LCD - fakta, pravdy, lži a praktické zkušenosti (4/4)

Přemýšlíte nad pořízením nového LCD panelu, který by nahradil váš starý a objemný CRT monitor, a nevíte, co můžete od nového displeje očekávat a čím se řídit při koupi? Čtěte dále.

Již je to pár let, co se na trhu objevily první LCD panely v přijatelné cenové hladině a pod stávajícími zobrazovacími zařízeními se začaly houpat stoly. Dnes již ceny panelů klesly tak nízko, že už leckterý uživatel začíná uvažovat o jejich pořízení. Má to ale vůbec smysl? V čem se LCD od klasických „velikých“ monitorů liší? Vyplatí se taková investice? Tak na to se vám pokusí ve srozumitelné formě odpovědět tato série článků.

Důležité parametry displejů…

…aneb podle čeho se nejspíše budete orientovat před koupí.

• Nativní rozlišení

  U nejčastěji kupovaných 17" a 19" displejů bývá toto rozlišení 1280×1024. U širokoúhlých je to zase 1440×900. Pozor! U klasických (ne-širokoúhlých) displejů je trochu jiný poměr stran, než je u klasických monitorů. U těch je velikost stran v poměru 4:3, zatímco u LCD je to 5:4. Z toho vyplývá, že zatímco pro 17" CRT je proporcionálně ideální rozlišení 1280×960, u LCD je to právě oněch 1280×1024.

• Odezva

  Parametr, na který se zaměří kupující asi nejdříve. Jedná se o dobu, za kterou stihne změnit pixel na obrazovce barvu z černé na bílou a zpět na černou (BTB). Čím je tato doba menší, tím méně se vám bude pohybující se obraz rozmazávat.

  Pozor! Většina prodejců uvádí dobu GTG (Gray to Gray), tedy přechodu ze šedivé na bílou a zpět na šedivou. BTB se může od GTG velmi lišit.

  V dnešní době je velmi dobrá odezva kolem 4 ms (GTG). Stačí bohatě na hry i sledování filmů. Do kanceláře stačí i 12 ms, pokud vám ovšem nevadí rozmazání textu při jeho posunu (například ve Wordu).

• Pozorovací úhel

  Další důležitá vlastnost, kterou je potřeba znát. Jedná se o úhel, ze kterého lze displej pozorovat bez výrazné změny barevnosti. Zde je opět potřeba vědět, k čemu budete displej používat. Pokud na něm hodláte sledovat filmy nebo například prezentace ve větší společnosti lidí, určitě by měl být pozorovací úhel co největší, a to vertikálně i horizontálně.

  U tohoto parametru výrobci velmi často zveřejňují nepravdivé informace, například uvádí úhel, při kterém začne teprve obraz přecházet do inverze. Takový úhel je logicky větší a displej se pak dá lépe prodat.

  Další švindl, jakého se výrobci dopouští, je, že pozorovací úhly ze shora a ze stran mohou vypadat v pořádku, ale jakmile se podíváte na obrazovku zespoda, zjistíte, že to s tím pozorovacím úhlem zas až tak dobré není. Většina lidí na to nikdy nepřijde zkrátka jen proto, že se dívat zespoda prostě nepotřebují.

• Kontrast

  Tento parametr z velké části vypovídá o tom, jaký bude mít dotyčný displej obraz. Jde o poměr svítivosti černé a bílé barvy zobrazené na displeji. Obecně platí, že čím je tento poměr větší, tím bude obraz podobnější obrazu CRT. Myslet si, že špatný kontrast doženete správným nastavením displeje, je naprosto zcestné.

  Velmi slušný kontrast ve střední třídě displejů se pohybuje kolem 700:1. Firmy, které u svých monitorů spadajících do této cenové hladiny hrdě uvádí hodnoty 1400:1 nebo třeba 2000:1, používají u svých displejů digitální korekci kontrastu a takovým způsobem získané údaje jsou poměrně zcestné.

• Svítivost (jas)

  Jedná se o svítivost trubice (nebo jiného zdroje světla – například diod), která podsvěcuje displej. Pokud budete používat displej na stinném místě, nemusí vás tento parametr až tak zajímat, v ostatních případech opět platí čím více, tím lépe.

  Nevolte vysokou svítivost v kombinaci s nízkým kontrastem. Výsledkem by mohl být velmi nevyvážený obraz.

• Výrobní technologie

  Údaj ovlivňující většinu výše uvedených parametrů. Těchto technologií je několik, některé mají například lepší odezvu, jiné pozorovací úhel.

  Většina low-end displejů je vyrobena technologií TN, která vyniká hlavně odezvou, ale má horší barvy a pozorovací úhly.

  Pro více informací doporučuji přečíst si například tento článek.

• Vstupy

  O vstupech jsem se již jednou zmínil. Nejčastější dva používané jsou D-SUB a DVI. D-SUB (někdy uváděn jako VGA) je klasický analogový vstup používaný hlavně u CRT monitorů. DVI je digitální vstup, jehož rozšíření přišlo teprve s příchodem LCD panelů.

  Pokud vaše grafická karta podporuje výstup DVI, určitě by tento konektor neměl chybět ani u vašeho displeje. Jinak riskujete markantní ztrátu kvality obrazu.

• Počet barev

  Hodně důležitý parametr, který (jak jinak) ovlivňuje počet barev, které je displej schopen zobrazit. V dnešní době je to u většiny displejů 16,7 milionu (lidské oko rozezná zhruba 5 mil.), ale sem tam lze narazit na displeje, které mají například jen 262 tisíc barev. Ostatní barvy je pak nutné dopočítávat, a to se odrazí například na velmi ošklivě vypadajících barevných přechodech. Před koupí doporučuji informovat se na konkrétní model displeje od jiných uživatelů, případně rovnou koupit displej, kde výrobce oněch 16 mil. barev výslovně uvádí.

To by bylo k parametrům asi vše. Znalost parametrů displeje ale není zárukou úspěchu. V každém případě si jej nechte důkladně předvést prodejcem nebo dejte alespoň na zkušenosti uživatelů stejného modelu displeje.

Pokud máte možnost nechat si displej předvést, tady je pár bodů, kterých není od věci se držet:

• Vyzkoušejte si pozorovací úhly, a to vertikálně i horizontálně

  Nechte si na displeji zobrazit pouze bílou plochu a zkoumejte, jak se mění její světlost a barevný odstín z různých úhlů.

• Podívejte se na obraz displeje v jiných rozlišeních

  Toto je důležité zvláště u displejů pro domácí použití, kde se počítá například s hraním her na jiná než nativní rozlišení, a kde je tím pádem potřeba kvalitní interpolace obrazu. Pokud jsou ostré hrany na obrazu ošklivě zubaté, jedná se o displej spíše do kanceláře.

• Nechte si zobrazit fotografii

  Zkotrolujte, zda má přirozené barvy. Také je vhodné mít případně další displej nebo papírovou verzi fotografie pro porovnání.

• Ověřte si rovnoměrnost podsvícení

  V tomto případě je nejlepší nechat si na displeji zobrazit například tmavě modrou barvu, na které jsou takové nerovnoměrnosti dobře znatelné.

Pokud máte dojem, že jsem na něco důležitého zapomněl, nebo vás jen ještě něco dalšího zajímá, určitě mi napište do diskuse dole pod článkem.

Tak v této chvíli byste již měli být rozhodnuti, zda je LCD pro vás to pravé. Mnohé z vás jsem pravděpodobně odradil obrovským soupisem nevýhod a slabých míst u LCD displejů, ale vězte, že u CRT je jich minimálně stejné množství. Jen se o nich nemluví.

Pokud se tak přesto nestalo, nezbývá mi, než vám popřát hodně úspěchů při vybírání nové chlouby na váš pracovní stůl.