O vývoji – Články - Programujte.com

V září vyšlo Embarcadero RAD Studio XE3. Někdo z mladších vývojářů se možná zeptá, o co jde? Tento skvělý vývojový nástroj je současností kdysi jedničky na trhu – Borland Delphi. Po řadě zvratů v osudu přešlo toto vynikající IDE v roce 2008 do rukou Embarcadero Technologies a začal boj o jeho znovuprosazení do čela pelotonu vývojových nástrojů. Jestli má šanci, to se pokusím naznačit závěrem, vysoká návštěvnost letošního pražského uvedení by tomu nasvědčovala.

Nasazování změn v aplikaci na web provází často mnoho starostí. Nahrávání souborů je přerušeno v půlce, databázi se nepodaří obnovit ze zálohy, některé části nefungují… Nasazování oprav je ale často životně důležité. Jak si tedy tento složitý proces ulehčit?

Po tom, co jsme si v minulém díle seriálu vysvětlili princip návrhových vzorů, se nyní podíváme na další dva z našeho výběru. Tentokrát to bude static factory method (statická tovární metoda) a servant (služebník).

Znalost návrhových vzorů je jednou ze základních vlastností dobrého programátora v objektově orientovaném jazyce. V krátkém seriálu se pokusím přiblížit ty nejzákladnější z nich. V tomto díle se podíváme na utility class (knihovní třídu), singleton (jedináčka) a messenger (přepravku).

V minulém díle jsem snad dostatečně vychválil třídění, takže nezbývá než si ukázat první tři algoritmy, kterým můžeme dát nálepku: "ty jednodušší" - Select sort, Insert sort a Bubble sort. Součástí je samozřejmě implementace vývojovými diagramy.

V článku budeme tak trochu vynalézat kolo. Ukážeme si zajímavý postup odvození algoritmu celočíselného násobení. Postup a tipy mohou být inspirací čtenáři, tréningem logického myšlení a věřím že i zábavou.

Pole lze použít na ukládání velkého množství dat. Jednou z důležitých oblastí zpracování takovýchto dat je třídění a v tomto díle si ukážeme, co to vlastně třídění je, k čemu nám je dobré a proč se mu budeme věnovat několik dalších dílů.

V tomto díle budeme pokračovat pouze praktickými ukázkami. Na třech příkladech si znovu ukážeme použití polí. V prvním příkladu budeme generovat sloupek tiketu Sportky. V druhém příkladu budeme pracovat se školními známkami. A ve třetím příkladu si uděláme jednoduchou implementaci Eratosthenova síta.

Náplní dnešního dílu budou pole, která nás následně budou provázet po několik dalších dílů. Postupně si ukážeme, co to je pole, k čemu se hodí a samozřejmě si jejich použití budeme demonstrovat na vývojových diagramech.

Dříve než budu rozebírat další věci, bude dobré (také díky zpětné vazbě, kterou mi poskytli čtenáři) více osvětlit některé postupy, které jsem použil v úvodním článku. Umožní to lépe porozumět pozadí a podstatě fungování.