406 MHz, o kterém se však zmíním jen zběžně. Přijímače pro toto pásmo nejsou běžně v domácnosti a jejich výroba je již celkem náročná. Ovšem pokud vlastníte komunikační přijímač (tzv. scanner), můžete s parabolickou anténou (není problém na koleně vyrobit parabolu čtyři metry v průměru, ozařovač typu helix a jedém) pozorovat jasnější pulsary a prakticky cokoliv, co září řádově v desítkách jansky (1 Jy = 10-26 W · m-2 · Hz-1).

Velmi známé pásmo je kolem 1420 MHz. Jde o frekvenci spektrální čáry vodíku. Předpokládá se, že pokud by s námi chtěla nějaká civilizace navázat spojení, učinila by tak na frekvenci spektrální čáry nejběžnějšího prvku ve vesmíru – vodíku. Na této frekvenci lze rovněž zkoumat rozložení vodíku v Galaxii i Dopplerův jev, tedy rychlost, jakou se od nás jednotlivé části Mléčné dráhy vzdalují.

Poslední oblastí, o které se zmíním, je 10,6 – 10,7 GHz. Vyrábět techniku pro toto pásmo už je opravdu náročné. Ovšem co kdyby ji někdo vyrobil za nás? Satelitní televize vysílá na frekvencích 10,7 – 12,5 GHz. A většina zařízení (parabolické antény a ozařovače) funguje i na frekvencích nižších, proto této oblasti také věnujeme jeden článek, kde si ukážeme, jak si za tři sta korun pořídit radioteleskop (opět) k mapování sluneční činnosti.

×Odeslání článku na tvůj Kindle

Zadej svůj Kindle e-mail a my ti pošleme článek na tvůj Kindle.
Musíš mít povolený příjem obsahu do svého Kindle z naší e-mailové adresy kindle@programujte.com.

E-mailová adresa (např. novak@kindle.com):

TIP: Pokud chceš dostávat naše články každé ráno do svého Kindle, koukni do sekce Články do Kindle.

Hlasování bylo ukončeno    
0 hlasů
Google
(fotka) Jan ŠlégrAutor studuje a vyučuje fyziku na UHK, mezi jeho zájmy patří astrofyzika a neprocedurální programování.
Web    

Nové články

Obrázek ke článku Nový IT hráč na českém trhu

Nový IT hráč na českém trhu

V roce 2015 otevřela v Praze na Pankráci v budově City Tower své kanceláře společnost EPAM Systems (NYSE:EPAM), jejíž centrála se nachází v USA. Společnost byla založená v roce 1993 a od té doby prošla velkým vývojem a stále roste.

Reklama
Reklama
Obrázek ke článku České Radiokomunikace opět hledají nejlepší nápady pro internet věcí

České Radiokomunikace opět hledají nejlepší nápady pro internet věcí

České Radiokomunikace (CRA) pořádají druhý ročník CRA IoT Hackathonů. Zájemci z řad vývojářů a fanoušků moderních technologií mohou změřit své síly a během jediného dne sestrojit co nejzajímavější funkční prototyp zařízení, které bude komunikovat prostřednictvím sítě LoRa. CRA IoT Hackathony se letos uskuteční ve dvou fázích, na jaře a na podzim, v různých městech České republiky. Jarní běh se odstartuje 31. března v Brně a 7. dubna v Praze.

Obrázek ke článku Cloud computing je využíván stále intenzivněji

Cloud computing je využíván stále intenzivněji

Využívání cloud computingu nabývá na intenzitě. Jen v letošním roce vzroste podle analytiků trh se službami veřejného cloudu o 18 %, přičemž o téměř 37 % vzrostou služby typu IaaS. Růst o více než pětinu pak čeká služby poskytování softwaru formou služby, tedy SaaS. Aktuálním trendům v oblasti využívání cloudu se bude věnovat konference Cloud computing v praxi, která se koná 23. března. 2017 v pražském Kongresovém centru Vavruška na Karlově náměstí 5.

loadingtransparent (function() { var po = document.createElement('script'); po.type = 'text/javascript'; po.async = true; po.src = 'https://apis.google.com/js/plusone.js'; var s = document.getElementsByTagName('script')[0]; s.parentNode.insertBefore(po, s); })();
Hostujeme u Českého hostingu       ISSN 1801-1586       ⇡ Nahoru Webtea.cz logo © 20032017 Programujte.com
Zasadilo a pěstuje Webtea.cz, šéfredaktor Lukáš Churý