Již několik lekcí mluvíme o Ajaxu, objektu XHR, asynchronních požadavcích, XML a mnohých dalších věcech. V dnešní lekci bych vás rád uvedl do principů hypertextového přenosového protokolu (HTTP). Pochopením HTTP je základem pro pochopení technik Ajaxu.
Základy HTTP
HTTP je protokol pro přenos webových stránek, obrázků a dalších typů souborů přes Internet. Zadáte-li do webového prohlížeče adresu programujte.com
doplní se před ni http://
specifikující použití protokolu HTTP.
Kromě HTTP tu máme i další protokoly jako: HTTPs, FTP atd.
HTTP se skládá z požadavku a odpovědi. Zadáme-li do prohlížeče naši adresu, prohlížeč za nás vytvoří požadavek HTTP. Požadavek vždy obsahuje zadanou URL adresu a další informace o prohlížeči. Server po obdržení požadavku zašle odpověď. Odpověď bude obsahovat informace o požadavku a data z požadované URL adresy. Nakonec je na samotném prohlížeči, aby odpověď ze serveru zpracoval a zobrazil webovou stránku.
Požadavek HTTP
Požadavek HTTP má následující formát:
<řádek-požadavku>> <hlavičky> <prázdný-řádek> [<tělo-požadavku>]
První řádek požadavku HTTP je řádek, který specifikuje typ požadavku, požadovaný zdroj a verzi HTTP. Zbytek hlavičky udává doplňující informace, které mohou být serverem využity. Za hlavičkami nalezneme prázdný řádek, který může být následován nepovinnými daty.
V HTTP existuje mnoho různých typů požadavků, ale pro nás jako vývojáře ajaxových aplikací jsou důležité pouze dva: GET a POST. Jakmile zadáme do prohlížeče adresu programujte.com
, prohlížeč pošle serveru požadavek GET. Tím v podstatě říká: „Vezmi požadovaná data a pošli mi je zpět“. HTTP požadavek může vypadat následovně:
GET/ HTTP/1.1 Host: www.programujte.com User-Agent: Mozila/5.0 (Windows;0;Windows NT 5.1;en-US;ru:1.7.6) Gecko/20050225 FireFox/1.0.1 Conection:Keep-Alive
První řádek nám říká, že se jedná o požadavek GET, druhá část tohoto řádku je lomítko, které nám udává, že se jedná o kořenový adresář. Poslední část nám specifikuje verzi požadavku HTTP. Druhý řádek nám udává, kam má být požadavek odeslán. Spojení řádku host s lomítkem z prvního řádku určuje, že požadavek má být odeslán na http://programujte.com/
. (Hlavička Host je vyžadována ve verzi 1.1, verze 1.0 ji nevyžaduje.)
Třetí řádek je dostupný jak pro scripty na straně serveru, tak pro scripty na straně klienta. Je to základní stavební kámen všech prohlížečů. Tyto informace jsou definovány použitím prohlížeče. V našem případě se jedná o Firefox 1.0.1. Informace User-agent
jsou posílány automaticky při každém požadavku.
Posledním řádkem je Conection, který je obvykle nastaven na Keep-Alive. Za poslední hlavičkou následuje prázdný řádek, i v případě, kdy nenásleduje tělo požadavku.
Chcete-li požádat o stránku pod doménou www.programujte.com, například http://programujte.com/index.php?rubrika=26-programovani
, bude požadavek vypadat následovně:
GET/index.php?rubrika=26-programovani HTTP/1.1 Host: www.programujte.com User-Agent: Mozila/5.0 (Windows;0;Windows NT 5.1;en-US;ru:1.7.6) Gecko/20050225 FireFox/1.0.1 Conection:Keep-Alive
Za zmínku stojí změna prvního řádku, který právě obsahuje tuto novou část URL. Pokud existují parametry pro požadavek GET, jsou přidány za tuto URL.
Prohlížeče často posílají mnohem více hlaviček, než bylo zmíněno ve výše uvedených příkladech. To znamená, že příklady byly pro jednoduchost zkráceny.
Požadavek POST poskytuje dodatečné informace o svém těle. Například když vyplníme nějaký online formulář a odešleme jej, data jsou typicky odeslána požadavku POST.
POST / HTTP/1.1 Host: www.programujte.com User-Agent: Mozila/5.0 (Windows;0;Windows NT 5.1;en-US;ru:1.7.6) Gecko/20050225 FireFox/1.0.1 Content-Type: application/x-www-form-urlencoded Content-Length: 42 akce=clanek&cl=2008072602-ajax-%96-5-lekce
Všimněme si několika odlišností. Zaprvé místo slova GET je tu POST. Dále nám přibyly dvě hlavičky. Hlavička Content-type a Content-length. Hlavička Content-type určuje, jak je požadavek zakódován. Naproti tomu hlavička Content-length udává délku těla požadavku. Po hlavičce Content-length následuje prázdný řádek a tělo požadavku.
Odpověď HTTP
Formát odpovědi HTTP je hodně podobný požadavku HTTP:
<řádek-se-stavem> <hlavičky> <prázdný-řádek> [<tělo-odpovědi>]
Jediná odlišnost je v prvním řádku, který nám vrací stav požadavku. Příklad odpovědi HTTP:
HTTP/1.1 200 OK Date: Sat. 31 Dec 2005 23:59:59 GMT Content-Type: text/html; charset=UTF-8 Content-Length: 92 <html> <head><title>Programujte.com</title></head> <body> Ahoj </body> </html>
V našem případě je zde uveden kód 200 a zpráva OK. Nejpoužívanější stavové kódy jsou následující:
Kód | Popis |
200 (OK) | Zdorj byl nalezen a vše je OK |
304 (NOT MODIFIED) | Zdroj nebyl od posledního požadavku modifikován. Tento kód je nejčastěji využívají cache webových prohlížečů. |
401 (UNAUTHORIZED) | Klient nemá oprávnění pro přístup. |
403 (FORBIDDEN) | Klient nezískal oprávnění pro přístup. |
404 (NOT FOUND) | Zdroj nebyl nalezen. |
Poté následují informace vygenerované serverem, jako čas, kdy byl požadavek vygenerován. Hlavička Content-Type a Content-Lenght, po kterých následuje prázdný řádek a tělo odpovědi.
Závěr
V dnešní lekci jsme probrali jednu za základních věcí pro Ajax. Jak jsem již uvedl, pochopení základů HTTP vede k pochopení technik Ajaxu. Jistě se teď tiše ptáte, proč jsme toto téma neprobírali hned na začátku. Odpověď je snadná. Z vlastních zkušenosti vím, že každý začínající vývojář chce hned programovat, namísto prokousávání se sáhodlouhé teorie. Proto jsem zvolil tento způsob přísunu dávek teorie.