Anonymní profil gna – Programujte.com

Ono to funguje, akorát to nefunguje :D Jak jsem psal, já vidím jen dva problémy a netuším, co ti na nich uniká, když je celá věc na jediném řádku a prostě se nejde podívat jinam.

Ale možná naopak mně uniká s čím konkrétně máš problém, tak mi to nějak přibliž.

if ((uhel > 0) && (uhel < 180)) {

Úhel větší 0 a menší než 180 je špatně?

double soucet = strana*strana+strana2*strana2-2*strana*strana2*Math.cos(uhel);

Takhle je ten vzorec, nic tam nechybí?

Nějak tam toho kódu není tolik, abys nevěděl kam se podívat, když něco funguje špatně.

Mě se nezdá test hodnoty úhlu a výpočet té strany. U obojího jde o jeden řádek :D

Šlo by to přesně tak jak popisuje s použitím IN na subquery. 

... WHERE neco IN (SELECT ...)

Ale spíš to máš špatně navržené a vymýšlíš kravinu.

#3 Panda38
Nic jako chvíle, kdy by automat korigoval výhernost nahoru, neexistuje!

Nejde.

Nechce se mi to moc studovat, ale za ten sin/cos bych lámal prsty. Samozřejmě začneš tím, že budeš používat vektory (a matice).

 u printfu máš špatně závorku

printf("%.0f \t %.3f\n"), plocha, centi; // toto
printf("%.0f \t %.3f\n", plocha, centi); // takhle

int a = vstup.nextInt();
int b = vstup.nextInt();

if (a == b) {
	System.out.println("Čísla sú rovnaké");
} else {
	if (a < b) {
		int x = a;
		a = b;
		b = x;
	} 
	System.out.println(a + " " + b);
}

Podmínky asi trochu chápeš, když je tam máš hned 3. Můžeš podmínit i ten výpis.

Dependencies

Python3, tensorflow 1.0, numpy, opencv 3.

#13 jozinzbazin
Božínku, ten kousek inline assembleru, který ti nedělá to, co potřebuješ, abysme ti mohli říct, co je v něm blbě.

#11 jozinzbazin
Jaký text a jaké další programy? Koho zajímá, že je na druhé straně Amiga?

Ukaž ten kousek kódu, který neumíš rozchodit!

#3 jozinzbazin
Tak ukaž ten kód.

Ani jeden řádek nedává smysl. Napiš pořádně, co chceš a co ti nejde.

#5 šnek
JJ, v pohodě.

#6 davidklimek 

"%7.2f"

Tak to tu funkci asi používáš blbě.

LogPost("%s", zprava);

Testování je pakárna, věnuj se pivu a holkám, dokud můžeš.

Jinak je to celkem asi jedno a nemusíš se nějak připravovat, všechno se naučíš za pochodu.

#3 fix
Problém bude pravděpodobně ve fontu, takže by ho mohlo vyřešit vygenerování fontu, který potřebné znaky zaručeně obsahuje.

Je v dnešní době něco překvapivého na tom, že skript nemůže k obsahu, ke kterému nemá povolení?

Nechápu dotaz. Pokud zdrojový server neumožňuje stahování po částech, tak prostě neumožňuje stahování po částech.

#5 jAkErCZ
Správně. A když smažeš detail, tak chceš smazat i tu rodičovskou objednávku, nebo v ní nechat neplatný odkaz? Asi ani jedno, že? Zapni mozek, nebo ber jen kšefty, na které máš.

Postřehli jste, že v tom odkazu je i implementace? Prostě není co řešit.

#5 JTS
Asi nechápu dotaz. Úplně stejně jako všude jinde.

function myFunction() {
	...
	document.getElementById("prazdny-element").innerHTML = neco;

Jako aby ten prazdny-element byl vedle toho inputu? Jednoduše třeba tak, že to místo divu bude span. Pak jsou samozřejmě čistější/složitější řešení.

Jo, už to funguje, jen to dělá něco jiného a řešení toho, na co ses ptal ti nepomůže.

Začínám si zvykat.

To se dělá hledáním prvního většího. Před ním pak je poslední menší nebo rovno.

std::upper_bound

Document má metodu getElementById, která dělá přesně to, jak se jmenuje - vrací element s požadovaným id. Element pak má vlastnost/atribut innertHTML obsahující jeho vnitřní HTML.

Takže ano, té metodě musíš říct jaké id chceš. Ano, ten element musí existovat. Ano, je to čistý způsob jak měnit obsah dokumentu. Document.write prostě nepoužívej.

V počitadle žádný rozpor není.

U outline ti chybí rovnítko. 

outline=''

*ptr = 7; // Nevím jak tam zadata, aby se ukládala proměnná "i"

 Težko říct, co tím myslíš.

*ptr = i;

// Tady by pak mělo být přiřazení uložených hodnot v paměti do třídy POINT (asi včetně počtu dvoji bodů tj. 6)

http://programujte.com/forum/vlakno/192557-jak-odkazat-na-tridu-point-do-pameti/#p381193

#51 Kevil
ŽÁDNÉ ÚPLNĚ JINAK. PŘESNĚ TO TADY DĚLAJÍ VŠICHNI KROMĚ TEBE.

Jestli to má takovou strukturu

DWORD	pocet_boji;
DWORD	idecka[pocet_boji];
DWORD	pocty[pocet_boji];
POINT	body[...];

Tak takhle dostaneš ukazatele na všechno

DWORD *pPocetBoji = (DWORD*) (zacatek);
DWORD *pIdecka = pPocetBoji + 1;
DWORD *pPocty = pIdecka + *pPocetBoji;
POINT *pBody = (POINT*) (pPocty + *pPocetBoji);

A projdeš si to jak potřebuješ.

POINT *apt = pBody;
for (DWORD i = 0; i < *pPocetBoji; i++)
{
	DWORD idecko = pIdecka[i]
	DWORD pocet = pPocty[i];

	PolyLine(hdc, apt, pocet);

	apt += pocet;
}

Hotovo. Máš to tady už několikrát.

Máš tam indexování pole, jako třeba při LON[i] nebo apt[i].

bsrc je pole bajtů, takže ti to načte bajt na daném indexu a ten se přetypuje na ukazatel na point, takže to prostě nemůže být správně.

Furt dokola.

Když ti to vrací nulu, tak proto, že tam prostě je. Mně to pořád připadá, že se pokoušíš definovat to pole s velikostí jako 

body[pocet]

Tak ti znova píšu, že tam ta velikost nebude! Takhle je to čtení z pole bajtů (bsrc). A zjevně je tam nulička.

Milan ti to napsal, tak to použij a neřeš, že ti nefunguje úplně jiný kód, kterému nerozumíš, ale zuby nehty ho tam držíš.

#12 Kevil

Jaký počet ve struktuře? Jediná struktura tady je POINT a ta obsahuje jen souřadnice X a Y.

Funkci PolyLine předáš jedním parametrem ukazatel na ty body a dalším parametrem jejich počet.

To přetypování, jak jsem ho napsal je kompletní. Velikost tam nikde není a nebude.

POINT *body = (POINT*) adresa_bodu;
int pocet = (int) *(DWORD*) adresa_poctu;

PolyLine(hdc, body, pocet);

ale struktura POINT neví, kolik bodů tam je. Potřebuji ještě předat odkaz na DWORD v paměti s počtem bodů.

To neví nikdy. Proto se třeba do té PolyLine zadává počet samostatně. Z toho popisu se zdálo, že už tu hodnotu někde máš. Pokud ne, tak si na to udělej proměnnou a šoupni to tam.

Jde tedy o to nějak "vnutit" proměnné apt adresu RAM paměti, kterou mám k dispozici.

POINT *apt = (POINT*) adresa;

Nějak mi uniká v čem toto nevyhovuje.

Normálně je na jeden klik. Pokud se ti zobrazuje obrázková, tak ti asi Google nevěří.

Připojen obrázek.

POINT *apt = (POINT*) adresa;

Pracuje se s tím stejně jako to máš teď. 

apt[i].x =

#1 Dominik
Před content-type máš středník, takže se to do hlaviček nepřidá. Taky ty hlavičky musí být oddělené odřádkováním.

Kódování textů v hlavičkách (což je i předmět) je potřeba uvést přímo v nich.

$email_subject = "Dotaz z formuláře";
$email_subject = "=?UTF-8?B?" . base64_encode($email_subject) . "?=";
...
$headers  = "MIME-Version: 1.0\r\n";
$headers .= "Content-type: text/html; charset=UTF-8\r\n";
$headers .= "From: " . $mailForm;

#2 Martin
A co by to mělo udělat?

V SimpleRendereru je to natvrdo span. Použij vlastní renderer.

Když chceš měnit text labelu, tak budeš měnit text labelu a ne tam rvát nový.
Když chceš ten seznam mít jako list, tak ho uděláš jako list a nebudeš pořád konvertovat tuple na list a zpátky.
Když je seznam prázdný, tak okno.quit tu funkci nepřeruší, takže pak dostaneš tu chybu, že vybíráš z prázdného seznamu.

Nerozšiřuj to, dokud nepochopíš, co děláš. Hlavně, že tam máš podělanej kopyrajt!

Nejjednodušší možnost je os.system. Pro pokročilejší věci pak funkce z modulu subprocess.

os.system("avconv ...")

jar je v podstatě zip obsahující ty classy, takže na jaru jako takovém není co dekompilovat.

seznam = ['a', 'á', 'b', 'c', ... 'z']
random.shuffle(seznam)

okno = Tk()

label_nadpis = Label(okno, text=u"Písmena abecedy", fg="red")
label_nadpis.pack()
label_pismeno = Label(okno, text="...", font=("Helvetica", 10))
label_pismeno.pack()


def dalsi_pismeno():
    if not seznam:
        okno.quit()
        return
    label_pismeno['text'] = seznam.pop()
    okno.after(1000, dalsi_pismeno)


okno.after(1000, dalsi_pismeno)
okno.mainloop()

def je definice funkce. Když k ní dojdeš poprvé, tak se definuje ale neprovádí. Takže ti to skočí za ní.

Tam už je volání téhle funkce, takže to skočí do ní. Na konci funkce se to vrátí tam odkud byla volaná.

Jinak celý TkInter běží právě v mainloop, řeší svoje věci a spouští tvoje funkce. V tomhle případě tu jednu funkci opakovaně plánovanou ke spuštění pomocí after.

Vždycky se vytváří nový label a ukládá se do proměnné w, ale předtím se zruší pack toho, co v ní bylo předtím.

Poduzly toho tr jsou v jeho childNodes. Jestli chceš něco jako innerHTML, tak třeba takhle. 

foreach ($elements as $element) {
	foreach ($element->childNodes as $child) {
		echo $dom->saveHTML($child);
	}
}

'../partials/neco'

echo ""

Nejsem si jistý, co myslíš tím pořadím argumentů. Self nemá žádný speciální význam, prostě první parametr metody je objekt, na kterém byla zavolána a je zvykem ho pojmenovávat self (a druhý parametr porovnávacích metod zase other).

Co se týče toho fungování, tak jen v případě, že porovnáváš instanci třídy s instancí třídy z ní odvozené, tak má přednost odvozená třída. Jinak má přednost to, co je nalevo. 

# stejne typy
a1 == a2  # a1.__eq__(a2)
a2 == a1  # a2.__eq__(a1)
# rozdilne typy
a == b    # a.__eq__(b)
b == a    # b.__eq__(a)
# aa je instance odvozene tridy
a == aa   # aa.__eq__(a)
aa == a   # aa.__eq__(a)

Důležité je to slovo přednost. Ta porovnávací metoda může vrátit NotImplemented a v tom případě se zkusí druhá možnost.

zt1 == 0  # zt1.__eq__(0)
0 == zt1  # 0.__eq__(zt1)
          # == NotImplemnted
          # => zt1.__eq__(0)

Pokud obě možnosti vrátí NotImplemented, tak se porovná identita objektů (jestli je to ten samý objekt, jako operátor is).

Jestli myslíš toto

<... onClick="aaa"
     onClick="bbb" />

a čekáš, že to prvně udělá "aaa" a příště "bbb", tak takhle to nefunguje. Prostě tomu atributu nastavuješ nějakou hodnotu -- jednu. I když to uděláš víckrát, tak bude jen jedna. Nevím jestli je nějak definováno která, ale vypadá to, že ta první. Tu požadovanou funkcionalitu si musíš pořešit sám.

function changeImage(img) {
    if (img.src.endsWith("aa.jpg"))
        img.src = "bb.jpg";
    else
        img.src = "aa.jpg";
}

<img src="aa.jpg" onclick="changeImage(this)" />

Asi je to rozbitý   

#19 Mutagen
Přesně o tom je tady řeč ty brzdo.

Generator gen = new Generator(3);

public bool podelanej_event()
{
    int[] prev = (int[]) gen.code.Clone();
    int[] next = gen.Next();
    
    Console.Write("{0} -> {1} = ", String.Join("", prev), String.Join("", next));
    for (int i = 0; i < next.Length; i++)
        Console.Write("-.+"[1 + next[i] - prev[i]]);
    Console.WriteLine("");
}

#17 MilanL
Mně šlo jen o to, jak Mutagen neviděl, že ten tvůj algortimus nemusí běžet na jeden zátah. Tak ja to je, by šlo testovat protočení tak, že to dvakrát vrátí stejnou hodnotu, ale to si může pořešit jakkoliv jinak.

Property je prostě "vlastnost" objektu. Jako proměnná. Jde ji číst, měnit a smazat (pokud jsou dané operace definované) 

obj.property

Dekorátor @property z metody vytvoří stejnojmennou property a ta metoda bude fungovat jako její getter. To je celé. Pointa je v podstatě jen v tom jak se to jeví "zvenku".

Chybu máš už v tom getteru. Vracíš _data, cože je přeci property s getterem, který se tak znova zavolá a zacyklí se to.

A pak v tom testovacím přiřazení nepracuješ s objektem (takže se nezavolá setter property), ale s třídou (takže se přesmahne definice property).

class ZT:
    _data = 0

    @property
    def data(self):
        return self._data

    @data.setter
    def data(self, nova_data):
        assert type(nova_data) == int, "data.setter: neplatny vstup"
        self._data = nova_data


zt = ZT()
zt.data = "a"

#14 MilanL
Je tam násobení zápornou jedničkou!

#11 MilanL

Já si myslím, že mu prostě ze serveru chodí aktuální kombinace, takže by mohl kontrolovat, jestli odpovídá tomu co zadal, ale jinak ta hodnota není podstatná.

Poznámku s měněním znaménka nechápu.

Ten generátor přece není problém izolovat a rozkrokovat.

class Generator
{
    public int[] code;
    public int[] smer;

    public Generator(int size)
    {
        code = Enumerable.Repeat(0, size).ToArray();
        smer = Enumerable.Repeat(1, size).ToArray();
    }

    public int[] Next()
    {
        for (int i = code.Length - 1; i >= 0; i--)
        {
            int val = code[i] + smer[i];
            if (val > 9 || val < 0)
            {
                smer[i] *= -1;
            }
            else
            {
                code[i] = val;
                break;
            }
        }
        
        return code;
    }
}

$limit = time() - 5 * 60; // teraz - 5 minut
$ftime = filemtime("$src/$val"); // muze vratit FALSE, ale to tady nevadi

if ($ftime > $limit) {
   copy("$src/$val","$dest/$val");
}

A teď koukám, že už to tady několikrát je. Ty jsi prostě debil.

#19 oxidián
Takže to mám správně to má být takto

NE! Když už ty prvky kopíruješ vytvářením nových, tak ještě musíš mazat ty staré.

Ale ty nepotřebuješ vytvářet nové objekty. Jen chceš ty původní posunout.

A samozřejmě když takhle kopíruješ každý prvek na další pozici, tak nakonec bude kopie první položky na druhé pozici, ale zároveň zůstane i na první pozici. To je to nově vytvořené místo, které je potřeba inicializovat.

Já bych to kopírování teda ještě otočil ať tam nestraší to -2. 

setlength(arr, length(arr)+1);
for i := length(arr)-1 downto 1 do
  arr[i] := arr[i-1];
arr[0] := tstringlist.create;

Co ti na takové kravině trvalo 6 hodin?

#13 oxidián
Víš, že to v Delphi je dialekt Pascalu, žejo?

#8 MilanL
A když jsi dopisoval ty komentáře, tak ti to vůbec nepřišlo divný? Proč je v blbé funkci na postupné hledání oddělovačů ŠEST IFů?

function split(str: string; sep: string): tstringlist;
var
    sl: tstringlist;
    seppos, sublen: sizeint;
begin
    sl := tstringlist.create;
    repeat
        seppos := pos(sep, str);
        sublen := seppos - 1;
        if sublen = -1 then
            sublen := length(str);
        sl.add(copy(str, 1, sublen));
        delete(str, 1, sublen + length(sep));
    until seppos = 0;
    split := sl;
end;

#6 oxidián
Na té funkci není nic složitého a kdybys občas něco vypotil, tak by ses možná něco naučil. Ale máš to štěstí, že nic psát nemusíš, protože to ten list už umí. A používej dokumentaci ke své verzi Delphi.

slist.Delimiter := ';';
slist.StrictDelimiter := true;
slist.DelimitedText := '1;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;1';

TMenuItem.Break

Inicializace st proběhne před konstruktorem a proměnná sizeOfStack v té době není inicializovaná.

Pokud má malou hodnotu, tak zapisuješ za to pole. Velikost alokované paměti se zarovnává na nějakou hodnotu, takže za tím polem může být prostor, který lze bez problému přepsat. Ale většinou je to jen pár bajtů, které když překročíš, tak by to nejpozději při delete[] mělo sletět.

Nebo má sizeOfStack takovou hodnotu, že to pole je dostatečně velké.

Mimochodem, pop() máš špatně.

A celkem znamená co? :DDD I kdybys to měl po znacích projít a testovat, jestli jsi narazil na uvozovky, tak snad není problém to udělat.

std::string

#3 Borisek
Když se ptáš na masku, tak předpokládám, že víš k čemu maskování je -- k "zakrývání a odkrývání" bitů. And vynuluje bity, které jsou v masce nulové a nechá beze změny bity, které jsou v masce jedničkové.

    10101010
and 00001111
  = 00001010

    10101010
and 11110000
  = 10100000

$aa and $01 = $00
$aa and $02 = $02
$aa and $04 = $00
$aa and $08 = $08

Ze zbytku jako z těch, cos ještě neprošel.

Jinak ještě to Randomize stačí jen jednou a .NET má šikovnou třídu Random.

Nejjednodušší možnost je vybrat dva náhodné prvky a prohodit je. A to "několikrát" opakovat.

Když nad tím budeš dumat, tak ono to tak nějak možná je a možná taky není pořádně zamíchané, a chtělo by to spíš něco jako sestavit nový balíček odebíráním náhodných karet z původního. U karet dobrý, ale je to problém u velkých polí.

Tak se to dá pěkně spojit tím, že ten balíček projdeš a každou kartu prohodíš náhodnou kartou ze zbytku.

Fisher–Yates shuffle

Ano, můžeš maskovat operátorem and.

hodnota and maska

Pravděpodobně se ti bude hodit i bitový posun operátory shl a shr.

hodnota and (1 shl bit)
(hodnota shr bir) and 1

#4 Dumbo
Tak pokud je to VB.NET, tak tam jde string indexovat jako pole a taky projít pomocí for each.

For i = 0 To vstup.Length - 1
	... vstup(i)
Next

For Each znak As Char in vstup
    ...
Next

Když jsme u toho Googlení...

RunError 211 je volání abstraktní metody. Taky ho cthreads vyhodí explicitně pokud se inicializuje pozdě. A CloseThread se má volat až po skončení vlákna (i když na Windows a Linuxu se předčasným voláním asi nic nerozbije).

Jinak je na vlákna lepší použít TThread.

#8 Yenc 

print('Ted jsem tady a zkusim tohle')

#2 MilanL
Taglib se distribuje ve formě zdrojáků. Pro kompilaci se používá cmake, který přímo nekompiluje, ale generuje "kompilační projekt" třeba pro make, nebo Visual Studio, nebo dokonce i Code::Blocks.

Zdá se, že už tam má problém a jak to přidat do svého projektu asi bude řešit až potom, co to zkompiluje.

Tohle 

device_file = device_folder + "/w1_slave"

má být list

device_file = [device_folder + "/w1_slave"]

Tohle

temp1 = read_temp

má být volání funkce 

temp1 = read_temp(0)

Tohle

try:
    ...

nemáš ukončené 

try:
    ...
except KeyboardInterrupt:
    GPIO.cleanup()

To je zase to VBA, že?

Tak ten řetězec projdeš, jednotlivé znaky dostaneš funkcí mid a pro výpočet indexu do pole můžeš použít funkci asc. 

for i = 1 to len(vstup)
	znak = mid(vstup, i, 1)
	index = asc(ucase(znak)) - asc("A")
	if index >= 0 and index < len(tabulka) then
		kod = tabulka(index)
	else
		kod = znak ' co neumime zkonvertovat, nechame byt
	end if
	vystup = vystup + kod
next i

Už z těch několika řádků nad tím je vidět, že řetězce se zapisují v uvozovkách.

A pak jedno rovnítko je pro přiřazení. Na test rovnosti je dvojité rovnítko (a == b).

Ale to by testovalo, jestli je na obou stranách operátoru ten samý objekt. Na porovnání řetězce podle obsahu je metoda equals. 

if (a.equals("ano"))

Sender je vždycky objekt, kterého se událost týká.

Takže obsluze kliku na menuitem asi nebudeš přeposílat form! Jestlit to správně chápu, tak je to N9, takže to bude:

N9.Click;
// nebo
SelectUser1Click(N9);

Jen díky tomu, že se tam s tím parametrem nijak nepracuje nevadí, že tam cpeš nesmysl. Máš tam hromadu metod, ze kterých je vidět, jak to funguje. Dokonce jsi napsal pár vlastních, tak nad tím chvíli přemýšlej!

Sender je vždycky objekt, kterého se událost týká. V tomhle případě to asi bude instance TMenuItem.

Taky se handlery nevolají přímo, ale bylo by to metodou Click, která vyvolá OnClick (který je asi v tomhle případě nastavený na ten SelectUser1Click) se správným parametrem.

A vzhledem k tomu, že OnCreate (FormCreate) se volá při vytváření objektu formu, tak bych nečekal, že v té době bude připravený na operace, které se v tom click handleru dělají. Možná to půjde při OnShow (FormShow).

Máš tam 20 unit a 16 formulářů. I když odmítáš číst dokumentaci, tak snad není možné si nevšimnout, jak se s nimi pracuje.

V souboru uc_heb1.pas máš toto.

unit Uc_heb1;

interface

type
  TForm1 = class(TForm)
  ...

var
  Form1: TForm1;
  ...

implementation

...

Takže do souborů, kde potřebuješ znát definici toho typu a/nebo té proměnné, přidáš toto:

uses
  Uc_heb1, ...;

Samozřejmě by té funkci šlo předat menu/submenu/položky, se kterými má pracovat, ale to ty nikdy nepobereš, tak se k tomu prokousej přes Form1.

Myslím, že na té ukázce je vidět, že se opakovaně provádějí příkazy v těle cyklu, dokud je splněna podmínka pro opakování.

Co chceš opakovat, to do něj dej.

Myslím si, že tak jak to máš, to zadání splňuje. Nevidím důvod dávat ten switch do "knihovny". Jestli to do ní chceš hodit, tak je na tobě, jak se ti to líbí.

Na opakování jsou cykly.

#3 normy101
A jak se ta chyba projevuje?

Jestli ti to při kompilaci hlásí neznámé funkce z té "knihovny", tak je potřeba tu knihovnu přidat do projektu. Jestli to kompiluješ ručně tak prostě uveď oba soubory (třeba gcc main.c knihovna.c -o program.exe). Jinak je to syntakticky správně, takže jiný problém by neměl být.

Co se týče fungování programu, tak jediný problém vidím v tom, že int je celočíselný typ. Pro desetinná čísla můžeš použít třeba typ double a formát pro scanf pak bude %lf a pro printf %f.

// FreePascal

var
  plocha: array of array of char;
  velikost: integer;
  i, j: integer;

begin
  velikost := 5;
  setlength(plocha, velikost, velikost);
  for i := 0 to velikost-1 do
    for j := 0 to velikost-1 do
      plocha[i,j] := '.';

  plocha[1,2] := 'X';
  plocha[2,2] := 'O';

  for i := 0 to velikost-1 do
  begin
    write('|');
    for j := 0 to velikost-1 do
      write(plocha[i,j]);
    writeln('|');
  end;
end.

Na opakování se používají cykly - for, do, while. Třeba takhle:

int volba = -1;
while (volba != 0) {
	printf("1) aaa\n2) bbb\n0) Konec\n");
	printf("Vyber: ");
	scanf("%i", &volba);
}

A ještě jsem zapomněl napsat proč je to pole.

Takovéhle přiřazení přidává položky do pole.

$vystrazniky[] = explode(', ', $vystrazniky_vyber);

Takže v poli $vystrazniky máš jednu položku, která je taky pole. Vyhoď ty závorky []. Celkově nevidím důvod to prohánět přes implode-explode.

Tu konverzi pole na řetězec máš tady.

('$id', '$id_vystrazniku'[\"id_vystrazniku\"])

Kdyby jsi chtěl chtěl hodnotu z pole, tak by to šlo napsat jako

... '{$pole['klic']}' ...

Ale ty tam chceš $id_vystrazniku, tak to tak napiš.

... '$id_vystrazniku' ...

Z toho update vyhoď tu vazební tabulku. Nic tam nevážeš. Prostě uprav data přejezdu v jeho tabulce a doplň vazby v té vazební tabulce.

#10 David
Tak tam, kde to píše asi děláš to, co se tam píše.

Pokud máš option takhle, tak by ti to mělo posílat ta čísla z value. Nechápu pak, co myslíš tím, že nechceš vkládat řetězce.

V tom selectu máš zase blbě uvozovky a method tam nemá co dělat. Podívej se na zdroják té stránky.

Typ výstražníku: <select name="vystrazniky[]" method="get"cislo" multiple />  <-- co to tam je?

Dáváš do value id záznamu?

<option value="1">Metelesku</option>
<option value="2">Blesku</option>

Tady na řádku 38 nic zajímavého není. Můžná u tebe je.

PREJEZDY_VYSTRAZNIKY je vazební tabulka, ne? Proč ji máš v tom prvním update? I kdyby jsi tam chtěl dvě tabulky, tak s jinou podmínkou a před WHERE máš nadbytečnou čárku.

V tom INSERTu máš [\"id_vystrazniku]\". Ty uvozovky jsou špatně a hlavně to tam vůbec nemá být.

Funkce mysql_error vrací popis chyby. A hlavně nestrkej data z GETu přímo do SQL.

#11 Kit
Já jsem poslední velkou věc ve VBA dělal před 20 lety pro jeden okresní úřad a není na světě dost peněz, abych to podstoupil znova.

Já jsem předpokládal, že jde o VB.NET. To asi budete dělat v tom Visual Studiu.

To v Excelu je VBA (Visual Basic for Applications) a je úplně na ho.no.

Jinak teda pokud ten MsgBox používáš, protože je to konzolová aplikace a nevíš, jak jinak něco vypsat, tak je to 

Console.WriteLine("Ahoj")

Protože vypis máš Long a pokoušíš se k němu přičítat string.

Mimochodem pokud je step 1, tak ho nemusíš psát a neco = neco + necojineho se dá napsat jako neco += necojineho. A to Chr(10) nahraď něčím srozumitelnějším. Myslím, že ještě pořád existuje předdefinovaná konstanta vbNewLine.

Dim i As Integer
Dim nahoda, soucet, prumer, rozdil As Double
Dim vypis As String

soucet = 0
For i = 1 To 20
    nahoda = Round(Rnd() * 40) + 10
    soucet += nahoda
    vypis += Str(nahoda) + vbNewLine
Next i
prumer = soucet / 20
rozdil = 30 - prumer

vypis += "prumer " + Str(prumer) + vbNewLine
vypis += "rozdil " + Str(rozdil) + vbNewLine

MsgBox vypis

Copak něco brání tomu abys to v tom cyklu dělal obojí?

No tak ho projdi a obsah ulož. Co ti na tom nejde?

Samozřejmě ta první varianta.

To se dost špatně vysvětluje. Zkus ten výpočet rozložit a uvidíš to. První část je

(i+1) * numi

To je vidět hned 

1 + 2 + 3 + 4  +  12 + 23 + 34        +  123 + 234            +  1234
1 + 2 + 3 + 4  +  10+2 + 20+3 + 30+4  +  120+3 + 230+4        +  1230+4
1 + 2 + 3 + 4  +  10+2 + 20+3 + 30+4  +  100+20+3 + 200+30+4  +  1000+200+30+4
1              +  10 + 20 + 30        +  100+20 + 200+30      +  1000+200+30    +  2*2 + 3*3 + 4*4

Další část

10 * sumofdigit[i-1]

Když si s tím pohraješ, tak je vidět, že v každém kroku je řádový posun předchozího.

1   +   10 + 2*2   +   100 + 2*2*10 + 3*3   +   1000 + 2*2*100 + 3*3*10 + 4*4
1   +   10 + 2*2   +   (10+2*2)*10  + 3*3   +   ((10+2*2)*10 + 3*3)*10  + 4*4