Anonymní profil reciproke – Programujte.com

#9 Anonym
Je to ta jak píše brucak vše přímo v jednom cyklu.

#10 brucak
Pro zjednodušení jsme dali oběma velikost původního.

Pole budou typu int, vždyť do nich nic jiného nevkládáš.

V podmínce kde testuješ sudé a liché,  tak před zvýšením indexu vezmeš číslo z původního a vložíš ho na index daného pole sudých nebo lichých čísel.

Jinak snaž se dodržovat odsazení tělo for by mělo být také odsazno, kod je nečitelný, stejně tak by bylo fajn jednotné uzávorkování.

#7 JirkaEr
Počáteční hodnoty -1 netuším k čemu by byly

Nadeklaruješ si dvě prázdná pole - pro zjednodušení o velikoti původnícho smíšeného. Ke každému si také uděláš index na další volnou pozici.

Dále už jen původní pole projedeš cyklem a dle dělitelnosti vkládáš čísla do patřičného pole a index inkrementuješ.

Pokud bude nějaký problém, už by byla vhodná dílčí inplmentace.

#1 Anonym
Otázkou je co máš a s čím potřebuješ poradit.

Jedniný dotaz vidím na nějaký "třídící algoritmus". Tedy nevíš jak rozpoznat sudé a liché číslo? Zkus se tedy zamyslet jaký je zbytek, sudého a lichého čísla, po celočíselném dělení 2.

K výrobě všeobecně hledej Multi-Project Wafer, např.:

http://www.europractice-ic.com/prototyping.php

http://www.esilicon.com/products-and-services/multi-project-wafer-services

#11 crash969
"zkonstruovala" Pod tím si představuješ co, pouhou fyzickou výrobu, nebo i vymyšlení komplet logiky? U nás se můžeš poptat třeba v ASICentru.

Jinak pro běžné smrtelníky výrobci nabízejí sdílenou výrobu, ale musíš si počkat až se zaplní celá plocha waferu. Další problém je že při převodu na ASIC se musíš hodně přizpůsobit jejich technologii a často používat standardní bloky. V neposlední řadě zapouzdření neřeší, takže si musíš ještě zařídit kdo to nabonduje a zapouzdří. Pokud něco konkrétního najdu, ozvu se. 

Víš jak se ty operátory schovají? Pokud ne, co takhle si to vyhledat? Tvým žádaným vzorem je tabulka pro 2 vstupy.

Výsledek co sestavíš ti tu jistě kdokoliv zkontroluje.

PS: Promiň, my se nebojíme, my víme že jsi neschopný.

#5 peter
a to jsou které co jdou jen ve FF?

#14 dawnMist
Spíše jsi pochopil co po tobě chtěji, ve vyjímkách problém původně nebyl. Nejošklivější je to pojmenování partner.

#12 dawnMist
Jo v dalším úkolu použiješ tu metodu setPartner, kde v metodě pair již budeš mít vyjímky ošetřené a zpracovávat se budou tak že vrátí ono false.

Takže ty tu metodu setPartner jen píšeš, ale dále nepoužívaš. Tak ji opravíš jen aby byla funkční.

    public void setPartner(Dancer partner) throws NullPointerException, DancerException {
        
        if(partner == null) 
            throw new NullPointerException("partner");
        
        if( (partner.hasPartner() != false) || (this.hasPartner() != false) )
            throw new DancerException("Dancer already has a partner.");
        
        if(this.isMale() == partner.isMale()) 
            throw new DancerException("Dancers have the same gender.");
           
        this.partner = partner;
        partner.partner = this;
    }

#8 dawnMist
Ta metoda má ty vyjímky vytvářet, ale ne hned odchytávat ne?

Teď s tou vyjímkou jsem si všimnul, že jsi původně zamýšlel ji mít definovavou jako 

public class DancerException extends Exception
{
    public DancerException() {
        super("Dancer exception.");
    }
   
    public DancerException(String message) {
        super(message);
    }
}

#5 dawnMist
Jsi to nepochopil, to setPartner voláš jen pro jednoho a přiřazení tomu druhému je v rámci té metody, máš přístupné veškeré instanční proměnné obou partnerů. To ti také zmiňuje ta poznámka.

A asi jsem ti v tom teď udělal trošku guláš.... tady máš použítí dvou tanečníků, kdy se je snažím dát dohromady. Vyvolá to vyjímku "DancerException" se zprávou "Dancer exception." Pokud máš už správně opravenou tu metodu.

public static void main(String[] args) {
        Dancer A = new Dancer(1, false);
        Dancer B = new Dancer(2, false);
           
        try {
            A.setPartner(B);
        } catch (DancerException e){
            System.out.println(e.getMessage());
        } catch (NullPointerException e) {
            System.out.println(e.getMessage());
        }     
}

Já pozn. chápu tak, že jde o to aby jsi neimplementoval metodu následovně

void setPartner(Dancer Partner){
...
Partner.setPartner(this);
...
}

Takže v tvém případě nezacyklí.

ad chyba: Dej to do try{}

...obdobně s tou instancí tom máš i unsetPartner, kam si ani žádného druhého partnera nepředáváš.

Jinak k přehlednosti a štěstí že to nedělá neplechu bych si dával pozor na užívání pojmenování instanční proměnné "partner" a pojmenování předaného parametru "partner" do metody jako v případě setPartner()

V metodě setPartner špatně přistupuješ k instanci nad kterou je metoda volaná. Instance nad kterou je volaná metoda je v this. Opakuje se ti to tam vícekrát např. následující podmínka 

if( (partner.hasPartner() != false) || (partner.partner.hasPartner() != false) )

...by měla vypadat takhle

if( (partner.hasPartner() != false) || (this.hasPartner() != false) )

A když vyvoláš podmínku, tak ji musíš příslušně zachytit...

try {
	partner1.setPartner(Partner2);
} catch (DancerException e) {
	//zpracování DancerException 
} catch (NullPointerException e) {
	// zpracování NullPointerException
}

#1 P0k3r_P14y3r
Se rozhoduj podle sebe co se ti "počítá" lépe a u kterého jsi schopný výpočet vyjádřit všeobecně. 

Pokud se vysloveně nejedná o primitivní verze těchto úloh, tak osobně bych bral raději matici.

#4 Keyzio
Ty znáš kolik je zadáno, vždyť je to proměnná n. Mimo to ty můžeš hledat ihned při zadávání v tom cyklu while.

#1 Keyzio
Máš proměnnou MAX, když budeš načítat první číslo tak si ho do ní uložíš. A když budeš načítat další, tak porovnáš zda je právě zadané větší než MAX, když bude uložíš si ho také do MAX.

Nevím co konkrétně řešíš, ale co se stane když bude n => 30? nebo n je právě tak omezeno?

K výpočtu potřebuješ jen zadaný a předcházející bod. Budeš mít cyklus, který bude probíhat tak dlouho dokud nezadá uživatel bod [0,0]. V každém průchodu při načítání si poslední bod uložíš do předposledního a do posleního si načteš nový právě zadaný. Pak se můžeme zabývat dalším

#9 noki
Vždyť jsi sem dal část kódu kterou chápeš, tak opravit jen to načítání by neměl být problém, ne?

#7 noki

To se to kopíruje :-) Tak se nesnaž pochopit cizí program, který je rozpracovaný a stejně ani to načítání není ok v celém vláknu. ...co takhle si to napsat sám?

Uvědom si že nevíš kolik bude bodů, ale víš že potřebuješ vždy jen zadaný a předcházející. Takže vždy při načítání si poslední bod uložíš do předposledního a do posleního si načteš nový. Až budeš mít tohl funkční tak si můžeš uvědomit jak dojít k tomu zda došlo k průniku osy. Jako třetí krok si příslušný průsečík vypočítáš.

#4 noki

V prvních příspěvcích to je jasně napsané. Zkontroluješ si zda došlo k průniku a pak do roznice přímky dosazuješ aby jsi zjistil průsečíky. 

Co jsi te dy nepobral?

#28 Kubas88
No najít si mě můžeš...

Nadruhou stranu se připravíš o spoustu dalších názorů. A myslím že když máš konkrétní problém a dodáš jen potřebný kontext, tak není možné že by někdo kompletně duplikoval.

#26 Kubas88
něco ti tam vypadlo. Je to prakticky jen záměna souřadnic x a y. Takže buď si napíšeš zvláštní funkci i na osu Y nebo můžeš použít tu samou. Ale budeš volat tak jí předáš opačně ty souřadnice.

#24 Kubas88
ano, podmínka bude splněná při průniku dané úsečky a osy, pak zavoláš vápočet pro příslušnou osu.

#21 Kubas88
jsem zapoměl ty nepočítáš rovnici, ale rovnou průsečík osy. Tvá funkce vypocetPrusecik() počítá průnik osy X, takže si zaloláš jen tu a do druhé podmínky si tu funkci vyjádři pro průnik Y.

#21 Kubas88
 no nepochopil, brání ti něco tu funkci použít takhle?

void kvadrant(float x1, float x2, float y1, float y2)
{ 
   if ((x1>0 && x2<0)││(x1<0 && x2>0))
   {
       //vypocet pruseciku osy y => do rovnice přímky dosaď x = 0
   }
   else if ((y1>0 && y2<0)││(y1<0 && y2>0))
   {
       //vypocet pruseciku osy x => do rovnice přímky dosaď y = 0
   }
}

Tak snad v tom případě takhle ne? 

if (kvadrant(poleX[index],poleX[index-1],poleY[index],poleY[index-1]) == true)
{
    cout<<vypocetPrusecik(poleX[index],poleX[index-1],poleY[index],poleY[index-1]);
}

A pokud to chceš takhle používat... potom stejně musíš kontrolovat zda průnik konkrétní osy je na tvé úsečce a to v té funkci resp. v odpovídajících podmínkách víš.

#16 Kubas88
a ten problém je jaký?  Jediné co vidím je následující podmínka, proměnná kvadrant neexistuje... výstup z funkce kvadrant() si ani nikam neukládáš. Mimo to že jsi zjistil průsečík s konkrétní osou jak jsem naznačil, by jsi měl spíše řešit v té funkci.

 kvadrant(poleX[index],poleX[index-1],poleY[index],poleY[index-1]);
   if (kvadrant == true)
   {
    cout<<vypocetPrusecik(poleX[index],poleX[index-1],poleY[index],poleY[index-1]);
   }

aha těch 2 dvou jsem si nevšimnul ani mě to netrklo podle té metody. Jsem myslel že pole pro 2 tam má deklarované prozatím...

V tom případě tu metodu podle toho co píše Dano a volat ji budeš tedy takhle

studenti[0].vratLepsiPrumer(studenti[1]);

K vypsání studentů, kvůli rozšiřitelnosti bych udělal ten cyklus, nebo pro teď můžeš tak 

System.out.print(studenti[0]);
System.out.print(studenti[1]);

#4 K4BlOs
Odledně lepšího průměru, přepiš si tu metodu aby přijímala pole studentů, které v cyklu projdeš. V něm budeš hledat nelepší průměr a když na něj narazíš tak si někam uložíš index. Následně si pomocí indexu z pole vybereš studenta a vrátíš co potřebuješ. btw princip jsi už používat u maximálního výkytu...

Kam s tím.... zkusil bych to logicky, když ti cyklus umožní zaindexovat do pole postupně všechny prvky, tak kam by jsi to dal? Mimo to prázdný cyklus toho asi moc neudělá.

#1 K4BlOs
Nevypisuj celé pole přes Arrays.toString(studenti), ale projdi ho cyklem a vypisuj studenti[index].

#9 Kubas88
Určitě je to logické a přehlednější řešení.

#7 Kubas88
Ještě si nejsem jistý tím polem, když nevíš kolik bodů budeš mít a obzvášť když pro výpočet ti stačí poslední a předposlední.

Protnutí os x a y musíš mít v podmínce zvlášť, tvou podmínku ponecháme stranou...
 

// Ax, Bx - x-osová souř. pro poslední a předchozí zadaný bod

if((Ax > 0 && Bx < 0) || (Ax < 0 && Bx > 0)) 
{ 
	// průnik osy Y
}

#3 Olda
pokud to dobře chápu, máš pole charů tak do prvních dvou uložíš uvozovky.

pole[i][0] = '"';
pole[i][1] = '"';

Co se týká kopírování, je to dle mého názoru jen možnost jiného zápisu, kopírování bude probíhat úplně stejně.

#5 Kubas88
Když dojde k protnutí řekněme osy y, tak x-ová souřadněce prvního budu je > 0 a ta druhého musí být < 0 či obě naopak, jinak neprotíná osu y....

#15 K4BlOs
No co na to říct, trošku zapojit hlavu... co takhle to dát před ten for co počítá ty výskyty?

#13 K4BlOs
Myslím že na správné místo doplnit jeden řádek a v druhém zaměnit proměnné by neměl být problém. Takže ani nechápeš co máš špatně, nebo jak to je?

#11 K4BlOs
Zda je seřazené pole nebo ne v použitém algoritmu nemá žádný vliv.

Jak říkáš první for vezme číslo na pozici "i" a druhý do porovná se všemi násludujícími. Když při dalším opakování bude porovnávat číslo na "i+i" tak potřebuješ "v" nastavit na 1 a ne přičítat k tomu co ti tam zůstalo z předcházejícího.

Jinak výsledek tak jak to máš... počet je uložený v "max" a index prvku v poli odpovídající výskytu max je v "v"

oprava: index čísla s maximálním výskytem máš v "h"

Tak zásadní je zda to chce přepsat do C++ a class využít jen formálně, nebo smysluplně využívat vše co má.

#3 sleepy

Na to nejmenší jsem také koukal, jak je to myšleno. Třeba když bude 2, 2, 2, 3, 4, 5, 5, 5 => 3x2 a 3x5, teď se uplatní požadavek na nejmenší => 3x2. Což je v pořádku zajištěno podmínkou ... if (v > max) ...

#4 K4BlOs

Máš to už opravené?

Jedna chyba je ve výpisu, uvědom si co je v čem uloženo.

Druhá je že "v" musíš před každým potencionálním opakujícím se bloku nastavit na 1. Jinak se ti sčítají všechny duplicity v poli.

a v čem je problém? ...ještě můžeš místo pole charů použít string.

class zam
{
public:
    char jmeno[30];
    char prijmeni[30];
    int plat;
    zam *next;
    zam *prev;
};

#3 Kubas88
Vždyť vše je na tvé volbě, jak si to uděláš, ale první co potřebuješ je ta rovnice přímky y = ax + b. Častěji se značí jako y = kx + q. To máš jednu funkci, další můžeš mít na zjištění půniků osou a jeho případný výpočet jak uvádí ondra.holub.

Pokud nevíš jak na tu rovnici přímky TADY to máš, vše je jen o tužce, papíru a vyjádření toho co potřebuješ ;-)

edit: oprava.... vlastně rovnici přímky potřebuješ jen tehdy když dojde k průniku osy.

Třeba na tohle řádku se aktualizuje maximum, když si k tomu uložít to "i" tak máš vyhráno.

max = matice[i][matice.length-i-1];

a proč by to nešlo, když tam jsi schopný vybrat číslo na určitém místě a porovnat, tak v tu chvíli znáš i ty indexy => můžeš si je uložit.

Při průchodu po té diagonále, kde narazíš na "maximum" si ty jeho indexy musíš uložit.

však si ho můžeš uložit a následně projít. 

int[] pole = prohozeni();
        
for (int i = 0; i < pole.length; i++) {
      System.out.print(pole[i] + " ");                    
} 

při každém výpisu voláš prohozeni() a to ti pokaždé vrátí jiné nové pole. 

...mně osobně to takhle funguje

#43 K4BlOs
ale tohle jsou základy algoritmizace... nebýt mé nepozornosti tak ti to tak lehce nedam. A teď co z toho máš???

#40 K4BlOs
Hlavní je pořádně si přečíst zadání a pochopit ho, trošku mou myšlenku zkazila ta metoda, která má i vypisovat posloupnost. Vyjasni si tu nesrovnalost co se má zadávat a co vypisovat. Tady to máš na N prvků z posloupnosti, jen si doformátuj ten výstup.

import java.util.*;

public class XXX {
    
    public static Scanner sc = new Scanner(System.in);

    static int[] dalsiClen(int[] pole){
        
        int[] nove;
          
        // vytvoří nové        
        if(pole == null){
            // pole je null -> nové s jedním prvkem {0}
            nove = new int[1];
            nove[0] = 0;
        } else if (pole.length == 1) {
            // pole mělo jeden prvek -> další bude mít 2 {0,1}
            nove = new int[2];
            nove[0] = 0;
            nove[1] = 1;
        } else {
            // pole mělo x, další bude x+1 prvků
            nove = new int[pole.length+1];
            //překopíruje stávající členy
            for (int i = 0; i < pole.length; i++) {
                nove[i] = pole[i];
            } 
            // nebo tak
            //System.arraycopy(pole, 0, nove, 0, pole.length);
            
            // vypočítá poslední člen
            nove[pole.length] = nove[pole.length-1]+nove[pole.length-2];
        }
        
            // vypíše aktuálně známý počet členů
            for (int j = 0; j < nove.length; j++) {
                System.out.print(nove[j] + " ");                
            }
            System.out.println();        
        
        // vrátí pole doplněné o další člen
        return nove;        
    }
    
    public static void main(String[] args) {
        
        int pole[] = null;
        System.out.print("Zadejte pocet clenu: ");
        int clen = sc.nextInt();        
        System.out.println("---Vysledky---");
        
        // spočítá N členů
        for (int i = 0; i < clen; i++) {
            // 1 volání -> 1 další člen + výpis
            pole = dalsiClen(pole);                    
        }        
    }
}

#40 K4BlOs
to by jsi snad už mohl vědět ne?

Je to metoda která přijímá pole a vrací také celočíselné pole.

#38 K4BlOs
Tak jednotlivým prvkům se dostaneš stejným způsobem jako do nich zapisuješ. Tahle třeba vypíšeš celou posloupnost.

for (int i = 0; i < posloupnost.length; i++) {
	System.out.println(posloupnost[i]);
}

Jinak koukam že ta metoda nemá být jen počítací, takže to trochu mění věc.

PS používej na kod příslušné prostředky ikona "<?"

#35 K4BlOs
však o to jde, naučit se to ne? V jakém stavu tedy jsi, že jsi skončil na polích?

ehm, omlouvám se na Fibonacciho posloupnost samozřejmě stačí první 2 členy a ne 3  

#32 K4BlOs
tohle snad pomůže

 Zadej pocet clenu posloupnosti: 0
---Vysledky---
[0]

Zadej pocet clenu posloupnosti: 1
---Vysledky---
[0]
[0, 1]

Jinak ještě trošku nesrovnalost, příklad požaduje zadat počet členů, ale vypysuje po N-tý člen.
 

#29 K4BlOs
...jo no předávat tohle pole, moje nepřesnost. Tohle pole té metodě předáš jen jednou pro výpočet třetího členu a pak vždy to rozšířené o další prvek. Jinak proč se předává pole a né jinak? ...protože to máš v zadání.

#27 K4BlOs
no já jsem to  trošku zamotal do sebe... dalsiClen bude vypadat následovně  

static int[] dalsiClen(int[] pole){
        
        // délka původního
        int length = pole.length;   
        // vytvoří nové        
        int[] nove = new int[length+1];
        //překopíruje stávající prvky
        for (int i = 0; i < pole.length; i++) {
            nove[i] = pole[i];
        } 
        // nebo tak
        //System.arraycopy(pole, 0, nove, 0, pole.length);
        
        // vypočítá poslední člen, !!! length je délka původního !!!
        nove[length] = nove[length-1]+nove[length-2];
        // vrátí nové
        return nove;        
    }

V mainu budeš mít vytvořené to pole o 3 prvních, které budeš předávat dané metodě. 

 int pole[] = {0,1,1};

Ale další členy potřebuješ vypočítat pro n > 3, takže pro první 3 to volání dalsiClen přeskočíš a jen vypíšeš to co máš...

#25 K4BlOs

Každopádně první 3 hodnoty 0, 1, 1 musíš zadat do pole v programu. A pak příslušně voláš metodu pro výpočet dalšího, ve které žádné "n" nenačítáš, vytvoříš nové o 1 delší než stávající předané metodě

int[] nove = new int[pole.length+1];

následně ve foru nebo pomocí System.arraycopy() překopíruješ stávající hodnoty. Nakonec spočteš poslední hodnotu, to je jen hra s indexy a vrátíš to nové.

#23 K4BlOs
Máš už něco, nebo s čím konrétně si nevíš rady.?

Jinak ještě k předchozímu gcd se chovalo korektně. A tvé konečné řešení není zrovna efektivní s krokem po 1, rychlejší řešení máš dle #8, ale když se spokojíš s fukčností....

#1 CHARGER

Na obrázku znázorněné úhly jsou shodné ( na hodnoty nehleď jsou zaokrouhlené ) a ty ten co je uvnitř čtverce jsi schopný spočítat jako tg(uhlu) = (a/2)/a. Pak tedy můžeš spočítat druhou odvěsnu trojúhelníka co je mimo čtverec tg(uhlu) = x/(a/2). Následně už znáš průměr kružnice = a + x

vždyť vzorec jsi použil ve výpočtu (1/fcpu) * předdělička * OCR0. Takže pro 16MHz a předděličku 64 to máš OCR0=250 pro 1ms. 

#15 JoDiK
Ok, ale pro mě a většinu, kdo neví hned jak na to bude na první pohled zřejmější ten násobek. 

co? no to není ani omylem.

 To já se možná špatně vyjádřil.... má skládat obdélníkové karty do nejmenšího čtverce, takže potřebuje určit jeho stranu. A tu snad určí jako nejmenší společný násobek stran obdélníka.
 

#4 JoDiK

...v tomhle případě to má být nejmenší společný násobek ne?

Takže předpokládejme že máš načtené rozměry matic. Budeš pokračovat jejich alokací a naplněním. Například...

int **A;

A = (int**)malloc(radkyA * sizeof(int*));  // vytvoří "řádky"
 
for(i=0; i<radkyA; ++i)
{
	A[i] = (int*)malloc(sizeof(int) * sloupceA_radkyB);	// na každém řádku "vytvoří sloupce"
	for(j=0; j<sloupceA_radkyB; ++j)
	{
    		A[i][j] = rand() % 11;	// matici naplní
   	}
}

obdobně s příslušnými počty pro matici B a pro C také, jen doporučuji použít calloc(), ta ji rovnou vynuluje. Pak už jen výpočet, ten máš ok.

Jak dál? To je prosté nesnažit se poslepovat program z nějkého kódu o kterém skoro nemám ponětí... A ještě lépe nejprve si stanovit přesné požadavky na daný program. Až to budeš mít, můžeš si napsat načtení příslušné matice a pro kontrolu správnosti načtená data vypsat.

edit: omlouvám se on ten problém bude na mé straně v mém chápání zadání :-(

#7 TheOndrap

btw z čeho je paměť? Musí si pamatovat minimálně vnitřní stav. A pamatovat jsem měl na mysli jak přenést výstup mezi stavy, což zachytit stavovým diagramem osobně neumím. Proto zdvojení těch stavů.

#5 mike.hudek

jo ten hlupák jsem já, kde jsem bral v potaz jen polovinu zadání. Je tomu skutečně tak že bude 0 v S4 a 1 v S5. Avšak to má další dusledky na to tam hodnotu udržet, tedy z mého pohledu například "zdvojením" stavů S0 - S4 pro oba výstupy.

#3 mike.hudek

Vypadá že to je správně s těmy přechody co ještě popisuješ. Jen výstupy jsou u každého stavu, takže všude "0" a u S5 tedy "1". Jen k jeho změně může dojít jen po přechodech S4 -> S5; S5 -> S0,S1.

Závěr je tu jasný ptát se. Každopádně bych sem nemotal pole, prostě je to matice o rozmšrech 4x4. Ohledně slova, to se v šifrování běžně používá, takže to není slovo ve smyslu posloupnosti alfanumerických znaků..., ale 1 a 0. Stejně tak jako slovo slovo se v některých případech jako označní 16bitů.

No záliby do životipisu, to nevím... Ty bych nenápadně zmínil v motivačním dopise u tvého přínosu pro daného zaměstnavatele. A to určitě ne ve více jak jedné větě.

Ono pokavaď se upravuje jen ta jedna instance i pro přehlednost by bylo lepší upravit metodu setAverageCircle a volat ji nad tou instancí circ3. A pak v ní this.set....

circ3.setAverageCircle(Circle const & circ1, Circle const & circ2);

#6 TheOndrap
Nepředávej bylo myšleno samozřejmě tak, aby tu metodu měl bez parametrů, každý asi chápe jinak. Což je její logické použití v kontextu... A jak je vidět tak to greyo pochopil, nebo k tomu sám následně došel.

#2 Paja2
ztraceno v překladu... párne jsou sudé a nepárne liché řádky  

#3 geryeo
Musíš tu metodu obsah volat nad nějakou instancí obdélníka. V tvém případě ji máš pojmenovanou "obd".

System.out.print(obd.obsah());

#1 geryeo
Zkus a uvidíš. Jen metodě obsah nepředávej žádné hodnoty, tj. budeš ho počítat z instančních proměných, které jsi inicializoval při vytváření objektu.

#13 Yohaku
Vždyť je to php, kofigurace je NEON a šablony v Latte. Takže syntaxi čeho nechápeš? Jde o to začít a případně tamější fórum určitě poradí.

#10 delicacyy
Jak píše Oplis tak to není komplet...

Každopádně podle "...celý program za pomocí konstruktoru..." může být tvé chápání OOP docela tristní. Konkrétně teď představa o konstruktoru i po tom co bylo zde napsáno a kam odkázáno.

...mohl by jsi se podívat, jaký jakým způsobem si vyjádří tvou gramatiku ANTLR. Tutorial pro eclipse najdeš na http://vimeo.com/groups/29150/videos/

edit: Teď mi došlo že je to tutoriál pro Javu, ale snad to k něčemu bude

#1 Maggie

Nastuduj si základy OOP.

A kdo uzná za vhodné se podívá na registry x86 ať neni příště tak v šoku.

#1 LordFaltus

vyjímka nabízí takovéto řešení.... 

 protected void SetInt(int cislo)
        {

            if (this.progressBar1.InvokeRequired)
            {
                SetIntDelegate d = new SetIntDelegate(SetInt);
                this.Invoke(d, cislo);
            }
            else
            {
                this.progressBar1.Value = cislo;
            }

        }
        void Inkrement()
        {
                int i = 0;
                while (i != max)
                {
                    i++;
                    SetInt(i);
                }
                i = 0;
                SetInt(i);
        }

        private void button2_Click(object sender, EventArgs e)
        {
            if (pracovni.ThreadState == ThreadState.Background || pracovni.ThreadState == ThreadState.WaitSleepJoin)
            {
                MessageBox.Show("Zastav inkrementaci");
                pracovni.Suspend();
            }
        }

        private void button3_Click(object sender, EventArgs e)
        {
            if (pracovni.ThreadState == ThreadState.Suspended)
            {
                MessageBox.Show("Opet bez");
                pracovni.Resume();
            }
        }

Jinak vlákno může být ve více stavech ačkoli na venek "běží". A v návrhu použité příkazy suspend a resume jsou zastaralé kompilátor by se měl ozvat.

Lepší řešení je to na které odkazuje ingiraxo

#4 micha407474
Tohle je nanic sem psát zda je to správně si to zkus skompilovat a spustit, pak uvidíš.

Každopádně by jsi se měl pořádně naučit syntaxi a základní příkazy. Až pak když narazíš na něco co nevíš jak či ti něco nepůjde, tak se ptej.

 Problém máš v souboru program.cpp, kde v konstruktoru deklaruješ nové ukazatele. Ale zde máš inicializovat ukazatele z definice objektu...

#include "program.h"

okno::okno (QWidget* parent):QWidget (parent)
{
	textik=new QLabel ("textik co se zmeni");
	tlacitko=new QPushButton ("zmen text");
	editbox=new QLineEdit ();
	layout=new QHBoxLayout ();
	connect (tlacitko,SIGNAL (clicked()),this,SLOT (zmentext()));
	layout->addWidget (textik);
	layout->addWidget (editbox);
 	layout->addWidget (tlacitko);
	setLayout (layout);
}

void okno::zmentext ()
{
	textik->setText(editbox->text());
}

Jinak bych se poohlédnul po nějakém editoru, který ti umožní UI naklikat. Například Qt Creator ho obsahuje.

#1 Luckaa

K procvičení základů, případně ověření zda něco umíš můžeš využít zde uveřejněné příklady. Pak se můžeš pokoušet o nějakou tu práci s grafikou pomocí OpenGL resp. GLUT. Nějaký základ práce najdeš také zde.

#24 Atheo
Prakticky v ničem, jen ať do toho nemotá třídy, které problém jednodušejí nevyřeší.

ad #16 problém neřeší, uzávám že jako nástřel funkcí ok i když bez návratové hodnoty...

#18 Luckaa
Na třídy se teď vykašli, když v tuhle chvíli se zasekneš na něčem základním.

Pro přehlednost si vytvoř funkce které ti budou vypisovat jednotlivé části jako menu, přihlášení..., které budeš podle kontextu z cyklu volat.

#1 blafaq
Qt Creator je také fajn, do budoucna s využitím Qt jako Cross-platform. Jen při instalaci je dobré to oprostit od nepotřebných částí na Nokie...