Sovětské propagandistické plakáty
 x   TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu

Sovětské propagandistické plakátySovětské propagandistické plakáty

 
Hledat
Moderní platforma pro vytvoření vašeho nového webu – Wix.com.
Nyní už můžete mít web zdarma.
Vybavení pro Laser Game
Spuštěn Filmový magazín

Sovětské propagandistické plakáty

Google       Google       10. 8. 2011       24 477×

V době propagandy neexistovaly v Rusku jiné prostředky, jak se dostat k informacím, než noviny. Televize, rádio nebo internet, jak je známe dnes, nebyly, a proto se stala hlavním bolševickým motorem typografie (1917). V článku si ukážeme několik vybraných plakátů tehdejší doby spolu s malým výletem do historie této země.

Reklama
Reklama

Plakáty přilákaly největší malíře tehdejší doby, inspiraci si brali z tradičního umění i moderních technologií a mnohdy to byla jediná možnost, jak se v době nestability uživit.

Plakáty byly ve vlacích, továrnách, kancelářích, v ulicích, školách a celkově na všech veřejných místech. Později, s cílem zasáhnout větší publikum, byly vkládány i do časopisů.

První sovětské plakáty ukazovaly, kdo jsou nepřátelé a také revoluční ideologie. Na začátku říjnové revoluce byly vydávány plakáty zdůrazňující zájem o knihy a , zdravý životní styl a ženy, které tvořily důležitou roli v životě sovětského lidu. Mimo to se na plakátu objevovalo často upozornění „Zničení nebo zakrytí tohoto plakátu se považuje za kontrarevoluční akt".

(Vlevo) Občané, zachovejte historické památky! – Začátek revoluce přinesl obrovské škody na majetku, budovách, knihách a umění. Tisíce knih bylo zničeno během pětileté říjnové revoluce – spáleny nebo byly použity jako cigaretový papír (Nikolai Kupreyanov, 1919) | (vpravo) Na jaké straně jsi – s námi nebo s nimi? (Moor (Orlov), 1918)

Od roku 1920 se začalo experimentovat s texty, písmy, barvami a geometrií; Gustav Klutsis přišel s novou technikou fotomontáže, kde se slévá umění s realitou v jeden celek.

Gustav Klutsis, 1930, 1931

Po Leninově smrti (1924) bylo třeba najít cestu, jak upevnit jeho ideologii. Později se objevují na plakátech obrázky průmyslových zařízení, elektráren a lidí na stavbách. Stalin se stal nositelem myšlenek komunistické ideologie zdůrazňující pokrok, industrializaci a hospodářský úspěch. Nezapomínalo se ani na důležité události v zemi.

(Vlevo) Ať žije Rudá armáda! (Gustav Klutsis, 1935) | (vpravo) I. V. Stalin (Gustav Klutsis, 1935)

S vypuknutím druhé světové války (1941-45) vyzývaly plakáty k boji s nepřítelem, ubylo Stalina a hlavním tématem se stala válka – armáda, reprezentující vítězství a boj proti nacismu.

(Vlevo) Vyměňme je! (Vladimir Serov, 1941) | (vpravo) Vítání Rudé armády (František Gross a Karel Ludwig, 1945)

Po válce se plakáty staly nástrojem k šíření vítězství komunismu nad kapitalismem, později, po smrti Stalina (1953), se objevovala témata obnovující hodnoty socialismu – rodina, bratrství, boj proti agresi a také velká protialkoholická propagandistická kampaň. Později, s prvním mužem ve vesmíru, se objevovaly série plakátů oslavující sportovní a vědecké úspěchy a vzestup životní úrovně.

Během protialkoholické propagandy vzniklo mnoho plakátů na toto téma, již od roku 1920 se snažila sovětská vláda vštěpit nové morální hodnoty a bojovat proti tomuto sociálnímu problému. Tento známý plakát byl vytvořen v roce 1954, v době, kdy mladí lidé cestovali za prací na Ural a Sibiř těžit uhlí, uran, zlato a diamanty. Díky Stalinově éře vládl zemi strach, morálka byla na dně a alkohol byl relativně levný. Plakát je autorovým (Viktor Govorkov) mistrovským dílem, jehož hrdina přijal rozhodnutí vést střízlivý způsob života.

Nicméně, nadále plakáty vyjadřovaly obavy z války a touhy po míru v období studené války.

Propagandistické plakáty zůstaly součástí sovětského kulturního života až do poloviny osmdesátých let, kdy prakticky vymizely.

Celkem bylo vytištěno na několik desítek tisíc variant plakátů, všechny s velmi malou životností a zničeny hned, jakmile nebyly potřeba.

Nakonec i pár českých plakátů k této době.

(Shora) Neznámý autor, 1948 | Boris Efimov, 1949 | neznámý autor, 1950 | Lev Haas, 1953 | Lev Haas, 1954

Další stovky plakátů z tehdejší doby můžete najít na redavantgarde.com nebo Soviet political posters and casrtoons.

×Odeslání článku na tvůj Kindle

Zadej svůj Kindle e-mail a my ti pošleme článek na tvůj Kindle.
Musíš mít povolený příjem obsahu do svého Kindle z naší e-mailové adresy kindle@programujte.com.

E-mailová adresa (např. novak@kindle.com):

TIP: Pokud chceš dostávat naše články každé ráno do svého Kindle, koukni do sekce Články do Kindle.

Hlasování bylo ukončeno    
18 hlasů
Google
(fotka) Lukáš ChurýLukáš je šéfredaktorem Programujte, vyvíjí webové aplikace, fascinuje ho umělá inteligence a je lektorem na FI MUNI, kde učí navrhovat studenty GUI. Poslední dobou se snaží posunout Laser Game o stupeň výše a vyvíjí pro něj nové herní aplikace a elektroniku.
Web     Twitter     Facebook     LinkedIn    

Nové články

Reklama
Reklama
Obrázek ke článku NopCommerce – datová vrstva a přístup k datům – 2. díl

NopCommerce – datová vrstva a přístup k datům – 2. díl

V minulém článku jsme si představili platformu NopCommerce z globálního pohledu. V dnešním díle se již zaměříme na konkrétní část systému, a to datovou vrstvu. Představíme si základní stavební kameny systému v podobě doménových objektů. Ukážeme si, jakým způsobem rozšířit doménové objekty a jakým způsobem přistupuje NopCommerce k nastavení systému a modulů.

Obrázek ke článku Seznamte se s open source platformou NopCommerce – 1. díl

Seznamte se s open source platformou NopCommerce – 1. díl

Hledáte e-commerce řešení, které si dokážete přizpůsobit podle vašich požadavků? Chcete čistý a srozumitelný kód, se kterým bude radost pracovat? Prozkoumejte s námi možnosti open source projektu NopCommerce. Seriál programování pod NopCommerce vám pomůže překonat první kroky nejistoty a úspěšně zvládnout vývoj pod platformou NopCommerce.

Reklama autora

Hostujeme u Českého hostingu       ISSN 1801-1586       ⇡ Nahoru Webtea.cz logo © 20032017 Programujte.com
Zasadilo a pěstuje Webtea.cz, šéfredaktor Lukáš Churý