Inteligentní ekonomické systémy [ IV ]
 x   TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu

Inteligentní ekonomické systémy [ IV ]Inteligentní ekonomické systémy [ IV ]

 
Hledat
Vybavení pro Laser Game
Spuštěn Filmový magazín
Laser Game Brno
Laser Game Ostrava

Inteligentní ekonomické systémy [ IV ]

Google       Google       10. 4. 2006       14 890×

V minulé kapitole jsme se seznámili s využitím lineární neuronové sítě pro ekonomické prognózování a faktorovou analýzu. Nyní si probereme další typy sítí a jejich využití v ekonomických úlohách.

Reklama
Reklama

4. kapitola

Další typy neuronových sítí

Vícevrstvá síť perceptronů a metoda backpropagation

Vícevrstvá neuronová síť s algoritmem zpětného šíření chyby – backpropagation – je nejznámější a nejpoužívanější model sítě a využívá se v 80 % aplikací. Síť neuronů má zpravidla n vstupních neuronů, m výstupních neuronů a jednu nebo dvě skryté vrstvy. Neurony ve skrytých a výstupní vrstvě jsou spojité perceptrony. Aktivační funkce spojitého perceptronu je sigmoida definovaná vzorcem:

Stav tohoto neuronu se pohybuje v rozmezí od 0 do 1. Pokud se hodnota na vstupu neuronu blíží k +∞, blíží se výstupní hodnota k 1. Pokud se hodnota vstupu blíží k −∞, výstup se blíží k 0. Spoj od neuronu i k neuronu j je ohodnocen váhou wji, přičemž wj0 = −h je bias odpovídající jednotkovému vstupu.

Učení sítě metodou backpropagation spočívá v minimalizaci celkové chyby pro všechny vzory trénovací množiny, přičemž chyba vzoru k představuje střední kvadratickou odchylku vektoru požadovaných a vypočtených hodnot, tj. matematicky

Váhy upravujeme tak, že od váhy v předešlém kroku odečteme určitý díl derivace chyby podle této váhy reprezentovaný koeficientem učení. Přitom postupujeme od horních vrstev ke spodním – od toho byl odvozen název metoda zpětného šíření chyby. Opět matematicky:

Podrobné matematické odvození je provedeno v literatuře [1] a [3].

Význam neuronových sítí s aktivační funkcí sigmoida

Ekonomické nebo výrobní procesy jsou zpravidla složitější, než je možné popsat lineární neuronovou sítí. Tak v příkladu kurz.top programu TNeuron není možné předpokládat, že cena valut se mění v čase lineárně. Má na ni vliv celá řada dalších faktorů, v uvedeném příkladu je tento problém schématicky řešen intuitivním definováním proměnné Situace. Vícevrstvá síť spojitých neuronů dokáže složitější zákonitosti postihnout přesněji než lineární síť. V literatuře [1] je dokázáno, že perceptronové sítě se dvěma skrytými vrstvami mají univerzální aproximační schopnost.

Příklad

Příklady ekviv.top a neekv.top programu TNeuron obsahují trénovací množiny pro funkce ekvivalence a neekvivalence. Neekvivalence je známý příklad funkce, kterou nelze počítat pomocí jednoho neuronu. Přesvědčte se, že sigmoidální síť se dokáže obě funkce naučit.

Asociativní síť

Lineární asociativní síť se používá zejména jako asociativní paměť. Na rozdíl od klasických metod vyhledávání v paměti, kdy klíčem je adresa, u asociativní paměti probíhá vybavení informace na základě její částečné znalosti. Asociativní paměti se dělí na autoasociativní, kdy se jedná o upřesnění nebo doplnění vstupní informace, a heteroasociativní, kdy se jedná o vybavení sdružené informace.

Topologie i způsob výpočtu výstupní hodnoty lineární asociativní sítě jsou obdobné jako u MADALINE s tou výjimkou, že chybí jednotkový vstup a odpovídající práh je nulový. Při adaptaci je však podstatný rozdíl: požadovaný výstup odpovídá vstupu.

Jeden z možných způsobů adaptace, adaptace podle Hebbova zákona, je zajímavý tím, že modeluje podmíněný reflex v živé přírodě: současná aktivita nebo pasivita neuronu odpovídajícího podmínkce a neuronu vyvolávajícího reflex posiluje synaptickou váhu od prvního neuronu k druhému a naopak nesouhlasná aktivita ji oslabuje.

Hopfieldova síť

Organizační dynamika Hopfieldovy síťě představuje úplnou topologii cyklické sítě s n neurony, ve které je každý neuron propojen se všemi ostatními. Všechny neurony v síti jsou zároveň vstupní i výstupní.

Adaptivní dynamika se řídí Hebbovým zákonem. Požadovaná funkce je určena tréninkovou množinou p vzorů, z nichž každý je zadán vektorem n bipolárních stavů vstupních a zároveň výstupních neuronů. Tréninkové vzory jsou postupně předkládány síti, jejíž synaptické váhy se podle nich adaptují. Tuto dynamiku lze interpretovat jako hlasování vzorů o vzájemných vazbách, váha wji = wij představuje rozdíl mezi počtem souhlasných a rozdílných stavů neuronů.

Použití v ekonomických úlohách

Cyklickou síť neuronů vzájemně propojených je možné použít k modelování vztahů mezi objekty, například v personalistice k modelování vzájemné spolupráce při tvorbě týmů apod.

Samoorganizace

Principem modelů, využívajících soutěžní strategie, je princip soutěže výstupních neuronů o to, který z nich bude aktivní. Přitom v každém okamžiku je aktivní pouze jeden neuron. Cílem učícího procesu je vytvoření množiny reprezentantů majících stejné pravděpodobnosti výběru. Rozeznáváme učení bez učitele a učení s učitelem.

Úkolem je aproximovat reálné vstupní vektory pomocí konečného počtu reprezentantů. Nejčastěji se používá algoritmus nazývaný Kohonenovo učení.

Organizační dynamika je tvořena dvouvrstvou sítí s úplným propojením jednotek mezi vrstvami. Spodní vrstvu tvoří n neuronů, které přenáší vstupní vektor x. Jednotky ve výstupní vrstvě představují jednotlivé reprezentanty, přičemž váhy wj = (wj1, wj2, … , wjn), j = 1, 2, … , h určují polohu reprezentanta h ve vstupním prostoru.

Aktivní dynamika je založena na principu „vítěz bere vše“, to znamená, že výstup každého neuronu se stanoví podle vzorce

Adaptivní dynamika spočívá v procházení celé tréninkové množiny a úpravě vah vždy po předložení jednoho vzoru. Nejjednodušší varianta LVQ1 vychází z myšlenky posílit správnou klasifikaci posunutím neuronu ve směru vstupu a odsunutím neuronu při nesprávné klasifikaci od vstupu, a to o poměrnou část vzdálenosti od vstupního vzoru. Předkládáme postupně síti všechny tréninkové vzory. Ke vzoru (x(t), d(t)) se nalezne nejbližší neuron c, pro který platí

a poté provedeme úpravu vah u tohoto neuronu:

Příklad

V TNeuronu si vyhledejte příklad obraz.top. Při prohlížení dat vždy klikněte na tlačítko Obrázek. Vidíte, že jsou navedeny 4 jednoduché obrázky – Domek, Loďka, Počítač a Stůl. Zapamatujte si, ve kterých políčkách je nakreslen např. domek, a síť naučte vzory připravené v trénovací množině. V Dotazu opět klikněte na Obrázek a pomocí myši vytvořte obrázek domku, tak, jak byl ve vzoru. Stiskněte Ok a pak Výpočet. Uvidíte, že TNeuron domek rozpozná.

To však není jediná vlastnost neuronové sítě tohoto druhu. Nyní opět klikněte na Obrázek a opětovným kliknutím myši zrušte některé body v obrázku domku, například udělejte děravou střechu. Uvidíte, že i takový domek síť rozpozná, někdy i v případě, že domek je tak „chatrný“, že by jej nepoznal ani člověk. Vysvětlení je jednoduché – z naučených obrázků je tomu, co jsme nakreslili, nejblíže domek.

Poznámky

  • V tomto ukázkovém příkladě musí být rozpoznávaný obrázek stejné velikosti a ve stejném místě jako vzor. V obecném případě budeme požadovat, aby rozpoznávaný obraz byl na libovolném místě a v libovolné velikosti. Tento úkol však patří spíše do problematiky grafických metod.
  • Stejně jako při přidělování zakázek, kdy v případě plnění více úkolů bylo nutno uvažovat poměrnou dobu, po kterou pracovník pracoval na každém úkolu, bylo by i zde vhodnější před učením jednotlivé vektory normovat, tj. místo jednotkové n-rozměrné krychle uvažovat n-rozměrnou jednotkovou kouli.

Použití v ekonomických úlohách

Uvedený typ sítě se dá použít k rozpoznávání nejen grafických tvarů, ale také dalších jevů, například pravděpodobných příčin poruch podle příznaků, rizik podle symptomů apod., přitom výhodou je, že se dokáže učit z příkladů.

Závěr

V tomto seriálu jsem vás chtěl seznámit se základními metodami použití neuronových sítí v ekonomických úlohách a celou problematiku dokreslit několika typovými úlohami. V současné době se zabývám řešením prognostických úloh pomocí složitějších perceptronových sítí a vývojem dalšího optimalizačního softwaru na bázi genetických algoritmů. Dosažené výsledky budu publikovat v příštích článcích.

Literatura

  • Šíma, J., Neruda, R.: Teoretické otázky neuronových sítí, Praha, MATFYZPRESS, 1996
  • Teda, J.: Uplatnění umělé inteligence v ekonomickém řízení údržby, časopis Automatizace č. 10, říjen 2001, str. 624–626
  • Vondrák, I.: Umělá inteligence a neuronové sítě, Ostrava, VŠB TU, 1994

×Odeslání článku na tvůj Kindle

Zadej svůj Kindle e-mail a my ti pošleme článek na tvůj Kindle.
Musíš mít povolený příjem obsahu do svého Kindle z naší e-mailové adresy kindle@programujte.com.

E-mailová adresa (např. novak@kindle.com):

TIP: Pokud chceš dostávat naše články každé ráno do svého Kindle, koukni do sekce Články do Kindle.

1 názor  —  1 nový  
Hlasování bylo ukončeno    
0 hlasů
Google
(fotka) Jaroslav TedaAutor se zabývá vývojem inteligentních softwarových systémů ve firmě OPTI Intelligent s.r.o. Publikoval na seminářích včetně mezinárodních i zahraničních a v časopise Automatizace.
Web    

Nové články

Obrázek ke článku Konference: Moderní informační systémy podporují automatizaci

Konference: Moderní informační systémy podporují automatizaci

Současná situace v šíření onemocnění Covid-19 klade na řadu firem nové nároky a mnohé z nich jsou nyní více než kdy jindy závislé na nejmodernějších informačních technologiích. Proto i v oblasti podnikových informačních systémů vidíme rostoucí důraz na automatizaci nebo na důslednou integraci. Také o těchto trendech se bude mluvit na konferenci Firemní informační systémy, která se koná 24.9.2020 v pražském Kongresovém centru Vavruška na Karlově náměstí.

Reklama
Reklama
Obrázek ke článku Nebezpečí ukrytá v USB: z nuly na škvarek za pět sekund

Nebezpečí ukrytá v USB: z nuly na škvarek za pět sekund

Za cenu šesti dolarů lze celkem bez obtíží koupit nový, líbivě vyhlížející flash disk. Přidaná hodnota, které se vám spolu s ním dostane, už tak moc líbivá není. To, co se před pár sekundami tvářilo jako externí disk, se po připojení k počítači změní v důmyslné elektrické křeslo, které vaše zařízení v onen příslovečný škvarek promění za pár sekund. Cílovou skupinou pro koupi takových zařízení by mohli být záškodníci, kteří by tímto způsobem osnovali pomstu třeba vůči záletnému partnerovi. 

Obrázek ke článku Znalosti, dovednosti i prestižní titul MBA: Jde to i moderně a online

Znalosti, dovednosti i prestižní titul MBA: Jde to i moderně a online

Snad nikdy není špatná příležitost na investici do hodnotného vzdělání. Obzvlášť v případě, že absolvent dovede teoretické poznatky přetavit v praktické dovednosti, využitelné při řešení problémů i v komunikaci. Právě na to se specializuje studijní program MBA Řízení informačních technologií, vyučovaný na Business Institutu.

Obrázek ke článku Coding Bootcamp Praha: Obor IT krize nepoznamenala, žádaní jsou weboví vývojáři

Coding Bootcamp Praha: Obor IT krize nepoznamenala, žádaní jsou weboví vývojáři

Pandemie Covid-19 otřásla trhem práce v základech. Dopady krize pocítilo celkově až 45 % zaměstnanců. Není divu, že čím dál větší jistotu přináší obor IT. Ten zůstal krizí téměř nepoznamenán a při nutnosti začít dělat věci na dálku se ještě více ukázalo, jak moc mnohé firmy kvalitní IT potřebují. Do IT nyní přicházejí začátečníci, kteří v něm vidí lukrativní budoucnost a jistotu, ale i freelanceři a zaměstnanci z oborů zasažených krizí

Hostujeme u Českého hostingu       ISSN 1801-1586       ⇡ Nahoru Webtea.cz logo © 20032020 Programujte.com
Zasadilo a pěstuje Webtea.cz, šéfredaktor Lukáš Churý