O vývoji – Články – Programujte.com

V září vyšlo Embarcadero RAD Studio XE3. Někdo z mladších vývojářů se možná zeptá, o co jde? Tento skvělý vývojový nástroj je současností kdysi jedničky na trhu – Borland Delphi. Po řadě zvratů v osudu přešlo toto vynikající IDE v roce 2008 do rukou Embarcadero Technologies a začal boj o jeho znovuprosazení do čela pelotonu vývojových nástrojů. Jestli má šanci, to se pokusím naznačit závěrem, vysoká návštěvnost letošního pražského uvedení by tomu nasvědčovala.

Nasazování změn v aplikaci na web provází často mnoho starostí. Nahrávání souborů je přerušeno v půlce, databázi se nepodaří obnovit ze zálohy, některé části nefungují… Nasazování oprav je ale často životně důležité. Jak si tedy tento složitý proces ulehčit?

Po tom, co jsme si v minulém díle seriálu vysvětlili princip návrhových vzorů, se nyní podíváme na další dva z našeho výběru. Tentokrát to bude static factory method (statická tovární metoda) a servant (služebník).

Znalost návrhových vzorů je jednou ze základních vlastností dobrého programátora v objektově orientovaném jazyce. V krátkém seriálu se pokusím přiblížit ty nejzákladnější z nich. V tomto díle se podíváme na utility class (knihovní třídu), singleton (jedináčka) a messenger (přepravku).

V minulém díle jsem snad dostatečně vychválil třídění, takže nezbývá než si ukázat první tři algoritmy, kterým můžeme dát nálepku: "ty jednodušší" - Select sort, Insert sort a Bubble sort. Součástí je samozřejmě implementace vývojovými diagramy.

V článku budeme tak trochu vynalézat kolo. Ukážeme si zajímavý postup odvození algoritmu celočíselného násobení. Postup a tipy mohou být inspirací čtenáři, tréningem logického myšlení a věřím že i zábavou.

Pole lze použít na ukládání velkého množství dat. Jednou z důležitých oblastí zpracování takovýchto dat je třídění a v tomto díle si ukážeme, co to vlastně třídění je, k čemu nám je dobré a proč se mu budeme věnovat několik dalších dílů.

V tomto díle budeme pokračovat pouze praktickými ukázkami. Na třech příkladech si znovu ukážeme použití polí. V prvním příkladu budeme generovat sloupek tiketu Sportky. V druhém příkladu budeme pracovat se školními známkami. A ve třetím příkladu si uděláme jednoduchou implementaci Eratosthenova síta.

Náplní dnešního dílu budou pole, která nás následně budou provázet po několik dalších dílů. Postupně si ukážeme, co to je pole, k čemu se hodí a samozřejmě si jejich použití budeme demonstrovat na vývojových diagramech.

Dříve než budu rozebírat další věci, bude dobré (také díky zpětné vazbě, kterou mi poskytli čtenáři) více osvětlit některé postupy, které jsem použil v úvodním článku. Umožní to lépe porozumět pozadí a podstatě fungování.

Rád experimentuju se zdrojovým kódem. Náhodou jsem narazil na pár jednoduchých vztahů či pravidel. Pokouším se je určitým způsobem zobecnit a udělat v tom jakýsi pořádek. Prozatímní výsledky vám tu předkládám k pobavení, posouzení a možnému praktickému využití.

Již tento měsíc proběhne v pořadí devátý ročník konference herních vývojářů Game Developers Session. Akce zaměřená na profesionální a amatérské tvůrce počítačových, konzolových i mobilních her proběhne ve dnech 19. a 20. listopadu v konferenčních prostorách Národní technické knihovny v Praze – Dejvicích.

V dnešním dílu se opět vrátíme k vývojovým diagramům s tím, že začneme uvádět datové typy proměnných. Nejprve si ovšem uvedeme několik příkladů, kde si ukážeme, proč zvolit daný typ a co nám to přinese. A díl zakončíme dvěma vývojovými diagramy a ukázkou podprogramu.

Téma tohoto dílu bude trochu jiné a na první pohled vzdálené vývojovým diagramům. K algoritmizaci a potažmo k vývojovým diagramům datové typy patří.

Možná někoho z vás napadne, zdali je možné, aby podprogram volal sám sebe. Odpověď je ano, je to možné. A takovému volání se říká rekurzivní volání. Rekurze je trochu kontroverzní téma. Někdo na ni nedá dopustit, někdo se ji vyhýbá jako čert kříži.

V dnešním dílu budeme pokračovat v podprogramech. Ukážeme si na jednoduchých příkladech, jak dokážou řešení problému zjednodušit, a to minimálně tak, že nejsme nuceni řešit celou úlohu najednou, ale můžeme se od globálního náhledu postupně dostat až k těm nejmenším detailům. Případně se můžeme soustředit na řešení jednotlivých částí, které pak spojíme do větších a větších celků.

Doposud platila rovnost - co úloha, to jeden vývojový diagram. Dnešním dílem počínaje tato rovnost platit nebude, protože se naučíme využívat tzv. podprogramy, rozvětvíme si tak program na další celky.

V tomto díle zakončíme cykly s podmínkou na začátku a s podmínkou na konci složitějšími úlohami. Budeme v nich kombinovat různé typy cyklů.

V dnešním díle si ukážeme příklad, který vyřešíme pomocí všech tří typů cyklů. Dále si ukážeme typ úlohy, pro kterou je vhodnější použití cyklu s podmínkou na začátku. A nezapomene na příklad se zadáním PINu do mobilu.

Doposud jsme se zabývali cykly, u nichž byl přesně dán počet opakování. Rozměry nebo rozsahy pro ně bývají dobře známy. Existují ale případy cyklů, kdy nevíme, kolik opakování budeme muset projít, abychom se dobrali cíle. O těch je tento díl seriálu.

V tomto díle zakočníme téma cyklů s daným počtem opakování, probereme vnořené cykly, ukážeme si několik příkladů, kde využijeme více jak jeden cyklus, a budeme zjišťovat všechna prvočísla v daném rozsahu.