Články – Programujte.com

V tretej časti dokončíme kód pre naše USB zariadenie. Využijeme 3 rôzne prenosové módy na komunikáciu s hostom, ktorý bude následne vedieť ovládať LED diódy, kresliť na obrazovku a čítať teplotu procesora spolu so stavom tlačidiel na vývojovej doske.

V tejto časti sa oboznámime s hardvérom, ktorým bude vývojová doska pre ARM mikroprocesor SAM3X8H od Atmelu. Ukážeme si ako pomocou Atmel Software Framework umožniť nášmu procesoru komunikovať pomocou USB a popíšeme si, ako bude naše zariadenie fungovať.

V minulém dílu seriálu jsem se dozvěděli, že i ty úplně nejjednodušší kolekce musí implementovat rozhraní IEnumerable. A právě toto rozhraní bude stát v centru dění dnešního dílu. Ukážeme si jeho implementaci pomocí návrhového vzoru Iterator a klíčového slova yield. Řekneme si, co je to lazy evaluation a na základě jakých mechanismů v .NETu funguje.

USB je dnes najrozšírenejším rozhraním používaným k pripojeniu zariadení či už k počítaču, alebo medzi sebou. V tomto seriáli si ukážeme, ako sa postupne dopracovať k USB ovládaču, ktorý bude komunikovať s našim zariadením. Tým bude vývojová doska osadená mikroprocesorom s architektúrou ARM Cortex-M3, Atmel SAM3X8H. V prvej časti sa budeme venovať princípu, ako USB funguje a taktiež základným pojmom, s ktorými sa pri práci s USB stretnete a je potrebné ich vedieť.

Kolekce patří bezpochyby k jedné z nejpoužívanějších součástí .NETu, i přesto jejich možnosti nebývají využívány ani z poloviny a princip jejich fungování často zůstává zahalen tajemstvím. V tomto seriálu si ukážeme, jaké kolekce .NET nabízí, jak fungují a také doprogramujeme, co .NETu chybí.

První díl přináší nezbytný úvod do teorie a zároveň nám představí ty nejdůležitější rozhraní.

Na českém trhu nenajdete mnoho knih o technologii Adobe Flex. Ve skutečnosti je v češtině k sehnání jedna jediná – Adobe Flex, kompletní průvodce tvorbou interaktivních aplikací. V této recenzi si ji představíme.

Položili jsme si zásadní otázku. Kolik (web)hostingů přežije případnou přírodní katastrofu nebo přímo ohlašovaný konec světa? Známe výsledek.

Máyové se spletli. Dne 21.12.2012 nebude konec světa, ale konec současných zvyklostí (web)hostingového trhu. Bylo jen otázkou času, kdy podobná situace nastane a už je to tady. Poskytovatelé hostingu začínají zákazníkům za nákup domény platit.

V září vyšlo Embarcadero RAD Studio XE3. Někdo z mladších vývojářů se možná zeptá, o co jde? Tento skvělý vývojový nástroj je současností kdysi jedničky na trhu – Borland Delphi. Po řadě zvratů v osudu přešlo toto vynikající IDE v roce 2008 do rukou Embarcadero Technologies a začal boj o jeho znovuprosazení do čela pelotonu vývojových nástrojů. Jestli má šanci, to se pokusím naznačit závěrem, vysoká návštěvnost letošního pražského uvedení by tomu nasvědčovala.

V tomto článku se pustíme do práce s databází. Řekneme si něco málo o komponentách, které poskytují možnosti pro práci s daty, ukážeme si, jak data zobrazovat do formátu tabulky s pomocí komponenty GridView a jak lze v této komponentě data řadit. Nakonec opět uděláme ukázkovou aplikaci.

Nasazování změn v aplikaci na web provází často mnoho starostí. Nahrávání souborů je přerušeno v půlce, databázi se nepodaří obnovit ze zálohy, některé části nefungují… Nasazování oprav je ale často životně důležité. Jak si tedy tento složitý proces ulehčit?

Budování zpětných odkazů se v době rostoucí konkurence online trhu stává nedílnou součástí úspěchu při optimalizaci webových stránek pro vyhledávače. Není proto divu, že weby, potažmo společnosti provozující optimalizace, chtějí mít čím dál lepší přehled o odkazech, směřujících na web.

Velmi zajímavou a snad i trochu překvapivou novinkou v HTML5 je ne zcela tradiční geolokační rozhraní. Toto rozhraní představuje jednoduchou službu pro různé webové aplikace, pracující s aktuální polohou svých uživatelů. Se svolením uživatelů lze jednorázově nebo opakovaně získat jejich aktualizovanou polohu pomocí dat z GPS, mobilních sítí, Wi-Fi a podobně.

Jednou za čas se může stát, že se setkají dvě ne úplně kompatibilní technologie, mezi kterými je ale potřeba vytvořit komunikační kanál. V tomto článku budeme řešit problém, kdy máme webovou stránku v PHP, která využívá MySQL databázi, a k této stejné databázi potřebujeme přistupovat i z desktopové aplikace, napsané třeba v C#. Kvůli bezpečnostním omezením hostingu není ve většině případů možné přímé připojení k databázi odjinud než z hostované stránky, a proto si musíme napsat webovou službu, která nám komunikaci zprostředkuje.

V tomto díle si nejprve pohrajeme s výpisem příspěvků, vypsáním stránky a samotného detailu příspěvku. Podíváme se také na některé funkce, které by se vám mohly hodit. Z těch běžných například datum publikování, autor příspěvku, kategorie či štítky. Tím bychom tak dokončili svoji první šablonu, jež bude použitelná, a v posledním díle bychom si ukázali nějaké vychytávky. 

Po tom, co jsme si v minulém díle seriálu vysvětlili princip návrhových vzorů, se nyní podíváme na další dva z našeho výběru. Tentokrát to bude static factory method (statická tovární metoda) a servant (služebník).

Dvě třetiny všech přístupů z mobilních zařízení na Internet pochází od jednoho výrobce, Apple. Nová verze Safari obsažená v iOS 6 (aktuálně ve fázi Beta) je tak důležitým milníkem pro vývojáře, kteří s napětím očekávají, co nového iOS 6 přinese a co nového v něm Safari bude umět a podporovat.

V tomto článku se budeme bavit o začleňování stránek do společného vzhledového systému pomocí Master Pages. Dále o skrytém poli ViewState, odkazování na jiné stránky v rámci naší webové aplikace a v neposlední řadě o dynamickém generování titulku.

Spolu s ASP.NET MVC přišly i nové "pěkné URL". Samozřejmě nebyly výsadou pouze MVC, i u WebForms se daly řešit, ovšem jejich vytvoření nebylo tolik efektivní a jednoduché. Od verze ASP.NET 4.0 lze tyto pěkné adresy URL generovat stejně jednoduše jako u MVC. Pojďme se nyní podívat, jak na to.

Přibližně před rokem jsme se potkali s Markem a společně přemýšleli nad tím, jak zužitkovat naše zkušenosti a vložit je do něčeho, co bude mít přínos nejen do naší kapsy. Marek dostal nápad: „Pojďme udělat webovou aplikaci, která by pomáhala všem, kdo školí“ – a tak jsme ji udělali.

Ve výsledcích vyhledávání Google občas narazíte na stránky, kterým výsledek zdobí obrázek, hvězdičkové hodnocení a jiná data přejatá ze stránky. Reklama? Magie? Ne, správně použité značkování microdaty uvnitř struktury stránky!

Tento díl věnuji studiu křivočarých pohybů. V minulém díle jsem byl upozorněn na fakt, že jsem provedl výklad příliš nesrozumitelně, dokonce jsem byl nařčen, že opisuji skripta. Pokusím se tedy v tomto díle být "přímočařejší" (přestože se jedná o křivočaré téma :) ) a budu doufat, že si nikdo nebude myslet, že své články přepisuji ze skript.

Digitální informace dnes vládnou světu a poznání a vzdělávání je nejdostupnější v celé historii lidstva. Internet poskytuje nevyčíslitelné množství obsahů, témat a tolikero odpovědí na naše zvídavé otázky, že by člověk musel žít desítky, možná stovky životů, pokud by chtěl veškeré dostupné vědění načerpat. Z každého se tak dnes může stát samouk stejně, jako byli Einstein, Bell či Hemingway.

Rozhodl jsem se vytvořit tento článek, protože jsem se setkal se spoustou lidí, kteří si neuvědomují, co všechno se dá vytvořit pouze pomocí základních příkazů programovacího jazyka. Já si zvolím pro naši ukázku jazyk C++ a v některých příkladech uvedu i řešení v Pascalu.