Články s tagem algoritmizace – Programujte.com

Téma tohoto dílu bude trochu jiné a na první pohled vzdálené vývojovým diagramům. K algoritmizaci a potažmo k vývojovým diagramům datové typy patří.

Možná někoho z vás napadne, zdali je možné, aby podprogram volal sám sebe. Odpověď je ano, je to možné. A takovému volání se říká rekurzivní volání. Rekurze je trochu kontroverzní téma. Někdo na ni nedá dopustit, někdo se ji vyhýbá jako čert kříži.

V dnešním dílu budeme pokračovat v podprogramech. Ukážeme si na jednoduchých příkladech, jak dokážou řešení problému zjednodušit, a to minimálně tak, že nejsme nuceni řešit celou úlohu najednou, ale můžeme se od globálního náhledu postupně dostat až k těm nejmenším detailům. Případně se můžeme soustředit na řešení jednotlivých částí, které pak spojíme do větších a větších celků.

Doposud platila rovnost - co úloha, to jeden vývojový diagram. Dnešním dílem počínaje tato rovnost platit nebude, protože se naučíme využívat tzv. podprogramy, rozvětvíme si tak program na další celky.

V tomto díle zakončíme cykly s podmínkou na začátku a s podmínkou na konci složitějšími úlohami. Budeme v nich kombinovat různé typy cyklů.

V dnešním díle si ukážeme příklad, který vyřešíme pomocí všech tří typů cyklů. Dále si ukážeme typ úlohy, pro kterou je vhodnější použití cyklu s podmínkou na začátku. A nezapomene na příklad se zadáním PINu do mobilu.

Doposud jsme se zabývali cykly, u nichž byl přesně dán počet opakování. Rozměry nebo rozsahy pro ně bývají dobře známy. Existují ale případy cyklů, kdy nevíme, kolik opakování budeme muset projít, abychom se dobrali cíle. O těch je tento díl seriálu.

V tomto díle zakočníme téma cyklů s daným počtem opakování, probereme vnořené cykly, ukážeme si několik příkladů, kde využijeme více jak jeden cyklus, a budeme zjišťovat všechna prvočísla v daném rozsahu.

V minulém díle jsme začali s cykly. V tom dnešním si ukážeme několik příkladů, kde využijeme jejich sílu.

Dnešním dílem začneme cykly. Nejprve si ukážeme, k čemu jsou dobré, a následně si vysvětlíme první typ, tj. cyklus s daným počtem opakování. A článek zakončíme krátkým příkladem.

V tomto dílu zakončíme téma podmínky složitějšími příklady, na kterých si ukážeme, že podmínek může být ve vývojové diagramu více.

V minulém díle jsme si ukázali, jak se pracuje s podmínkou. Dnes si předvedeme, jak k zápisu využít relační operátory. A dále vysvětlíme, jak spojovat více podmínek pomocí spojovacích operátorů.

V dalším pokračování série článků o vývojových diagramech a algoritmizaci začneme s podmínkami, které nám umožní dělat složitější a komplexnější programy s možností větvení při rozhodování.

Než se začínající programátor vrhne na učení nějakého jazyka, měl by si osvojit techniku „myslet jako počítač“. Rozumí se tím umět problém rozdělit na jednotlivé krátké části, dílčí úseky, které ve výsledku budou tento problém řešit, neboli vytvořit algoritmus. Proces tvoření algoritmu se nazývá algoritmizace a vývojové diagramy jsou jedním z nástrojů pro jejich zápis.

Ve 2. lekci našeho kurzu si vysvětlíme některé z pojmů teorie programování a podíváme se na podmínky a cykly.

V dnešním díle si ukážeme program pro testování vyhledávacích algoritmů. Zjistíme, který je rychlejší a proč...