Lisp - starověký kód

Nenechte se mýlit titulkem, nebude zde řeč o písmu antického Říma, nýbrž o programovacím jazyku Lisp, který vznikl již v roce 1958 a stále má slušnou popularitu. Chcete se s tímto jazykem blíže seznámit?

Lisp (List processor language) „je nejkomplexnější, jedinečný programovací jazyk, který byl kdy vytvořen,“ tvrdí Alan Kay, odborník na výpočetní techniku. Zrod Lispu se datuje do roku 1958, kdy John McCarthy, tenkrát asistent profesora na MITu (Massachusetts Institute of Technology), pracoval na novém nástroji pro výzkum umělé inteligence. Chtěl vytvořit programovací jazyk, ve kterém bychom mohli psát programy a dělat při tom logické závěry a dedukce. Tehdejší jazyky zahrnující Fortran byly číselné a byly sestrojeny za účelem výkonného chroupání čísel. Ale Lisp použil symbolické vyjádření, které používalo oba typy dat: čísla a kód, jako jsou objekty, s kterými může být manipulováno a které jsou vyhodnocovány. To umožňovalo programátorům vytvořit podmíněné vyjádření.

Lisp umožnil používání dnes již notoricky známých struktur if-then-else.

V současnosti je Lisp používán jako „makro“ jazyk umožňující uživatelům softwaru, např. populárního linuxového textového editoru Emacs, vytvořit si své vlastní „mini aplikace“, díky nimž mohou uživatelé např. zautomatizovat určité úlohy.

John McCarthy jej používá ve svém programátorském manuálu „Lisp 1.5“ z roku 1962 na straně 13 k definici funkce rovnosti výrazů. Pro svoji eleganci a důkladnost Kay přirovnal tento kousek kódu k James Clerk Maxwellovým čtyř zákonům rovnosti popisujících elektřinu a magnetismus. „Lisp byl pouze kousek teorie, která se náhle stala programovacím jazykem,“ napsal Paul Graham ve své knize „Hackers and Painters“ z roku 2004. McCarthyho výzkum, jak přemýšlet o problémech a jak vytvořit metody pro jejich řešení, měl za následek počítačový jazyk, který vydržel po pět desetiletí a změnil povahu počítačového programování. Více podrobností o Lispu naleznete třeba na cs.wikipedia.org.

Churchova zásada (hlavní podstata výpočetní teorie pojmenovaná po matematikovi Alonzo Churchovi) předpovídá, že jakákoliv možná kalkulace může, za předpokladu dostatku času a výpočetní síly, být vykonána rekurzivní funkcí. Steel dodává: „Lisp je praktickou aplikací Churchovi téze.“