Verilog a simulace digitálních obvodů – Digitální zpracování signálů – Fórum – Programujte.com

na portále programujte .com chybí programování ve Verilogu a VHDL.  Už jsem to tu psal několikrát, též majlem panu majiteli.  Tak kdopak z vás znáte Verilog a VHDL?

Můžete si vyzkoušet vaše programátorské znalosti a schopnosti na některém z on-line simulátorů elektronických obvodů na stránce EDA Playground ( www.edaplayground.com ) . Prostě ve verilogu, případně v C++ nebo Pythonu popíšete elektronický digitální obvod, vyberete simulátor a spustíte a uvidíte. Třeba si můžete navrhnout vlastní 32-bitový mikropočítač, anebo celý ZX Spectrum popsat ve Verilogu, odsimulovat.... a pak už zbývá jen syntéza a převod do FPGA. Je to jiná programátorská liga než dělat weby. Uvidíte, že vás to chytne :)

kdysi sem v práci dělal s GALem ale už je to dávno to už by se dneska asi nepoužilo

jde o to že on to nikdo moc nechce ... pokud teda nejde o nějaký vysokofrekvenční obchodování na burze

Můj Bože, Žeryku, to je zase odpověď :)

GAL, a jejich nereprogramovatelné verze PAL se používaly hojně v 90-tých lech. K vývoji se používal PALASM nad DOSem. Ještě ho někde mám. Dá se stahnout myslím na vetusware.  Postupně jak rostla integrace se od GAL a PAL upustilo, došlo k náhradě obvody MACH, nyní jsou ve velmi pokročilém stavu, řada MACH 4000. Tyto obvody  zahrnují desítky tradičních GAL obvodů. Vedle toho se objevily CPLD obvody od Xilinxu.

Že je nikdo nechce? Tak to leda v Česku. Proč je v Česku nikdo nechce? Protože Česko je mnoho desetiletí opožděné ve vývoji za Západem. Stačí si projít české portály hledající zaměstnance. Zjistíte pozoruhodnou věc. Na portálech chybí kategorie "elektronika". Fakt tam není. Na portálech je kategorie  "IT/informační technologie", narvaná inzeráty hledajícími programátory webových aplikací. Následuje kategorie "elektrotechnika", kde se hledají zaměstnanci pro projekty rozvaděčů, energetických rozvodů. Najdete dále kategorii "energetika", kde jsou pracovní příležitosti od distributorů energí, třeba ČEZ, PRE. Ale kategorie "elektronika" se nám jaksi vytratila. Nikdo v Česku dnes, až na vzácné vyjímky (Vsetín, ERA Pardubice), nehledá vývojáře elektronických obvodů, programátory hradlových polí.

Proč nehledá? Každá firma na Západě dnes ví, že v Česku elektronici vymřeli. Dnešní absolventi eletroprůmyslovek umí rozblikat LEDku na Arduinu, ale navrhnout nízkofrekvenční zesilovač třídy B, to po nich nemůžete chtít. Z matematiky tolik nezbytné pro programování ve Verilogu a VHDL neznají dnešní absolventi nic. Znalost trojčlenky je nepostačující.  A tak firmy ze Západu dělají vývoj doma a v Česku mají jen montovny. Prostě dodají do Česka komponenty a zaostalí Češi pracují jak otroci za práci ve mzdě. Jsou to takoví "roboti". Nakonec, slovo "robot" vymyslel Karel Čapek.

Třeba v Cisco routrech, montovaných mimochodem českými roboty v českých montovnách je mraky obvodů CPLD a FPGA. Pro ně musel někdo vymyslet obsah, napsat rovnice, popis ve Verilogu nebo VHDL, provést syntézu, naprogramovat. Pak hotové naprogramované obvody doveze do Česka, kde je čeští roboti namontují na plošný spoj. Podobné tomu je v digitálních osciloskopech. Digitální osciloskop je v podstatě mnohem jednodušší než klasický analogový. Digitální osciloskop spočívá v FPGA obvodu. Jestliže znáte Verilog nebo VHDL a podaří se vám koupit si u Mousera Xilinx FPGA, uděláte si digitální osciloskop doma v bastlkoutku. Jenže bez znalosti Verilogu nebo VHDL je vám Xilinx FPGA k ničemu a digitální osciloskop si neuděláte.

Proč se digitální osciloskopy nevyrábí v Česku, proč je vyrábí garážové firmy a političtí vězni v Číně? Odpověď je snadná, protože lidí schopných programovat ve Verilogu je v Česku jak vzácného šafránu, zatímco v Číně se Verilog učí povinně na každé střední technické škole. Dokonce i na školách, které s elektronikou nemají nic společného, protože ve Verilogu lze psát simulátory chování nejrůznějších systémů. Viděl jsem program ve Verilogu, který popisoval děj na čínském železničním nádraží. Bylo to úchvatné.

Mimochodem znáte firmu ALDEC Inc? A její systém ActiveHDL? Že neznáte, že jste o něm neslyšeli?  Firma ALDEC vznikla v sousedním Polsku na počátku 90-tých let, rychle se přemístila do USA. Její systém Active-HDL slouží k návrhu, simulaci a syntéze VHDL obvodů. V 90-tých letech jsem od ředitele ALDECu vyžebral dvě plné licence Active-HHDL, za odměnu, že jednu, třetí licenci jsem prodal do ERA Pradubice. Tam ji tehdá používali pro vývoj FPGA pro pasivní radary. Ty dvě licence Active HDL byly určeny pro ČVUT elektrofakultu v Praze a  to zadarmo. Nebude věřit, jak to dopadlo. Nikdo na ČVUT FEL ty licence nechtěl ani jako dar, protože by museli chudáčci zaplatit české DPH. Obě licence tak skončili ve Švédsku na středních školách. Češi utřeli rypáky.

Žeryku, a prosím tě, co to je "vysokofrekvenční obchodování na burze" ? Obchodování na burze lze jistě popsat Verilogem, ale co to má společného s vysokými frekvencemi?

klid ten název "vysokofrekvenční obchodování na burze" si vymysleli češi ...

https://www.tradesmart.cz/co-to-je-vysokofrekvencni-obchodovani-hft-trading-terminologie/

To nevymysleli Češi, celý ten článek je automatizovaný překlad strýčka Googla z angličtiny do češtiny. stačí si pozorně článek přečíst.  Třeba hned zkraje:

velmi rychlých rychlostech  žádný Čech neřekne velmi rychlá rychlost.  Nebo obchodníci s rychlejšími prováděcími rychlostmi  to je teda věta typická pro strejdu Googla. Krásná je věta:

HFT používá matematické modely a algoritmy k rozhodování, přičemž rozhodování a interakce mezi lidmi z rovnice.

Hlavně ty "lidi z rovnice". Stejda Google je také z rovnice...   

Bohužel, naše školství v této oblasti momentálně spí, na středních školách se vyučují hlavně věci jako web design, tvorba webu (dnes zvládne šikovnější žák základní školy), pak věci kolem HW klasických PC a sítí případně ještě MCU, ale kromě několika oborů na VŠ chybí povědomí o dalších možnostech a výuka jejich programování a použití. Vytvářejí ajtáky co sice rozumějí administraci PC a sítí, ale s HW si už moc neporadí jakýkoliv problém se zařízením (často poměrně drahým) řeší jeho výměnou.

Nad vodou to drží nestoři z 70-80. let 20.století, kdy nebyl přístup k západním součástkám a bylo třeba si poradit s náhradami, které občas neodpovídali originál součástkám a bylo nutné dělat natvrdo určité úpravy.

Navíc tehdy ještě u nás neexistoval internet, takže se informace sháněli kde se dalo, tenkrát jsme se s kamarádem ze studií museli spolehnout na katalog součástek RVHP, ARadio a konzultace v servisu (myslím že to byla tehdá firma Consul servis opravy počítačů).

Zrovna letos jsem se ze zvědavosti koukal na 3 zařízení co jsme vyřazovali nebo opravovali (NVR, Switche Zyxel a Cisko, tiskárna štítků), všechny měli 1-3 FPGA obvody obvykle XILINX Spartan + 1-2 CPU/MCU.

#6 MilanL
Tu dobu také pamatuju. O SPŠ elektro v Ječné, kam jsem chodil, bych mohl napsat článek. Ta škola připomínala ústav pro duševně nemocné. Elektroniku se tam nikdo nenaučil. Na VŠ, ČVUT elektro v 80-tých letech ... to bylo celkem 5 roků, to je 10 semestrů a v každém 5-6 zkoušek. Pominu-li poslední semestr, kdy se dělali diplomky, tak to je 9 semestrů po 5-6 zkouškách, celkem asi 50 zkoušek. A teď to hlavní: pouze jedna jediná zkouška byla z elektroniky. Úroveň znalostí bylo minimum z minima... co to je dioda, tranzistor, odpor, Ohmuv zákon... Končilo se myslím Kirhofovými zákony. Učil elektroniku prof. Syrovátko, známý spisovatel knih z té doby. Z matiky bylo 10 zkoušek, z fyziky myslím 6 zkoušek. K tomu 2 zkoušky z chemie, 6 zkoušek z Marxismu-Leninismu, jeden semestr programování a zbytek byly pitomosti. Pokud se student neučil elektroniku sám, jako inženýr s diplomem sotva věděl, co to je tranzistor.   

Ve fabrikách v praxi to byla jak píše MilanL... součástky jen RVHP, informace o západních součástkách žádné, dostupnost nulová. Ale přes to vše bylo spousty lidí, kteří se věnovali hardware, uměli sestrojit nf zesilovač, domácí osciloskop, čítač, digitální multimetr s digitrony a podobně. Konstrukce pro dnešní absolventy VŠ elektro stěží představitelné.

V roce 2004 jsem přišel kvůli něčemu na ČVUT elektro. S údivem jsem zjistil, že osazenstvo na katedrách je stále stejné, mnozí učitelé přesluhují a učí se stále stejné předměty. Třeba jak se válcují panceřované plechy (základy elektrotechnologie). V roce 2004 to byla jistě velmi žádoucí znalost.    Přišlo mi, že se učí takové předměty, ke kterým jsou učitelé.

V roce 2014, o 10 let později jsem byl na pozvání na univerzitě v Lagosu, v africké Nigerii. Zažil jsem kulturní šok. Všichni studenti mluvili plynule anglicky a francouzsky. Školní učebny vybavené přístroji jak na amerických výzkumných ústavech, učitelé z poloviny z USA nebo Británie, Kanady. To co se studenti v Lagosu učili, o tom se mohlo na pražské akademii věd v Praze 8 Na Slovance jen zdát.

Uplynulo dalších 10 let, skoro se píše rok 2024. S některými tehdejšími studenty z Lagosu si občas píši a řešíme různé otázky z fyziky, projekty ve Vivadu a podobně. V Čechách se stále spí a vše se točí okolo tvorby web stránek, jejich designu a podobně. Jenže znalosti jak udělat web má každý 8-letý klučina na africkém venkově. Má notebook, solární nabíječku, sedí u chatrče a píše do Evropy spamy.  Tihle klučinové v Africe vám rádi udělají váš web za 2-3 USD. Rychle, kvalitně, profesionálně. Časem z nich vyrostou profici, schopní programovat hradlová pole a navrhovat zákaznické obvody.

Dvaprotiklady:

Měl jsem možnost se přesvědčit sám o kvalitách některých lidí z VUT v Brně. Bohužel mohu potvrdit co píšeš. Navíc neadekvátní sebevědomí a arogance.

Nedávno u nás v práci byl student, co dělal jako seminárku spínaný zdroj. Aspoň že jsou studenti kteří mají o obor zájem.

hu