V roce 1900 byl u jednoho Řeckého ostrova nalezen podivný stroj ozubených kol pocházejících z 1. století př. n. l.
Současné období vývoje lidské civilizace jsme nazvali stoletím počítačů. V každé knize o procesorech a automatických či elektronických počítačích se první computery datují polovinou tohoto století, jejich prapředkové pak bývají hledáni v 18. a na počátku 19. století. To je samozřejmě v podstatě správně, budeme-li však zcela důslední, můžeme nejstarší počítač zařadit do 1. století před naším letopočtem – jde o mechanický přístroj se složitým systémem ozubených kol, který pamatuje více než 2 000 let. Potápěči ho objevili v jednom lodním vraku.
Existence tohoto počítače je si stejně pravděpodobná jako naděje, že by se v Tutanchámonově hrobě objevily jako pohřební dary modely letadel. Kdy a kým byl tento údajný počítač nalezen? Nalezla jej posádka lodi pod vedením kapitána Demetrois Condose v roce 1900 na ostrově Antikythéra, který se nachází v Egejském moři. U tohoto ostrova se právě zdržovala posádka již zmíněné lodi kapitána Condose a právě v této době se tam přehnala silná bouře, což u tohoto ostrova nebylo žádnou výjimkou. Posádce lodi nezbylo nic jiného, než zůstat na Antikythéře. Jelikož se museli nějak uživit, potápěli se do hlubin moře, kde se snažili lovit mořské živočichy. Při jednom potápění ovšem objevili vrak lodi, ve kterém nalezli zajímavý přistroj s ozubenými koly. Když byla posádka lodi z ostrova zachráněna, seznámili jednoho z předních řeckých archeologů s jejich objevem. Tím byla vyslána posádka lodi, která se doplavila k ostrovu, vytáhla z vraku lodi přístroj a dopravila jej do Řecka. Tam si archeolog Spiridon Stais všiml divného mechanizmu, ve kterém nalezl systém ozubených kol.
Pozdějšími výzkumy bylo zjištěno, že vrak lodi pochází z roku 80 př. n. l. Ovšem ani dnes výborní archeologové s dokonalou technikou nedokážou přesně říci, o co se vlastně jedná. Doslova cituji slova slova Dereka Solla Price: Celý mechanismus je pro nás nadále záhadou. Rentgenové snímky pořízeny nejmodernějšími přístroji Řeckého ústavu pro atomovou energii ukazují nanejvýš složitý systém pohonu. To nejzáhadnější představuje fakt, že podle všech našich dosavadních znalostí o antice neměli staří Řekové žádný zájem o experimentální vědu. Je tedy o to podivnějším, že dokázali zkonstruovat podobný přístroj, pokud ho však sestrojili oni.
Tento článek vyšel v knize Velké záhady 2500 let. Napsal ji Walter-Jörg Langbein.
Petr HartlGoogle
Autor se zajímá o programování, hry, OS, žurnalistiku a psychologii. Programuje v HTML a C++ a bojuje s PHP.
Nové články
Článek popisuje první část stavebnice umělé inteligence. Obsahuje lineární a plošnou optimalizaci. Demo verzi je možné použít pro výuku i zájmovou činnost. Profesionální verze je určena pro vývojáře, kteří chtějí integrovat popsané moduly do svých systémů.
V technické praxi využíváme často kombinaci různých disciplín umělé inteligence a klasických výpočtů. Takovým systémům říkáme hybridní systémy. V tomto článku se zmíním o určitém typu hybridního systému, který je užitečný ve velmi složitých výrobních procesech.
Vedení týmu v oboru informačních technologií se nijak zvlášť neliší od jiných oborů. Přesto však IT manažeři čelí výzvě v podobě velmi rychlého rozvoje a tím i rostoucími nároky na své lidi. Udržet pozornost, motivaci a efektivitu týmu vyžaduje opravdu pevné manažerské základy a zároveň otevřenost a flexibilitu pro stále nové výzvy.
Za poslední rok se podoba práce zaměstnanců změnila k nepoznání. Především plošné zavedení home office, které mělo být zpočátku jen dočasným opatřením, je pro mnohé už více než rok každodenní realitou. Co ale dělat, když se při práci z domova ztrácí motivace, zaměstnanci přestávají komunikovat a dříve fungující tým se rozpadá na skupinu solitérů? Odborníci na personalistiku dali dohromady několik rad, jak udržet tým v chodu, i když pracovní podmínky nejsou ideální.