V roce 1900 byl u jednoho Řeckého ostrova nalezen podivný stroj ozubených kol pocházejících z 1. století př. n. l.
Současné období vývoje lidské civilizace jsme nazvali stoletím počítačů. V každé knize o procesorech a automatických či elektronických počítačích se první computery datují polovinou tohoto století, jejich prapředkové pak bývají hledáni v 18. a na počátku 19. století. To je samozřejmě v podstatě správně, budeme-li však zcela důslední, můžeme nejstarší počítač zařadit do 1. století před naším letopočtem – jde o mechanický přístroj se složitým systémem ozubených kol, který pamatuje více než 2 000 let. Potápěči ho objevili v jednom lodním vraku.
Existence tohoto počítače je si stejně pravděpodobná jako naděje, že by se v Tutanchámonově hrobě objevily jako pohřební dary modely letadel. Kdy a kým byl tento údajný počítač nalezen? Nalezla jej posádka lodi pod vedením kapitána Demetrois Condose v roce 1900 na ostrově Antikythéra, který se nachází v Egejském moři. U tohoto ostrova se právě zdržovala posádka již zmíněné lodi kapitána Condose a právě v této době se tam přehnala silná bouře, což u tohoto ostrova nebylo žádnou výjimkou. Posádce lodi nezbylo nic jiného, než zůstat na Antikythéře. Jelikož se museli nějak uživit, potápěli se do hlubin moře, kde se snažili lovit mořské živočichy. Při jednom potápění ovšem objevili vrak lodi, ve kterém nalezli zajímavý přistroj s ozubenými koly. Když byla posádka lodi z ostrova zachráněna, seznámili jednoho z předních řeckých archeologů s jejich objevem. Tím byla vyslána posádka lodi, která se doplavila k ostrovu, vytáhla z vraku lodi přístroj a dopravila jej do Řecka. Tam si archeolog Spiridon Stais všiml divného mechanizmu, ve kterém nalezl systém ozubených kol.
Pozdějšími výzkumy bylo zjištěno, že vrak lodi pochází z roku 80 př. n. l. Ovšem ani dnes výborní archeologové s dokonalou technikou nedokážou přesně říci, o co se vlastně jedná. Doslova cituji slova slova Dereka Solla Price: Celý mechanismus je pro nás nadále záhadou. Rentgenové snímky pořízeny nejmodernějšími přístroji Řeckého ústavu pro atomovou energii ukazují nanejvýš složitý systém pohonu. To nejzáhadnější představuje fakt, že podle všech našich dosavadních znalostí o antice neměli staří Řekové žádný zájem o experimentální vědu. Je tedy o to podivnějším, že dokázali zkonstruovat podobný přístroj, pokud ho však sestrojili oni.
Tento článek vyšel v knize Velké záhady 2500 let. Napsal ji Walter-Jörg Langbein.
Petr HartlGoogle
Autor se zajímá o programování, hry, OS, žurnalistiku a psychologii. Programuje v HTML a C++ a bojuje s PHP.
Nové články
Destabilizace firmy či ukradené know-how. To jsou možná hlavní budoucí rizika spojená s nedostatečnou kybernetickou bezpečností průmyslových firem, na která upozorňují experti. Vzhledem k postupující digitalizaci výrobních či technologických procesů a přechodu k takzvanému Průmyslu 4.0 může těchto hrozeb postupně přibývat. Varují před nimi i nejnovější průzkumy.
Nový veletrh CEBIT je připraven. V polovině června začne v Hannoveru evropský festival obchodu s radikálně změněnou koncepcí věnovaný inovacím a digitalizaci. CEBIT jedinečnou formou spojuje obchod v digitálním hospodářství
s festivalovými prvky a posouvá do středu pozornosti téma digitální transformace hospodářství a společnosti.
Dva dny plné přednášek a diskusí na téma často podceňovaných bezpečnostních rizik na internetu pořádá Paralelní polis v pražských Holešovicích. Akce s názvem Black Swan Security Congress bude od pátku 18. do soboty 19. května hostit etické hackery a experty na IT bezpečnost převážně z Česka a Slovenska. Ti účastníkům vysvětlí, jaká rizika nese fenomén „černé labutě a jak se před ním mohou chránit.
Ve dnech 5.–7. října 2018 se Praha opět stane světovým centrem technologické, hackerské a krypto komunity. Hackerský kongres pořádá Paralelní Polis už po páté a letos se ho zúčastní i Cody Wilson. Tento ostře sledovaný americký kryptoanarchista má na kontě jedno poněkud kontroverzní prvenství.
TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu
