Object Pascal - 05: OOP, jednotky v Delphi
 x   TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu
Reklama
Reklama

Object Pascal - 05: OOP, jednotky v DelphiObject Pascal - 05: OOP, jednotky v Delphi

 

Object Pascal - 05: OOP, jednotky v Delphi

Google       Google       13. 6. 2009       11 057×

Vítejte v pátém dílu malého seriálu o jazyku Object Pascal určeném pro začátečníky. Potřetí se budeme zabývat OOP (zkratku pro objektově orientované programování už znáte) a předchozí program výrazně vylepšíme tím, že začneme používat jednotky (knihovny) v Delphi. Přeji vám pohodu při čtení a programování :-).

Reklama
Reklama

Úvod

Pátý díl seriálu o jazyku Object Pascal je tedy (jako dva předchozí) věnován objektově orientovanému programování (OOP) a dále knihovnám neboli jednotkám v Delphi. V první kapitole se podíváme na domácí úkol z minulého dílu. Ve druhé kapitole zjistíme, že lze psaní programů v Delphi dále zefektivnit, a to pomocí unit (jednotek, knihoven). Jednu knihovnu si připravíme pro dva předchozí programy.

OOP a jednotky jsou velkými pomocníky; jakmile se s nimi seznámíte (čím dřív, tím líp), nebudete se asi chtít vracet zpět ke staršímu způsobu práce.

Mohu k tomu uvést jednu myslím typickou zkušenost: nedávno jsem na internetu našel pěkný program, u kterého mi ale nějaká maličkost chyběla. Obrátil jsem se na tvůrce s prosbou, jestli nechce věc doplnit nebo poskytnout kód k dopracování ostatním ve stylu open source projektů. Dostal jsem rychlou, vstřícnou, ale zamítavou odpověď. Příčinu odmítnutí autor i vysvětlil: nešlo o snahu chránit zdrojový kód, ale o to, že psal svůj program v době, kdy ještě neznal OOP ani knihovny, takže je zdrojový kód tak nepřehledný, že by se mu doplněk programoval velmi obtížně (natož někomu jinému, kdo původní program nezná). Vyrozuměl jsem, že by se tvůrce asi i styděl podobný kód někomu předložit.

Právě jednotky spolu s OOP umožňují psát programy s přehledným, znovupoužitelným a snadno upravovatelným kódem!

1. kapitola: řešení úkolu ze 4. dílu

Šlo o toto: Zkuste napsat program pro řešení kvadratické rovnice s pomocí tříd a objektů.

Doporučil jsem ale nezačít hned programovat, nýbrž:

  1. Přípravná fáze: provést podobnou analýzu a návrh třídy (atributů a metod) jako v minulém dílu, tentokrát pro úlohu řešení kvadratické rovnice.
  2. Implementace: teprve pak úkol naprogramovat (implementovat).

1. Přípravná fáze

Nejdřív tedy opět jakýsi plán na úvod. Zde bude ale velmi podobný přípravě na řešení příkladu z předchozího dílu:

  • Co by měl program umět? Tedy: fáze shromažďování požadavků a analýza požadavků.
    Měl by vyřešit kvadratickou rovnici. Bude požadovat zadání tří koeficientů (a, b, c) a potom by měl vypsat dva kořeny rovnice, pokud existují. Nebo napsat, že rovnice má jeden (dvojnásobný) kořen, popř. že nemá kořen žádný.
  • Jaké třídy (a tím také objekty) v programu použijeme? Tedy: fáze analýzy.
    Naštěstí je i tento program velmi jednoduchý. Asi opět postačí jediná třída, kterou naučíme řešit kvadratickou rovnici. Z této třídy se pak v programu vytvoří objekt (neboli instance třídy), zastupující jednu konkrétní rovnici, kterou taky hned sám svými metodami vyřeší. Pokud bychom chtěli vyřešit rovnic víc, můžeme si z naší třídy třeba vytvořit víc různých instancí - objektů, v našem případě víc konkrétních rovnic i s řešením. Třídu bych nazval třeba TKvadrRovnice.
  • Jak bude třída detailně vypadat (atributy, metody, jejich parametry)? Tedy: fáze návrhu.
    1. Atributy: Naše třída TKvadrRovnice by mohla mít šest atributů (vlastností, hodnot zastupovaných nějakými proměnnými): nejdřív tři atributy pro koeficienty, označím je a, b, c. Ty budou jistě pěkně zapouzdřené a chráněné uvnitř, čili s přístupovým právem (modifikátorem přístupu) private. Dál by mohla mít další dva privátní atributy zastupující možné kořeny rovnice: x1, x2. A užitečným atributem by mohl být pocetKorenu, který bude obsahovat právě tuto důležitou informaci.
      Otázka: Promyslete, jaké by mohlo být přístupové právo této proměnné: private nebo public? (Odpověď je na konci článku.)
      Atributům musíme ještě přiřadit vhodné datové typy, zde vesměs real a u pocetKorenu integer.
    2. Metody: K atributům přidáme metody pro operace s daty. Navrhuji metodu najdiKoreny(), která kořeny vypočte. I tu bych nechal privátní. No a aby bylo vůbec možno se k atributům dostat, musíme nadefinovat také metody veřejné: třeba zadejKoeficienty(), vratKorenX1() a vratKorenX2(). Mohla by se hodit ještě metoda vratPocetKorenu(), která oznámí, zda jsou kořeny dva, jeden či žádný (o tom píšu také na konci v odpovědi na Otázku 1).
      Protože metoda najdiKoreny() vrací až dvě hodnoty (kořeny) a ještě třetí hodnotu (číslo, udávající počet kořenů, to se uloží do atributu pocetKorenu), nemůže se už jednat o funkci (výstupem funkce musí být právě jedna hodnota), ale půjde o proceduru. O funkcích a procedurách toho možná ještě moc nevíte, ale zatím nám myslím postačí intuitivní porozumění.
      Nakonec bych přidal ještě metody pro vrácení hodnot koeficientů (vratKoefA() apod.) a také konstruktor, čili metodu, která instanci (přesněji odkaz na instanci) vytvoří. Naprogramujme konstruktor tak, že přiřadí koeficientům nějaké rozumné počáteční hodnoty, např. a=1, b=2 a c=1, u kterých známe kořeny (bude to jeden dvojnásobný kořen s hodnotou -1). A konstruktor by mohl rovnou rovnici vyřešit voláním soukromé metody najdiKoreny().
      Stejně tak metoda pro zadání hodnot koeficientů rovnou i vyřeší rovnici s těmito novými koeficienty, ať se nám nestane, že bychom zadali nové hodnoty koeficientů a bez znovuvyřešení rovnice nechali vypsat staré kořeny.
    3. Myslím, že takto navržený konstruktor nakonec nebude ideální, ale zatím to tak zkusme. Vylepšení si necháme na další díl.
  • Grafické znázornění: Strukturu třídy ukažme pro názornost opět obrázkem, který vychází z jazyka Unified Modeling Language (UML), používaného při analýze a návrhu. Znaménko '-' znamená private, '+' public.
    TKvadrRovnice
    - a: real
    - b: real
    - c: real
    - x1: real
    - x2: real
    - pocetKorenu: integer
    - procedure najdiKoreny()
    + constructor vytvorRovnici()
    + procedure zadejKoeficienty(a, b, c: real)
    + function vratKoefA(): real
    + function vratKoefB(): real
    + function vratKoefC(): real
    + function vratPocetKorenu(): integer
    + function vratKorenX1(): real
    + function vratKorenX2(): real
    Poznámka: Konstruktor je v diagramu podtržený, protože je to metoda třídy, která není volána žádnou instancí, ale přímo třídou (nakonec před vytvořením první instance - přesněji odkazu na první instanci - konstruktorem ještě žádná instance neexistuje!).
    Na rozdíl od konstruktoru jsou ostatní metody v našem příkladu metody instance - vždy je provádí už nějaký dříve vytvořený objekt. K metodám třídy se dostanu podrobněji později.

2. Implementace

Konečně se pustíme do programování. Předchozí příprava se může zdát zdlouhavá, ale čím je tato fáze důkladnější, tím snáze se pak programuje a tím méně hrozí, že bude nutno program záhy doplňovat a opravovat, aby fungoval skutečně tak, jak si představoval zadavatel.

1. řešení - bez knihovny

V minulém dílu jsme psali program pro řešení lineární rovnice tak, že jsme definici třídy a jejích metod umístili do jediného souboru i s kódem samotného programu, který s objekty pracoval (v Delphi jde o hlavní program, soubor se zdrojovým kódem s příponou .dpr - Delphi project). I první řešení nového úkolu udělejme ještě takto, ať si později snáze uvědomíte rozdíl a výhody použití přiložené knihovny. Program nazvu třeba P_kvadrRovnice (podle písmene P později bezpečně poznám, že jde o hlavní Program neboli v Delphi Project). Samozřejmě ho uložím do zvláštní nové složky.

Zdrojový kód programu by mohl vypadat třeba takto. Všimněte si opět toho, že část programu, ve které se deklaruje třída a její metody, je dost obsáhlá. O to kratší a příjemnější je ale vlastní program, který už jen využívá metody instance vytvořené ze třídy (neboli jinými slovy: posílají se zde instanci zprávy o tom, co má dělat). Doporučuji vám zkusit ho napsat samostatně!

program P_kvadrRovnice;

{$APPTYPE CONSOLE}

uses
  SysUtils;

type
//**** definice třídy pro řešení kvadratické rovnice
  TKvadrRovnice = class
    private
      a: real;
      b: real;
      c: real;
      x1: real;
      x2: real;
      pocetKorenu: integer;
      procedure najdiKoreny();
    public
      constructor vytvorRovnici();
      procedure zadejKoeficienty(a, b, c: real);
      function vratKoefA(): real;
      function vratKoefB(): real;
      function vratKoefC(): real;
      function vratPocetKorenu(): integer;
      function vratKorenX1(): real;
      function vratKorenX2(): real;
  end;
//**** konec definice třídy, musí následovat ještě definice metod

//**** deklarace proměnných programu
var instanceKvadrRov: TKvadrRovnice; // proměnná pro odkaz na instanci (objekt)
  a, b, c: real; // pomocné proměnné pro možnost zadání koeficientů

//**** definice metod ke třídě (instancím třídy) TKvadrRovnice

//** soukromá metoda najdiKoreny, určí z koeficientů a, b, c kořeny rovnice,
  // pokud existují, a určí také počet kořenů a vloží ho do atributu
  // pocetKorenu dané instance
procedure TKvadrRovnice.najdiKoreny();
  // lokální proměnné této metody
  var D, odmD: real;
    x1, x2: real;
  begin
    // diskriminant
    D := self.b * self.b - 4 * self.a * self.c; // slovo "self" je odkazem
      // na instanci, která právě metodu používá
      // Není zde nutné, ale doporučuji ho používat.
    // určení počtu kořenů a jejich výpočet
    if D > 0
      then
        begin // budou dva kořeny
          self.pocetKorenu := 2;
          // připravíme si odmocninu z D, ať se nemusí opakovaně počítat
          odmD := sqrt(D);
          self.x1 := (-self.b - odmD) / (2 * self.a);
          self.x2 := (-self.b + odmD) / (2 * self.a);
        end // zde ještě nekončí podmíněný příkaz, nepíšeme tedy středník
      else if D = 0
        then
          begin // bude jeden kořen
            self.pocetKorenu := 1;
            self.x1 := -self.b / (2 * self.a);
          end
        else self.pocetKorenu := 0; // nebude žádný kořen
  end;

//** veřejný konstruktor, který vytvoří instanci (kvadratickou rovnici)
  // s přednastavenými hodnotami koeficientů např. a = 1, b = 2, c = 1.
  // Tato rovnice by měla mít jediný kořen x = -1 a může posloužit jako
  // rychlý test programu.
  // Konstruktor také hned rovnici vyřeší - určí počet kořenů a kořeny
  // privátní metodou najdiKoreny().
constructor TKvadrRovnice.vytvorRovnici();
  begin
    self.a := 1;
    self.b := 2;
    self.c := 1;
    self.najdiKoreny;
  end;

//** veřejná procedura zadejKoeficienty() pro možnost zadání koeficientů
  // instanci (kvadrat. rovnici, kterou chceme vyřešit)
  // Po zadání koeficientů se rovnice ihned vyřeší - určí počet kořenů a kořeny
  // privátní metodou najdiKoreny(), stejně jako u konstruktoru.
procedure TKvadrRovnice.zadejKoeficienty(a, b, c: real);
  begin
    self.a := a;
    self.b := b;
    self.c := c;
    self.najdiKoreny;
  end;

//** 3 veřejné funkce vratKoefA, B, C pro výpis koeficientů rovnice a, b, c
  // Pouze hodnotu koeficientů vrátí do programu příkazem result.
function TKvadrRovnice.vratKoefA(): real;
  begin
    result := self.a;
  end;

function TKvadrRovnice.vratKoefB(): real;
  begin
    result := self.b;
  end;

function TKvadrRovnice.vratKoefC(): real;
  begin
    result := self.c;
  end;

//** veřejná funkce vratPocetKorenu() pro výpis počtu kořenů rovnice
  // Pouze hodnotu počtu kořenů vrátí do programu příkazem result.
function TKvadrRovnice.vratPocetKorenu(): integer;
  begin
    result := self.pocetKorenu;
  end;

//** veřejná funkce vratKorenX1() pro výpis prvního kořene rovnice
  // Pouze hodnotu kořene vrátí do programu příkazem result.
function TKvadrRovnice.vratKorenX1(): real;
  begin
    result := self.x1;
  end;

//** veřejná funkce vratKorenX2() pro výpis druhého kořene rovnice
  // Pouze hodnotu kořene vrátí do programu příkazem result.
function TKvadrRovnice.vratKorenX2(): real;
  begin
    result := self.x2;
  end;


//**** vlastní program
begin
writeLn('Program na reseni kvadraticke rovnice, zkouska prace s objekty.');
//** První rovnice
// vytvoření odkazu na novou instanci - objekt - kvadratické rovnice:
instanceKvadrRov := TKvadrRovnice.vytvorRovnici;
// kontrolní výpis koeficientů zadaných naším základním konstruktorem
write('Koeficienty první rovnice jsou a = ', instanceKvadrRov.vratKoefA:3:3);
  write(', b = ', instanceKvadrRov.vratKoefB:3:3);
  writeLn(', c = ', instanceKvadrRov.vratKoefC:3:3);
// řešení rovnice už proběhlo během volání konstruktoru
// dle hodnoty atributu PocetKorenu se vypíší kořeny
if instanceKvadrRov.vratPocetKorenu = 2
  then
    begin
      write('Rovnice ma dva koreny x1 = ', instanceKvadrRov.vratKorenX1:3:3);
      writeLn(', x2 = ', instanceKvadrRov.vratKorenX2:3:3);
    end
  else
    if instanceKvadrRov.vratPocetKorenu = 1
      then
        writeLn('Rovnice ma jeden koren x = ', instanceKvadrRov.vratKorenX1:3:3)
      else
        writeLn('Rovnice nema zadny koren');

//** Druhá rovnice
// zadání a řešení nové rovnice
writeLn; // vynechání řádku ve výpisu
writeLn('Zadejte koeficienty a, b, c nove rovnice:');
write('a = '); readLn(a);
write('b = '); readLn(b);
write('c = '); readLn(c);
instanceKvadrRov.zadejKoeficienty(a, b, c);
// řešení rovnice už proběhlo během volání metody zadejKoeficienty(a, b, c)
// dle hodnoty atributu PocetKorenu se vypíší kořeny
if instanceKvadrRov.vratPocetKorenu = 2
  then
    begin
      write('Rovnice ma dva koreny x1 = ', instanceKvadrRov.vratKorenX1:3:3);
      writeLn(', x2 = ', instanceKvadrRov.vratKorenX2:3:3);
    end
  else
    if instanceKvadrRov.vratPocetKorenu = 1
      then
        writeLn('Rovnice ma jeden koren x = ', instanceKvadrRov.vratKorenX1:3:3)
      else
        writeLn('Rovnice nema zadny koren');
        
readLn;

end.

2. řešení - s využitím knihovny

O co se jedná? K hlavnímu programu můžeme přiložit knihovnu (neboli jednotku, unit), která bude obsahovat samostatnější část kódu - v našem případě definici třídy a jejích metod.

Jaké jsou výhody použití jednotky?

  • Zpřehlední se zdrojový kód programu. Je snazší prohlédnout si kratší kód vlastního programu a kratší kód jednotky (v praxi spíše mnoha jednotek) než vše v jednom obrovském souboru.
  • Snazší práce na programu. Je snazší upravovat kratší soubory než jeden obrovský a práce se dá snáze rozdělit mezi víc spolupracovníků.
  • Znovupoužitelnost kódu. To je asi hlavní výhoda použití knihoven. Jakmile jednu užitečnou knihovnu napíšete, můžete ji později snadno přiložit k libovolnému jinému programu. To je zásadní výhoda!

Protože tento díl se vinou zdrojového kódu hodně prodloužil, nechám 2. řešení s využitím knihovny na příště. Můžete to ale zkusit promyslet dopředu: jednotku vytvoříme v Delphi volbou "New > File > Unit", přesuneme do ní z hlavního programu definici třídy a jejích metod. Jinak se celkem nic nezmění. Pokud vytváříme novou jednotku při otevřeném hlavním programu, vloží nám Delphi dokonce na tuto novou jednotku do hlavního programu odkaz (v části "uses").

Odpovědi na otázky z tohoto dílu

Otázka: Zněla takto - promyslete, jaké by mohlo být přístupové právo proměnné pocetKorenu: private nebo public?

Protože počet kořenů závisí na zadání kvadratické rovnice - koeficientech a, b, c - jistě by nikdo neměl mít možnost hodnotu počtu kořenů libovolně nastavit (dokonce třeba na nesmyslné číslo 3 nebo 1000!). Proto atributu pocetKorenu přiřadíme přístupové právo private.

Nakonec obecně platí, že všechny atributy mívají přístupové právo private!

Naše instance by ale měly mít veřejnou (public) metodu, která počet kořenů sdělí někomu, kdo se na to zeptá (programátorovi nebo jiné instanci nějaké třídy). Tu máme v naší třídě pod názvem vratPocetKorenu().

Přeji vám vše dobré, ať se vám dobře programuje. A pro volné chvíle si neodpustím doporučit vám poslech smutných, ale velmi potřebných rozhlasových dokumentů z poslední doby o procesu s Miladou Horákovou na http://www.rozhlas.cz/leonardo/proces. Věděli jste o nich? Velkou reklamu myslím neměly, ale zaslouží si ji.

×Odeslání článku na tvůj Kindle

Zadej svůj Kindle e-mail a my ti pošleme článek na tvůj Kindle.
Musíš mít povolený příjem obsahu do svého Kindle z naší e-mailové adresy kindle@programujte.com.

E-mailová adresa (např. novak@kindle.com):

TIP: Pokud chceš dostávat naše články každé ráno do svého Kindle, koukni do sekce Články do Kindle.

2 názory  —  2 nové  
Hlasování bylo ukončeno    
0 hlasů
Google
autor je středoškolským profesorem matematiky, fyziky a informatiky na Gymnáziu ve Frýdlantu nad Ostravicí.
Web    

Nové články

Obrázek ke článku Delphi 10.1.2 (Berlin Update 2) – na co se můžeme těšit

Delphi 10.1.2 (Berlin Update 2) – na co se můžeme těšit

Touto roční dobou, kdy je zem pokrytá barevným listím a prsty křehnou v mrazivých ránech, se obvykle těšíme na zbrusu novou verzi RAD Studia. Letos si však ale budeme muset počkat na Godzillu a Linux až do jara. Vezměme tedy za vděk alespoň updatem 2 a jelikož dle vyjádření pánů z Embarcadero se budou nové věci objevovat průběžně, pojďme se na to tedy podívat.

Reklama
Reklama
Obrázek ke článku Konference: Moderní datová centra pro byznys dneška se koná už 24. 11.

Konference: Moderní datová centra pro byznys dneška se koná už 24. 11.

Stále rostoucí zájem o cloudové služby i maximální důraz na pružnost, spolehlivost a bezpečnost IT vedou k výrazným inovacím v datových centrech. V infrastruktuře datových center hraje stále významnější roli software a stále častěji se lze setkat s hybridními přístupy k jejich budování i provozu.

Obrázek ke článku Konference: Mobilní technologie mají velký potenciál pro byznys

Konference: Mobilní technologie mají velký potenciál pro byznys

Firmy by se podle analytiků společnosti Gartner měly  rychle přizpůsobit skutečnosti, že mobilní technologie už zdaleka nejsou horkou novinkou, ale standardní součástí byznysu. I přesto - nebo možná právě proto - tu nabízejí velký potenciál. Kde tedy jsou ty největší příležitosti? I tomu se bude věnovat již čtvrtý ročník úspěšné konference Mobilní řešení pro business.

Obrázek ke článku Hackerský kongres přiveze v září do Prahy špičky světové kryptoanarchie

Hackerský kongres přiveze v září do Prahy špičky světové kryptoanarchie

Hackerský kongres HCPP16 pořádá od 30. září do 2. října nezisková organizace Paralelní Polis již potřetí, a to ve stejnojmenném bitcoinovém prostoru v pražských Holešovicích. Letos přiveze na třídenní konferenci přes 40 většinou zahraničních speakerů – lídrů z oblastí technologií, decentralizované ekonomiky, politických umění a aktivismu. Náměty jejich přednášek budou také hacking, kryptoměny, věda, svoboda nebo kryptoanarchie.

loadingtransparent (function() { var po = document.createElement('script'); po.type = 'text/javascript'; po.async = true; po.src = 'https://apis.google.com/js/plusone.js'; var s = document.getElementsByTagName('script')[0]; s.parentNode.insertBefore(po, s); })();
Hostujeme u Českého hostingu       ISSN 1801-1586       ⇡ Nahoru Webtea.cz logo © 20032016 Programujte.com
Zasadilo a pěstuje Webtea.cz, šéfredaktor Lukáš Churý