Novinky u PK-DESIGN
PK-DESIGN připravuje nový programátor pro čipy AVR. My vám přinášíme první dojmy…
PK-DESIGN připravuje nový programátor pro čipy AVR. My vám přinášíme první dojmy…
Minulé dva díly byl zaměřeny prakticky. Dnes si uvedeme nějakou tu teorii k AD převodníku procesorů AVR a ukážeme si jednoduchý příklad, jak jej použít.
Dodnes jsme vlastně delali jen neúčelné programy sloužící výhradně pro studium procesoru. Dnes si za pomoci předchozích znalostí vytvoříme jednoduchý program, který bude komunikovat s PC a sdělovat mu, jaké klávesy jsou stisknuty.
V minulém díle jsme si ukázali, jak jednoduše vytvořit program pro AVR s jeho USART. Dnes si ukážeme, jak tuto periferii využívat v CodeVision AVR.
Vzhledem k tomu, že jsme se s procesory AVR již něco naučili, zřejmě si budete sami chtít něco zkusit. To je ovšem jednodušší, pokud máme k dispozici kvalitní studijní materiály. Některé byly představeny již v úvodním dílu seriálu. My se dnes zaměříme na ty dostupnější - z Internetu.
Dnes bude řeč o čítačích/časovačích AVR. Díl buze téměř celý teoretický. Na konci si ukážeme jak přesně časovat události, aniž bychom podstatně ovlivnili jiné důležité úkoly proceosru.
Pro mnohé připomínky ze strany čtenářů, jsem se rozhodl pro změnu stylu, jakým budu psát tento seriál. Především ubyde teorie. Budu se odkazovat na externí zdroje, případně vysvětlení teorie bude probíhat pouze v nutné míře. Tento a další dily budou tedy orientovany čistě prakticky.
Kdo má už doma programátor, jistě si zkusil některý z prográmků poupravit a nahrát. Někteří pozornější měli možná štěstí a program jim fungoval, tak jak měl. Jiní si museli počkat na dnešní díl. Dnes si totiž krok po kroku nejprve vytvoříme program, zkompilujeme a nahrajeme do procesoru.
Dnešní díl měl být věnován konfiguračním bitům procesoru. Z vašich řad však přislo několik dotazů na programátory a vývojová prostředí pro procesory AVR, a proto se jim budeme dnes věnovat.
Dnes budeme pokračovat vysvětlením příkladu z minulého dílu. Uvedeme si také možnosti, jak program dostat do procesoru. Uvidíte, že k cíli vede mnoho cest a že ne vždy nejdražší rovná se nejlepší…
Po třech teoretických dílech se dnes podíváme na to, jak si s naším procesorem „zablikat“. Jistě, je to jako kanónem na vrabce, ale nějak se začít musí, nebo ne?
Dnes si vysvětlíme, jak funguje program uvedený minule. Vím, že pro mnohé z vás to byl nenadálý skok, ale myslím, že po mnoha řádcích teorie to bylo příjemné zpestření. Zárověň si ukážeme tu nejzákladnější práci s debuggerem AVR Studia 4.
V dnešním díle se podíváme na zoubek samotné architektuře procesoru. Je to věc často opomíjená, zvláště těmi, kteří programují procesory v jazyce C. Musím však upozornit, že pro zvládnutí jakéhokoliv typu procesoru, jsou tyto znalosti nesmírně důležité.