Názory ke článku Hardware 7: Pevný disk – Programujte.com

zdá se mi že v tom máš trochu zmatek co se týče geometrie disku, možná si to myslel dobře ale je to špatně napsaný, 1. chybí mi tu stopa, jenž jsou soustředný kružnice, stopy pod sebou(i na dalších plotnách), kde čtecí hlava zůstává na stejným místě se nazývá cylindr, stopa se dělí na sectory o 512B dnes i mají 4kB viz. např http://www.adminxp.cz/hardware/index.php?aid=128

To xp: takto je to opýsané aj vo wikipédii, ale inak máš pravdu, s teóriou sa moc nekamarátim :smile1:

To Anonymní uživatel: ne vždy znamená, že co je napsaný ve wiky musí být pravda, každopádně když píšeš o něčem čemu moc nerozumíš je zapotřebí čerpat z několika zdrojů

2,5" Harddisky
Bežne používane v notebookoch. Líšia sa otáčkami od 3800-4900 ot/min, pričom sa mení aj prístupová doba od 15 až 12 ms

to autor: vypada to ze mas velke znalosti souborovych systemu - ktere podle me s harddisky dost souvisi. ReiserFS nebo XFS ti nic nerikaji? rozhodne by stalo za to je zminit, nebot JSOU mnohem lepsi nez NTFS nebo FAT... a MAC OS podle tebe taky neexistuje ze se o nem u FS nezminujes?

To xp: Hlavně není dobrý psát o tom, čemu dotyčnej pisatel nerozumí. Zbytečně ze sebe udělá blba. Ale tohle bych mu zrovna nevyčítal, má tam horší chyby. Ono dneska stejně k fyzický struktuře uživatele ten disk moc nepustí, což obecně platí u všech IDE disků a disků z nich vycházejícíh. Minimálně před uživatelem schovává chyby povrchu a pokud si člověk neumí vyčíst minimálně GAP tak stejně ví prd kde co na tom disku fyzicky je. Řídící logika schovává chyby a ten disk se pak posere najednou bez předchozího varování. Jde vlastně o to, aby to přežilo záruční dobu.

To tmi: No mně se hlavně nelíbí, že NTFS považuje za něco novýho. Nejsem si totiž sám jistej, jestli náhodou už to zmiňovaný ext3 náhodou není mladší, než NTFS. Mám vnitřní pocit, že jo, ale to má k jistotě daleko. Jinak ReiserFS bych moc neprosazoval, mám s ním hodně nepříjemný zážitky. Jinak je mi jasný, že nevyjmenovává všechny FS, mohl bych tu řvát jakto že neuvádí strukturu disku, která se používala u Amigy, neb to je tak zhruba stejně obskurní počítač jak ten Mac.

To benghi: mluvis sice pravdu - ovsem takovy extrem (vsechny FS) jsem na mysli nemel, chtel jsem naznacit ze kdyz uz zminuje FAT a NTFS, tak by bylo slusnosti zminit alespon par dalsich, nejvyznamejsich, kam bych Reiser urcite zaradil, uz jen proto ze to byl (pokud se nemylim) prvni system z journalovanim. musim se priznat ze s nim (Reiserem) nemam zadnou negativni zkusenost - ve srovnani s NTFS spise pozitivni (nejvyrazneji predevsim u kontroly konzistence disku).
ohledne novosti NTFS: sice je pouzivan od Windows 2000, ale nemylim-li se tak byl predstaven jiz v roce 1993 - stejne jako ext2.

Zatím jsem autora článku celkem hájil, neb mu tu lidé nepřesnosti vytýkali sice právem, ale byly to vesměs blbosti. A teď natvrdo!

Pevnej disk v roce 1956 se mi poněkud nezdá. Nevím, co píšou na Wiki, ale tam místama píšou nesmysly a protože to sám nepamatuju, tak těžko říct (protože co člověk nepamatuje, to se nedá ověřit, minulost je změnitelná, bohužel...). Ovšem moderní koncepce HDD, tj plotna nad kterou visí čtecí hlavička prapůvodně pochází ze zařízení, který se používalo na záznam videosignálu při sportovních přenosech a sloužilo na vracení záběrů. No a když uvážíme, kdy se objevilo vracení a zpomalení záznamu ve sportovních přenosech, tak bych to cpal spíš do počátku 70. let a do roku 1956 bych cpal spíš bubnovou záznamovou jednotku, přičemž jak jistě uznáte, buben není disk. Taky proto, že v druhý polovině 50 let se ty bubnový záznamníky u některejch počítačů používaly na uchovávání registrů. Ale přiznám se, že tady si nejsem úplně jistej. U nás se ještě v 70. letech jelo na páskách s paralelníma stopama, ač (teď ať mě opraví, jestli kecám) si nejsem zcela jistej, co technologicky byla ,,blesková paměť'' v počítači Tesla 200. Ale disk to podle mýho nebyl, ikdyž nějakej zrůdnej magnetickej záznam jo.

Co mě ale nasralo je operační paměť, která se po odpojení napájení vyčistí. Jako to definitivně není pravda, ne a ne a tohle prostě neberu. Když se vrátím do roku 1956, tak tohle platilo jenom pro paměť releovou, bo teda tam kotvy odpadly. Tohle se ale používalo pokud vím jenom na registry a to navíc jenom v releovejch počítačích. V elektronkovejch mrchách se pokud vím používaly jako operační paměť paměťový elektronky a ty šly do kopru (stejně jako polovodičový DRAM) v momentě, kdy se jim zastavil refresh. Na druhou stranu do první poloviny 80. let se u nás celkem výhradně používala coby operační paměť paměť feritová, která sice měla destruktivní čtení, ale zato si data udržela řádově několik dní po vypnutí napájení (bohužel dtto platilo i pokud byla pod napětím pro části, do kterejch se tejden nehráblo). Čili opět z hlediska historie nesmysl. Stejnej nesmysl je potřeba trvalýho uchování dat, neb k tomu byly pásky, ovšem k ním byl problematickej rychlej přístup. No a operační paměť byla malá a to tak, že velmi. Ještě v70. letech měla Tesla 200 8kB operační paměti!!! A to byl velkej počítač. Tak si to dejte dohromady.

Dále. Obal disku je skutečně prachotěsný, ale i vzduchotěsný. Je tam expansní ventil, aby se to nerozprdlo (čti neexplodovalo) při nějakým náhlým poklesu tlaku. Upšouknout to může, ale jakmile si to cucne, tak ty plotny začnou velmi prudce oxidovat a do několika dní je po disku. Je tam totiž ochraná atmosfera. To je mimochodem důvod, proč když disk rozeberete a zase složíte, tak se do několika dní rozesere.

Dále. Parkování hlav, to mě krklo taky docela dost. Slyšel jsem různý teorie o parkování hlav, ale realita je taková, že pevný disky s krokáčem se téměř výhradně parkují příkazem z počítače, pevný disky s kmitací cívkou se zaparkujou stejným způsobem, kterým jede ku středu přenoska po desce, když vypadne z drážky. Jinými slovy děje se to samo a ne nějakým senzorem. Mimochodem tahle síla dělá ,,protikraft'' tý kmitací cívce.

Co mne ale vytočilo do nejvyšších obrátek je konstatování, že disky, které jsou nonstop v chodu jsou velmi namáhané. Blbost! Ty jsou naopak nejmíň namáhaný. To, co ve výsledku ničí disk jsou deformace povrchu jednotlivejch ploten a největší síly na to působí právě při roztáčení nebo zastavování ploten. Ano, trvale se motající ložisko je opotřebený víc, než ložisko, který se motá hodinu za den, ovšem o tom rozběhu platí zas totéž, co pro ty plotny, navíc ty plotny se tím zastavováním a rozbíháním rozeserou dřív, než to ložisko trvalým chodem. Proto mě může šlak trefit, když vidím, jak někdo někde na stacionárním počítači zapne vypínání disků. To má jedinej efekt právě v tom případě, kdy potřebujete šetřit elektrickou energií a děláte to na úkor životnosti disku!!!! Je to na serverech prakticky vyzkoušený. U serverů je ale potřeba každý odstavení plánovat, protože nějakej nečekanej pád bohužel způsobuje velký škody. Tudíž tam byl potřeba systém, kterej dokázal na problémy disku upozornit. Druhák u toho serveru obvykle nikdo nesedí, takže to, že něco smrdí a tudíž hoří, nemůžete cítit, stejně jako nemůžete slyšet, že v disku něco píská, což ono když máte v tý mašině 20 disků, tak to, že některej z nich píská je pěkný, ale vy potřebujete vědět kterej to je. To byl jeden z motivů tvorby S.M.A.R.T., právě v místech, kde se uvažovalo o nějakým malým serveru (velký servery totiž mají poněkud dokonalejší způsob monitorování, ale u malejch postavenejch z osobního počítače ten S.M.A.R.T. vrací alespoň nějaký údaje), druhák šlo o to, že o pomoc může volat i pracovní stanice. Pokud máte totiž barák se stovkou počítačů, tak asi těžko budete obcházet kancl po kanclu a zjišťovat, jestli se náhodou někde mechanicky nerozpadá disk. A že je jednodužší dojít do kanclu, přetáhnout data ze starýho disku na novej a následně je vymněnit, než řešit mechanický problémy disku a ztrátu dat, je myslím taky jasný.

Na druhou stranu. Je to sice článek o ničem, ale zase tam těch nesmyslů nebylo až tak tragicky moc, když to srovnám s předchozím článkem o monitorech... Spíš nevím, jakej smysl má opisovat wiki...

To tmi: No, tak stran datumů by to mohla být pravda jak píšeš. NTFS je doopravdy hodně stará záležitost. Úplnej výčet filesystémů myslím nemá nikdo, protože když by do toho člověk měl zabrat i různý obskurnosti v HDD zvukovejch nahrávačích, DVD rekorderech atd, tak myslím že u některejch kusů to bude vypadat metodou ,,co typ to originál''. Já jsem to myslel spíš tak, že to nepovažuju za závažnou chybu autora, že tohle neuvedl, faktem ovšem je, že to tam být mělo.

K žurnálovacím systémům (aneb všechno trvá až se strhá). Myšlenka žurnálovacího FS je nesmyslná od začátku, bohužel to málo koho napadne. Totiž, tenhle systém je tak dobrej, jak dobrý dokáže být žurnálovaní. A protože fyzická chyba disku může řádit kdekoliv, tak i v tom žurnálovacím fajlu (nebo na místě, kde se žurnáluje, bo to může být i oblast, nikoliv fajl), pak se může podělat žurnálování nezávisle na datech, což je ve výsledku časovaná bomba. Když se totiž pak začnou kontrolovat diskový transakce, tak průser může nastat. Netvrdím, že nastane vždy a za všech okolností.

Druhák, při fsck například u ext2 se poměrně intenzivně čte z disku. Pokud je s tím diskem něco v nepořádku, pak je slušná pravděpodobnost, že se to projeví právě při fsck, pokud ovšem nežurnálujete.

To benghi: inu musim se priznat ze moje znalost fs, potazmo zurnalovani, neni takova abych se s jistotou mohl poustet do nejake sofistikovanejsi polemiky na toto tema - ovsem musim prohlasit ze metafora casovane bomby se mi prilis nelibi - je li na disku fyzicka chyba, pak je uzivatel v prdeli tak jako tak, zalezi jenom na tom o co vsechno prijde, tedy do jake miry zalohuje a jak moc se chyba rozsiri, na coz zurnalovani muze, ale nemusi mit vliv.
predpokladame-li ale mensi vyskyt fyzickych chyb pak si myslim ze nevyhody zurnalovani odpadavaji - problem by se tedy presunul do roviny odstraneni fyzickych chyb disku...

Mám notebook se 7 200 rpm diskem :-)

Možná to chtělo popsat i SSD disky, ne? :smile11:

Jsem na této stránce poprvní , narazil jsem tu na problematiku programování ATMEGA16 s čímž momentálně začínám.. Vypěadalo to tady solidn tak sem si chtěl pročíst další nějaké články a zrovna jsem klikl sem.. A měl bych takový nesmělý dotaz,zda jsou ostatní články tady dělané stejnou formou jako tento?

Reagoval na komentář od uživatele benghi :
Čtu tohle po dvou/třech letech, ale...ale meleš blbosti...a tváříš se jako chytrolín.
Disk je prachotěsný, vzdochtěsný nikoliv. Viz meze pro používání disků - 3000 m nad mořem. Proč? Protože řídký vzduch neudrží hlavy v letu a disk dříve zkolabuje. Kdyby byl vzdochotěsný tento požadavek do 3000 metrů nad mořem jako provozní podmínky by nebyl nutný. DO NOT COVER THIS HOLE - disk si vyrovnává tlaky, jinak deformací obalu by se posunuly loziska atd...No prostě dle tvého pšoukání by to nefungovalo.
Takže to tvoje pšoukání si nech na doma.

Disk s plotnami z roku 1956? Já říkám ANO, a byl velký jako vysavač a měl klasické plotny, jako mají disky teď.