Názory ke článku Hardware 6: Monitory – Programujte.com

Dobré by bylo také říci, že změna černá-bílá (b/w) a šedá-šedá (g/g) nejsou ekvivalentní. Změna g/g trvá delší dobu, než b/w, takže pokud výrobce udává odezvu 4ms a je to b/w, tak g/g je o něco vyšší. Samozřejmě, že udávané odezvy jsou v praxi nereálné - měří se v laboratořích za "optimálních" podmínek...

To Mautinek: Dosť som nad tým polemizoval, ale nakoniec som to uviedol takto, aby to pochopil aj úplný laik. Dúfam, že som tým nič nepokazil :smile1:

Autor by skutečně měl psát jen o tom, čemu rozumí a nemontovat se do věcí, o kterejch nemá ani ponětí. Tak především. To, že body nejsou u CRT ohraničený je pravda jenom u černobílý (obecně u monochromatický) obrazovky. U barevný obrazovky jsou opět ohraničený tři body, jeden rudej, druhej zelenej a třetí modrej. Obrazovka ma tři katody a system je do třech bodů na obrazovce ostřenej přes tenkou kovovou mřízku za luminoforem. (Pozor, neplést s wehneltovým válcem a obeně mřížkama v elektronkách.) Jedná se o poměrně složitej systém. S časem se ustálily dvě varianty uspořádání tří barevných bodu - buď vedle sebe, pak hovoříme o systému In-Line, nebo do trojúhelníka, pak hovoříme o systému Delta. Delta se používala hned na začátku, ale s elektronkovým zbytkem TV to dělalo trochu problémy, prostě to bylo moc složitý a blbě se to nastavovalo, proto se přešlo na systém In-Line, kterej se používal hrozně dlouho. Tenhle systém má v podstatě jedinou vadu - je zoufale citlivej na změny magnetickýho pole. Takže byly místa, kde se na TV rozjel obraz, protože tam byla nějaká porucha zemskýho magnetickýho pole. Byl to dost vzácnej jev, ale byl. Proto se opětně přešlo k systému Delta, kterej takhle náchylnej není (tedy, rozdíl je v míře). Důvodem podle mýho názoru je ten fakt, že když svazek mírně popojede, tak se právě trefí trochu mimo luminoforový body, ale ne do toho druhýho bodu.

Čili CRT má stejně ohraničený body jako LCD, takže v tom rozdíl v různý ostrosti být nemůže. Takže proč je někdy obraz na CRT neostrej. Problém může být v několika věcech, ale obecně v nesmyslně vysokejch obnovovačkách, což souvisí s nesmyslně velkým rozlišením. Problém je v tom, že videozesilovače, který krmí katody těch obrazovek, mají jenom omezenou kmitočtovou šířku. Pokud se dostanete na její hranici, obraz se začne zamlžovat díky tomu, že se zkreslí hrany, což je daný uříznutím vyšších složek videosignálu. Řešení? Snížit obnovovačky. Pokud nemáte obnovovačky skutečně extrémní, tak se u moderních monitorů tohle obvykle nestává, tedy pokud v nich není nějaká závada typu upadlej chladič od videozesilovače, což jsem už taky viděl.

Druhej (a zásadnější) problém je kabel. Opět nevím co si to dovoluju, když chci po počítačovníkovi, aby chápal vlastnosti vedení, když přece co pošle do kabelu, to na druhý straně vyleze. Jo, pro stejnosměrnej proud to možná platí, jenže my tu zacházíme s kmitočty řádově desítek MHz. Pokud není kabel zakončenej charakteristickou impedancí, tak se po něm signál odráží zpět a přetěžuje budič, to je jedna věc, druhá věc je ta, že se odraženej signál přičítá k signálu vysílanýmu, což opět potlačí některý složky spektra signálu, čímž se opět zkurwí hrany a opět se rozmažou okraje. Vy doopravdy chcete, aby ten hnůjkábel, co se dodává k monitorům měl definovanou charakteristickou impedanci? To snad ne. Fixluje se to feritovejma kroužkama, což jsou ty ,,nádory na kabelech'', ale že to z principu dobře fungovat nemůže je jasný myslím každýmu krom počítačovníků (protože ti si staví na tom, že nechápou jak funguje hardware). Proto taky slušnej monitor má vstupy na BNC, ovšem obdobný výstupy by musela mít i grafická karta, aby to za něco stálo, no já jsem takovou grafiku ještě nepotkal.

Třetí stupeň průseru jsou budiče v tý grafický kartě. Obecně nejhorší jsou nvidie, tam je to naprostá katastrofa, ale dobře to s vyjímkou starejch matroxů není udělaný NIKDE. U nvidie jsou ale bohužel ještě tragický přeslechy mezi kanálama, což znamená, že jakoby ,,nejde srovnat gama''. To je doopravdy fuj fuj, btw ale s těma přeslechama mají problémy všechny karty, neb to je daný principem, leč rozdíl je opět v míře. Navíc opět nepřízpůsobený vedení vyzařuje i poslouchá a tím pádem tam ty přeslechy budou zas horší. A tohle je v principu broadband, kde jsou právě tohle vždycky ty nejhorší problémy.

Pochopitelně že přesně ty stejný problémy bude mít i LCD, pokud ho připojíte analogovou cestou. Digitální signály, který umí 1 nebo 0 jsou vůči tomuto víceméně imuní, protože přeslechy a odrazy se téměř vždy vejdou do rozhodovací hystereze logickýho obvodu. Pokud to tedy není moc zprasený, že. Proto taky CRT monitory, do kterejch se cpal signál v digitálu (EGA, CGA, Hercules) měly v době příchodu VGA výrazně ostřejší obraz. Jediný, co hovořilo pro VGA byl neomezenej počet barev, protože toto bylo dané grafikou, nikoliv monitorem. Ale na textový konzoli vypadal Hercules o řád líp, tahalo to míň oči, mělo to nádherně ostrej obraz. Tohle budiž důkazem vývoje po spirále. Už zase z PC taháme digitální signály a převodníky cpeme do monitoru, hihi. A kdyby někdo takhle udělat CRT, pak jsem přesvědčenej, že bude mít výrazně lepší obraz, než LCD.

Dále, to co se dnes označuje za LCD není ve skutečnosti LCD, ale něco poněkud jinýho, ale budiž. Zásadní vlastností těchto displayů je to, že se tam v podstatě světlo zatlumuje displayem. Je už jedno kde se to světlo bere, tj. jestli je přes display odražený, nebo se pod to svítí výbojkou. Tedy je to jedno pokud se nezabýváte příkonem a nelezete s tím ven z kanclu na sluníčko. Problém těchto displayů je v tom, že při příliš temný scéně absorbuje display moc energie a začne se přehřívat. Fixluje se to změnama výkonu výbojky, což potlačuje jasovou dynamiku obrazu. Druhá varianta spočívá v tom, že se neabsorbuje světlo do displaye, jenom se odráží jinam a výkon výbojky je konstantní. Obecně vzato takovej display bude mít lepší obraz, bohužel ale jenom když se na něj budete dívat kolmo. V opačným případě černá nebude černá a z určitýho úhlu na tom krámu dokonce dostanete inverzní obraz.

Plasma je technologie obecně vzato nejhorší. Proti CRT má spousty nevýhod, ovšem dvě výhody - je to plochý a je to poněkud odolnější proti vnějším magnetickejm polím. Příkon to má bohužel dost strašnej, ale naštěstí se mění podle jasnosti scény, no a protože ve většině filmů je soustavně všechno temný, tak to zas není taková katastrofa.

Takže co bych si za současný situace koupil já. Vzhledem k tomu, že kvalitní CRT monitor nejde koupit, bych pořídil nějaký LCD. K počítači. No a kartu, která má digitální výlez shodnej s vstupem toho LCD. Naštěstí mám svůj předělaný CRT od Dellu, takže dokud nezdechne, tak není důvod něco kupovat. Na chalupu jsem ale už bohužel musel LCD koupit. Obecně bych řekl, že čím starší, tím lepší. Vystřídal jsem jich tam několik a můžu odpovědně říct, že nejstarší Eizo mělo nejlepší obraz. Podle mýho je to tím, že dřív byly ty LCD drahý a musely konkurovat CRT, takže se je snažili dělat pořádně, což dnes už jaksi nemusí. Ale i tak jsem viděl několik novejch LCD, který dle mýho názoru měly perfektní obraz. Potíž je v jediný věci. Všichni prodávají přes Internet a tam dostanete krabici domů, jakej to bude mít obraz se nedozvíte a pokud to nějak funguje, tak to vrátit nejde. Já osobně bych si velice rád vybral v prodejně konkrétní kus, proto je z mýho pohledu výhodnější nakupovat v bazarech, neb tam se můžu podívat jakej má to LCD obraz, než ho koupím. Totéž bohužel platí o CRT. Televizi vám v obchodě předvedou, ale monitor ani omylem. Trochu mě to sere, protože u toho monitoru má člověk obvykle větší nároky na kvalitu obrazu.

Když televizi, tak jedině CRT. Ty veliký LCD mají potíže s převzorkováním a o plasmách bohužel platí to stejný. Navíc plasma má ve srovnání s LCD hnusnej obraz. Osobně si myslím, že to je v určitým ohledu náhodným tvarem bodu. Za pár let mne to asi přestane srát, protože bohužel kvalita obrazu lezoucího z TV studií je tak příšerná, že to ta TV už moc podělat nemůže. Ale pokud si k tomu připojíte kvalitní kameru (tím nemyslím nějakou digitální turistickou sračku, ale skutečně kvalitní studiovou kameru) tak ten rozdíl mezi CRT, LCD a plasmou bohužel kope do hlavy. Pokud narazíte na dobrou LCD, která vám nezkurwí geometrii obrazu (což je sice věc software a ne technologie, ale bohužel VY s tím v tý TV nic nenaděláte) a snímáte obraz s nízkou jasovou dynamikou, pak je to LCD skoro stejně dobrý jako CRT, plasma je nekoukatelná, ale CRT je prostě CRT. Tohle totiž vezme stejnej obrat, jako ve zvuku. Tam se taky od 80. let blbne s digitalizací a dnes se přišlo na to, že úplně nejlepší je elektronkovej zesilovač a gramofon. Podle mýho stejnej osud, jako elektronkový zesilovače čekají do budoucna CRT televizory. Bude to nechutně drahá high-end záležitost.

To benghi: Tak prečo nenapíšeš článok ty? Veď aj ja budem rád, keď sa toho chopí niekto kto má väčšie znalosti než ja.

jsou dva typy lidí, kterým byste vy mohl být:
a) AjŤák, který má zapařenou prdel a čumí do komplu.. veškeré znalosti má z recenzí, sám nic nevyzkoušel a nemá, jenom má tendenci poučovat (to vás časem přejde.. až něco v životě uděláte)
b) Malé díťě které rádo prudí a má "docela dobré zkušenosti"

kdo ale nejste:
c) Odborník v tomto oboru,
to byste se tu neunavoval tak dlouhým komentářem.. něco se sebou dělejte chlape

To benghi: Som zvedavý, kto tvoj komentár čítal celý ;)

To Tocimanko: Třeba já. Mě totiž tady docela zajímaj záporný komentáře, protože úroveň některých článků je tady fakt děsná. Ale furt lepší než nic.

To Mautinek: Mno, podle mě si výrobci dobu odezvy udávají, jak se jim hodí => "hledají" tu nejkratší dobu odezvy. Buď je to čas r+f (b+w) nebo g+g v různých odstínech na "obou stranách".
Nemusí být pravda, že přechod b-w je kratší než g-g. Existuje technologie OverDrive, která má urychlit krátké "natočení" krystalů...

benghi píše:

Dále, to co se dnes označuje za LCD není ve skutečnosti LCD, ale něco poněkud jinýho, ale budiž. Zásadní vlastností těchto displayů je to, že se tam v podstatě světlo zatlumuje displayem. Je už jedno kde se to světlo bere, tj. jestli je přes display odražený, nebo se pod to svítí výbojkou. Tedy je to jedno pokud se nezabýváte příkonem a nelezete s tím ven z kanclu na sluníčko. Problém těchto displayů je v tom, že při příliš temný scéně absorbuje display moc energie a začne se přehřívat. Fixluje se to změnama výkonu výbojky, což potlačuje jasovou dynamiku obrazu. Druhá varianta spočívá v tom, že se neabsorbuje světlo do displaye, jenom se odráží jinam a výkon výbojky je konstantní. Obecně vzato takovej display bude mít lepší obraz, bohužel ale jenom když se na něj budete dívat kolmo. V opačným případě černá nebude černá a z určitýho úhlu na tom krámu dokonce dostanete inverzní obraz.

Reagoval na komentář od uživatele benghi :
Tak kdo teda docetl celej komentar od benghi ? Tak treba ja a vazne se mi libi. Protoze v dnesni dobe plytchych informaci z wikipedii a dalsich pseudo zdroju informaci, musi mit clovek vybudovan proces kterym informace ziska, vyhodnoti, vyfiltruje, doplni a pote teprve ma svuj vlastni nazor na vec. Na Slovensku maji takovou prima veci, pedal pod kompik kterej umi ctrl-c, alt-tab, ctrl-v. Me osobne se zdalo ze autor prvniho clanku ho ma doma a uz asi ani nema klavesnici. Ja osobne bych si nedovolil psat o monitorech a to mam vzdelani v oboru. Je to proste problematika jenz potrebuje solidni teoreticky uvod a teprve potom se da neco resit. Je skoda ze benghi se nezhostil ukolu jemu nejspis pravem pripadajicimu a nenapise clanky vlastni. Docela bych se na ne tesil. Az si tak rikam proc jsem jeste neopustil tuto stranku a tyto clanky, odpoved je jednoducha. Jdu hledat dalsi trefne komentare benghiho. Jen tak dal benghi, drzim palec :)