Jak nacenit programátorskou/vývojářskou práci? – Offtopic – Fórum – Programujte.com

Ahojte, jsem programátorem a vývojářem již několik let. Celou tu dobu jsem ale ve sféře zaměstnanců, a když už přišla nějaká ta vedlejší prácička, tak mi buď byla cena navržena, nebo jsem si zvolil sám a bohužel povětšinou špatně - často jsem na tom prodělal i gatě a nakonec jsem zjistil, že jsem pracoval např. za 50kč na hodinu, což je dnes mazec i na doplňování zboží v supermarketu.

Nyní se ale pomalu přesouvám do sféry podnikatelů (i když jen jako vedlejší pracovní činnost) a nerad bych "okrádal" jiné programátory tím, že budu podceňovat tuto práci nebo "okrádal" sám sebe tím, že budu dělat za 50kč na hodinu.

Nežádám o radu k nacenění konkrétní práce/aplikace (i když příklady jsou asi velmi rozumné), ale chtěl bych vás požádat, abyste mi poradili na co se mám zaměřit. Vím, že bych měl lépe odhadovat časový plán a to je zajisté "základní kámen", ale určitě to má i nějaká svá "zákoutí". Poraďte mi, prosím, na co se mám zaměřit při naceňování vývoje aplikace (ve většině případů se bude jednat o webové aplikace, ale občas se najde i nějaká desktopová).

Vím, že není jednoduché radit, protože záleží na mnoha aspektech - a to včetně např. místa mého bydliště, ale jde mi hlavně o programátorskou, resp. vývojářskou práci. (jak jsem napsal i výše, můžete uvádět i příklady).

Díky moc.

Toto budeš umět až ve chvíli, kdy už to nebudeš potřebovat :).

Jednoduchá a funkční poučka je, že čas, který si spočítal/odhadl vynásob nějakou ověřenou konstantou - hezké je třeba číslo 4 nebo 5. Druhá poučka říká, že pokud odhaduješ, že to bude za 2 dny hotové, tak to bude trvat 2 týdny. Pokud odhadneš 2 týdny, tak to budou 2 měsíce atd. Aplikuj vždy jenom jednu z nich :).

Nejhorší je ze zákazníka dostat, co vlastně chce. Tudíž je potřeba, aby to, co z něj dostaneš, že máš udělat, musí být součástí smlouvy (co nejpodrobněji) - je to dobré pro obě strany. A hlavní je, že když pak přijde s "drobností", která znamená překopat to celé, tak se máš kam odkázat.

Základem je tedy vědět, co budeš dělat. Pak se můžete bavit o tom, jakým způsobem to budeš dělat. Teprve v tuto chvíli je možné bavit se o času a penězích. Klasicky je potřeba počítat s tím, že půlka času se věnuje návrhu a implementaci a druhá půlka testování a ladění. S tím je potřeba počítat ... a k tomu se hodí právě ty jednoduché poučky :).

Na něco obdobného mám nyní přednášky ve škole.

Přednášející (analytik z praxe) dělá to, že provede co nejpodrobnější analýzu, co klient chce a co mu může nabídnout. Pokud je tato analýza podrobně rozepsána, tak podle ní se dá už "slušně" určit časová složitost. Zároveň sám tvrdí, že nejlepší znalosti z odhadování se získají až praxí. Tj. analyzovat, (nechat) udělat a analyzovat jak to dlouho trvalo.

Prozatímní má zkušenost říká to, že odhad je dobrý vynásobit, tak jako psal liborb.

Jj, to je určitě pravda, ale já z praxe vím, že zákazník spíše neví, co chce, a to dokonce i když od začátku tvrdí, že ví. Problém s touto teorií je, i když i já měl obdobné přednášky a věřím, že to funguje (nebo by do jisté míry mohlo - a mělo), že to předpokládá analytické schopnosti (které by tedy každý programátor měl mít, a tudíž je mám do jisté míry i já - i když nevím na jaké úrovni a zatím ani nevím, na jaké úrovni jsou pro takové odhady potřeba) a hlavně to předpokládá analyzovanou programátorskou praxi - vědět co jak dlouho trvá. A to je trochu problém. Už nějakou dobu se snažím si zapisovat jak dlouho kterou práci dělám, ale ne vždycky je to reálné. Každý systém je trochu jiný, každou třídu nemůžeš vždycky dělat v zátahu - děláš prostě to, co zaměstnavatel požaduje právě teď.

Zkrátka a dobře... tato "analytická" metoda je asi funkční, ale na základě zkušeností - buď svých vlastních nebo cizích - horší je, když dostupné nemáš ani jednu z nich na úrovni, kdy by se daly považovat za dostačující. Proto souhlasím s tebou i s Liborem a zkusím to zpočátku dělat tak, že co nejlépe odhadnu / zanalyzuji čas potřebný k vykonání práce, vynásobím jej nějakou konstantou a od tohoto času určím na základě nějaké částky výslednou sumu. To se mi zatím jeví nejlépe.

Ještě jednou vám moc děkuji. Pokud ještě někoho napadne nějaká rada, budu vděčný :-).

Když není možné ze zákazníka dostat, co je vlastně předmětem cvičení, tak je ještě jedna metoda, a to tvorba prototypů. Průběžně, třeba s týdenním cyklem, předáváš a ukazuješ to, co je hotové - nové funkce. A zákazník je buď odsouhlasí nebo je zahodíš a hned sype z rukávu, co by to mělo ještě umět atd. atd.. Samozřejmě tomu musí předcházet dohoda o penězích, tj, když se neví kolik to bude stát, tak třeba průběžné placení po dosažení nějakého milníku apod. Je to dobrá metoda, není k ní potřeba tak důkladná analýza (ale musíš ji samozřejmě dělat), zákazník hned vidí, že se něco děje, což je pro něj veliké plus .... ale je to hodně založené na důvěře.