Názory ke článku Technologie WiMAX pod drobnohledem – Programujte.com

Je to super, novou technologii potřebujeme jako sůl, ale nástup této technologe bude hodně dlouho trvat. Většina společností instaluje WI-FI adaptéry do notebooku, žádné WiMAX. To samé platí pro mobily. A nakonec poskytovatelé kteří už maji pokryto to co chtéjí mít pokryto, přejdou ta WiMAX jen když budou donuceni. :-)

Paráda, takovej mobil se satelitním pozičním systémem Galileo, podporou wimaxu díky které jste ve městech prakticky stále online zdarma a to vše na smart-phone platformě Google Android - to je moje představa ideálního mobilního pomocníka ... už aby to bylo :-D

Já už bytostně nesnáším, když se počítačovej blb sere do telekomunikací, protože tomu prostě nerozumí. Autor článku to předvedl naprosto perfektně!!!

...pardon, ale chvíli jsem viděl rudě...

Pár slov k Wimaxu. Použití pásma 3.5GHz v ČR je skutečnost. Problém je následující. 3.5GHz vychází na druhou harmonickou z 1800MHz u GSM, tudíž je tam hroznej mrdník (neumím použít mírnější slovo), protože kdejakej zmrd trhovec prodává blikátka na mobil a ono na diodě (jako na jakýmkoliv nelineárním prvku) se to násobí poměrně ochotně a to i v těhle kmitočtech. (O tomhle problému se ví zhruba stejně dlouho, jako se u nás nasazuje Wimax a zhruba před rokem o tom psali dokonce i v ST.)

Použití kmitočtů kolem 3.5MHz v mobilním zařízení je nesmysl, pokud nechcete komunitovat řádově na desítky metrů. Druhák už vidím DSPčko (protože jinak rozumně demodulovat OFDM nejde) který bude schopný zpracovat signál se šířkou 10MHz v nějakým PDAčku. To by mělo 3x větší příkon než celý to PDAčko, nic proti. Tam se podle mýho nadále bude používat WiFi, protože WiFi se přes všechny průšvihy s tou modulací dá snadno demodulovat hardwarově, ač je neodolná vůči odrazům, což je ostatně OFDM taky, ač ve specifikaci se píše něco úplně jinýho.

Sám princip OFDM je nesmyslnej, což jsem už psal v souvislosti s digitální televizí někdy před třema rokama.

Základní princip OFDM spočívá v tom, že máte spousty nosnejch, který jsou modulovaný pomalejma datama. To je totiž zase dokonalým příkladem akademickýho odezdikezdismu, coby reakce na GMSK a na základní problém GMSK - odraz. OFDM to měla řešit pomalou symbolovou rychlostí. Měl bych vysvětlit, co to je odraz. Jakýkoliv elektromagnetický vlnění jakoukoliv přepážkou částečně projde a částečně se odrazí. Poměr těhle složek závisí především na podstatě a velikosti tý přepážky v poměru ke kmitočtu toho vlnění, jinými slovy, krátký vlny téměř dokonale prochází a mikrovlny se téměř dokonale odráží od běžnejch překážek. Pokud dojde k několika různejm odrazům, mohou k anténě dorazit signály od vysilače různými cestami, bohužel taky různě dlouhými cestami. Výsledkem je, že se složí buď do maxima, nebo do minima, nebo do něčeho mezi. Pokud ale máte rodíl času po kterej signál danou dráhou letí větší, než zhruba 1/5 délky symbolu, máte zkreslený hrany, pokud ho máte delší než zhruba 1/3 délky symbolu, neexistuje modulace, kterou by šlo následně detekovat. Takže myšlenka OFDM - když výrazně snížíme symbolovou rychlost, bude to imuní vůči odrazům. To by mohli mít i pravdu kdyby... Zkreslení hran modulačního signálu je vzhledem k velikosti délky symbolu minimální. To je OK. Demoduluje se nejdřív nasekáním (patrně FIR filtrama, ale to jsem nikde nenašel popsaný) a následnejma demodulátorama, což se ovšem celý děje softwarově a tady je první průser. Pokud budete mít rouru, kterou se bude šířit signál, potom se vám ten signál bude od konce tý roury odrážet zpět do zdroje. To je jasný. No a jenom na délce tý roury v poměru k délce vlny záleží, v jaký fázi se ten signál vrátí, jinými slovy, jestli se to složí do maxima, nebo do minima. Tím jde dosáhnout toho, že to některé kmitočty zdůrazní a jiné potlačí, čehož se právě používá v dutinovém rezonátoru (kterej se používá obvykle jako filtr). V principu se takhle ale bude chovat cokoliv, co nějakým způsobem sčítá příchozí signál s odraženým a čím víc tam máte odrazů, tím míň je jasný, do čeho se ty signály na konkrétním kmitočtu složí. Pokud máte dostatečně širokej signál, tak se to navíc na různejch kmitočtech současně složí různě. Navíc podmínky se poměrně prudce mění. U úzkopásmovejch provozů se to projevuje v oblasti mikrovln jako ,,tremolo''. Dále je důležité, zda se udržíme před hranicí broadbandu (za počátek broadband systémů se obecně považuje moment, kdy je šířka použitýho přenosovýho pásma tak velká, že na jeho dolním okraji má anténa jiný zisk než na jeho horním okraji...čísla se různí, já tvrdím, že o 6dB). Pokud uvažujeme 10MHz na 3GHz, tak to podle mýho tato kriteria nesplňuje a nemusíme to řešit, ale v opačným případě (DVB-T) by nám nafackoval ještě rozdílnej zisk antény na opačných koncích kanálu. Teď bych měl vysvětlit, co to je kvantovací šum A/D převodníku. Šum je obecně signál, kterej obdržíme po odečtení vstupního signálu od výstupního u daného zařízení (pochopitelně po příslušné úpravě úrovní děličem). U A/D (ostatně i D/A) převodníků vycházíme z toho, že mají jednak nějaký šum daný vlastnostma použitých prvků, neb jakejkoliv prvek s nenulovou teplotou šumí, druhák mají šum danej principem. Asi je každýmu jasný, že když naseká spojitej signál do nějakejch diskrétních hodnot, pak se dvě mírně se líšící hodnoty mohou jevit na výstupu převodníku jako shodné. Prostě ten schodek má určitou velikost a s tím nic nenaděláte. Záleží totiž do kolika úrovní ten signál rozsekáte, čím víc jich bude, tím bude tahle chyba menší. (Pro zvídavé, vypočtěte si velikost kvantového šumu 16-bitového A/D převodníku a porovnejte ji s lepším magnetofonem...a pochopíte, proč nesnáším ,,digitální věk''.) Jinými slovy, signály na úrovni kvantovacícho šumu za převodníkem jednoduše nebudou. Počtem úrovní (tedy ,,bitovostí'') toho převodníku je pak daná velikost jeho kvantovacího šumu, no a protože strop je danej, pak je tím danej i dynamickej rozsah takovýho převodníku. Čím větší čísla vám ale z toho převodníku lezou (jinými slovy, čím na víc bitů rozkládá) tím má větší dynamickej rozsah, ale tím víc taky máte dat, který musíte zpracovat. No a protože zhoupnutí o desítky dB není na mikrovlnách nic neobvyklýho, obzvlášť když se to šíří vícenásobně, pak je jasný, že na vstupu to musí mít nějaký AVC (což musí mít i proto, aby se nezahltil mix, protože je jasný, že převodníkem samplujeme na nějaký hodně nízký mezifrekvenci, čili imho směšujem minimálně nadvakrát) a bohužel dost závisí na kvalitě tohoto AVC, přesněji řečeno na jeho rychlosti. No a pokud se houpání signálů vícenásobným šířením trefí zhruba do symbolový rychlosti, pak AVC skáče jak koza a převodník se zmítá mezi stavama, kdy je přebuzenej, či má na vstupu signály pod kvantovacím šumem a následující DSP nedekoduje lautr nic, protože nemá použitelný data na vstupu. Druhá sranda nastane, když se vám povede od něčeho stabilní odraz s konstantním rozdílem (což nikdy vyloučit nejde). To se pak chová jako docela dobrej dutinovej rezonátor, čili je to schopný potlačit řádově o desítky dB určitou složku poměrně širokýho signálu, kterým tahle zrůdnost nepochybně je, tudíž máme zpět zas ten problém s malým dynamickým rozsahem převodníku. Abych pravdu řekl, tenhle problém si dovedu v praxi představit jenom jako vadu antény nebo svodu, ale vyloučit to nejde. Navíc odolný proti širokopásmovýmu rušení není nic a to je za současný situace nejčastější případ rušení, což zas vzniklo díky prosazování EMC do praxe.

BTW zajimavý řešení v souvislosti s touhle zrůdou by bylo nasekat to přenášený pásmo do ,,úseků'', jinými slovy, na vstupu to rozbočit hybridem, opatrně rozfiltrovat tak na čtyři části, načtyřikrát to mixovat s různejma nosnejma, prohnat úzkým filtrem, namixovat to podruhý, podložit úzkým filtrem a následně zpracovávat čtyřma separátníma DSPčkama...takže bych měl pochopitelně čtyřikrát AVC a to by mohlo být různý pro různý úseky pásma. Minimálně u broadbandu by to imho prudce pomohlo...ale bylo by to nechutně drahý. Ovšem tímhle by právě šlo naplno využít vlastnosti OFDM.

Diversní příjem v digitální praxi. (Aneb něco úplně jinýho, než to, co se tímhle označením léta používalo.) U takovejch kmitočtů se mohou lišit podmínky (už právě díky tomu vícenásobnýmu šíření) na vzdálenostech řádově metrů, v zástavbě i centimetrů. A to bohužel od skvělejch po nepoužitelný. Principem je, že se použijí dva přijímače a dvě antény a data se zrovna berou z toho, kterej je na tom v danej moment líp. Opět za své peníze neočekávejte něco zázračnýho. To, že data jsou kmitočtově rozsekána a že by tudíž mělo smysl brát některej kus symbolu z jednoho přijímače a jinej z druhýho do Wimaxu nikdo zatím neimplementoval...pokud vím. To by totiž byl druhej velkej přínos OFDM...ovšem musel by to někdo udělat, že.

Nevím kdo vymyslel pojem mesh, ale mezi normálníma lidma se tomu vždycky říkalo převaděč u analogový záležitosti, u digitální pak relé. To, co tam autor píše, je nesmysl. Vyzářenej výkon pochopitelně zvýšíte tím, že ty krámy vysílají dva místo jednoho. Vzdálenost se zvětší při stejným výkonu na jednom tom krámu (čili vyzářenej výkon je dvojnásobnej, ale vzdálenost se zvýší taky na dvojnásobek, což je z pohledu mikrovln dobrej obchod), ovšem zároveň zaberete dvojnásobek přenosovýho pásma, čímž v TDM utrpí rychlost. Takže perpetuum mobile se pochopitelně zas nekoná.

Závěr. Ať si to dnes někdo chce přiznat nebo ne. Poslední míle se bude muset řešit nataháním metalickejch rozvodů. Wimax není žádná zázračná technologie, Wifi taky ne a pokud má dnes průměrná stránka na internetu 1MB a pokud se požadujou rychlosti řádově v megabitech, pak to jinak nepůjde (a že by se najednou z ničeho nic uživatelé internetu stali normálními a začali mít reálný požadavky na přenosovou rychlost, kterou lze zvládnout po rádiu taky nepředpokládám). Tohle prostě nevyřeší ani internet přes zásuvky (to leda zboří KV a VKV komunikaci, jinak to na nic nebude, neb to bude zas pomalý a navíc jak začne soused svařovat, tak bude celá dědina bez internetu) ani wimax, ani wifi, ale stejně jak u telefonu poctivý nainstalování kabelů. Ale tohle bude možný až v momentě, kdy konečně někdo vymyslí technologii, kterou se budou data po tom drátu spolehlivě posílat, protože do tý doby je to dosti na prd. Ethernet je na nějaký rozvody nepoužitelný, ADSL je pomalý atd... Je s podivem, kolik lidí se sere do rádiovýho přenosu, ale levným spolehlivým přenosem po metalickým vedení, který je v principu vždy nejlevnější, se dnes nezabývá nikdo.

Je jen škoda, že autor tomu zas až tak nerozumí podle názoru nade mnou, který jak se zdá ví o dost víc. Místo aby jen několika body vypsal co přináší nová technologie se rozepíše o něčem o čem nemá páru.
To benghi: Souhlasím s tím že po drátu by mohl byt neuvěřitelně rychlí přenos dat a taky levnější ale dnešní ADSL zatížené poplatky za telefon levné ani být nemůže.

To benghi: wimax je typicka technologie z hlav teoretiku vsechno pekne navrhli jak to bude fungovat i pri rychlosti pohybujiciho se objektu 100km/h a porad zajisti dostatecnou rychlost uvedli to do praxe a najednou to nejde skoro ani pro stacionarni body tak rychle jak si predstavovali , pokud si spravne pamatuju resi se tam ted neco s konvolucnim kodovanim. ale jak rikam nejsem na to expert este nemam dostudovano ;)

..Jen tlachate o WiMAXu a zrejme nevite nikdo o nove technologii Tera-Wifi od National Semiconductor...!

Reagoval na komentář od uživatele humusgen :
ano ,mohu potvrdit.
Tera-Wifi ma budoucnost. Goole vam odpovi.