V době propagandy neexistovaly v Rusku jiné prostředky, jak se dostat k informacím, než noviny. Televize, rádio nebo internet, jak je známe dnes, nebyly, a proto se stala hlavním bolševickým motorem typografie (1917). V článku si ukážeme několik vybraných plakátů tehdejší doby spolu s malým výletem do historie této země.
Plakáty přilákaly největší malíře tehdejší doby, inspiraci si brali z tradičního umění i moderních technologií a mnohdy to byla jediná možnost, jak se v době nestability uživit.
Plakáty byly ve vlacích, továrnách, kancelářích, v ulicích, školách a celkově na všech veřejných místech. Později, s cílem zasáhnout větší publikum, byly vkládány i do časopisů.
První sovětské plakáty ukazovaly, kdo jsou nepřátelé a také revoluční ideologie. Na začátku říjnové revoluce byly vydávány plakáty zdůrazňující zájem o knihy a , zdravý životní styl a ženy, které tvořily důležitou roli v životě sovětského lidu. Mimo to se na plakátu objevovalo často upozornění „Zničení nebo zakrytí tohoto plakátu se považuje za kontrarevoluční akt".
(Vlevo) Občané, zachovejte historické památky! – Začátek revoluce přinesl obrovské škody na majetku, budovách, knihách a umění. Tisíce knih bylo zničeno během pětileté říjnové revoluce – spáleny nebo byly použity jako cigaretový papír (Nikolai Kupreyanov, 1919) | (vpravo) Na jaké straně jsi – s námi nebo s nimi? (Moor (Orlov), 1918)
Od roku 1920 se začalo experimentovat s texty, písmy, barvami a geometrií; Gustav Klutsis přišel s novou technikou fotomontáže, kde se slévá umění s realitou v jeden celek.
Gustav Klutsis, 1930, 1931
Po Leninově smrti (1924) bylo třeba najít cestu, jak upevnit jeho ideologii. Později se objevují na plakátech obrázky průmyslových zařízení, elektráren a lidí na stavbách. Stalin se stal nositelem myšlenek komunistické ideologie zdůrazňující pokrok, industrializaci a hospodářský úspěch. Nezapomínalo se ani na důležité události v zemi.
(Vlevo) Ať žije Rudá armáda! (Gustav Klutsis, 1935) | (vpravo) I. V. Stalin (Gustav Klutsis, 1935)
S vypuknutím druhé světové války (1941-45) vyzývaly plakáty k boji s nepřítelem, ubylo Stalina a hlavním tématem se stala válka – armáda, reprezentující vítězství a boj proti nacismu.
(Vlevo) Vyměňme je! (Vladimir Serov, 1941) | (vpravo) Vítání Rudé armády (František Gross a Karel Ludwig, 1945)
Po válce se plakáty staly nástrojem k šíření vítězství komunismu nad kapitalismem, později, po smrti Stalina (1953), se objevovala témata obnovující hodnoty socialismu – rodina, bratrství, boj proti agresi a také velká protialkoholická propagandistická kampaň. Později, s prvním mužem ve vesmíru, se objevovaly série plakátů oslavující sportovní a vědecké úspěchy a vzestup životní úrovně.
Během protialkoholické propagandy vzniklo mnoho plakátů na toto téma, již od roku 1920 se snažila sovětská vláda vštěpit nové morální hodnoty a bojovat proti tomuto sociálnímu problému. Tento známý plakát byl vytvořen v roce 1954, v době, kdy mladí lidé cestovali za prací na Ural a Sibiř těžit uhlí, uran, zlato a diamanty. Díky Stalinově éře vládl zemi strach, morálka byla na dně a alkohol byl relativně levný. Plakát je autorovým (Viktor Govorkov) mistrovským dílem, jehož hrdina přijal rozhodnutí vést střízlivý způsob života.
Nicméně, nadále plakáty vyjadřovaly obavy z války a touhy po míru v období studené války.
Propagandistické plakáty zůstaly součástí sovětského kulturního života až do poloviny osmdesátých let, kdy prakticky vymizely.
Celkem bylo vytištěno na několik desítek tisíc variant plakátů, všechny s velmi malou životností a zničeny hned, jakmile nebyly potřeba.
Nakonec i pár českých plakátů k této době.
(Shora) Neznámý autor, 1948 | Boris Efimov, 1949 | neznámý autor, 1950 | Lev Haas, 1953 | Lev Haas, 1954
Další stovky plakátů z tehdejší doby můžete najít na redavantgarde.com nebo Soviet political posters and casrtoons.