Anonymní profil gna – Programujte.com

i < start + jednaStrana && i < seznamTemp.Count

A já se prostě nenaučím psát mě-mně :))

Mně moc nenapadá s čím bys měl mít problém. Možná s těmi čísly?

Z textové číslice dostaneš její hodnotu odečtením znaku '0'. A v osmičkovém čísle každá číslice zabírá 3 bity.

V Céčku by to bylo takhle (a napsat to v asm by neměl být problém): 

int value = 0;
value <<= 3; value |= getdigit() - '0';
value <<= 3; value |= getdigit() - '0';
value <<= 3; value |= getdigit() - '0';

// prvotní vynulování a první shl samozřejmě není nutný, jde o princip
// << je bitový posun doleva a | je bitový or (můžeš použít i přičítání)

Já ti nevím. Chápu to tak, že máš komplet data na klientu, filtrování i stránkování ti taky běží na klientu, tak nevidím v čem by měl být problém a co chceš řešit na serveru. Ale pokud to potřebuješ/chceš, tak holt vezmi obsah toho pole a pošli ho na server.

#9 fix
Mně nešlo konkrétně o ten příklad se selected: true, ale obecně o tu funkci, které těch voleb podporuje více, třeba search: 'applied'...

#1 fix
Konkrétní zkušenost nemám, ale Google na mě křičí toto https://datatables.net/extensions/select/examples/api/get.html. To nevyhovuje?

Pokud je nainstalovaný nějaký program asociovaný s RTF (a to asi vždycky je, přinejmenším wordpad), tak stačí hodit cestu k souboru do ShellExecute. 

uses ShellApi;
...
ShellExecute(0, 'open', PChar('cesta\ksouboru.rtf'), nil, nil, SW_SHOW);

A pak ještě přímo v Delphi je TRichEdit, který umí zobrazit RTF (nevím, jak na tom je teď, kdysi dávno nezvládal pokročilé formátovaní).

Velikost členů jde určit v bitech a členy unionu se překrývají. Tak si to můžeš podle potřeby nějak nakombinovat. (Mimo toho, že to všechno můžeš kdykoliv explicitně přetypovávat.) Podle způsobu použití to může formálně být nedefinované, nebo implementačně závislé chování, ale funguje to prakticky všude. 

struct magic {
	union {
		uint16_t w;
		struct { uint8_t b1, b2; } b;
		struct { uint16_t n1:4, n2:4, n3:4, n4:4; } n;
	};
};

int main()
{
	struct magic m = { 0x1234 };
	printf("sz %zu\n", sizeof(m));
	printf("w %x\n", m.w);
	printf("b %x %x\n", m.b.b1, m.b.b2);
	printf("n %x %x %x %x\n", m.n.n1, m.n.n2, m.n.n3, m.n.n4);
}
/*
sz 2
w 1234
b 34 12
n 4 3 2 1
*/

Jasně, že vůbec nevíš jak. Školní úkoly bývají na věci, o kterých nemáte žádné ponětí.

Tak si rozmysli, co konkrétně nevíš, a pak se zeptej.

V každé iteraci toho foru čteš soubor až do konce.

Takže v první iteraci se načte celý soubor na index 0 a další nenačtou nic.

No problém je v tom středníku, ten break musí být v těle cyklu:

while (...) {
    ...
    break;
}

A konkrétně na toto break nepotřebuješ. 

int cislo;
// dokud se podařilo načíst číslo a není to záporné číslo
while (cin >> cislo && cislo >= 0) {
    // něco dělej
    cout << cislo << "\n";
}

Pokud je ten break mimo cyklus, tak je to syntaktická chyba.

 Máš za while středník.

while (true) // opakuj donekonečna
    ; // nic
// sem to nikdy nedojde

Udělej si proměnné pro součet a pro počet. V tom cycklu jim patřičně uprav hodnoty a nakonec vypiš průměr.

MessageDlg('text', mtWarning, mbOK, 0);

https://github.com/barryvdh/laravel-dompdf#tip-utf-8-support

https://github.com/dompdf/dompdf#about-fonts--character-encoding

<meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=utf-8"/>
<style>
  body { font-family: DejaVu Sans; }
</style>

Jestli na tom chceš dělat a potřebuješ poradit, tak vpoho. Ale "udělejte za mě" moc nefunguje.

Zkus si to okomentovat, co ten program dělá. 

int main()
{
	int cislo;
	// načti číslo
	cin >> cislo;
	// pokud je sudé...
	if (cislo % 2 == 0) {
		// tak ho inkrementuj
		cislo++;
	}

	// máme i = 0
	// dokud je i mezi 15 a 69, něco dělej
	// a po každém kroku ho inkrementuj
	for (int i = 0; i < 69 && i > 15; i++) {
		// vypiš číslo
		cout << cislo << endl;
		// a přičti k němu 2
		cislo += 2;
	}
	return 0;
}

Takže celkově je to dost mimo a ten cyklus ani neproběhne.

Chceš něco jako toto:

int main()
{
	for (int i = 15; i < 69; i++) {
		if (i % 2 == 1) {
			cout << i << endl;
		}
	}
	return 0;
}

Nebo lehce optimalizováno jako toto: 

int main()
{
	for (int i = 15; i < 69; i += 2) {
		cout << i << endl;
	}
	return 0;
}

json_decode

Tak tam dej ten token a ne celou odpověď.

Těžko říct, co používají na parsování JSONu, ale zjevně jim tam běží PHP a u standardního json_decode by to bylo JSON_ERROR_UTF8.

Nevyráběj ten JSON ručně a použij json_encode.

Ano, zakazuje. V odpovědi je

X-Frame-Options: DENY

Obejít by to asi šlo, ale jestli správně chápu jejich podmínky, tak ani to není dovoleno.

V téhle formě si myslím, že to nepůjde, ale jestli máš v dokumentaci příklad s XHR, tak nějak jinak asi jo.

To neznamená, že server tu hlavičku nepřijímá, ale že nechce, aby prohlížeč požadavky s touto hlavičkou dovolil. Serverový node.js na acces-control asi kašle a nejspíš preflight vůbec nedělá.

A neběží repl.it na serveru, takže se tam prohlížečový CORS vůbec neřeší?

Ono jako dává smysl, aby to nefungovalo. Mít přihlašovací údaje někde ve skriptu na potenciálně veřejném webu je samozřejmě nesmysl, ale pokud tomuhle chtějí zabránit, tak bych čekal, že nebude fungovat ani ten login.

#9 marioDD
Jo, podle dokumentace to máš správně. To je na tom to divné, proč to přes wen funguje jen na půl (login a pak nic).

On se vlastně login indikuje jen tím tokenem, takže na tom asi nesejde.

A jinak mi to vrací toto:

Access-Control-Allow-Headers: DNT, Keep-Alive, User-Agent, X-Requested-With, If-Modified-Since, Content-Type, Cache-Control, X-Wa-api-token, X-Wa-ssid
Access-Control-Allow-Methods: GET, POST, PUT, DELETE, OPTIONS
Access-Control-Allow-Origin: *

Takže není povolená ta hlavička Authorization.

Když login funguje, tak by asi měl fungovat i zbytek. Nevím.

Já se přes login nedostanu, tak orders nevyzkouším.

Já nevím, jak to mají implementované, ale typicky se u preflightu neřeší, jestli něco chybí. Spíš posíláš něco, co oni nedovolují. A podle dokumentace to máš asi správně. Podívej se na detail toho OPTIONS, co je v dotazu a co v odpovědi. Dost možná to záměrně nemá fungovat přes web.

Access-Control-Request-Headers
Access-Control-Allow-Headers

Když se připojuješ na jinou doménu (cross origin), tak prohlížeč nejdříve pošle "preflight request", ve kterém cíl požádá o svolení; řekne co se chystá poslat a zkontroluje, co je server ochoten přijmout.

Je to OPTIONS request a měl by být vidět v nástrojích pro vyvojáře. Tak se podívej, co ti tam lítá.

Já mám za to, že ten mail půjde přečíst ve formě, ve které se odesílá -- https://stackoverflow.com/a/17877977

Takže s tím nic moc dělat nemusíš.

table/table

<xsl:for-each select="ports/port/script/table/table/elem">
  <td><xsl:value-of select="@key"/>:</td>
  <td><xsl:value-of select="."/></td>
</xsl:for-each>

Můžeš přečíst email a odeslat email. Když to spojíš, tak máš přeposílání.

To je to, co jsem popsal. Možná budeš mít víc štěstí s GetEnvironmentVariable. Jinak přejdi na Unicode.

Fajn, ale v čem je ten problém? Dovedu si představit, že nejde ta hodnota zkonvertovat do MBCS/SBCS a funkce getenv teda vrací špatnou hodnotu a pak je prostě nepoužitelná.

K jakému problému a kde? Text je vždycky v nějakém kódování a může být potřeba ho patřičně převádět. Na Widows jsi typicky v situaci, kdy nějaké kódování používáš interně v programu, nějaké kódování používá systém a ještě jiné kódování používá třeba konzole.

Tak ještě jednou - už jsi tu samou věc dělat - co ti na tom nefunguje?

if not CreateDir('c:\cesta\jakou\chces') then
  begin
    ShowMessage('Nepodařilo se vytvořit složku');
    Exit;
  end

Obecně tyto úpravy nejde uložit a je potřeba je aplikovat vždy znova.

Rozšíření Stylus vypadá použitelně, ale nevím, kolik toho umí. Na pokročilejší úpravy si asi bude museš udělat vlastní rozšíření.

Jestli všechno musí jít přes ten server, tak není moc co řešit. Buď můžeš mít stálé spojení a pak použiješ WebSocket (nebo SSE, pokud to stačí) a nebo nemůžeš a pak ti holt nezbývá nic jiného než ten polling.

Ale zmínil jsi oponenty a pokud je to nějaká hra, tak tam by možná šlo použít WebRTC. Tam jsou klienti spojení přímo mezi sebou a sice pořád potřebuješ meziserver na signalling a v příkladech se na to většinou používá WebSocket, ale můžeš ho implementovat i jakkoliv jinak. Akorát to nemusí vždycky fungovat, tak bys k tomu nejspíš ještě měl zase polling jako zálohu.

Jestli data v souboru nebo DB je nesmyslný dotaz. Zkus, změř, vyber.

Tak, jak to máš, by to mělo fungovat. Ale protože to VS se strcpy ani nezkompiluje, tak ten výstup, který jsi ukázal, nejpíš bude z nějaké rozpracované dřívější verze a těžko říct, co tam máš špatně.

std::string je třída pro textové řetězce, takže bys ji použil místo polí charů (a ukazatelů na ně).

Zkus zavolat freeze_support a pak se na buildování windowsích exáčů vybodni.

A pointa je v tom, že opuštění toho bloku zavolá pool.terminate(), což můžeš dělat i bez toho, ale s with na to nemusíš myslet.

Úplně vnitřnosti neznám, ale asi je možné, že se ty procesy uvolňují až se zpožděním. Když to dáš do with, tak by se měly kompletně ukončit a uvolnit hned (po vyskočení z toho bloku with).

if __name__ == '__main__':
  try:
    for epoch in range(3):
      with multiprocessing.Pool(multiprocessing.cpu_count()) as pool:
        res1 = pool.apply_async(process1)
        res2 = pool.apply_async(process2)

        pool.close()
        pool.join()

        print('results:', res1.get(), res2.get())
        print('---')
        time.sleep(5)
    input('exit')
  except Exception as err:
    print('err', err)
    input('exit exception')

To by bylo dlouhé povídání. Prostě se tím musíš postupně prokousat. Dejme tomu, že to má být v PHP, tak tady jsou věci, které bys mohl použít:

Formulář:
https://www.php.net/manual/en/language.variables.external.php

Vyhledávání (přirozené vyhledávání znamená bez reklam)
https://developers.google.com/custom-search/v1/overview
https://www.php.net/manual/en/book.curl.php

Download (Content-Disposition)
https://www.php.net/manual/en/function.header.php

Ono ti přichází to, co jsi odeslal, ale odesílaš něco jiného než si asi myslíš. Nepřeváděj to na string a rovnou vyrob bytes. 

>>> chr(128).encode('utf8')    # toto nechceš
b'\xc2\x80'
>>> chr(128).encode('latin1')  # toto by fungovalo, ale nedělej to
b'\x80'
>>> bytes([128])               # takhle to dělej
b'\x80'

do {
    x = rand() % 20;
} while (zadani[x] ==  "");
...
...
zadani[x] = "";

Můžeš třeba použít prázdný řetězec, jako indikátor použité položky. Budeš "losovat" dokud nenajdeš neprázdný řetězec a po použití ho nahradíš prázdným.

 Fajn, a co přesně nevíš?

string cz[] = { "pes", "kocka" };
string en[] = { "dog", "cat" };

int main()
{
	cout << "cz: " << cz[0] << ", en: " << en[0] << "\n";
}

Určitě by to šlo, ale na co?

import multiprocessing as mp


def dostuff():
  return 5


if __name__ == '__main__':
  pool = mp.Pool(mp.cpu_count())
  res = pool.apply_async(dostuff)

  pool.close()
  pool.join()

  print('value', res.get())

Mění, ale v jiném objektu v jiném procesu. Teda ani to ne, protože se to vůbec nespustí.

Pole je pole, pracuje se s ním vždy stejně. Akorát teď v něm budeš mít prvky jiného typu.

Co přesně nevíš?

Jo, a func jako list se mi nějak nezdá. Jseš si jistý, že se ti to vůbec spouští?

func=[procedure]

Multiprocessing používá izolované procesy, které nesdílejí data. Takže ten "worker" zdědí data hlavního procesu, ale změny se nikam jinam nepromítnou. (Existují explicitně sdílené proměnné jako mp.Value, ale to už je zase jinde.)

Je to určené na volání funkcí - pošleš parametry, dostaneš návratovou hodnotu. Nekomplikuj si život :-)

Ten else-if nefunguje jak si asi myslíš. Když přidám složené závorky, tak ti to asi bude jasné: 

if (trojuhelnik < 3 || trojuhelnik > 12){
	...
}
else {
	if (trojuhelnik <= 12 && trojuhelnik >=3){
		...
	}
	else {
		if (trojuhelnik <= 12 || trojuhelnik >=3){
			...
		}
	}
}

Buď se provede if-blok nebo else-blok. Když chceš vykreslit oba trojúhelníky, tak je prostě vykresli oba - bez podmínky. A ještě když ti if chytá neplatnou hodnotu, tak do else půjde platná hodnota - není potřeba ji znova testovat. Takže takhle: 

#include <iostream>
using namespace std;

int main(){

	int trojuhelnik;
	cout << "zadejte hodnotu 3 - 12 pro urceni velikosti trojuhelniku: ";
	cin >> trojuhelnik;

	if (trojuhelnik < 3 || trojuhelnik > 12){
		cout << "zadejte platnou hodnotu!";
	}
	else {
		for (int i = 1; i <= trojuhelnik; i++){
			for (int y = i; y <= trojuhelnik; y++){
				cout << "*" << " ";
			}
			cout << endl;
		}

		for (int i = 1; i <= trojuhelnik; i++){
			for (int y = 1; y <= i; y++){
				cout << "*" << " ";
			}
			cout << endl;
		}
	}
}

#1 ZAČÁTEČNÍKDE
U minulého dotazu máš vytváření složky i kopírování souboru. Co nefunguje, jakou chybu to vraci... ?

Můžeš vracet pořád objekt a definovat mu __call__, takže bude použitelný i jako funkce. To ve skutečnosti jsou i "normální" funce - volatelné objekty. Všechny tyhle speciální metody jsou popsané tady.

Akorát and nejde přetížit, můžeš to zřetězit bez něj, nebo použít podobný & (ten ale má ale jinou prioritu, tak to musíš správně ozávorkovat) 

class Filter:
    def __init__(self, func=lambda x: True):
        self.func = func

    def __gt__(self, other):
        return Filter(lambda x: self(x) and x > other)

    def __lt__(self, other):
        return Filter(lambda x: self(x) and x < other)

    def __and__(self, other):  # &
        return Filter(lambda x: self(x) and other(x))

    def __call__(self, x):
        return self.func(x)


x = Filter()
data = [1, 2, 3, 4, 5]

print(*filter(x > 2, data))              # 3 4 5
print(*filter((x > 2) < 5, data))        # 3 4
print(*filter((x > 2) & (x < 5), data))  # 3 4

Na hraní pěkné, ale nikde to proboha nepoužívej :-)

Můžeš přetěžovat operátory. Pokud máš v tom výrazu svůj objekt, tak máš kontrolu nad jeho výsledkem. Takže můžeš vyrábět i funkci, ale je lepší neměnit význam operátorů, aby tě to pak někde nepřekvapilo.

class Filter:
    def __gt__(self, other):  # Greater Than
        return lambda x: x > other

    def __lt__(self, other):  # Less Than
        return lambda x: x < other


x = Filter()
data = [1, 2, 3, 4, 5]

print(*filter(x > 2, data))  # 3 4 5
print(*filter(x < 4, data))  # 1 2 3

Do toho where nejde podmínka, ale výsledek toho porovnání. 

a=np.array([1,2,3])

a==2
# a: [1,2,3]
# 2: [2,2,2]
# => [False, True, False]

np.where(a==2, a, 0)
# cond: [False, True, False]
#    x: [1, 2, 3]
#    y: [0, 0, 0]
# => [0, 2, 0]

Pokud potřebuješ předávat něco jako podmínku, tak můžeš předávat funkci a tu v té cílové funkci volat.

if ((rand() % 100) < 80)
    cislo = 1;
else
    cislo = 2;
// `cislo` je s 80% pravdepodobnosti 1

Hlucheucho ti poradil metodu Close, s tím ať si to ověříš v dokumentaci, protože on VCL už dlouho nepoužívá a odpovídá ti jen ze vzpomínek. Na to ty jsi zase začal s C&C, tak jsem ti objasnil o čem je řeč.

Tobě Close z nějakého důvodu nějak nefunguje, tak jen tipuju, co přesně to znamená a čím by to mohlo být. Už nebudu. Nainstaluj s v DOSBoxu Turbo Pascal s českou nápovědou a nejméně na rok máš co dělat.

A to volání na technickou podporu nějakého náhodného spammera a nainstalovat si jakousi jejich aktualizaci je vrchol debility.

Když vygeneruješ náhodné číslo třeba od 0 do 100, tak s 80% pravděpodobností bude menší než 80.

To sice nemusí být pravda, ale pro běžné programy takový předpoklad stačí.

To nastavení je tam opravdu na houby. Problém je v tom, že nejde o skrytí textu, ale je to potřeba odstranit z košíku, ať to pak není v objednávce; a to asi nejde. Jinak čistě vizuálně by to šlo, pokud do té šablony dostaneš JavaScript:

<script>
$(() => {
  if ($('.single-merchandise-text-info > span').text().includes('Nazev produktu'))
    $('#additional-stuff-in-cart').remove();
});
</script>

#1 czsars
Na cizí stránce to neuděláš a na vlastní to dělat nemusíš - prostě ten obsah rovnou generuj tak, jak ho chceš mít.

Application je GUI aplikace s formulářem; Simple program jsou věci, co jsi dělal doteď. Co víc potřebuješ?

U každé položky je popis a můžeš si ty projekty vytvořit a podívat se, co to udělá a vybrat si svůj ořechovník ;-)

unit DvaOknaZmena1;
...
procedure MoznostExit(Sender: TObject);

DvaOknaZmena1 ? -- Pokud máš více oken, tak to zavře jen to jedno okno. (Můžeš použít ještě třeba Application.Terminate.)

MoznostExit ? -- Pokud to máš na událost OnExit, tak ta je, když ten button ztratí focus (focus znamená, že je prvek aktivní a vstup z klávesnice jde na něj). Tak to dej normálně na OnClick, nebo po kliknutí na tenhle button klikní na nějaký další, abys vyvolal OnExit.

Ještě tomu formu nastav property PopupMenu na to tvoje PopupMenu1

Ta vlastnost se jmenu je PopupMenu, to tvoje menu se jmenuje PopupMenu1. Vlastnost PopupMenu nastav na hodnotu PopupMenu1. Možná tam není, možná se jmenuje jinak, nevím.

Property je vlastnost.

Nevím, jak tu strukturu zkoumáš teď, ale v DevTools je pěkně vidět, že ten scrollbar je na DIVu s ID 'leftmenuinnerinner'.

Prostě abys to nemusel všechno vytvářet a nastavovat sám, tak ti to vývojové prostředí umožňuje si vybrat a automaticky ti připraví projekt. Používej to, co dělá to, co chceš a víc tím se tím zatím nezabývej.

#3 doma22
VCL znamená Visual Component Library, která obsahuje implementaci těch různých tříd jako TForm. Nijak se to netýká Red Alertu.

Close je metoda třídy TForm. Ty ve svém programu máš třídu, která dědí od TForm, takže jen zavoláš Close, což ten tvůj formulář zavře a tím se ukončí celý program.

#3 doma22
Komentář od contactforhelp je jen spam, který se nijak netýká tvého dotazu :-)

Samotné vložení popup menu na formulář asi nic neudělá. Ještě tomu formu nastav property PopupMenu na to tvoje PopupMenu1.

#16 doma22
Tady je ale jen jedno auto. A podle toho jestli zařadíš jedničku nebo zpátečku, tak ti jede dopředu nebo dozadu.

Programy pořád mohou zjišťovat pozici myši a vypisovat text, takže s úpravou by to samozřejmě fungovalo.

Lazarus kompiluje pomocí FPC, takže nemůžeš říct ve FPC tak a v Lazaru jinak. Pořád je to ten samý FPC, jen se může lišit nastavení.

Parametry se předávájí hodnotou nebo odkazem (deklarované jako var). Při zápisu do parametrů předávaných odkazem se mění hodnota původní proměnné, proto je potřeba aby byla správného typu.

Integer může být SmallInt nebo LongInt v závislosti na režimu kompilace. Když je Integer alias pro SmallInt, tak to bude fungovat. To platilo v Turbo Pascalu pro DOS a proto jsem ti radil zkoušet ty staré programy ve FPC s uvedením {$mode tp}.

Jinak parametry InitGraph jsou SmallInt, takže čisté řešení je použít SmallInt.

Lazarus kompiluje pomocí FPC, takže nemůžeš říct ve FPC tak a v Lazaru jinak. Pořád je to ten samý FPC, jen se může lišit nastavení.

To pole scrbuf je definované, že je na adrese video paměti používané v textovém režimu. Takže čtení/zápis do scrbuf přistupuje přímo k video paměti. To v dnešních systémech nejde.

Přerušení $33 v DOSu sloužilo ke komunikaci s ovladačem myši. V dnešních systémech ovladač myši funguje jinak a přímé volání libovolného přerušení opět ani nejde.

tak ještě jinak. wincrt neřeší readln, ale má readkey, který můžeš použít místo readln. to by mělo fungovat.

Tak to vypadá, že když použiješ wincrt (přídej do uses) místo crt, tak by to mohlo fungovat bez přepínání.

To je to samé jako u toho polygonu. Prostě ti to visí v readln.

Prostě klikni na to konzolové okno a zmáčkni ten enter.

Včera u Úhelníku jsi měl proceduru a prázdný program. Tady ti nefunguje jen readln a snad vidíš, že ten program je kompletní.

Já jsem napsal, že pokud to ve Windows funguje jako u mně, tak je problém jen v tom, že ten Enter mačkáš ve špatném okně.

Připojen obrázek.

Nevím, ale tipl bych, že ten program běží v konzoli, ze které readln čte a Graph vytváří nové grafické okno, které je aktivní. Takže přepni zpátky do konzole.

Ten problém s integerem je v tom, že parametry InitGraph jsou typu smallint, což bývalo to samé jako integer, ale ve FPC to nemusí platit. Na zkoušení starých programů pro TP můžeš použít {$mode tp}.

Nemůžeš dostat takový úkol a neumět napsat ani řádek. Takže s čím přesně potřebuješ poradit?

Zkus RLE, to je jen hodnota a počet opakování. To musíš zvládnout.

To párování begin-end je úplně blbě. Nevím, z čeho jsi vycházel, tak nevím, kde jsi udělal chybu.

uses
  crt, graph;

procedure Uholnik(N: Byte; SX, SY: Integer; R: Word);
var
  Zoznam : array[Byte] of record
                            X, Y: Integer
                          end;
  Alfa   : Real;
  I      : Byte;
begin
  if N > 2 then
    begin
      Alfa := 2 * Pi / N;
      for I := 0 to N - 1 do
        with Zoznam[I] do
          begin
            X := SX + Round(R * Cos(I * Alfa));
            Y := SY + Round(R * Sin(I * Alfa));
          end;
      Zoznam[N] := Zoznam[0];
      DrawPoly(N + 1, Zoznam);
    end;
end;


var
  gd, gm: integer;
  error: integer;

begin
  gd := VGA;
  gm := VGAhi; // 640x480x16
  InitGraph(gd, gm, '');
  error := GraphResult;
  if error <> grOk then
  begin
    writeln(GraphErrorMsg(error));
    exit;
  end;

  Uholnik(3, 100, 100, 100);
  Uholnik(8, 400, 100, 100);

  readln;
  CloseGraph;
end.

#4 doma22
To jsou speciální sekvence, které když program vypisuje a konzole detekuje, tak je interpretuje jako příkazy. Ale to je potřeba nejdříve zapnout, nebo použít terminál, který je podporuje automaticky.

To co v tom programu vyvádíš s množinami není špatně, ale samozřejmě to nemůže mít vliv na formát následně vypisovaného textu.

Jestli chceš formátovaný text, tak to dělej v grafické aplikaci.

Můžeš měnit barvu textu/pozadí a konzole ve Windows umí podtržený text, ale nevím, jestli na to Free Pascal má nějakou extra funkci nebo musíš použít WinAPI.

Konzole/terminál není určená ro formátovaný text.

#27 doma22
Já chápu tu myšlenku projít si ty jazyky postupně, ale zároveň je to ztráta času. I v moderních jazycích můžeš postupovat pomalu. Já bych doporučil rovnou skočit na C# (ne C, ne C++, ale C#), nebo ty webové technologie jak zmínil Jerry.

#21 doma22
V tomto konkrétním případě u programu, který nic moc nedělá a uvolňuje paměť až na konci, tak to víceméně není potřeba, protože to systém udělá automaticky. Jinak to není žádný archaismus a nepotřebnou paměť musíš uvolňovat. Obecně ke každému new musí být zase dispose.

Další věc byla, že to uvolňování fronty (program obchod) vypadalo, že je špatně. Ale když na to koukám znova, tak to asi funguje správně, jen je to napsané tak, že mně (nás) to zmátlo.

#18 doma22
Aha, ona jak je ta diskuze dlouhá, tak se v tom trochu ztrácím. Ten readln jen přeskočí řádek, tj. čeká na enter a nezáleží na tom, co zadáváš.

A Jerry má pravdu s tou frontou. Ty tam jakoby děláš 2 kroky a tím se ti to rozbije.

Rušení tam samozřejmě zůstane. Když dynamicky alokuješ paměť, tak ji potom musíš taky uvolnit. (Teda nemusíš, protože na všech moderních systémech se paměť alokovaná programem při jeho ukončení automaticky uvolní, takže v tomhle konkrétním případě na tom nesejde, ale jindy třeba jo.)

To, co o tom rušení píšu je, že zásobník nejdříve rušíš a pak ho vypisuješ. Po zrušení není co vypisovat. Možná to tak máš schválně, ale nedává to smysl. Nevím, co je na tom k nepochopení.

Za tím 'Zostalo nieco v zásobniku?' nevidím nic, co by mělo čekat na nějaké potvrzení, takže netuším o čem mluvíš. Jestli tam máš další readln, tak jsem ti už popsal, jak funguje a není snad problém to prostě zkusit.

Pokoušíš se vypsat obsah zrušeného zásobníku. Nevím, jestli je to pro kontrolu, že rušení funguje, nebo je to omyl a výpis měl před rušením.

repeat
...
until ...

{rusenie zásobniku}
...

writeln('Zostalo nieco v zásobniku?');
...

Mně to funguje :-) Dej si za ty ready ještě výpis, třeba to něco odhalí.

readln(akcia);
writeln('akcia >>', akcia, '<<');
...
readln(koniec);
writeln('koniec >>',koniec,'<<');

Fungování super je trochu zamotané a je potřeba, aby ty bázovky "spolupracovaly". 

class Dog():
  def __init__(self, dog_name, **kw):
    super(Dog, self).__init__(**kw)
    self.dog_name = dog_name

class Cat():
  def __init__(self, cat_name, **kw):
    super(Cat, self).__init__(**kw)
    self.cat_name = cat_name

class Mouse():
  def __init__(self, mouse_name, **kw):
    super(Mouse, self).__init__(**kw)
    self.mouse_name = mouse_name

class SecondClassMutant(Dog, Cat, Mouse):
  def __init__(self, mutant, mutant_color, dog, cat, mouse):
    super(SecondClassMutant, self).__init__(dog_name=dog, cat_name=cat, mouse_name=mouse)
    self.mutant_name = mutant
    self.mutant_color = mutant_color

Upřímně, já jsem vždycky všechny složitější případy vzdal. Nejjednodušší je nepoužít super. 

class SecondClassMutant(Dog, Cat, Mouse):
  def __init__(self, mutant, mutant_color, dog, cat, mouse):
    Dog.__init__(self, dog_name=dog)
    Cat.__init__(self, cat_name=cat)
    Mouse.__init__(self, mouse_name=mouse)
    self.mutant_name = mutant
    self.mutant_color = mutant_color

read(char) - Načte libovolný znak.
read(string) - Načte znaky do konce řádku. (Znaky nad maximální délku stringu se tiše přeskočí.) Samotný ukončovač řádku se nenačte a zůstává na vstupu.
read(integer|real) - Přeskočí bílé znaky na začátku a načte číslo ukončené bílým znakem. (Pokud je číslo ve špatném formátu, tak se vyhodí chyba.) Ukončovací znak se nenačte a zůstavá na vstupu. Bílé znaky jsou mezera/tabulátor/konec řádku.

readln - Udělá read a pak přeskočí na další řádek (tj. přeskočí data do konce řádku i následující ukončovač řádku)

Problém je v tom, co po čtení zůstává nezpracováno na vstupu a půjde do dalšího čtení.

Takže modelový příklad: 

// první průchod cyklem:
readln(char);    // zadám: X<Enter> -- OK, načte znak 'X' a přeskočí na další řádek
read(string);    // zadám: HAHA<Enter> -- OK, načte string 'haha', na vstupu zůstává <Enter>

// další průchod:
readln(char);    // Err, načte znak <Enter> z minula a čeká na další řádek, který přeskočí

Už v prvním průchodu můžeš být ve stejné situaci, pokud rovnou zadáš jen <Enter>. V obou případech jsi ztracený v tom, kam co zadáváš a program se chová divně.

Jednoduché řešení, jak se do toho nezamotat, je používat jen readln(string|cislo) pokud nic víc nepotřebuješ.

Ano, v obou programech máš stejný problém. Pokud rozdíl mezi read a readln nechápeš, tak prostě všechno zadávej po řádcích a načítej pomocí readln.

Rušení nepřesunuj na začátek, kde není co rušit. Jen píšu, že po tom rušení máš ještě výpis, který nemá co vypsat.

Tam, kde je read(koniec) místo toho dej readln(koniec); A nechápu význam toho readln na řádku před tím, ten bych úplně vyhodil.

Potom, za tím cyklem, máš rušení zásobníku a výpis zásobníku. Po zrušení není co vypisovat.

Problém je v tom dotazování na konec.

readln;
read(koniec);

Na vstupu ti zůstane Enter a pak se v dalším průchodu načte při volbě akce. Dej tam jen readln(koniec);

A potom když končíš, tak celý zásobník nejdřív zrušíš a pak ho vypisuješ.

Ta spirála jsou body na několikrát obkreslené kružnici, jejíž střed se posunuje. A může se posunovat jakkoliv. 

A = [-0.1646169553829357, -0.18045534297929358, -0.19607272004818602, -0.211354488132617, -0.22616904489940454, -0.24036624624003963, -0.25377639986609546, -0.26621030641288784, -0.27746107555189253, -0.287309176814374, -0.2955313683720342, -0.3019143406048014, -0.3062726740423563]
B = [0.13385167110565344, 0.13161004556697875, 0.12815132761818687, 0.1234273074581178, 0.11739746666382476, 0.11003213593352616, 0.10131707253912245, 0.09125949610772532, 0.07989522181968708, 0.06729724452652447, 0.053583847907859236, 0.038924841462667246, 0.023542804704085943]
# mene dementni cisla
A = [a * 1000 for a in A]
B = [b * 1000 for b in B]

fig = plt.figure()
ax = fig.gca(projection='3d')
ax.azim = 90
ax.elev = 90


ax.plot(A, B)


r = 50
t = np.linspace(0, 100, 1000)
x = r * cos(t)
y = r * sin(t)
z = t
ax.plot(x, y, z)


count = 10  # pocet kruznic
detail = 40  # pocet bodu na kruznici
# puvodni krivku prolozim at ma dost bodu pro spiralu
aa = scipy.ndimage.zoom(A, count * detail / len(A))
bb = scipy.ndimage.zoom(B, count * detail / len(A))
# a pak kolem ni udelam spiralu
angles = np.linspace(0, count * 2 * np.pi, len(aa))
# s prohozenym X a Z at se otoci a jakoby navlekne na tu krivku
x = np.zeros(len(angles)) + aa
y = r * sin(angles) + bb
z = r * cos(angles)
ax.plot(x, y, z)


plt.show()

Připojen obrázek.

Připojen obrázek.

Asi střed té spirály posuneš na tu křivku :-)