Prodám 8-bitové domácí počítače Sinclaire, Atari, Acorn, Oric.... – Inzerce – Fórum – Programujte.com

nabízím zájemcům tyhle 8-bitové domácí počítače k využití - všechny jsou v perfektním stavu, vyčištěné, naleštěné a funkční:

1/ Sinclaire ZX-80
2/ Atari 400
3/ Acorn Electron
4/ Sharp MPC-100
5/ Oric 1
6/ Oric Atmos

případně vyměním za manuály a literaturu od Hewlett Packard vztahující se ke stolním kalkulátorům ze 70tých roků a k měřícím přístrojům. Můžete mi napsat na < Remmidemmi na seznamu > nebo tu nechte vzkaz.

co se s nima da delat?

To Anonymní uživatel : Někdo je třeba sbírá, někdo třeba provozuje muzeum a nebo někdo učí na ZŠ/SŠ a tohle by byla dobrá pomůcka na hodiny historie IVT.

To: Anonym: přesně tak, dost lidí je nejen sbírá, ale i provozuje. Jsou kluby Ataristů, kluby Sinclairistů atd... Lidé je udržují v chodu, dělají k nim nový hardware, k Sinclaire existují i repliky (!). Nadšenci pro staré počítače pořád píší nové programy (já také) a také se dělají srazy, kde si ty počítače a nové programy předvádějí. Byl jsem na podzim na srazu Packardistů v Mnichově, tam bylo věcí k vidění.... předváděl jsem tam 9825A a 9845B.

To remmidemmi : Dobrý den , mám didaktik m, atari (ZX) kazetovou mechaniku , joysticky , a nějaké drobnosti , cena dohodou
jiri.mitura(@)seznam.cz
JM

Já ty domácí počitadla nesbírám, a čsl. už vůbec ne. Jsem zaměřený na Hewlett Packard, ale dej si někam inzerát, třeba na aukro, v česku je hafo lidí, kteří právě tyhle domácí potvory sbírají.

Za kolik?

#1 remmidemmi
Dobrý deň.

Pred samotnou otázkou by som mal prosbu: Mohli by ste mi odpoved poslať na uvedený e-mail?

vladkobasko@centrum.sk

Chcel by som sa Vás opýtať, či by ste nemali náhodou na predaj ešte nejaké historické počítače. Chcel by som sa začať zaoberať historickými PC, ale práve v tomto období nemôžem v celom SR ani CZ nič zohnať, žiadne inzeráty, a tie, ktoré sú, sú prehnane drahé.

Dakujem za odpoved.

#8 Vlado
Nesmysl, v oběhu je toho spousta a za slušné ceny. Nic nekupuj, pokud k tomu nemáš silnější vztah jako pamětník nebo znalec. Tipuju, že nejsi ani jedno a jak tě to před pár dny popadlo, tak tě to brzy zase pustí.

#7 dvdk
za kolik ... každá věc má takovou cenu, za jakou ji dokážeš prodat nebo koupit.

#8 Vlado
já bych třeba něco prodal, ale spíše bych prodal sběrateli, který má fakt sbírku, anebo to myslí se sbíráním vážně. Určitě odmíám prodávat někomu, kdo na tom chce jen vydělat, tak, že to ode mne koupí a druhý den to bude na aukru.

#9 zlz

tak docela není pravda, že by toho v oběhu byla spousta a za slušné ceny. V Česku se standardně objevují československé domácí počítače, povětšinou v tzv. "nálezovém stavu", s kterými se kšeftuje a je snaha na tom vydělat, ale určitě není snaha je uvést do původního stavu. Udělat renovaci totiž většina těch lidí, co s tím kšeftují, ani neumí. Kromě československých domácích počítačů jsou pak ještě občas k vidění strojky, které pocházejí z bývalého Tuzexu, třeba ZX Spectrum zvaný "gumák", Skutečně honotné stroje se na trhu neobjeví a to ze několika důvodů: jednak pohled na historickou výpočetní techniku je v Česku pokřivený, lidé si myslí, že např. "gumák" má bůhvíjakou cenu, zatímco třeba o Epson HX-20 nemají zájem, protože je podle nich bezcenný. Právě tenhle pokřivený pohled vychází z absolutní neznalosti věci a ukazuje ihned, že dotyčný vůbec není sběratel, nýbrž kšeftař a spekulant. Druhý důvod, proč v ČR nejsou na trhu skutečně hodnotné stroje je ten, že by je v Česku ani nikdo nezaplatil, zejména v současné době. Ačkoliv je krize, a to i na Západě a jinde ve světě, přesto se nedavno na německé burze vyšplhala cena funkční HP 9830 na 1360 euro. Zatimco v Česku by o ni nebyl vubec zajem, anebo by ji někdo vzal za 100 Kč na součástky a barevné kovy.

Šest let staré téma, ale neva, já jsem zrovna sběratel a nevěnuji se jen osmibitům, ale historickým počítačům vůbec. Ve své sbírce mám třeba ZX81 a jeho americkou verzi TS1000, dvě u nás velmi vzácné Olivetti a to ETS 2010 a Prodest PC1, dále mám Amstrad PPC512, PPC640 a NC100, pak třeba IBM PS/2 model 30 286 a model 55SX, dále mám několik československých počítačů SMEP, PMD85 nebo třeba Didaktik M a další. Mám dost široký záběr. Já nerozlišuji počítače na počet bitů. Pro mě to jsou počítače a buďto je do své sbírky chci nebo nechci, kritéria jsou různá, buďto je to vzácnost nebo mi chybí do nějaké série a nebo třeba jen z nostalgie. Ale za,ěřil jsem se hlavně na značky IBM a Olivetti, ale v poslední době mi k srdci přirostli počítače značky Amstrad. Je to vášeň a koníček, ale je to i poměrně drahé, ale většinou se peníze nějak najdou.

Amstrad PPC512 mám také.Ty SMEP počítače máš kde? Na ty sálové SPEP počítače je potřeba hodně místa a také solidní přívod proudu s mnoha desítkami kW a klimatizační skříní. Máš také klimatizační skříň SMEP?

#14 remmidemmi
SMEP (Systém Malých Elektronických Počítačů) PP06 je československý osobní počítač, který potřebuje obyčejných 220V ze zásuvky, žádná sálová záležitost, ale nějaký sálový mainframe od IBM by se mi taky líbil :)

#15 LubikCZ
A tak, PP06 je už takový pokus o PCčko z doby po-SMEPové:) Pamatuju se na PP06, když se jednalo v Tesla Strašnice, že to tam budou vyrábět. No, nevím, kdo měl tehdá v ČSSR sálový mainframe od IBM. Tu a tam byly PDPčka. 

Mám k prodeji již jen

2/ Atari 400
5/ Oric 1
6/ Oric Atmos

K těm ORIC počítačům je krabice her na kazetách, Nicméně, vybírám si, komu prodám. V zásadě jen tomu, kdo o tom něco ví a nekupuje to se zájmem to obratem dát na aukro nebo to rozebrat na součástky a zničit.

Výměna možná za věci od HP z doby před rokem 1985.

Jo také mohu nabídnout fungující děrovač děrné pásky k počítačům SMEP. Umí děrovat 5-8-stopé děrné pásky. Děrovač je vzhledově i funkčně perfektní, výstavní kousek. Ale trochu těžký - 13 kg.

Jsou to krásné stroje. Od Atari jsem si nedávno pořídil XT-čko Atari PC3 8088. Bohužel bude vadný originální monitor, což mě sice štve, na druhou stranu se k němu dá připojit i jakýkoliv jiný. Zatím ale nemám patřičné místo na takové hrátky.

K tomu mainframu IBM, za dob socialismu by ho u nás měl kdokoliv těžko, spíš by ho ještě zavřeli za podporu kapitalistické Ameriky. Samozřejmě jsem myslel pořídit a mít ho v dnešní době. Jistě, je to absolutně nereálné, multimiliardář skutečně nejsem a ani místo, kam bych ho nainstaloval, nemám, ale sen je to krásný.

No a kolik by sis tak představoval za ty zbylé tři osmibity. Ne, že bych měl vyloženě zájem, ale kdo ví? Jinak dohady o ceně mě nijak nebaví, nejradši mám, když si prodejce napíše cenu sám. Teď mám v merku jednu zajímavost, pána jsem se také ptal na cenu a on, že neví, ať si nějakou určím. Když to je tak těžké. U nás je to vzácnost a od toho by se měla asi odvíjet cena, ale zase se to nemá přehánět. Třeba takový Didaktik Kompakt se běžně prodává za 7000, což je pro mě nemyslitelné, i když bych ho měl rád ve své sbírce, ale člověk si musí uvědomit, že jsou důležitější věci k zaplacení.

Psal jsem: "nevím, kdo měl tehdá v ČSSR sálový mainframe od IBM. Tu a tam byly PDPčka. " Tedy ze soukromých osob jistě nikdo, ale v nějakém národním podniku teorericky být mohl. Třeba PZO (podniky zahraničního obchodu) takové stroje měly, pak různé výzkumné ústavy, velké strojírenské podniky, akademie věd. Tyhle mainframe se dovážely, sice to bylo na několik let než se povedlo takový stroj dovézt, ale dovezly se. Po roce 1990 se to houfně likvidovalo. Jen velmi málo se zachovalo tím, že to někdo místo do šrotu odvezl k sobě domů.

K té ceně, za zbylé tři 8-bity. Cenovou představu mám jasnou, psát ji sem nebudu. Nemám ale jasno, komu je prodám. Zájemci jsou, tak 1 do měsíce. Bohužel to nejsou takoví zájemci, kterým jsem ochoten to prodat. Jsou to kšeftaři :(

Jakou to má cenu? Nejlépe vyhledat na eBay, zjistit za kolik se takový samý stroj prodal. Při srovnávání je potřeba dbát na to, aby se jednalo o opravdu identický stroj, dále v jakém je stavu (nálezový, špinavý ze slklepa nebo půdy, anebo zda je sběratelská kvalita, renovovaný, vyčištěný, odzkoušený), jaké má příslušenství atp. Mlj názor je, že cena je taková, za kolik se podaří prodat.

Didaktik Kompak za 7000 ? Já bych to nedal. Nedám za Didaktik ani 500 Kč, Didaktik mne nezajímá, nemám k němu žádný vztah. Ale věřím, že jsou zájemci, kteří 7000 Kč dají. Naopak já sháním HP 9830A, také HP Integral PC a jsem si jisý, že ti lidé, kteří přeochotně dají 7000 Kč za Didaktik Kompak, by nedali za HP 9830A ani tisícovku. Prostě k té 9830 nemají potřebný vztah, nic jim to neříká.

A nakonec: starým počítačům se věnuje portál www.OldComp.cz ; :)

Začnu hned s oldcomp.cz, jsem tam členem, stejně jsem členem ve skupině Old Computers na FB a i na high-voltage.cz a také na zx-spectrum.cz, takže mám poměrně široký záběr.

Co se týče cen na eBayi, to jsou evropské ceny a pokud nebudu mít evropskou mzdu, tak jdou tyhle ceny mimo mě. Až budu mít mzdu zhruba 40k, tak bude mít eBay smysl, do té doby je pro mě zapovězen (až na pár výjimek).

IBM mainframe budiž, i když je to zvláštní, že neměli něco od soudruhů ze sovětského svazu třeba v rámci RVHP. Ale díky za doplnění, člověk se furt učí.

Jinak moje začátky s počítači jsou právě u Didaktiku konkrétně typu M na začátku 90. let, takže je to de facto srdcová záležitost a mám tyhle typy tři, bohužel ne zcela v kondici a ten Kompakt se prostě nabízí, ale těch 7k bych fakt nedal. Ty HP-čka jsou krásné stroje a mít je ve své sbírce by bylo super, ale na ně nemám už tuplem, bych musel dělat celý měsíc přesčasy a protože už nejsem nejmladší, tak bych asi nedopadl moc dobře.

Ještě bych se zeptal, máš ve své sbírce něco, co u nás pravděpodobně nikdo nemá nebo to má jen hrstka sběratelů? U mě to vede třeba Olivetti ETS 2010, bohužel bez klávesnice nebo psacího stroje. Myslím, že tohle Olivetti u nás nikdo jiný nemá, ale třeba se mýlím, kdo ví? Ale o nikom jiném nevím.

Počítače od soudruhů z RVHP ... tam dominovaly sálové počítače sestavované z kusů vyráběných v různých státech RVHP. V tehdejší ČSSR se vyráběly z ZVT Námestovo, snímače děrné pásky vyráběly ZPA Košíře, něco se dělalo v ZPA Čakovice, dost částí vyráběli v NDR (Robotron Riesa). Pokud pamatuju, byla snaha, aby to fungovalo dohromady, což se ne vždy dařilo, zejména kvůli nekvalitním výrobkům z Bulharska (floppy mechaniky) nebo Polska. Další problém byl v dostupnosti, kdy výrobky z NDR v prvé řadě putovaly do SSSR, druhý v pořadí byl domácí trh stáních podniků NDR a pro zbytek RVHP bylo určeno až co zbylo. Obvykle nezbylo nic. Naopak ze SSSR do RVHP neplynuly žádné dodávky výpočetní techniky. SSSR byl takový nenažraný moloch, černá díra, kam jen padaly výrobky ze satelitů z RVHP jako reciprocita za dodávky ropy. Cenově se to zúčtovávalo tzv. "převoditelným rublem", což bylo extra výhodné pro SSSR. Tohle platilo až do Gorbačovovy éry, kdy SSSR začal požadovat platby za ropu v západních devizách.

Ve většině státních podnicích v ČSSR byly tehdy tyto SMEP počítače, které se obtížně udržovaly v chodu. Ověem vybrané podniky, kde na tom záleželo (anebo měly přístup k přidělovaným devizám) si mohly dovolit něco spolehlivějšího z dovozu ze Západu. Tak to byly již zmíněné PZO (Podniky Zahraničního Obchodu) přes které se výhradně dováželo. Stání podniky samotné nesměly nic dovážete, vždy muselu přes PZO. Další, kdo míval počítače ze Západu, byly podniky, které plnily sledované státní zakázky, obvykle zčásti nebo zcela určené pro armádu.

Mám z té doby, ze 70tých let, z tehdejší NDR děrovač děrných pásek, který se používal v JSMEP (Jednotný Systém Malých Elektronických Počítačů), což byly sálové počítače :) Já jsem tehdy pracoval pro Robotron v Riesa,

Ty Olivetti ETS 2010 pamatuju z roku 1989. Tehdy jsem pracoval v Praze pro jeden státní podnik, který distribuoval speciální software do jiných státních podniků. Podniky které chtěly koupit ten software k nám posílali jejich PCčka, aby se zjistila kompatibilita, zda totiž ten software bude na jejich PCčku běžet. Napsal jsem pro to tenkrát v assembleru nad DOSem takový testovací program. Na tenhle Olivetti si pamatuju, byl dost extra.

Nemohu srovnávat moji sbírku s jinými, když nevím, co kdo má ve své sbírce. Většina lidí v Česku se orientuje na domácí herní počítače z 80tých let. Většinou na tom hrají hry. Naprostá většina dnes mladých lidí totiž neví o hardware vůbec nic, pokud něco , tak jen o mikropočítačích typu Arduino. Někteří Arduino umí programovat. Těch , kteří umí realizovat z elektronických součástek nějaký hardware, těch je jak šafránu na severním pólu. Je to bohužel dáno českým školstvím, kde výuka elektroniky spočívá v základních informacích o mikropočítačích. Když budete chtít po dnešním 20-30tiletém absolventovi elektro-průmyslovky nebo VŠ elektro, aby zrealizoval počítač na bázi třeba Motoroly 68000 zjistéte, že 99 lidí ze 100 to nedokáže ani okopírovat z internetu a ten 1 ze 100 to opráskne z internetu. Vlastního nevymyslí nic.

Já nemám herní domácí počítače, spíše mám podivné technické počítače. Leckdy to ani nejsou počítače, ale specielní programovatelné přístroje s procesorem. Nemá smysl to zde rozebírat, když to nikomu nic neříká.

Takže třeba programovatelné kalkulačky od TI a podobně? Jinak já o hardwaru toho ještě spoustu nevím, ale stále si rozšiřuji vědomosti. K dispozici mám internet, ale i knihy a pak třeba vás. Mám třeba krásnou knihu Anatomie IBM PC od Jiřího Zápalky nebo třeba Velký průvodce hardwarem od Marka Minasiho. Máte spousty znalostí z doby, kdy jsem se teprve narodil, takže jste dříve narozený a tímto se tedy omlouvám za tykání. Neurazte se, ale myslel jsem si, že jste zhruba stejně starý jako já. Také vám děkuji za ty informace.

Nene, to je v pořádku. Bude mi 70 let a elektronikou se zabývám od svých asi 16 let. Je to můj pracovní obor. Můj první počítač byla kapesní kalkulačka HP-25. Tedy nebyla moje, patřila podniku ve kterém jsem pracoval a můj šéf mi ji občas půjčil. Nedavno jsem na fóru OldComp psal vzpomínku o tom, jak jsem o prázdninách v 70tých letech v jednom státním podniku dostal za úkol rozebrat HP 9815A, která patřila tomu státnímu podniku a používal ji pouze ředitel (zasloužilý člen KSČ). Ten odešel o prázdninách na dovolenou, mne zamkli do sklepa aby nikdo nepřišel na to co dělám a já měl za úkol rozebrat a rozkreslit tu HP 9815A na schéma. Měl jsem k tomu pouze ohmetr, lampu a vlastní oči, také velké papíry A3 a tužku s gumou na gumování. Cílem bylo udělat repliku té HP 9815A, která měla tehdy hodnotu asi 80 měsíčních průměrných platů. Nedala se však koupit, její dovoz byl velmi složitý, přes tzv. podniky zahraničního obchodu, což bylo ttehdy martýrium na několik let.

Jinak můj web je www.computerasylum.co.uk. Bohužel v poslední době jsem časově extrémně vytížený, takže na update webu není čas. Sbírám také staré měřící přístroje od HP, Rohde Schwarz aj, a také podivné exotické elektronické součástky, které kdosi vyvinul, vyrobil a zmizely dávno v propadlišti dějin.

Kalkulačky od TI také pamatuji, používal jsem kdysi TI-58 a později jsem měl i TI-59 s tiskárnou, ale obě jsem již prodal. Nelze mít všechno a věnovat se všemu.

Nevěřícně s otevřenou pusou čtu vaše řádky, smekám před vámi, něčeho takové já nejsem a nikdy nebudu schopen. Připomíná mi to "výrobu" našeho MHB8080 od Tesly. Má ta vaše replika nějaký název nebo to nakonec zaniklo v propadlišti dějin? Jako třeba Kiššův 8bit PMD 85 inspirovaný HP-85. Koukal jsem také, že máte magnetooptickou mechaniku HP SureStore Optical 1300t, kterou mám také. To je asi jediné, co máme ve své sbírce společného spolu se zájmem o historický hardware.

Ta výroba té repliky HP 9815A poněkud vázla. Když jsem ve sklepě onoho podniku tenkrát zjišťoval schéma, naivně jsme si s šéfem mysleli, že to bude jednoduché. Tenkrát sice bylo v Praze výrazně více prodejen součástek pro radioamatéry, než je dnes. Pokud si vzpomínám, bylo jich asi 6 jen v centru Prahy + 3 bazary, kde se prodávaly vyřazené zásoby ze státních podniků. Jenže nabídka byla velmi omezená. Dalším zdrojem součástek byly inzeráty v Amaterském Radiu. Na inzeráty bylo možno tenkrát koupit i moderní západní součástky. Jak to bylo možné? Prostě lidé, kteří tam v inzerátech nabízeli prodej, nebyli obyčejní radioamatéři. Byli to agenti STB, pracovníci čsl. rozvědky, kteří velmi často jezdili na Západ.Ti si takto přilepšovali k jejich už tak dost vysokým platům. A tehdejší režim o tom samozřejmě věděl a toleroval to.  Tedy, my jsme plánovali s vedoucím, že takto opatříme ty klíčové součástky do repliky HP 9815A, což byl CPU a další obvody, které nebude možno získat doma. Také podnik, kde jsme to dělali měl nějaké součástky a vedoucí měl známé v jiných podnicích.

Po nakreslení schématu ale bylo jasné, že realizace bude složitější. HP totiž všechny součástky zásadně označuje vlastními kódy. Místo typu součástky najdete na součástce jen dvě skupiny 4 číslic oddělených pomlčkou.

Například tranzistor BCX18 nenesl označení BCX18, nýbrž kód 1853-0545. K tomu existoval ještě kód výrobce 10881. Existovaly převodní tabulky. Z těch jsem zjistil o jaké součástky v HP9815A vlastně jde.

Postupně se začaly shánět součástky a obměňovat je v zapojení, dělat kompromisy a náhrady. Plošný spoj jsme rozdělili na 4 plošné spoje, velké myslím 20 x 16 cm. Tedy původně byly jen 2 desky, ale nakonec, později dodatečně přibyla 3.deska videovýstupu na monitor, což byl upravený televizní přijímač a 4.deska floppy disk řadiče, který byl celý realizován z TTL obvodů, protože Westen Digital řadič nebyl dostupný.

Důvod videořadiče by v tom,. že HP915A měla plasmový alfanumerický displej, který byl příšerně drahý a ti agenti STB, na které jsme se obraceli přes inzeráty v Amatérském Radiu, jej stejně nebyli schopni senat. Oni většinou nakupovali v západním Německu v prodejnách pro radioamatéry, jako byl Dahms v Mnichově a tak... A tam tyhle věci, plasmové alfanumerické displeje stejně neměli.

Takže ve finále vznikla konstrukce, kde procesor byl z NDR, U880D, paměti EPROM byly sklerotické sovětské 2716 a RAM byly 4116 Tesla. Klávesnice byla z mikrospínačů Tesla, hmatníky z psacího stroje. Ale na druhou stanu, fungovala na tom CP/M. Celá realizace se tahla myslím 5 let. Plošné spoje jsem kreslil tuší kreslícím perem na A0 karton,. Ten karton měl světle modrý čtverečkový podtisk. Do tuše se přidala černá tempera,  Ta tempera se do tuše míchala proto, že větší plochy pouze tuší dávaly při osvětlení při focení reflexe. Návrh plošného spoje na kartonu se pak vyfotil na planfilm ve foto-kino ve Vodčkově ulici v Praze. Tam co je dnes prodejna Foto Škoda. Planfilm se odnesl do výrobního družstva DIPRA (Družstvo Invalidů Praha), na Žižkově, kde za úplatek, nic moc velký, vyrobili oboustranné plošné spoje. Samozřejmě nebyly cínované, žádná maska, žádné prokovy, žádný potisk. Pak jsme plošné spoje vrtali a osazovali.

Ten počítač byl namontován do skříní ALMES, myslím je dělala Tesla Bratislava. Celkem vzniklo asi 6 kusů tohoto počítače. Ten můj počítač skončil v pardubické Tesle, kam jsem jej odprodal i s dokumentací přes bazar v ulici Ve Skořepce (dnes již neexistuje).  Takže asi tak,celá historie jednoho československého počítače.

Jo ta magnetoptické mechanika HP 1300T. Moje je pro SCSI , mám ji připojenu k PCčku a stále ji používám. Z mého pohledu je to celkemmoderní exemplář. V mých sbírkách jsou mnohem historičtější věci. :)