Názory ke článku Středoškolská fyzika - úvod – Programujte.com

Nějaký seriál o fyzice tu chyběl. Zatím se to četlo velice dobře, tak doufám, že to nesklouzne k opisování učebnic; že tu bude i nějaká přidaná hodnota/jiný (programátorský) pohled na věc. Zatím jen tak dál!

můj profesor fyziky z gymplu by plesal a plesal a plesal ... a plesal!

Pekné...len tak ďalej...

Super, fyziku miluju, těším se na další díly!

Doufám že to nebude jen něco takového: http://fyzika.jreichl.com/

Taky bych se přimlouval za jiné pohledy, programátorský, případně inženýrský... tj. naavrhování různých simulací, demonstrací, jak programují vědci svoje fyzikální věci, v čem, pro jaký HW. Jak se používá fyzika při navrhování přístrojů a strojů, pohled do "temných" stránek fyziky - proč a jak se volí různé (bulharské) konstanty, příklady z praxe atd.

#5 mamlasos

Pokusím se, aby to nebylo stejné. :-)

Rád bych napsal kurz/seriál (to se zřejmě ještě rozhodnu, zda budu chtít vytvářet nějaké úkoly), který by obsáhl kompletní přehled fyziku vcelku snadno, ale aby byl i něčím přínosný.

A pro všechny: Určitě bych rád podal i různé pohledy, avšak předem říkám, že sem nechci cpát programování, takže návod, jak naprogramovat pohyblivou dělovou kouli po vystřelení, to nemám v úmyslu. Není to fyzika jako taková a hlavně si myslím, že na podobné věci už je tu dost materiálů.

Doufám, že tímto předem nezklamu, děkuji za kladné ohlasy k prvnímu článku. :-)

Jimmy

Dost materiálů možná ale né v češtině. Ale je pravda že programátorský pohled by byl na samostatný seriál... ale rozhodně (IMHO) by to bylo přínosnější než analytická fyzika... nelineární rovnice, složitost, numerické metody, fyz. algoritmy...

Fyziku jsem studoval a moc rád se k ní vracím. Seriál budu sledovat. Jen pár připomínek.

Fyzikové a matematici a inženýrské profese nemají moc filosofii rádi, protože je to podle nich hodně planého plácání o ničem. Podobný vztah k nim měl i fyzik Richard Feynman, ostatně měl s filosofy i své zkušenosti. Ale nakonec se fyzikové k filosofii odkloní, protože diskutují takové domněnky, jako je Antropomorfní princip, částicově-vlnové chování hmoty, přičinu setrvačnosti, princip étéru nebo vakua, temné hmoty, singularity, mnohosvěty...

Teorie superstrun je teorie (mělo by se říkat hypotéza, pokud nebyla experimentálně prokázána) a ne nějaký filosofický výmysl, který se NĚJAK ujal. Je to tvrdá matematika a její vysoká pravděpodobnost pravdivosti je dána současnými znalostmi fyziky, matematiky a bezesporností a konzistencí. Navíc dokáže vysvětlit spoustu jevů a míří i ke sjednocení gravitace.

Sama historie fyziky a matematiky se na začátku výuky v podstatě jen naznačit, protože bez pojmů zavedených ve fyzice a matematice je to jen tlachání pro starší sestru nebo rádobypopulární článek do časopisu Epocha.

Přitom historie objevů je velice zajímavá a nakonec je to polovina toho, co si lidé zapamatují a pak si vzpomenou na princip. A historie vývoje a pochopení světa (např. čísla, prostoru, setrvačnosti, gravitace) je velice zajímavá. Zajímavé je i to, jak se urychlil nebo pozdržel nějaký objev. Když uznávaná ikona fyziky něco tvrdila, všichni to papouškovali, ale po pěti letech všichni začali používat novou teorii a využívat ji k výpočtům. Oficiálně se původní teorie veřejně popřela ve vědeckém tisku až po úmrtí klasika. 

Doufám, že seriál nebude jen další z popisů fyziky, které jsou na internetu k vygooglení, abyste měl publikační činnost. Možná mě ale váš seriál ponoukne k jeho doplnění (už jsem takové nutkání měl) - sice fyzikou nežiju a napoužívám ji, ale za léta mám vypracovaný nějaký světonázor. Uvidíme, jestli nejsem natolik líný jako dosud.

Ještě jsem chtěl poznamenat, že vztah mládeže k fyzice, matematice a technice je krutě smutný - i hoši si vybírají školu "hlavně ať tam není matika a fyzika". Už kolikrát jsem přemýšlel (a byly i diskuse), jestli je to dáno dobou nebo naším školstvím. Možná obojím, ale naše školství je fakt hrůza. Z nás sice dělali chodící encyklopedie, ale něco v nás zůstalo dodnes. Např. i ze zeměpisu. Pár nadšenců, kteří chtějí učit fyziku, asi časem ztroskotá v ubíjejícím stereotypu nezájmu žáků, školy, času...

K fyzice a programování: Materiály jsou v angličtině, v češtině nevím. Snad pomůžou NEHE tutoriály. Viděl jsem i popisy, jak programovat pohyb. Super knížka je od Brackeena Programování her v Javě - tam ukazuje, jak řešit problémy, jak zajistit herní engine, pohyb, kolize a renderování - super. V některých knihách a stránkách na internetu mě spíš zaujal dost diletantský přístup - popíšu životní cyklus autora:

1. Na základní a střední škole považuje matematiku a fyziku za odporné (to není překlep) předměty.
2. Dostane se k počítači, zkusí programovat, baví ho to. Zkusí pár blbinek.
3. Začne publikovat na internetu, jaký je borec.
4. Začne uvažovat o 3D hře v céčku. Začne hledat a zkoušet.
5. Nakonec se dostane k souřadnicím, vektorové algebře, transformacím. Ale jen povrchně, ono to stačí, aby program běhal. Nakonec buď matematiku nastuduje nebo jen bastlácky použije. Ale dostane se k ní.

Aby mě nekdo nenapadl: O MF jsem se zajímal vždycky. K počítači jsem se nedostal ani ve škole (pamatuji totiž už dost). Na internetu nepublikuji, protože se stydím.

Po letech jsem došel k závěru, že nakonec opravdu jen stačí pochopit základní věci a použít je. Nejlépe celou knihovnu.

Zdravím, Ufaku,

asi bych se nejprve rád zeptal, zda máte také možnost editovat své příspěvky. Pokud ano, pak tohle působí trochu jako "spam", ale to je možná jen mou zaměřeností k editování příspěvků, jelikož to do mě stále cpali na jednom webu.

Ano, matematici, fyzici apod. nemají rádi pojem filosofie, přesto si myslím, že je to pouze jejich problém - čím už bychom zase mohli do filosofie dojít a diskutovat klidně několik desítek hodin o tom, proč a jak by to mělo být.

Teorie Superstrun je určitě hypotéza, to nepopírám, je založena na chápání matematických a fyzikálních zákonů dnešní doby... ale i přes Albertem Einsteinem byly důkazy o relativity, nikdo je však nebral v úvahu, že rychlost světla není nekonečná, o tom byl důkaz už v době těsně po Isaacu Newtonovi, avšak všichni na to kašlali. To, že něco nyní matematicky a složitě funguje podle toho, co chápeme nyní, to dle mého není argument pro to, že to tam je správně. V cyklu "Elegantní vesmír" od pana Browna jsem slyšel více než párkát, že Teorie superstrun je více méně filosofie. Jelikož se k panu Brownovi přiklání i Luboš Motl, tak tomu věřím - možná už jen proto, že znám pana Luboše Motla osobně, to abych se pochlubil, je to bratr naší paní angličtinářky. :-)

Já v tomhle kurzu/seriálu především chci, aby mu porozuměl každý. Na "reichlovi" je krásně zpracovaná encyklopedie fyziky, ze které jsem také čerpal, když jsem vytvářel své maturitní otázky, avšak vím, že dost lidí má problém s tím pochopit to. Chci přinést jiný pohled na věc, snažím se o to docela dlouho a útěchou mi zatím vždy bylo, že odvození vzorců v kinematice pochopili i moji spolužáci, kteří ani pořádně nevěděli, která bije, když se řeklo: "Mechanika."

Diskutovat, proč je dnešní mládež zaujatá proti matematika a fyzice, je naprosto zbytečná. Ničeho tím nedosáhneme, má spoustu možných východisek. Než-li takto diskutovat, já osobně chci raději podat lidem, kteří to potřebují, pomocnou ruku.

A pokud jste přišel na to, že se stačí naučit základní věci, poté je používat, tak to je jistě chvályhodné, to jsem zjistil i já v patnácti letech, když jsem začínal s php (neberte to nějak útočně). Pak jsem přišel na to, že umět pracovat ze základy, to mi prostě nestačí, mou láskou se stala matematika a fyzika, které se chci věnovat dále a rozhodně mi nestačí vědět, že existuje tenhle a tenhle zákon, chci vědět, proč to tak je, a tak nějak doufám, že na středoškolské úrovni budu schopen v tomto kurzu/seriálu vysvětlit, proč existují některé vzorce, jak se odvozují a jak se k nim dá lehce dojít.

Pokud byste měl chuť, rád přijmu pomocnou ruku, určitě budu rád, pokud si třeba prvně přečtete, co jsem napsal, něco tam opravíte, doplníte apod. Myslím si, že kritizovat umí každý, ale vy byste mohl i pomáhat.

Jimmy

Zdar, 
nevím, proč by moje příspěvky měly být spamem, snad jen pro obsáhlost a malou myšlenkovou urovnanost. Obsáhlost spíš naznačuje, že mám zájem a snažím se pomoct. Narážka na publikační činnost je na místě a myšlena věcně: na webu se množí články opsané ze základní dokumentace a pisatel se tváří jako klasik. Takže pardon. 

Četl jste knížky Schrödingerova kočka, Schrödingerova koťata a (asi) Kvantová teorie nikoho nezabije : průvodce vesmírem. V té poslední se mluví i o setrvačnosti. 

Jestli mohu, pomohu. Ale jak jsem psal, s fyzikou pravidelně nežiju, takže na odbornou korekturu si netroufám. Mám mail na seznamu.

#12 ufak

Ahoj,

no, jde mi spíš o to, že je jich hodně za sebou, dalo by se to upravit do jednoho delšího příspěvku, ne? :-)

Ty knihy jsem nečetl, ale přece jen jde o Středoškolskou fyziku, na kterou si myslím, že zase tolik odbornosti není třeba. :-)

Až tedy dostanu přímo přístup k administraci, tak udělám další článek a zkusím ho poslat.

Nazdar

Zatiaľ to vyzerá parádne som presne ten prípad ako sa tu už spomínal, že na strednej som sa fyziku neučil a teraz my to dosť chýba. Už sa teším na pokračovanie a máš nejakú predstavu kedy bude ďalší diel?

#14 rAdo

No, věc se má tak, že Lukáš mě ještě nechce pustit do administrace, dokud se nedokončí, takže zatím články "vydávám přes něj". Posílám mu je emailem a on je pak pod mým jménem vydá.

Další článek je speciální díl - až budu mít přístup, upravím i přehled toho, co v kurzu bude (už je jisté, že to bude kurz - i s příklady). Bude to o tom, co by člověk měl znát, než opravdu začne s fyzikálním popisem věcí apod.

Je tam i to, co by člověk měl umět z matematiky - jen vyjmenované. Plánuji ale do sekce matematika udělat něco jako kurz - výklad - toho, co je třeba znát do té fyziky, kterou budu probírat. :-)

Pěkné. Jen tak dál! Pár přípomínek:

- Je chyba nezmínit objevení infinitezimálního počtu, který je pro fyziku klíčový.
- Maxwellovy rovnice nepopisují jen elektromagnetické záření, ale sjednocují elektřinu a magnetismus a ono elektromagnetické vlnění z Maxwellek pak krásně vyjde.
- Je škoda vynechat kvantovou fyziku a místo ní věnovat tolik prostoru sporné a neprověřené teorii superstrun. (V diskuzi někdo tvrdí, že dokáže vysvětlit spoustu jevů, to bych tedy rád věděl co...) (Kvantovka má taky ještě sporné místa, ale už uchopuje jevy našeho světa ověřitelným způsobem.)

Roman

#16 Roman

Děkuji. Určitě si rady vezmu k srdci, až budu někomu vysvětlovat podobné věci.

Infinitezimální počet jsem nechtěl zmiňovat, protože si nejsem jist, jak to vlastně bylo... naše učitelka z gymnázia, která vystudovala matfyz, mi nebyla schopna říct, jak to vlastně bylo s Newtonem a Leibnitzem, na internetu taky občas čtu tohle a občas tohle, takže toho jsem se bál.

Kvantová fyzika, té jsem vážně mohl věnovat více. :-)