Vývojové diagramy - 1. díl

Povíme si, k čemu vývojové diagramy slouží a jak se používají.

Vývojové diagramy znázorňují průběh či stavbu programu. Používají se jako část dokumentace projektu. Většina projektů začíná tvorbou takového vývojového diagramu. Většinou si ale nebudete vytvářet vývojový diagram, pokud si budete něco zkoušet. Pokud se však rozhodnete programovat nějakou aplikaci, která má být funkční, není nikdy na škodu vytvořit si vývojový diagram. Celkem dobře se v něm hledají chyby, můžete sledovat postup programu a případně vše poopravit. Vhodný program pro návrh či následnou úpravu vývojového diagramu je třeba Microsoft Visio, o kterém jsem psal nedávno, aneb jak se říká – pokrok je pokrok, ale papír je papír. Zde je ovšem problém při editaci. Vývojový diagram není nutností, ale určitě bych ho doporučil obzvláště pokud pracujete jako skupina nebo pokud tvoříte rozsáhlejší projekt. Vývojový diagram se také hodí pokud přecházíte z jiného jazyka a chcete předělat nějaký program na jiný jazyk, tehdy je vývojový diagram velkým pomocníkem.

Vývojový diagram je grafické znázornění algoritmu.

Algoritmus je přesný postup, který vede k vyřešení určitého výsledku. Vysvětlili jsme si pojem algoritmus a přidáme ještě jeden pojem – deterministický. Znamená to, že pokud programu dáme určitá data, vrátí nám výsledek, a pokud mu tatáž data zadáme znovu, výsledek bude totožný s předchozím.

Vývojové diagramy se skládají z grafických značek. Značky jsou různé a různě se kombinují, tím se simulují různé situace a různé příkazy, do těchto značek se pak vypisují upřesňující údaje. Nyní se podíváme na to, jak vypadají jednotlivé části vývojového diagramu:

Kdybych začal od spojovací čáry, tak bych k ní podotkl, že pokud směřuje doprava nebo dolů, není k ní potřeba dělat šipku, pokud ovšem směřuje do leva či nahoru, šipka se dělat musí.

Příště se podíváme na to, jak se vývojové diagramy tvoří.