Názory ke článku Otočený denní režim – život netopýra aneb jak se žije a pracuje, když všichni kolem vás spí – Programujte.com

Nazdar Lukáši,

tak jsem si to přečetl - a mohu říci - neměnil bych to s tebou ani za zlatý prase :) Vidím v tom cosi naprosto nepřirozeného. Tak, jako si spousta lidí myslí, že může škrtnout léta vývoje lidského těla a začít se živit pouze bobulemi a že to tělo vezme naprosto v pohodě.

K tomu rušení - co ti brání vypnout všechny "rušitele", nebo je omezit na minimum? Mé zkušenosti z home officu jsou jednoznačné - vypnu vše (icq, fb, mejly, mobil režim ticho), zavřu se do pokoje. Pokud mě něco ruší z venku, pustím si hudbu. V tomto pracuji na projektu, v pauze sjedu mejly, telefon atd. Nepotřebuji absolutní klid.

Nicméně ti fandím, že tím netrpí tvůj osobní a partnerský život. Ať se daří!

Ještě si neodpustím poznámku: Poslední dobou mám pocit, že tu vládne trend jak ojebat čas, abychom toho udělali víc a byly akčnější / aktivnější - z přívalu úkolů tu máme gtd, z důvodů klidu noční spánek, z úspory času ten fázový spánek atd., na to abychom se s tím vyrovnali nám radí Covey, pokud nás práce sere, můžeme jít dělat "svobodně"nebo rozjet své vlastní podnikání... Že by tu vznikala nová kuchařka pro život???

Ja to tiež riešim tak, že mám maily vypnuté (akurát na telefóne mám zapnuté, ale to ma neruší, často tam maily nechodia), nevolá mi skoro nikto (ešte nemám toľko zákazníkov) :D Doma takmer nikto nie je (chodia do práce).

Premávka tu je riedka, bývam na dobrej ulici (aj keď je hlavná) a máme veľký pozemok takže od cesty k oknu to je dobrých 20m. K tomu počúvam hudbu (dnb) takže to ma poháňa. A tam kde som chodil do práce som sa naučil sústrediť aj na viac vecí naraz. Jediné čo ma vie znervózniť, keď sa doma segra háda s frajerom alebo s mamkou (býva dosť jedovatá). Inak som v kľude. A za chrbtom mi vysí boxovací mech, takže keď som na***tý tak sa vypeckujem na ňom.

S komentárom hore úplne súhlasím, nechápem ako sa môžu ľudia stále ponáhľať. Pritom máme stále lepšiu a lepšiu techniku, technológiu aby sme mohli menej pracovať (1 kombajn nahradí 1000 ľudí, atď.) a pritom sa stále omieľa, že nie sú peniaze a čas. Úplná hlúposť, keby sa cez zmanipulované daňové a iné zákony neprelievali peniaze k tomu smradľavému percentu ľudí, ktorý ovládajú zvyšok sveta, mali by sme sa ako prasce v žite, každý by robil čo má rád a koľko hodín denne chce.

#1 Martin
Díky za hezký koment :-).

Tak, jako si spousta lidí myslí, že může škrtnout léta vývoje lidského těla a začít se živit pouze bobulemi a že to tělo vezme naprosto v pohodě.

Já se ale nesnažím na sobě (či svém těle) něco zlepšit. Jen se mi lépe funguje v noci a chtěl jsem sem podělit, jaké to je. Neberu to jako něco lepšího nebo přirozeného, pouze mi to více vyhovuje.

K tomu rušení - co ti brání vypnout všechny "rušitele", nebo je omezit na minimum?

Ono to právě nejde, alespoň ne zcela. Navíc někdo má rád klid (bez hudby, zvuků), tam už pomohou jen vycpávky :-). Navíc díky tomu, že tvořím obsah, musím v zásadě být na Twitteru a v informační pohotovosti pořád, takže to omezení není nikdy úplné. Zatím co přes den se na mě chrlí opožděné novinky z českých luh a hájů, přes noc jsou to horké novinky.

Poslední dobou mám pocit, že tu vládne trend jak ojebat čas, abychom toho udělali víc a byly akčnější / aktivnější - z přívalu úkolů tu máme gtd, z důvodů klidu noční spánek, z úspory času ten fázový spánek atd., na to abychom se s tím vyrovnali nám radí Covey, pokud nás práce sere, můžeme jít dělat "svobodně"nebo rozjet své vlastní podnikání... Že by tu vznikala nová kuchařka pro život???

Popravdě, já žádné tyto techniky nepoužívám. Nechtěl jsem v článku naznačit, jak ojebat čas. Opravdu bylo mým cílem pouze sdělit zkušenosti z otočeného deního režimu.

Ale jinak doba je dnes hektičtější, to je obecně známo a kdo je rychlejší a hbitější, je obvykle i úspěšnější. A dnešní doba peníze vyžaduje... No a protože lidé pracují více (chtějí/musejí), samozřejmě se tomu přizpůsobuje všechno, včetně nástrojů a možností, jak být ještě efektivnější. Holt, naše doba.

#2 5o
Jenže doba uspěchaná je, a také proto, že není dostatek práce, proto každý maká, jak to jde. A nebo člověk chce být jen úspěšný, pokud je čas v jeho režii.

Ani jedno bychom ale neměli zas tolik hanit. Vždy byli lidé, kteří práci obětovali více, než osobnímu životu - i pro ně je práce totiž život.

#3 Curo
Si myslím, že o prácu toľko nejde, práce je dosť. Len všade sa hovorí, že peňazí je málo. A to má vplyv na pracovný trh. Nie je z čoho zaplatiť ľudí? Nikto nebude pracovať. Dnes je všetkého prebytok, ale ľudia sú tak nastavení, že radšej budú vylievať do kanálov, keď nikto nekupuje. Cenu neznížia, Išli by proti sebe.

Akcionári znižujú platy na minimum aby ľudia museli brať pôžičky a na tom oni zarábajú ďalšie peniaze. A na vrchole toho všetkého sú ľudia, ktorý majú trezory plné zlata a o peniaze im nejde. Chcú nás udržať slabých aby ich "vyšľachtené" (rozumej incest) rody ostali pri moci. Feudalizmus neskončil, iba sa preobliekol.

Preto som rád, že mám okolo seba ľudí a kamarátov a vieme si pomôcť navzájom aj bez peňazí, protislužbou a podobne. Peniaze sú iba prostriedok, je to ako s ohňom dobrý sluha zlý pán.

Najhoršie je to, že sa snažia všetky peniaze sveta centralizovať, nie kôli dobru ľudom, ale pre ešte väčšiu moc. Potom už im bude stačiť znehodnotiť peniaze a ľudia nebudú chcieť nič vymieňať aj keď bude všetkého dostatok. Zúfalý ľudia vyjdú do ulíc a potom v správach vyhlásia nepokoje. Nastúpi armáda z cudzej krajny, pretože strieľať ludí iného národa nie je až také traumatizujúce. To nie je predpoveď to sa už dnes deje, no ešte nie u nás. Je na nás či sa to sem dostane alebo nie.

#3 Curo
Lukáši, nesměřoval jsem komentář nikterak útočně, i když přiznávám, že pocitově to tak může vyznít. Samozřejmě, proti gustu žádný dišputát. Spíš jsem chtěl navázat a vyjádřit můj osobní postoj, či spíše odpor, k tomu, jak se necháváme tlačit, jenom abychom více produkovali. Ano, doba je taková. Jenže je to na úkor naší "laťky" potřeb - bez mobilu, hypotéky, internetu ani jiných vymožeností se prostě moderní člověk neobejde - a za to vše musí platit složenky - na ty musí někde vzít.Čím víc chceme (byť je to třeba dnes bráno jako normální životní standard), tím více musíme dát (času, energie). Po práci do práce. Proto se dívám na všechny "zlepšováky" strašně skepticky, i když vím, že fungují, ale vnitřně je odmítám, protože sice ulehčují život, ale zase umožňují, aby toho tlaku bylo daleko lépe. A mezi tyto zlepšováky řadím i hokusy pokusy se spánkem.

Ale zpět k tématu článku: Vzpomínám si na kamaráda, který je také netopýr, ale hlavně z důvodu toho, že přes den dělají děcka strašnej bordel, takže se nedá v klidu pracovat. Člověk si prostě zvykne na všechno :) Niicméně jak jsi psal, toto není pro každého - respektive je to pro kohokoliv, s kým není nutné ihned jednat, aktivně něco řešit (supporty, obchoďáci...)

Jak se na tebe třeba dívají klienti, když s nimi jdeš jednat až odpoledne? Sám na sobě vím a mám to i otestováno, že pokud jdeš za klientem, který dejme tomu vstává v 6.00, tak kolem 16-17.00 už je hodně mimo, ospalý a těší se domů. Něco jiného je neformální obchodní setkání "na pivu". 

Každopádně díky za zajímavý pohled do světa netopýrů - ale je to jen pro "vyvolené" :)

#4 5o
Ses rozjel chlape :) O tomhle se dobře kecá u piva! :) Pokud máš dost nasranosti, pojďme do ulic, ale mám pocit, že bychom tam zůstali sami - nezapomeň, že jsme připosranej národ - já teda jsem, pokud by mě nestáhl dav.

Někde jsem četl článek, že borec rok žil bez peněz - prostě se dá se říct osvobodil. Nicméně musel makat kdesi na farmě, aby dostal chleba, žil v jakési maringotce, kterou mu kdosi daroval atd., čili taky to nebylo uplně 100 % bio :)

Inspirovalo mě to, ale jakmile jsem se podíval z okna, kde pršelo, jsem rád za auto, které mě doveze z práce domů, jsem rád za zdi baráku, který mě chrání před špatným počasím, jsem rád za mobil, díky kterému se ihned dovolám komu chci... Nicméně si myslím, že by to člověk neměl moc přehánět - akorát většinou tu míru pozná, až přeteče, jako to bylo třeba u mě.

#5 Martin
Já tvůj komentář nijak útočně nepochopil :-). Jen jsem chtěl říct, že jsem to napsal jsen proto, abych ukázal, jaké to je :-).

Co se klientů týče, nemají s tím většinou problém a když ano, buď si přivstanu nebo jde jiný kolega :-).

Ahoj,

   díky tomuto článku vzpomínám jaké to bylo to hezké období ale muselo ustoupit osobnímu životu :)

Nejvíce mi chybí ten KLID. Pro mě je prostě nemožné navodit podobnou atmosféru přes den aniž by se člověk zavřel do tmavého sklepa bez oken.

Jóóó taky sem tak žil a vyhovovalo mi to. Miluju noc, nesnáším rána. Noc je magická a že ji musím prospat mi vadí.

Ale sekl jsem s tím ze dvou důvodů

- sociální život: je tu hold prostě moc lidí, díky kterým bych se s tímto režimem nemohl plnohodnotně stýkat. A dneska už vím že práce není v životě všechno. Pokud partnerka nepřistoupí na tento režim, jakože moje nepřistoupila, tak to prostě nejde moc dobře skloubit.

- kdosi mi říkal a bylo to míněno jakože vědecky ověřeno (vím, vtipná fráze), že tu nejde o počet hodin které spíš. Tedy ne pouze. Tělo prý má nějaké biologické hodiny a působí na něj z dlouhodobého hlediska neblaze, když chodí spát cca po té dvanácté.

Asi by mi nevadilo občas na týden dva se zase takto nahodit, ale z dlouhodobého hlediska to asi už zkoušet nebudu, ač jsem tak taky ze dva roky ujížděl.

#6 Martin
Ahoj, dobrý názor.

Ja tiež nie som za štrajky na ulici atď. Keď už nech sa ľudia stretnú v kľude na nejakom open air festivale a tak. A to čo píšeš, že si rád za auto a dom, tak to je podľa mňa tá správna cesta. Vieš štrajkom iba dávame najavo, že sme na tom blbo a nemáme moc. Čakáme, že to vyrieši niekto iný. Ale keď budeme všetci vďačný za to čo máme, zistíme že si za to môžeme sami a môžeme to zmeniť k lepšiemu.

Ahoj.

Díky (!) tomuto článku jsem pochopil, že v tom nejedu sám. Neznal jsem doposud nikoho, kdo by toto dělal a fakt jsem myslel, že jsem jediný (jo, teď jsem si vzpomněl, jeden můj kámoš je to samé jako já). Jelikož tak do 1. hodiny mám na FB pár lidí... Do 2. hodiny tam mám jenom ajťáky - ano je to tak! Ajťáci opravdu žijí hodně v noci (nečekaně). No a pokud to projde 3. hodinou, tak nemám nikoho on-line. Pokud ano, tak je to výjimka. Studuji taky vejšku a vyhovuje mi to... Mé přítelkyni to ovšem moc nevyhovuje. Když se snažím otočit svůj režim na normální, tak to zkouším, ale pak to zase poruším a vše je při normálu. Takže takový nejspíš (noční živel) zůstanu. ;-) Teď jsem si stanovil chodit spát mezi 2-3 a vyhovuje mi to. :-)

Mozno je v podobnom zivote urcita romantika, ale ak sa funguje v nejakom teame, takyto sposob zivota je absolutne egoisticky. Pretoze akonahle sa zacne denna prevadzka a manazeri, zakaznici zacnu volat, vznikaju tlaky na riesenie problemov, vtedy spis. Samozrejme, ze cakas email a ty to potom... cez noc... poriesis, ale to je neraz dost neskoro, takze za teba si to odserie niekto iny, co nema potom casu sa realizovat ako ty (z toho pohladu on riesi "len" prevadzku a ty dvolezite veci). Takto potom ty dostavas zaujimave ulohy, ktore neohrozia prevadzku, ale ten druhy si odsiera terminy a live incidents.

Taktiez je vyvoj neraz extremne pomaly. O tretej rano napises email - nemam pristup na VPN. O osmej to poriesi spravca. Ty sa na to opat pozries o siedmej vecer a napises, ze uz sice pristup mas, ale nerozumies tomu dokumentu. O desiatej na druhy den ti pride odpoved, ... atd.

Taktyto zivot moze byt zuajimavy, ak clovek robi na pomerne nedolezitych veciach, ale ak chces niekedy postupit dalej, bohuzial budes musiet klesnut medzi nas ostatnych, zacat sa venovat problemom v case, stretnut sa s pojmom stres a ukazat, ci na to mas. Ak ano, postupis, ak nie, cely tvoj zivot sa bude tocit stale okolo toho isteho a zivot a moznosti ti pretecu cez prsty. Mam zopar ludi v teame ako si ty a ver mi, ze s nimi ratam len na okrajove ulohy. No vsimol som si, ze oni si myslia, ze prave to, ze tieto veci riesia, ze su vynimocni - nie, nie su.

#12 Pernik
Nemyslím, že netopýři jsou lidé v outu. Pokud samozřejmě mají pracovat v týmu, asi není pro ně tento režim nejvhodnější. Ale nelze plošně říct, že všichni, co mají rádi sladké, jsou tlustí.

Freelanceři nebo podnikavci - ty tento režim vůbec nelimituje.

Nestanovoval bych nějakou hranici, že kdo dělá večer, nemá šanci na úspěch.

Ahoj, tvůj článek je zajímavý.

A musím přidat svou trošku do mlýna. Už od základky jsem měl problémy s rodiči, ohledně práce na PC dlouho do noci. Pak jsem přešel na střední na internát, tam jsem měl problém se spolubydlícím, který mě chtěl kvůli tomu zabít. Naštěstí musel odejít a nový spolubydlící byl v pohodě. A proč to všechno, celý den jsem k nepoužití, zvládám jen základní domácí práce (škola). Ale jakmile padne noc, jedu na plný výkon a až kolem 5-6 jdu spat v 7-8 vstávám svěží, ale jak říkám nepoužitelný. Zkoušel jsem spát 8 a více hodin celý týden a déle, ale naprosto beze změny. 

Nedávno jsem se třeba hrabal od 20:00 do 00:00 ve škodovce a pak jsem šel navrhovat plošný spoj (práce na hodiny  někdy i dny). A během této doby mě nikdo neruší - používám jen email, mobil a QIP nic víc.  

Jak říká autor, tento režim není pro každého, někdo z toho může i šílet (viz. bývalí spolubydlící). A navíc zatím nemám přítelkyni...               

* Spánek je kouskem smrti, kterou si předem vypůjčujeme, abychom život vyčerpaný dnem opět udrželi a obnovili. Le sommeil est un emprunt fait ? la mort. Spánek je půjčka od smrti k zachování života. Nebo: je prozatímním úrokem smrti, která je sama kapitálovým vyúčtováním. To bude vyžadováno tím později, čím bohatší jsou úroky a čím pravidelněji se platí.

Arthur Schopenhauer, Aforismy k životní moudrosti

No to znělo sice vznešeně ale něco pravdy na to je. Snad i Horníčka, když se ptali na jeho recept dlouhověkosti, řekl jim "málo jím, hodně spím a nebavím se s dědkama"

Já osobně když byl mladší (na vejšce), hodně jsem to přepínal a byl ze mě taky trochu netopýr.  Po nocích jsem vysedával u kompu a pracoval třeba do 3  do rána. Je pravda že jsem tenkrát zaznamenal jednu zvláštní věc, já skoro nikdy neměl chřipajznu nebo tak něco ale když tak naskočila po nějaké takovéto delší noci. Ale jinak jsem si myslel jak to všechno je nádherně přirozený.

Teď jak se zhoupl věk 35, si člověk nějak začíná uvědomovat smrtelnost nebo co. Prostě to tělo přestává poslouchat jako dřív. Je to škoda, protože kdyby mě tělo varovalo dřív co mu vadí, byl bych ho tolik netýral a nemával nad vším tolik rukou tím myslím i dryjáky ve stravě, pívo apod. to teď už cítím pokaždé když se nemůžu pak vysrat apod :-)

Ale s tím spánkem začalo se to nedávno tak před rokem. Zase jsem chtěl pracovat dlouho do noci a najednou padne devátá a já dřímu a zavírají se mi vočička. Takže mě takto únava tak do deseti vykope jít spát. Myslím že s věkem to prostě přijde na každého a nedokážu ani říst jestli je dobré toho využívat jako mladej anebo se šetřit protože obě varianty s dopady nikdy nikdo nemůže prozkoušet :-)

Kromě toho, lidi se synchronizujou na světlo, povídal o tom v rádiu kdysi nějakej odborník na spánek. Tj. podle toho jak je venku tak se seřídí ty hodinky jak člověk každý ráno vstává když ho nevyžene budík. Jo a tom mě právě dovádí k další zajímavé překážce o které myslím autor článku pomlčel.. a tou je totiž důkladné zatemnění. Protože spát dopoledne když nejen venku rachotí sbíječky ale hlavně pere sluníčko v létě do okna a všude je světlo, není moc komfortní.

Tak já bych řekl, když to vyhovuje, proč ne, ale všeho do času a je třeba se připravit na to že brzy může pominout. No a taky....zkuste vysvětlit dětem, že tatínek je netopýr když nevisí vzhůru nohama, že a že na tatínka se ve stavu spánku neskáče, nestrkají se mu špejle do nosu a neprdí se mu u nosu z legrace. Nehledě vlastně na to, že ani paní učitelky nepřemluvíte, že děti tam vemete v poledne a vyzvednete si je v osm odpoledne to by vás asi připíchly na nástěnku za uši.

jo... ještě upřesním, to jsem nezdůraznil, možná si někdo řeknete že jsem asi kalil hry a blbnul

kdepak, já makal a hodně dobře si vzpomínám, že po nocích jsem ze sebe vydal největší výkony přesně z důvodů o kterých píšete, měl jsem to stejné

je fakt, že teď asi vstávám o něco (cca 1h) dříve, ale vydržím o hodně (cca 5 hodin) méně, čili síly fakt ubývají

no ale je taky fakt, že jako student jsem míval o dost víc fyzického pohybu, ať už z donucení školou, kamarády a různých pařeb a výletů

teď už daleko více jen sedím u kompu i přes den takže to na to má asi taky vliv - zkrátka tu mentální energii možná vypatlám přes den a nenabiju pohybem :-)

ahoj, já teď 2 dny žiju tím "nočním životem", jelikož máme prázdniny.. jdu spát v 6 ráno a probouzím se odpoledne.. jak tu čtu, asi bych toho měla nechat.. nejlepší na tom je, že já, když mi začne škola, tak se zase vrátím do svého režimu, v 7 ráno vstávat a v 11 večer jdu spát.. takže myslím, že já s tím problém nebudu mít, ani nemám, když svůj normální režim dodržuju, a "noční život" si dám jenom někdy o prázdninách, ale taky né často. :)))

Musím souhlasit s článkem -- též tento režim používám, především doopravdy kvůli "nočímu klidu" -- nikdo neruší. A i pro to, co se tam píše ohledně "ranní energie" -- prostě když vstanu v 6.00 i poté, co jdu spát třeba v 20.00, jsem ospalý a během dne se mi chce pořád spát. Když jdu spát ve čtyři, vstanu ve dvě, tak jsem hned použitelný ;)

Článek přesně vystihuje, můj způsob života... Neměnil bych, jsem schopen pracovat prakticky až po 21h... to už nikdo neotravuje.

no nevim. zajimalo by me, zda i ostatni vidi napriklad produktivitu dotycnyhc nocnich pracovniku stejna jako oni, to jest ze delaji skvele a pokud mozno s malo chybami. u kolegu, kteri ziji takhle, spis pozoruji, ze pres den se k nice mu nedokopou (pripadne jsou v hospode s lidmi co maji po praci), pozde vecer zacnou neco delat, ale pulku casu z toho probloumaji na fb a twitteru a kdzy po 3 hodinach vypoti neco plneho chyb, tak jsou straslive unaveni. a slunecni svetlo opravdu neni pro slabochy, to je jako rikat, ze pro slabochy je voda:-P

Budes psat ten članek jak si nakonec otocil ?

Souhlasím plně s autorem článku mám doslova stejnou zkušenost. Snad bych jen dodala, že velmi, ale opravdu velmi nepříjemné to je na zahraniční dovolené:-) Jinak klid v noci je překrásný! :-) Ale opravdu to není pro každého.