Proč nemám rád Linux?

Proč používat operační systém Linux? Proč Linux? Na zdejším fóru se objevila další diskuse snažící se řešit problematiku jménem Linux. Jak zareagovat na dotaz, proč jej nemám rád? Lepší řešení než článek mě nenapadá.

Jako všechno, tak i operační systém je individuální záležitost. K Linuxu mě nic netáhne, zkoušel jsem jej několikrát používat, ale celkem bez úspěchu. Přes rok mám dual boot, ale kolikrát jsem jej použil? Jestli 5×, tak je to moc. Zrovna včera jsem se rozhodl, že půjde brzy do kytek.

Strašíme nejen děti: KuBububuntu

Na virtuálním stroji mám OpenSUSE. Pro občasnou práci s Bashem, GCC a Konquerorem to je plně dostačující a geniální řešení, bez nutnosti restartovat počítač a bootovat do Linux. Přesto jsem se o to několikrát pokoušel.

Vážně mi vadí?

Pokud mám odpovědět na otázku, proč mi Linux vadí, musím se nejprve sám sebe zeptat, co mi nabízí. Odpověď je až moc stručná – nic podstatného. Pokud si zrovna nechci zkompilovat jádro nebo nějakou aplikaci, upravit tuny konfiguračních souborů, anebo přeprogramovat nějakou komponentu, tak mi nenabízí zhola nic.

Pro běžného uživatele používajícího maximálně textový editor a internet je Linux dostačující. Chce-li ale uživatel pracovní nástroj, Linux nebude ta správná volba. Minimálně ne do doby, dokud nebude mít potřebné znalosti, přičemž pro začátek jsou velkým plusem masochistické sklony.

Linux je hračka, která doslova „žere“ čas. Je pro lidi, kteří si chtějí hrát a neustále kompilovat.

Co mi Linux vlastně udělal?

Pravdou je, že nic. Přesnější odpověď má znít: Ani sám Linux moc toho neudělal. Chtěl jsem na svém OpenSUSE přehrát mp3. Měl jsem prostě smůlu. Buď budu bez hudby, anebo najdu řešení. OpenSUSE bylo natolik shovívavé, že mě správně nasměrovalo a vytoužená mp3 se začala přehrávat.

Jak tomu ale bývá, nastává další problém – najít vhodný přehrávač. Nějaký, který by se přívětivostí a komfortem aspoň částečně blížil k WinAmpu nebo Windows Media Playeru, tedy těm skvělým přehrávačům z Windows. Jak se dá tušit, nebylo to příliš snadné. Nakonec jsem dostal tip na jeden přehrávač. Cosi mi říká, že si dnes ještě zakompilujeme.

Co byste řekli na aktualizaci driverů nVidia grafiky? Kdo myslí, že to bude bez problémů, ať vstane. Proč všichni sedíte? Pod Windows otázka několika klepnutí, kdežto pod Linux neřešitelný problém. Červená varování, chybějící balíčky, to je prostě Linux. Aby se v tom pes vyznal. Pardon, uživatel.

Věřím a vím, že všechny tyto problémy lze řešit (otázka nakolik efektivně), ale proč bych to proboha měl dělat? Proč bych měl s tím trávit čas? Chci pracovat a ne neustále řešit nějaké problémy a konflikty.

Kdo maže, ten jede. Stejné je to s aktualizacemi.

Linux je taková skládanka, takže tady máme KDE (GNOME bych v roce 2008 vůbec neřešil), tam jádro, k tomu balíčky a jejich slavné závislosti.

Nikdo mi ale nevysvětlí, proč bych se měl stresovat nad tím, jestli budou závislosti dobře nastavené a jestli systém po aktualizaci KDE vůbec nastartuje? Ano, už jsem to viděl – nenastartoval. Že by automatická aktualizace nebyla pořádně odladěná? Když se dívám na ta mizivá čísla udávající počty uživatelů, tak se vlastně ani nedivím.

Potřebuji pracovní nástroj, nikoli hračku, která mě bude okrádat o čas.

Ó Bash, ten který šetří čas

Bash k životu nepotřebuji, a kdyby ano, sáhnu po Cygwinu. Linux je hračka, která doslova „žere“ čas. Je pro lidi, kteří si chtějí hrát a neustále něco kompilovat. Toto mě nebaví, na to nemám náladu.

Wine: software nemáme, přetáhneme jej z Windows

Wine bych raději ani moc neřešil. Jeho „kompatibilita“ nebude nikdy 100%, takže je to většinou otázka štěstí a náhody. Wine je navíc důkazem toho, že Windows a jeho software jsou mnohem dál, když má komunita potřebu udržovat takovou aplikaci.

Deus ex machina? Ne, stačí Virtual Machine

Použít virtuální stroj pro aplikaci, která nefunguje nativně pod Linux anebo aspoň pod Wine, je jako škrábat se pravou rukou za levým uchem. Virtuální stroj je fajn věc, ale pouze na dočasnou záležitost, nikoli na dlouhodobou práci.

Alternativy všude kam se podíváš?

Ne všechno je alternativa v pravém slova smyslu. Člověk uvidí Notepad a řekne, hle, vždyť tam máš skvělý Kate. Umí zobrazovat barevnou syntax a číslovat řádky. Fajn, měl jsem to potěšení s Kate pracovat, ale na dlouhodobé používání to vážně není. Asi jsem zrovna sáhl na zabugovanou verzi, protože nevím, jak si vysvětlit neustálé pády.

Inzerát: Hledá se alternativa. Pokud možno rychle, než bude pozdě.

Nyní přeskočíme všechny audio a video přehrávače, kodeky, zapomeneme na PSPad a dostaneme se k aplikacím jako OpenOffice.org, Thunderbird, Opera, Firefox, Gimp, NetBeans a třeba Eclipse, které již jsou na obou systémech. Otázka zní, jak jsou na tom s výkonem? Taková Opera nic moc.

Výčet by mohl pokračoval dalšími programy, ale to je myslím nepodstatné. Závěr je takový, že alternativy jsou, ale proč bych měl přecházet na nedotažený alternativní software? Nemám důvod.

A navíc, spousta uživatelů využívá nejrůznější výukový software, a jak se dá očekávat, i tady bude velký problém.

Pokud je Linux interpretován jako nástroj pro vyvolené, je to v pořádku. Je-li vnucován na desktopy, je to chyba.

Pes patří do boudy, my zůstaneme v domě.

Linux je skvělý systém, je to ten bezvadný a bezpečný software, ale ponechejme jej v pračkách a na serverech, kde má své opodstatnění. Na desktop zatím nemá, protože desktopy si již našly své vyvolené Windows – ať už staré XP nebo Visty.

Život je o kompromisech, svět o penězích

Znáte hlavní výhodu Linux? Je zdarma. Už mi to zní jako klišé. Na školou povinného studenta to nijak nezapůsobí, protože si tam nespustí hry. Firmy si dokáží spočítat náklady vynaložené na servis a údržbu, no a normální uživatelé dostanou Windows s novým počítačem. Ještě tu je skupina lidí, která potřebuje počítač jako pracovní nástroj. Ta ale moc dobře ví, co chce a licenci Windows ráda zaplatí.

Když tak nad tím přemýšlím, mám rád bezplatné věci? Kdepak jsem to slyšel, že zdarma znamená nekvalitně? Pravdou je, že jsou výjimky. Příkladem budiž aplikace Thunderbird, Opera 9.26 nebo OpenOffice.org. Každý musí uznat, že vývojáři na těchto aplikacích odvedli velký kus práce. Zasvěcený navíc ví, že žádný z nich to nedělá zadarmo, protože se buď jedná o velké společnosti, anebo za tím stojí korporace jako Sun nebo IBM.

Ten pověstný nekvalitní software je vidět na každém rohu. Je to ten, který programuje nadšenec. Opět se najdou světlé výjimky, ale moc jich není. Takovýmto nadšencům časem začne chybět motivace – peníze. A tak vypadá celý Linux. Jednomu dojde dech, pokračuje druhý trochu jiným směrem. A výsledek? Ten je myslím evidentní.

Pauza: Oddechové cvičení paměti

• Vyjmenujte 5 kvalitních aplikací pouze pro Windows. (Maximální čas 10 vteřin)
• Vyjmenujte 1 kvalitní aplikaci pouze pro Linux. (Maximální čas 11 minut)

Motáme se v kruhu, stejně jako pes se honí za ocasem

Uživatelé nepoužívají Linux, protože nemá kvalitní software. Vývojáři software ale nevyvíjí, protože se pro tak málo uživatelů investice vložená do vývoje nikdy nevrátí. Podobná situace panuje na poli s hardwarem. Kdy tedy budeme moci Linux používat k plné spokojenosti?

Pokud je Linux interpretován jako nástroj pro vyvolené, je to v pořádku. Je-li vnucován na desktopy, je to chyba. Alespoň v současné době rozhodně. Přestože udělal za poslední roky velké kroky kupředu, stále to je málo. Chybí mu koncept, kapitál a především zázemí velké společnosti. Jak je vidět, současný stav není ideální.

Závěr: Má Linux budoucnost?

Ano, rozhodně ano. Jenom nevím jakou. A upřimně, ani mě to nezajímá. Momentálně mi Linux je schopen nabídnout několik vrásek, adrenalin a zbytečné napětí, o které nestojím. Potřebuji pracovní nástroj, nikoli hračku, která mě bude okrádat o čas. Proto zůstávám u Windows Vista.

Pro všechny zaryté odpůrce Windows, přisluhovače Linuxu, fanatiky a osoby neuznávající jiný pohled na svět: Článek je zařazený v sekci glosy, vyjadřuje osobní a ryze subjektivní názor redaktora.