Články s tagem algoritmus – Programujte.com

V článku budeme tak trochu vynalézat kolo. Ukážeme si zajímavý postup odvození algoritmu celočíselného násobení. Postup a tipy mohou být inspirací čtenáři, tréningem logického myšlení a věřím že i zábavou.

Doposud platila rovnost - co úloha, to jeden vývojový diagram. Dnešním dílem počínaje tato rovnost platit nebude, protože se naučíme využívat tzv. podprogramy, rozvětvíme si tak program na další celky.

V tomto díle zakončíme cykly s podmínkou na začátku a s podmínkou na konci složitějšími úlohami. Budeme v nich kombinovat různé typy cyklů.

V dnešním díle si ukážeme příklad, který vyřešíme pomocí všech tří typů cyklů. Dále si ukážeme typ úlohy, pro kterou je vhodnější použití cyklu s podmínkou na začátku. A nezapomene na příklad se zadáním PINu do mobilu.

V minulém díle jsme začali s cykly. V tom dnešním si ukážeme několik příkladů, kde využijeme jejich sílu.

Dnešním dílem začneme cykly. Nejprve si ukážeme, k čemu jsou dobré, a následně si vysvětlíme první typ, tj. cyklus s daným počtem opakování. A článek zakončíme krátkým příkladem.

V tomto dílu zakončíme téma podmínky složitějšími příklady, na kterých si ukážeme, že podmínek může být ve vývojové diagramu více.

V minulém díle jsme si ukázali, jak se pracuje s podmínkou. Dnes si předvedeme, jak k zápisu využít relační operátory. A dále vysvětlíme, jak spojovat více podmínek pomocí spojovacích operátorů.

V dalším pokračování série článků o vývojových diagramech a algoritmizaci začneme s podmínkami, které nám umožní dělat složitější a komplexnější programy s možností větvení při rozhodování.

Než se začínající programátor vrhne na učení nějakého jazyka, měl by si osvojit techniku „myslet jako počítač“. Rozumí se tím umět problém rozdělit na jednotlivé krátké části, dílčí úseky, které ve výsledku budou tento problém řešit, neboli vytvořit algoritmus. Proces tvoření algoritmu se nazývá algoritmizace a vývojové diagramy jsou jedním z nástrojů pro jejich zápis.

V další části povídání o garbage collection se zmíníme o nějakých těch základních algoritmech, které jsou používány pro stanovení živosti objektů a jejich uvolňování.

Do toho článku jsem si vzal na „paškál“ slavného, ve své době asi ne moc uznávaného Alana Turinga. Narodil se v Londýně, konkrétně v Paddingtonu 23. června roku 1912. Turing byl významný logik, matematik a založil mnoho vědních oborů, které se zabývaly nejen počítačovou technologií.

V dnešním díle si ukážeme program pro testování vyhledávacích algoritmů. Zjistíme, který je rychlejší a proč...

Povíme si, k čemu vývojové diagramy slouží a jak se používají.