Fyzika – Články – Programujte.com

Tento díl věnuji studiu křivočarých pohybů. V minulém díle jsem byl upozorněn na fakt, že jsem provedl výklad příliš nesrozumitelně, dokonce jsem byl nařčen, že opisuji skripta. Pokusím se tedy v tomto díle být "přímočařejší" (přestože se jedná o křivočaré téma :) ) a budu doufat, že si nikdo nebude myslet, že své články přepisuji ze skript.

Tentokrát se dozvíme něco málo o přímočarém pohybu. Co se bude hodit, bude určitě to, že si přiblížíme následující: přímočarý pohyb a jeho zákonitosti, nakousneme rozdíl oproti křivočarému pohybu, který probereme příště. Jestli už někdo čeká na to, že se podíváme i na „nějaké ty věci s počítačem“, tak ty nás budou čekat o kurz dál v dynamice jako dodatek k Newtonovým pohybovým rovnicím jako numerické možnosti, jak řešit libovolné diferenciální rovnice.

Tento článek jsem se rozhodl vytvořit, abych byl schopen všem vysvětlit, jak matematika ve fyzice funguje. K fyzice matematika jednoznačně patří, a proto chci, aby ji čtenář při sledování mého kurzu uměl. Průběžně budu přidávat i další články o matematice, která bude zrovna potřeba. Abych tu jen neplácal definice, pokusím se v článcích o funkcích také ukázat, k čemu je používáme při programování (to však až v příštích dílech).

První skutečně fyzikální díl našeho kurzu je na světě! Začneme s tím, co považujeme ve fyzice za nejsnazší - mechaniku hmotného bodu. Tento článek má tři cíle: říci si, co je to kinematika a hmotný bod; seznámit se s dráhou, pozicí, rychlostí, zrychlením, úhlovou rychlostí a úhlovým zrychlením; odvodit základní vztahy mezi zrychlením, rychlostí a uraženou dráhou.

V tomto díle kurzu o fyzice se chci věnovat tomu, co by člověk měl znát, než se začne fyzikou jako takovou zabývat. V článku najdete povídání o fyzikálních veličinách a jednotkách, něco o matematickém aparátu, kterým byste měli disponovat pro zvládnutí kurzu, a poté nějaké matematické příklady, abyste si ověřili, zda to zvládnete.

Úvodní díl nového seriálu o tématech středoškolské fyziky. Zasvěcení do historie oboru jako takového plus přehled kapitol v budoucích částech tohoto seriálu.

Úspěšná výroba optického tranzistoru složeného z jedné molekuly posunula výzkumníky o krok blíž k optickým počítačům.

Objevil se tady poměrně zajímavý článek o EMP. Tak si pojďme povědět, jak je to doopravdy…

Co si takhle jednou místo rohlíku dát k snídani vařený mobil?

Minule jsme se zabývali základními principy speciální teorie relativity. Dnes postoupíme o kousek dále a povíme si o současnosti, pak začneme dilatací času.

Dnes se podíváme zpátky do minulosti na to, jak je to ve skutečnosti s matematickým poznáním.

V prvním díle našeho skromného seriálu se podíváme na to, jak je to s poznáním všech zákonitostí, jimiž se řídí náš svět.

Jak si ukážeme v tomto článku, radioteleskopie není doménou pouze velkých organizací, jako je NASA. Každý si může z běžně dostupných součástek sestavit vlastní aparaturu.

Úvod do speciální teorie relativity. Postupně se seznámíme se základními principy této teorie, a to i z matematického pohledu.

Newton, Leibniz, Mach a jejich představa o prostoru.

Minule se nám začaly rýsovat první problémy, které nutně potřebovaly vysvětlit, na něž prozatím nikdo nedokázal vytvořit uspokojující odpověď. Potom jsem pokračoval životopisem o Newtonovi. Dneska s Isaacem Newtonem budeme pokračovat v hledání odpovědí na nastolené otázky.

Mezi první moderní vědce řadíme Newtona, Galilea nebo Descarta. Tito badatelé se stali průkopníky ve světě vědy a museli čelit nesčetněkrát posměškům, a dokonce i vyhrůžkám spousty nepřejících lidí jak z oblasti tehdejší ranné vědy, tak ze strany církve.

V tomto seriálu se postupně seznámíme s teorií relativity, kvantovou mechanikou, teorií superstrun...