Názory ke článku Object Pascal - 01: Úvod k výuce – Programujte.com

Je fajn, že se někdo pustil do nového článku o pascalu. Doufám, že bude kvalitní. K zatím napsanému mám dvě poznámky. Zaprvé zmínka o programování ve strojovém kódu.
způsobem
10001101
11000011
...
se nikdy neprogramovalo. Když už, tak by se použil hexadecimální zápis jako CC 54 F3...
Ale hlavně - program v assembleru a ve strojovém kódu je stejně rychlý, protože assemblerové kódy přesně odpovídají instrukčním kódům počítače. Tvrdit, že assemblerový kód se dá zrychlit přepsáním do strojáku, je úplná blbost.

Druhá poznámka se týká zaměření na Delphi. Myslím, že je to zbytečně robustní nástroj pro obeznámení se s pascalem. Spíše bych se přimlouval za Freepascal, který podporuje prakticky všechny prvky jazyka (object) pascal jako Delphi, ale programátorským prostředím, tedy IDE, pořád připomíná klasický Turbo pascal. Program se například standardně neukládá pod příponou DPR, ale normálně jako PAS.
Kromě toho, dá se říct, že Delphi má svoje nejlepší léta za sebou a spíše zahnívá, kdežto Freepascal jede na plný plyn.

Myslím, že v dnešní době učit lidi v pascalu je trošku mimo. Chce-li někdo začít s programováním, tak si myslím, že Python ci JAVA jsou právě tím, co člověka neodradí a i v životě použije. Stáhnout a nainstalovat IDE a napsat "hellou word" je všude dostatek.

Pascalem se dneska nikdo nuživý a jeho přístup k OOP a vůbec k návrhu systémů je cesta ke špatným manýrům, které se nedají téměř vyléčit. Mluvím ze zkušenosti, neboť jsem učitel na VŠ a je to s témi paskalisty teda bída a děs, co mají za zlozvyky.

Reagoval na komentář od uživatele camron :
Jistě máte v mnohém pravdu. Můj argument pro Pascal je ten, že v semináři na gymnáziu mám třeba 8 lidí, z nichž dejme tomu 3 půjdou studovat počítače, zbylých 5 se chce co nejsnáze seznámit s programováním ap. a půjde na nějaké techniky, matiku, fyziku či úplně jinou školu.
Pro takovou skupinu mi připadá syntaxe Pascalu přístupnější, kromě toho z maturantů jsou pak buď skutečně studenti programování, a ti Delphi beztak aspoň v 1 semestru neujdou, takže se jim to neztratí, nebo ti ostatní, a jen z posledního roku vím o 4 maturantech, kteří na VŠ měli v základním kurzu ještě Pascal. Časem se to asi změní, ale zatím mi proto pořád připadá i praktické i nejsnazší použít Pascal. Myslím samozřejmě na gymnázium, všeobecnou školu, kde není na programování moc času, kromě toho dojde trochu i na JavaScript a PHP, takže i jinou syntaxi studenti poznají. Pokud se jedná o specializovanou školu, bude situace asi jiná.
Ohledně OOP - opět je to tak, že je čas jen na základní pojmy a pokusy, spíš principy, a věřím, že zde moc zlozvyků nezískají.
JInak Vás pěkně zdravím a děkuji za odpověď na článek. (beztak se do té Javy asi napřesrok pustím).

Reagoval na komentář od uživatele Laaca :
Máte pravdu - pro samotný Pascal je Delphi jistě jako kanón na vrabce.
Ale na druhou stranu začít s konzolou, moci používat všechny běžné zvyklosti z Windows (což neplatí pro stará prostředí) a moci pak velmi snadno přejít k tvorbě oken, kterou Delphi nabízejí, není myslím špatná posloupnost.
Pěkně Vás zdravím
J. Svoboda

[seznam]V ukázce C++ je nějak divně zdvojená hlavička main():

int main() {

int main() {

if (x == 2) { document.write("V proměnné x je hodnota 2."); }

Laaca píše:

Zaprvé zmínka o programování ve strojovém kódu.
způsobem
10001101
11000011
...
se nikdy neprogramovalo. Když už, tak by se použil hexadecimální zápis jako CC 54 F3...

Reagoval na komentář od uživatele Jakub Kulhan :
Děkuji za připomínku: je to tak, hlavička je omylem dvakrát a na závorku kolem podmínky jsem zapomněl. Ale ta složená být u jediného příkazu nemusí.
J. Svoboda

Reagoval na komentář od uživatele Anonymní uživatel :
děrné štítky?

To se na klávesnici vyťukal kód v nějakém normálním programovacím jazyce, nejčastěji Fortranu, Cobolu, ale i Céčku nebo Pascalu, pak se zapnul překlad a počítač vygeneroval nikoliv EXE soubor na disketě, ale děrnou pásku či děrný štítek. Řečeno jinak, dírky reprezentovaly bináro, nikoliv zdroják.

Mladi pratele,
podle mne je vyuka Pascalu velmi dobrou volbou. Jednoduchost a prehlednost Object Pascalu je zrejma, ziskat legalni instalaci Delphi neni take problem. Instalace a ovladani Delphi neprinasi zadne problemy.
Kdo zvladne konzolove aplikace a bude chtit si vyzkouset GUI programy, bude to mit jednodussi nez u freepascalu (podle mych starsich zkusenosti, mozna i Lazarus doznal pokroku, ale driv to bylo utrpeni a pro zacatecniky slozitejsi).
At vsak budete psat sve pascali programy v jakemkoli prostredi, radim vyberte si nejaky styl a ten dodrzujte. Me samemu chvili trvalo, nez jsem dospel ke stylu, ktereho se drzim 10 let. Je zalozen na tom, ze se snazim zejmena

a) Pojmenovat konstanty pouzite dale v definicich a kodu
b) Pouzivat uzivatelske typy
c) Tvorit identifikatory jednotne (prefixy T, P, I, E, ... ; nazvy poli v pluralu; nazvy ukazatelu konci na Ptr)
d) Psat hodne komentaru PROC se neco dela, ne CO sedela. Tak napr. komentovat prikazy

A:=123; B:=456;

NastavPocet(JMAX);                                    // pocet zavisi na bla bla

{.......................... Ted se bude delat bla bla .........................}

for J:=1 to JMAX do begin

    MyProc(Ab, Abcdef1h, Abcdefgh, Abcdefgh, Abcdefgh);

    MyProc(Abfgh, Abcdef1h, Abcdefgh, Abcd2fgh, Abcd3fgh);

    MyProc(Abcdefgh, Abcdefgh ,Abcdefgh, Abcd2fgh, Abcdefgh);

    MyProc(   Abfgh, Abcdefgh ,Abcdefgh, Abcdefgh, Abcd3fgh);

    if  J=1 then begin        

        {................ staci provest jen poprve, protoze bla bla ...........}

        case A of

        1:  Neco;

        2:  NecoJineho

        3:  if not OK then begin

                writeln('Padaji trakare. Uloha zkoncena.Stiskni enter');

                readln;

                halt(1)

            end {if OK}

        end {case}

    end {if J}

end {for J}

{..................... KONEC ..................................................}

Nuly a jednicky se do pocitace opravdu zadavaly ruznym zpusobem. V lepsim pripade jako dirky a nedirky na pasce ci stitku. Jejich kombinace pak vetsinou predstavovaly znaky jimiz byl v nejakem jazyce zapsan program nebo data. Byvalo vsak caste i to, ze doslo na knofliky a vypinace na panelu pocitace. Zde uz pomohla jenom osmickova soustava. Cisla v teto soustave zapsana hbite operator transformoval do posloupnosti trojic nul a jednicek (slo to lip nez se sestnastkovou, jako pomocny hardware pro overeni spravnosti pak stacily prsty na rukou, nemusely se sundavat ponozky). Takto bylo treba po zapnuti pocitace vdechnout zivot snimaci derne pasky, nebo zadavat testovaci programi, kdyz uz vse ostatni selhalo. Na porouchanem pocitaci se pak sledovaly signaly kam az dolezou a porouchany procesor slo vetsinou opravit. Z procesoru se vytahla deska obsahujici nejaky blok a sledovala se jeho funkcnost (odezva na vstupni signaly). Vadna soucastka sla vymenit tim, ze se odstrihla a na pahyly nozicek se naletovala nova. Za chvili se pak pocitac znovu rozjel a spocital budouci rozlozeni sil v sypane hrazi Dalesicke prehrady, ktera stoji dodnes. Jo to byly casy.

Bodaj by boli vsetky clanky a komentare taketo... ;)

Pekne spracovany clanok, prikladym rozsiahle a poucne komentare

Dufam ze budete v praci pokracovat a casom sa dostanete aj k zlozitejsim lekciam

Reagoval na komentář od uživatele Laaca : Aha. Nj tu dobu nepamatuju :)

Dobrý den,
chtěl bych ze zeptat, jakou knihu by jste mi doporučili k výuce programování Turbo Pascalu 7.0. Jsem naprostý začátečník a o programování nic nevím. Na našem trhu je spousta knih o Pascalu, vydává např. cpress, grada, kopp atp. Která je ta nejvhodnější?

Děkuji

Reagoval na komentář od uživatele Anonymní uživatel :
Dobrý den,
podle mojich zkušeností je dobrá a důkladná kniha Tomáše Hály Pascal, Učebnice pro střední školy, jsou tu i některé typické úlohy a algoritmy, Computer Press, 2002.
Nepomůže Vám ale moc se samotným prostředím Turbo Pascalu. K tomu je dobrá kniha Programování v Turbo Pascalu 7.0, napsal Martin Kvoch, nakl. Kopp, České Budějovice 2002. Ale s Turbo Pascalem už bych nepracoval. Je to značně těžkopádné, nefungují věci, na které jsme zvyklí z Windows (Ctrl+C apod.) a beztak samo o sobě programování v Turbo Pascalu je dnes samoúčelné, myslím, že jediné následné praktické využití Pascalu je právě v Delphi, takže doporučuji začít rovnou s konzolou Delphi, jak popisuji např. v tomto seriálu. Pak jde vše daleko snáze, není nutné si zvykat na zastaralé DOSovské prostředí a navíc je pak k dispozici ihned přechod k tvorbě kvalitních okenních aplikací.
Takže nejvíc bych doporučil tu první knihu, ale i tam už je kromě solidního základu občas něco zastaralé, např. práce s externími soubory či zmínka o OOP.
Proto bych to doplnil třeba knihou Delphi (začínáme programovat) od Slavoje Píska, 2. vydání, Grada, 2002 či 2004. Ta je velmi pěkná.
Uvedené 3 knihy by se měly snad dát sehnat i se slevou v nějakém antikvariátu či výprodeji nakladatelství.
Na trhu jsou ale už i zcela nové knihy o Pascalu, ty neznám. Věřím, že se už věnují přímo variantě Object Pascal, která je použita právě v Delphi. Pak by jistě mohly být užitečné. Pokud by se v nich ještě hovořilo o Borland Pascalu, stačily by jistě i starší, ale snad to tak není.
Zdravím Vás J. Svoboda

Reagoval na komentář od uživatele Laaca :
to si pis ze ve strojovem kodu se programovalo...

Reagoval na komentář od uživatele Reagoval na komentář od uživatele camron :
(OOP v Pascalu je) "cesta ke špatným manýrům, které se nedají téměř vyléčit".
Pokud byste měl čas ty zlozvyky upřesnit, budu rád. Protože se v dalších dílech OOP snažím trochu věnovat, byla by to pro mě užitečná informace.
S pozdravem Josef Svoboda

Reagoval na komentář od uživatele camron :
BTW jako učitel na VŠ byste nemusel mít v příspěvcích hrubky... ("neuživý" :)... Možná jsem ten nevyléčitelný Pascalista, ale už víc jak měsíc se pokouším přejít na Javu, protože to po mně na vejšce chtějí, ale kromě argumentu "Dneska v tom programují všichni" mi zbývá jen má pevná víra a nadšení pro věc a Pascal pomlouvat zkrátka nenechám. Souhlasím, že pokud někdo neměl takové štěstí a neučil se programování v Pascalu na střední od skutečnýho programátora a zároveň skutečnýho učitele, asi se bude nějakých prasečin dopouštět, sám jsem k tomu cca dvakrát inklinoval. Nicméně už jenom takový "detail" jako deklarace for cyklu, v Pascalu oproti Javě mnohem podobnější Fortranu, mi přijde pro úplného začátečníka mnohem čitelnější. Co se týče Delphi, strávil jsem rok a půl v konzolových aplikacích a pak teprve přešel na okýnka a klikadla a nevidím v takovém postupu problém. Pascal byl navržen, aby se na něm učilo programování. Uznávám, že v OOP mám slabiny, a to vlastní vinou, ale jinak jsem neviděl zatím nic, co by se Pascalem nedalo řešit, přinejmenším pokud se někdo zabývá víc informatikou než grafickým výstupem. Barevné srandičky se asi lepší prodávají, také pokud někdo dělá profesionálně grafiku, s Pascalem asi nevystačí... : ) Děkuji předem za případné poučující a osvětu šířící reakce.