AVR – Články – Programujte.com

V minulém díle jsme si naprogramovali jednoduchý voltmetr. Při jeho návrhu jsem vynechal popis komunikace s LCD a někteří z vás mi dali jasně najevo, že by se o něm rádi něco dozvěděli. Dnes si tedy ukážeme, jak na to.

PK-DESIGN připravuje nový programátor pro čipy AVR. My vám přinášíme první dojmy…

Minulé dva díly byl zaměřeny prakticky. Dnes si uvedeme nějakou tu teorii k AD převodníku procesorů AVR a ukážeme si jednoduchý příklad, jak jej použít.

V minulém díle jsme si ukázali praktický příklad na využití UART v C. Dlužíme si ale řešení v assembleru, které si ukážeme dnes. Řešení je, jako vždy, o něco složitější. Především bylo nutné vyřešit načítání řetězců z paměti programu pomocí instrukce LPM.

Dodnes jsme vlastně delali jen neúčelné programy sloužící výhradně pro studium procesoru. Dnes si za pomoci předchozích znalostí vytvoříme jednoduchý program, který bude komunikovat s PC a sdělovat mu, jaké klávesy jsou stisknuty.

V jednom z dílů věnujících se hardware pro AVR jsem se zmínil o vývojových deskách PK-DESIGN. V dnešním díle se jim podíváme více na zoubek.

V minulém díle jsme si ukázali, jak jednoduše vytvořit program pro AVR s jeho USART. Dnes si ukážeme, jak tuto periferii využívat v CodeVision AVR.

Minule jsme začali s komunikací po sériové lince. Pokud jste si již pořídili převodník, dnes se dozvíte, jak ho můžete spolu s procesorem ATMEGA16 využít.

Tento díl je určen zejména začátečníkům, kteří s komunikací po sériové lince teprve začínají. Věnuje se nejen suché teorii, ale také praktické stránce problému, a přináží řešení hardware s převodníkem MAX232.

Vzhledem k tomu, že jsme se s procesory AVR již něco naučili, zřejmě si budete sami chtít něco zkusit. To je ovšem jednodušší, pokud máme k dispozici kvalitní studijní materiály. Některé byly představeny již v úvodním dílu seriálu. My se dnes zaměříme na ty dostupnější - z Internetu.

V minulém díle jsme si řekli něco o čítačích/časovačích. Jestliže někdo z vás studoval katalogový list procesoru, jistě si všiml, že časovače/čítače umžnují více režimů. K tomu se však vrátíme později. Dnes si řekneme něco o přerušení, které jsme využili již v minulém díle.

Dnes bude řeč o čítačích/časovačích AVR. Díl buze téměř celý teoretický. Na konci si ukážeme jak přesně časovat události, aniž bychom podstatně ovlivnili jiné důležité úkoly proceosru.

V minulém díle jsme si napsali náš první program v C. Dnes se podívame, jak si tento program odkrokovat v AVR studiu. Může se to hodit když vám něco „nechodí tak, jak má“. Složitější algoritmy je dobré krokovat vždy…

Pro mnohé připomínky ze strany čtenářů, jsem se rozhodl pro změnu stylu, jakým budu psát tento seriál. Především ubyde teorie. Budu se odkazovat na externí zdroje, případně vysvětlení teorie bude probíhat pouze v nutné míře. Tento a další dily budou tedy orientovany čistě prakticky.

Kdo má už doma programátor, jistě si zkusil některý z prográmků poupravit a nahrát. Někteří pozornější měli možná štěstí a program jim fungoval, tak jak měl. Jiní si museli počkat na dnešní díl. Dnes si totiž krok po kroku nejprve vytvoříme program, zkompilujeme a nahrajeme do procesoru.

Dnešní díl měl být věnován konfiguračním bitům procesoru. Z vašich řad však přislo několik dotazů na programátory a vývojová prostředí pro procesory AVR, a proto se jim budeme dnes věnovat.

Dnes budeme pokračovat vysvětlením příkladu z minulého dílu. Uvedeme si také možnosti, jak program dostat do procesoru. Uvidíte, že k cíli vede mnoho cest a že ne vždy nejdražší rovná se nejlepší…

Po třech teoretických dílech se dnes podíváme na to, jak si s naším procesorem „zablikat“. Jistě, je to jako kanónem na vrabce, ale nějak se začít musí, nebo ne?

Dnes si vysvětlíme, jak funguje program uvedený minule. Vím, že pro mnohé z vás to byl nenadálý skok, ale myslím, že po mnoha řádcích teorie to bylo příjemné zpestření. Zárověň si ukážeme tu nejzákladnější práci s debuggerem AVR Studia 4.

V dnešním díle se podíváme na zoubek samotné architektuře procesoru. Je to věc často opomíjená, zvláště těmi, kteří programují procesory v jazyce C. Musím však upozornit, že pro zvládnutí jakéhokoliv typu procesoru, jsou tyto znalosti nesmírně důležité.

Právě dnes se rozjíždí nový seriál o programování procesorů AVR (ATMEL). Je určen zejména začátečníkům, kteří třeba nemají zkušenosti s programováním žádného jiného typu procesoru. První díly budou zaměřeny především na popis vlastností procesoru, programátorský model, ale také na získávání a výrobu vývojových prostředků, které nám ulehčí „život“ s tímto jednočipem.