Praktická úloha I
Dodnes jsme vlastně delali jen neúčelné programy sloužící výhradně pro studium procesoru. Dnes si za pomoci předchozích znalostí vytvoříme jednoduchý program, který bude komunikovat s PC a sdělovat mu, jaké klávesy jsou stisknuty.
Dodnes jsme vlastně delali jen neúčelné programy sloužící výhradně pro studium procesoru. Dnes si za pomoci předchozích znalostí vytvoříme jednoduchý program, který bude komunikovat s PC a sdělovat mu, jaké klávesy jsou stisknuty.
V jednom z dílů věnujících se hardware pro AVR jsem se zmínil o vývojových deskách PK-DESIGN. V dnešním díle se jim podíváme více na zoubek.
V minulém díle jsme si řekli něco o čítačích/časovačích. Jestliže někdo z vás studoval katalogový list procesoru, jistě si všiml, že časovače/čítače umžnují více režimů. K tomu se však vrátíme později. Dnes si řekneme něco o přerušení, které jsme využili již v minulém díle.
Dnes bude řeč o čítačích/časovačích AVR. Díl buze téměř celý teoretický. Na konci si ukážeme jak přesně časovat události, aniž bychom podstatně ovlivnili jiné důležité úkoly proceosru.
Právě dnes se rozjíždí nový seriál o programování procesorů AVR (ATMEL). Je určen zejména začátečníkům, kteří třeba nemají zkušenosti s programováním žádného jiného typu procesoru. První díly budou zaměřeny především na popis vlastností procesoru, programátorský model, ale také na získávání a výrobu vývojových prostředků, které nám ulehčí „život“ s tímto jednočipem.