Elektrotechnika – Články – Programujte.com

V tomto článku hodlám rozebrat problematiku obsluhy jednoduché maticové klávesnice 3×4 tlačítka. Bude zde rozveden postup připojení k mikroprocesoru (jednochipu), detailnější rozbor vlastní obsluhy a také příklad programu pro x51. Tento příklad můžete využít při tvorbě vlastní aplikace, popřípadě si jej libovolně modifikovat pro vlastní účely.

Dodnes jsme vlastně delali jen neúčelné programy sloužící výhradně pro studium procesoru. Dnes si za pomoci předchozích znalostí vytvoříme jednoduchý program, který bude komunikovat s PC a sdělovat mu, jaké klávesy jsou stisknuty.

Základním stavebním prvkem sekvenční logiky je klopný obvod. Klopných obvodů je několik druhů. Ale předmětem tohoto článku jsou pouze modifikace obvodu RS.

Tento článek je určen jako malý návod, jak komunikovat, zapojit a používat „inteligentní“ znakové displeje. Je zde uveden příklad programu a zapojení pro displej MC 2004B-SYL (20×4 znaky s podsvícením). Článek je určen spíše mírně zkušenějším v oblasti asembleru 8051 (v zapojení je použit 89c2051).

V devátém dílu seriálu se podíváme na zoubek simulacím polovodičových prvků, konkrétněji potom na diody. Předmětem simulace bude jednocestný diodový usměrňovač.

V jednom z dílů věnujících se hardware pro AVR jsem se zmínil o vývojových deskách PK-DESIGN. V dnešním díle se jim podíváme více na zoubek.

V minulém díle jsme si ukázali, jak jednoduše vytvořit program pro AVR s jeho USART. Dnes si ukážeme, jak tuto periferii využívat v CodeVision AVR.

Vitajte v pokračovaní seriálu Hardware, ktorý som sa rozhodol prebrat ja - Binary Ranger, nakolko sa mu asi pôvodný autor prestal venovat. Dnes si priblížime komunikačné rozhrania ako RS232, LPT, IEEE-1394 (FireWire, iLink), USB a okrajovo si prejdeme aj PS/2 (miniDin) port, Game-port .....

Minule jsme začali s komunikací po sériové lince. Pokud jste si již pořídili převodník, dnes se dozvíte, jak ho můžete spolu s procesorem ATMEGA16 využít.

Tento díl je určen zejména začátečníkům, kteří s komunikací po sériové lince teprve začínají. Věnuje se nejen suché teorii, ale také praktické stránce problému, a přináží řešení hardware s převodníkem MAX232.

Povíme si o tom, co je to sekvenční logika jak se liší od logiky kombinační. A čím se vyznačuje.

Vzhledem k tomu, že jsme se s procesory AVR již něco naučili, zřejmě si budete sami chtít něco zkusit. To je ovšem jednodušší, pokud máme k dispozici kvalitní studijní materiály. Některé byly představeny již v úvodním dílu seriálu. My se dnes zaměříme na ty dostupnější - z Internetu.

Povíme si o možnosti, jež nám poskytují hradla s otevřeným kolektorem, a o tom, jak ji využít.

Tento díl, domnívám se, mnohý z vás čtenářů zařadí mezi díly zajímavější, protože se budeme bavit o praktické realizaci a ukážeme si některá zapojení vstupů či výstupů.

V minulém díle jsme si řekli něco o čítačích/časovačích. Jestliže někdo z vás studoval katalogový list procesoru, jistě si všiml, že časovače/čítače umžnují více režimů. K tomu se však vrátíme později. Dnes si řekneme něco o přerušení, které jsme využili již v minulém díle.

V tomto díle se budeme zabývat multiplexory a demultiplexory, což jsou kombinační logické obvody, které mají 2ⁿ datových vstupů…

V tomto díle se pokusím vás seznámit s tím, co jsou to převodníky kódu a na co se používají, to, jak fungují, jen nastíním, protože z předchozích lekcí to musíte pochopit.

Dvacátý prvý díl číslicové techniky bude pokračováním seznamu hradel.

Dnes bude řeč o čítačích/časovačích AVR. Díl buze téměř celý teoretický. Na konci si ukážeme jak přesně časovat události, aniž bychom podstatně ovlivnili jiné důležité úkoly proceosru.

V minulém díle jsme si napsali náš první program v C. Dnes se podívame, jak si tento program odkrokovat v AVR studiu. Může se to hodit když vám něco „nechodí tak, jak má“. Složitější algoritmy je dobré krokovat vždy…

Pro mnohé připomínky ze strany čtenářů, jsem se rozhodl pro změnu stylu, jakým budu psát tento seriál. Především ubyde teorie. Budu se odkazovat na externí zdroje, případně vysvětlení teorie bude probíhat pouze v nutné míře. Tento a další dily budou tedy orientovany čistě prakticky.

Osmý díl seriálu se zabývá nejjednodušší simulací z mechaniky – simulací pružiny.

Kdo má už doma programátor, jistě si zkusil některý z prográmků poupravit a nahrát. Někteří pozornější měli možná štěstí a program jim fungoval, tak jak měl. Jiní si museli počkat na dnešní díl. Dnes si totiž krok po kroku nejprve vytvoříme program, zkompilujeme a nahrajeme do procesoru.

RLC obvody jsou prakticky ve všech obvodech, ať už vysokofrekvenčních nebo třeba silnoproudých. My si je zkusíme alespoň v základní podobě nasimulovat.

Ako pracuje skener, systém snímania obrazu a komunikačné rozhranie.

Dnešní díl měl být věnován konfiguračním bitům procesoru. Z vašich řad však přislo několik dotazů na programátory a vývojová prostředí pro procesory AVR, a proto se jim budeme dnes věnovat.

Ve dvacátém díle se podíváme na obvody, které se dají v řadě 7400 a jejich lepších verzích koupit či někde vypájet. A to od 7400 až po 7449.

Každý z vás odvážlivců, kdo někdy neodolal pokušení a sundal boční plech ze své skříně, si jistě všiml toho, jak jsou v tom všechny karty nasazené. Ano, to je základní deska.

Dnes budeme pokračovat vysvětlením příkladu z minulého dílu. Uvedeme si také možnosti, jak program dostat do procesoru. Uvidíte, že k cíli vede mnoho cest a že ne vždy nejdražší rovná se nejlepší…

Po třech teoretických dílech se dnes podíváme na to, jak si s naším procesorem „zablikat“. Jistě, je to jako kanónem na vrabce, ale nějak se začít musí, nebo ne?