Názory ke článku 12 úloh
Myslím že je to bezva článek velice se mi líbí je ot pěkné shrnutí myslím, že se tím budu řídit až něco dalšího budu dělat.
Po zvladnuti techto uloh, vas uz vezmou do nejake firmy (unicorn, cleverlance, vigour,... kde vas nauci i nejen jak programovat, ale jak vytvorit pouzitely a udrzovatelny program :-)
GUI (12.) by se zaslouzilo svych vlastnich 12 uloh.
Co je to Laminární proudění,Neustálené proudění, Turbulentní proudění????
Ja by som sa chcel spytat ci je mozne vsetky ulohy vyriesit aj vo Visual Basicu. Lebo ak sa nemylim tak VB nevie pracovat ani z regularnimy vyrazami. Ostatne ulohy som ako tak zvladol. :-)
Jednu ulohu jsem sama vyresila. To je sice hodne malo, ale ja sem absolutni zacatecnik, takze me to celkem potesilo. :ms_0001:
Zminil bych spise i sitove programovani, nez jen programovani kalkulacek, editoru a podobnych kravin, kterych je plny net.
27. 5. 2007
uz len uloha 1... netusim ako to spravit napriklad v ANSI/ISO C ... ale vo vseobecnosti sa mi zdaju dost odveci (napriklad chyba hello world;-))
Je to fajn clanek, ale viac - menej vyuzitelny najma pri programovacich jazykoch typu TurboPascal. V OOP uz asi tieto ulohy stracaju vyznam...
my podobne ulohy delali ve skole s tim rozdilem ze jsme je prekreslovali na papir v podobe vyvojovych diagramu misto toho abychom je psali v nejakem programovacim jazyce. a musim rict ze je to velice uzitecne jednak proto ze touto cestou se da pochopit logika programovani a navic kdyz dokazete v "lidske" reci zformulovat danou ulohu (resp. program) je pak jednoduche jej prepsat do jakehokoliv programovaciho jazyka. samozrejme je potreba znat jeho syntaxi.
super clanek, ale chce to pokracovani pro pokrocile .. treba neco ze siti, grafiky, nebo tereba algoritmus pro vyhledani cesty atd.
To Earl Cash:
Tohle by se mělo tesat! Tak je to správně. Jazyk ať se pak každý naučí sám, podle toho,
jaký mu vyhovuje. Důležité jsou algoritmy, program je jen jejich zápis.
2. 4. 2009
No, je fakt, že úlohy tohohle typu jsme řešili ve škole... a taky je fakt, že ve škole jsem se programovat nenaučil. Takže tohle tak nějak nehraje moc velkou roli pro zvládnutí jazyka...
Programování je převážně o myšlení a neni to o tom, získat znak z klávesnice a vypsat ho (přece vim, co jsem zmáčknul) nebo použít GUI systému. Krom toho, nikdy jsem se neomezoval pouze na osobní počítače, které by bez podpory masy asi jen stěží našly jiné uplatnění. K čemu mi bude 12. úloha v DOSu? K čemu mi bude umět používat standardní řetězce, když v nich nebudu moct napsat nic japonsky?
Přijde mi, že spousta lidí, kteří se o to do hloubky nijak moc zajímat nebudou, akorát tak získají různé zlozvyky jako všude cpát čísla s pohyblivou řádovou čárkou, a jiné.
To co tady napsal Earl Cash mi přijde jako mnohem lepší řešení. Také je rohodně lepší to probírat s ostatními, protože programování je dnes hodně individuální a tento typ výuky, kterej znám ze střední školy, to ještě zhorší, přičemž víc lidí má i víc pohledů na věc a v teamu se snáze pracuje.
Další z věcí, na které by se měl brát větší ohled je styl psaní a čitelnost kódu.
A v neposlední řadě jsou to algoritmy, ale když se budu učit jenom jazyk, tak už se dá předpokládat, že většinu z nich znám, pokud ne, tak je stejně pořád lepší naučit se je z papíru než ze syntaxe jazyka.
Taky když se budu chtít naučit programovat, tak si zřejmě nevystačim se znalostmi jediného jazyka. A abych věděl, jak to funguje a jak s tim počítač naloží, je dobré znát assembler, je dobré vědět něco o systému a je dobré vědět co se děje s pamětí. Takže ačkoliv sám neumím spočítat paměťovou a časouvou náročnost (ale poznám co a kdy je rychlejší), uznávám jí víc než používání a znalost GUI.
Zkuste si třeba udělat kalkulačku, která vám spočítá zadanej výraz, např.: -14+2*6-(11+3)/2
Tady je zadání:
- nejdřív potřebujem něco, co rozdělí operátory a operandy a vrátí nám nějaký lexém
- pak potřebujem něco, co ten lexém rozliší a veme si z toho operand, k operandu se vztahuje i znaménko a závorka je po vyhodnocení taky operandem
- pak potřebujem něco, co řeší násobení a dělení, co se podívá po operandu a je-li tam znaménko krát nebo děleno, tak přečte další operand a vynásobí nebo vydělí je mezi sebou
- no a celý se to zastřeší něčim, co napřed koukne, jestli se to nedá násobit nebo dělit, a pak se koukne jestli se to nedá sčítat nebo odečítat a jestli jo, tak přečte další násobení/dělení a sečte to nebo odečte to s tim, co zbylo po obou násobení či dělení.
Neni to jedinnej způsob jak by se to dalo řešit, je jich víc, ale na lepší jsem nepřišel...
A na tomhle zadání se dá učit syntaxe jazyka i myšlení a řešení problému určitě líp, než se zadáním přečti znak z klávesnice a pak ho vypiš nebo stále vypisuj číslo o jedna větší do tý doby, než to přeteče nebo než někdo nemáčkne ESC.
oni se nám to často snaží příliš zjednodušit, až paradoxně nám to dělají velmi složité, jeliko ž neznáme celé A a máme se pokoušet dělat B