TIP: Přetáhni ikonu na hlavní panel pro připnutí webu
Ano, chápeš to správně.
Konstrukce for <X> in <Y>: provede další kód pro každý provek kolekce <Y> s tím, že aktuální prvek představuje proměnná <X>.
Konstruktor třídy Question nastavuje vytvářenému objektu atributy prompt a answer.
questions je list těchto objektů (instancí třídy Question)
a ten for ho projde, nastavuje proměnnou question, což je teda položka z listu questions, a tedy instance třídy Question s atributy prompt a answer nastavenými v konstruktoru :)
Tak zkus netrvat na těch hodnotách a vyzkoušej, jestli ti to skousne to, co pozoruješ. 2600 E.
V postu máš číslo měsíce, mktime z něj udělá timestamp, ze kterého pak date zjistí název měsíce.
Takže to je to samé. Celé to vyhodíš a zase místo toho použiješ ten svůj $MonthArray.
A u té poslední varianty teda nemusíš psát ta čísla u všech měsíců. Stačí u prvního a další se budou automaticky zvyšovat.
$nazvy = [1 => 'Leden', 'Unor', ..., 'Prosinec'];
Nějak se ztrácím v tom, o co se pokoušíš. Jazyk použitý ve funkci date se nastaví funkcí setlocale.
Pokud použiješ vlastní seznam, tak funkci date nepotřebuješ. Akorát indexy takhle definovaného pole začínají od nuly.
Takže můžeš od čísla měsíce odečítat jedničku. Nebo na začátek vložit prvek navíc ať se zbytek posune. Nebo to pole definovat i s klíčy.
$i = 1
$nazvy = ['Leden', ..., 'Prosinec'];
echo $nazvy[$i - 1]; // 1 -> 0 -> Leden
$nazvy = ['XXX', 'Leden', ..., 'Prosinec'];
echo $nazvy[$i]; // 1 -> Leden
$nazvy = [1 => 'Leden', ..., 12 => 'Prosinec'];
echo $nazvy[$i]; // 1 -> Leden
Funkcí setlocale můžeš přepnou na češtinu, ale samozřejmě to vyžaduje, aby byla na serveru nainstalovaná. Jinak to holt musíš řešit vlastním seznamem názvů měsíců.
Jestli to máš tak, jak jsi to se pastnul, tak se ti to combo vůbec neplní.
Tak to vypadá, že Java (JVM) TCO neumí.
I kdybys to nějak rozdělil, tak při větším poli zase vyčerpáš zásobník. Existuje tzv. tail call optimization, respektive tail-recursive call, který by snad Java měla umět optimalizovat, tak to můžeš zkusit, ale jinak je správné řešení prostě použít cyklus bez rekurze.
#5 krpik
Ty názvy jsou ti k ničemu. Předpokládám, že u těch zdrojů máš ty připojovací údaje, ktere chceš načíst, jinak to celé nemá smysl. Takže načteš seznam těch zdrojů a pak projdeš jejich klíče a hodnoty. Ty tři funkce, co jsem ti napsal na to stačí.
Tak so podívej do těch registrů, jakou to má strukturu a načti si to. Já Widle s ODBC nemám, ale našel jsem tenhle příklad a nevidím problém.
[HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\ODBC\ODBC.INI\ODBC Data Sources]
"MY_DB"="SQL Server"
[HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\ODBC\ODBC.INI\MY_DB]
"Driver"="C:\\WINDOWS\\system32\\SQLSRV32.dll"
"Server"="10.1.1.1"
"Database"="MY_DB"
"LastUser"="db_account"
Není mi úplně jasné na co se ptáš. Jak číst registry? RegistryKey Class
RegistryKey key = Registry.CurrentUser.OpenSubKey(@"Software\ODBC\ODBC.INI\ODBC Data Sources");
key.GetValueNames()
key.OpenSubKey(...)
key.GetValue(...)
Pokud jde o wildcard, tak můžeš použít LIKE, pokud chceš něco inteligentnějšího tak MATCH-AGAINST. Nebo samozřejmě můžeš použít vlastní funkci, existuje dost algoritmů, které i lempl jako ty zvládne implementovat.
to je jen na vyzkoušení, abys viděl, co to opravdu dělá
Zkus vyhodit ty ify a v konzoli vypni "collapse".
Netuším, co myslíš hozením do Excelu, ale formát ve strptime jen říká v jakém formátu je ten parsovaný řetězec. Výsledek je objekt datetime, který vždycky obsahuje date i time.
Tak je projdeš a po jednom zkonvertuješ
date = ('10.2.2019','31.12.2019','5.4.2018','7.2.2019','8.4.2016','3.8.2018','7.4.2017')
date = tuple(datetime.strptime(d, '%d.%m.%Y') for d in date)
#3 dawid294
Parametry strptime jsou řetězec obsahující datum v nějakém formátu a řetězec definující ten formát.
Tohle funguje
datetime.strptime('10.2.2019','%d.%m.%Y')
A tohle nefunguje
datetime.strptime('date','%d.%m.%Y')
Protože 'date' není datum v zadaném formátu.
Protože tomu jako datum předhazuješ řetězec 'date'.
Když vybíráš data, tak výsledek může být "pohled" na původní data a změny se projeví v původních datech, nebo kopie původních dat a změny se v původních datech neprojeví. A viceméně nevíš, jestli to bude jedno nebo druhé.
Takže table['c4'] může a nemusí být kopie. A zápis do [pom] se může a nemusí projevit v table. A o tom je to varování. I pokud ti to funguje, tak to oprav.
A já si myslím, že ti to nefunguje, protože ten výraz v pom máš špatně. Pozor na prioritu operátorů. Takže takhle:
# zavorky
pom = (table['c2'] == 0) | np.isnan(table['c2'])
...
# v tom mean by taky nemusel byt dvojity []
table.loc[pom,'c4'] = np.mean(table['c4'][pom2])
Standardní výstup je prostě proud znaků a musíš obě strany řešit hned.
print('x' + ' ' * sirka + 'x')
Samozřejmě si můžeš vytvořit nějaký buffer, který budeš indexovat, jak se ti zlíbí a až nakonec ho celý vypíšeš.
Pak jsou různé knihovny pro pokročilejší práci s konzolí, kde můžeš určovat souřadnice a barvy textu apod, ale ve standardní knihovně nic univerzálního není.
Zbytečně jsem to překombinoval.
for i in range(1, 6):
ANIMAL['DOG2'] = np.where(np.isnan(ANIMAL['DOG']) &
np.isnan(ANIMAL['DOG2']) &
pd.notna(ANIMAL.iloc[:, i]),
(i - 1) * 10,
ANIMAL['DOG2'])
Právě té dvojky jsem se chytal, ale já ji tam prostě nevidím.
print(ANIMAL)
for i in range(1, 6):
ANIMAL['DOG2'] = np.where(np.isnan(ANIMAL['DOG']) & pd.notna(ANIMAL.iloc[:, i]),
np.where(np.isnan(ANIMAL['DOG2']),
(i - 1) * 10,
ANIMAL['DOG2']),
ANIMAL['DOG2'])
print(ANIMAL)
DOG c1 c2 c3 c4 c5 DOG2
0 NaN 100.0 NaN NaN NaN 100.0 NaN
1 NaN NaN NaN 500.0 NaN NaN NaN
2 NaN NaN 300.0 NaN NaN NaN NaN
3 NaN NaN NaN 100.0 NaN 100.0 NaN
4 NaN 100.0 100.0 NaN NaN NaN NaN
5 NaN NaN NaN NaN NaN NaN NaN
DOG c1 c2 c3 c4 c5 DOG2
0 NaN 100.0 NaN NaN NaN 100.0 0.0
1 NaN NaN NaN 500.0 NaN NaN 20.0
2 NaN NaN 300.0 NaN NaN NaN 10.0
3 NaN NaN NaN 100.0 NaN 100.0 20.0
4 NaN 100.0 100.0 NaN NaN NaN 0.0
5 NaN NaN NaN NaN NaN NaN NaN
S pomlčkami to není číslo a bez pomlček to není číslo.
S pomlčkami to není číslo a bez pomlček to nemůže házet chyby.
S pomlčkami to není číslo a bez pomlček to není číslo. Ale ty nechceš jen odstranit pomlčky, protože pak nerozlišíš "1-02" a "10-2".
String[] publ = {"02-02", "2-03", "1-4"}; // "mm-dd"
System.out.println(Arrays.toString(publ));
Arrays.sort(publ, new Comparator<String>(){
@Override
public int compare(String s1, String s2) {
String[] a1 = s1.split("-");
String[] a2 = s2.split("-");
int x = Integer.parseInt(a1[0]); // mm
int y = Integer.parseInt(a2[0]);
if (x == y) {
x = Integer.parseInt(a1[1]); // dd
y = Integer.parseInt(a2[1]);
}
return x - y;
}
});
System.out.println(Arrays.toString(publ));
[02-02, 2-03, 1-4]
[1-4, 02-02, 2-03]
Samozřejmě nejlepší by bylo to od začátku mít v nějakém normalizovaném/porovnávatelném formátu, než to konvertovat při řazení.
Takže ti to nevygeneruje 202, 203, 14?
Já vůbec nechápu co to má dělat.
Funkce pro řazení umožňují zadat vlastní Comparator, kterým se jednotlivé prvky budou porovnávat. V něm si porovnání můžeš implementovat podle svých potřeb. Třeba jako převod stringů na čísla, která porovnáš.
Píše to nějaké chyby? Od 5.5 je rozšíření pro mysql označeno za zastaralé, ale pokud ho máš nainstalované, tak by mělo fungovat. Nic jiného tam nevidím.
Možná :) Napiš o tom víc.
#6 kubkot
Vždycky tam pointry budou, ale můžeš s nimi pracovat jako s polem.
Ale pointa byla v tom, že je tam jen ++ a ' ', tedy procházení po písmenech/slovech.
// otestuje jestli retezce `p` a `q`zacinaji stejnym slovem
int is_same(char *p, char *q)
{
// prochazime retezce dokud nejsme na konci slova
// a dokud se znaky na aktualni pozici rovnaji
// pokud jsme v obou retezcich na konci slova
// tak retezce zacinaji stejnym slovem
}
// otestuje jestli slovo `word` je v seznamu `set`
int is_any_of(char *word, char *set)
{
// projdeme jednotliva slova `setu`
// a porovname je s `word`
}
// z retezce `retezec` vymaze slova, ktera nejsou v seznamu `slova`
int delete_missing(char *retezec, char *slova)
{
// projdeme jednotliva slova `retezce`
// a pokud je slovo v seznamu `slova`
// tak ho zkopirujeme do vystupu
// a pokud to neni prvni slovo
// tak nejdrive vlozime mezeru
// jinak slovo preskocime a zvysime pocitadlo
}
Napiš si to jakkoliv jinak ti to vyhovuje.
Logika je tam úplně stejná:
X Y AND X Y AND
False False False <-X-> '' '' '' (False)
False True False <-X-> '' 'aa' '' (False)
True False False <-Y-> 'aa' '' '' (False)
True True True <-Y-> 'aa' 'bb' 'bb' (True)
X Y OR X Y OR
False False False <-Y-> '' '' '' (False)
False True True <-Y-> '' 'aa' 'aa' (True)
True False True <-X-> 'aa' '' 'aa' (True)
True True True <-X-> 'aa' 'bb' 'aa' (True)
Operandy se vyhodnocují jako booly, operátor funguje boolovsky, akorát výsledek není bool, ale původní hodnota operandu.
Když to použiješ v podmínce, tak se výsledek zase vyhodnotí jako bool a pořád to funguje podle očekávání.
A umožňuje to věci jako tohle:
from = message.sender or defaults.sender#1 Adela123
Máš to tady správně vložené jako kód a přesto tam není žádne odsazení. To jsi odněkud zkopíroval(a), že?
Tak když aspoň víš, kde je problém, tak to prostě uprav na dvě čísla.
void Parsovani(char *cisla, int &cislo1, int &cislo2){
char *prvni = strtok(cisla, ";");
char *druhe = strtok(NULL, ";");
cislo1 = atoi(prvni);
cislo2 = atoi(druhe);
}
A když už je to C++, tak trochu nevidím důvod to celé matlat v C.
#3 shockwave
Místo teček nebude True ani False. Jsou tam proměnné, které jak název napovídá, můžou mít různé hodnoty.
While provádí kód dokud je splněna podmínka...
while podminka:
...
Ty máš složenou podmínku s operátorem and, která je splněna (True) pokud jsou splněny (True) obě podpodmínky...
podminka = xxx and yyy
První část testuje jestli se guess nerovná secret_word. Je tedy True pokud se hodnoty nerovají...
xxx = guess != secret_word
Druhá část neguje out_of_guesses. Je tedy True pokud out_of_guesses je False...
yyy = not out_of_guesses
Prostě to přečti tak, jak to je, není tam nic k nepochopení...
dokud (zadané-slovo se-nerovná tajnému-slovu
a
není vyčerpán-počet-pokusů):
něco-delěj
Je otázka, co myslíš Flash videem a co je zač to SWF. Pokud to SWF je přímo to "video", tak mě napadají 3 možnosti:
1. Je to nějaká animace naprogramovaná ve Flashi. Pak máš smůlu.
2. Je to video přehrávač naprogramovaný ve Flashi, ale je v něm vložené video v nějakém běžném formátu. Pak by mohlo jít ho extrahovat. (SWFTools, ...)
3. Je to běžný video soubor, ale špatně pojmenovaný, případně v nevhodném formátu. Zkus ho otevřít ve video přehrávači, který přelouská kdeco (VLC, ...) a pokud nutno ho zkonvertovat na něco "normálního" (ffmpeg, ...).
A pak ještě možnost, že to vůbec není video. Je to jen přehrávač, kterým přehráváš jiné video soubory. Pak ho nahraď přehrávačem v HTML5.
Pokud jde jen o tebe, tak můžeš zkusit nainstalovat prohlížeč s vlastní podporou Flashe. Slyšel jsem chválu na Puffin. Nebo nainstalovat a povolit Flash samostatně. Netuším, jestli ještě jde.
Jesti mluvíš o vlastní stránce a chceš to rozchodit tak, aby to automaticky fungovalo všem návštěvníkům, tak to nepůjde. Obecně Flash už nikdo nepodporuje.
Mně se to teda nechce zkoušet, ale ať na to koukám, jak chci, tak nevidím, že by tam něco nemělo sedět. Akorát pokud tam chceš i nuly, tak první join bude left.
select objednavky.id, sum(produkty.uzivatel = uzivatele.id) from objednavky
left join ...
...
group by objednavky.id
jQuery ready se spouští před načtením dalších závislostí. Já jsem mluvil o JavaScriptovém window.onload, který se spouští až potom. Tam pak spustíš timer a dáš tomu ještě pár milisekund na vykreslení.
Co se týče toho bufferu, tak nic optimalizovat nemusíš, protože to bude blesková záležitost.
window.onload se spouští po načtení všech závislostí. Jestli pak ta stránka provádí ještě nějaké další brikule to už dost dobře nepoznáš. V CEF by to mělo jít odchytit, netuším jestli i v CefSharp.
To není zašifrovaný bordel. Už jsem ti psal, že to je blbě zobrazené utf8. Sám jsi sem dal odkaz, ze kterého bys to mohl pochopit.
V lepším případě ti bude stačit se na ten dump databáze podívat v editoru podporujícím utf8 a bude to správně.
V horším případě máš ten text kódovaný dvakrát (nebo jinak rozvrtaný), takže budeš muset zkonvertovat data a opravit skripty.
Dříve nebo později to rozjebeš tak, že přijdeš o data. Záloha ti bude k tomu, abys je mohl obnovit.
Text je vždycky nějak kódovaný a pro správné zobrazení je potřeba vědět jak. Někde ti nastavení nesedí s obsahem.
To ale v případě, že máš tu databázi opravu rozvrtanou. Možná jsi sypal utf8 do sloupců v latin1 (default MySQL) a při konverzi se ti vícebajtové znaky překopaly. Pořád je možnost, že jsou ty texty správně a jen je blbě zobrazuješ.
Co má být co by sis domyslel z kontextu, ale je to teda utf8, akorát interpretované jako (asi) latin1.
Jestli potřebuješ konverzní tabulku, tak si ji můžeš vygenerovat (toto je Python; v PHP asi funkcí iconv)
>>> for c in 'ěščřžýáíéů':
... print(c, c.encode(), c.encode().decode('latin1'))
...
ě b'\xc4\x9b' Ä
š b'\xc5\xa1' Å¡
ř b'\xc5\x99' Å
ž b'\xc5\xbe' ž
ý b'\xc3\xbd' ý
á b'\xc3\xa1' á
í b'\xc3\xad' Ã
é b'\xc3\xa9' é
ů b'\xc5\xaf' ů
Je otázka v jakém stavu tu databázi máš. Jestli jsi tam sypal data v různém kódování a v různém stavu nastavení databáze a/nebo spojení, tak to úplně automaticky nepůjde.
Takže asi napsat skript, který všechna textová pole projde a nějak analyticky je přeformátuje a přeuloží. Nebo třeba databázi/tabulku dumpnout do texťáku, který ručně (hromadně) poopravuješ a naimportuješ zpátky.
To není rozbité, takhle se prostě utf8 kóduje. utf8mb4 umožňuje uložit víc znaků (oproti mb3), ale na principu to nic nezmění. Prostě text je v nějakém kódování (případně znakové sadě), které při přenosu/konverzi musíš znát/uvést, ale jinak je ti celkem ukradené. Prostě to musíš správně sypat do/z SQL a do/z HTML a není co řešit.
Akorát bych místo query set names použil set_charset. A ne jen před insertem, ale vždycky a hned po připojení.
Jen jsem to narychlo proletěl, ale v model_code_to_list asi nechceš, aby všechny položky byly ten samý objekt (z_list):
# model_code_to_list
y_list = [z_list for n in range(int(y))]
Můžeš třeba explicitně vytvářet kopii pro každou položku:
y_list = [list(z_list) for n in range(int(y))]Pokud ten list inicializuješ tak, jak je to tady, tak by k tomu nemělo dojít.
Předpokládám, že je to jen nějaký výpis obsahu a faktický kód, kterým to plníš, je jiný. Pak je problém v tom, že ty "podlisty" jsem ten samý objekt. Takže je nějak "odizoluj". Když ukážeš kód, tak ti ho opravím.
PS. I pak výsledek bude jiný než to očekávání, ale na to už asi přijdeš.
Asi na to bude nějaká šikovná knihovna, ale v čisté Javě (8) by mělo fungovat tohle:
Proxy proxy = new Proxy(Proxy.Type.SOCKS, new InetSocketAddress("216.144.228.130", 15378));
URL url = new URL("http://ifconfig.me/ip");
URLConnection connection = url.openConnection(proxy);
InputStream inputStream = connection.getInputStream();
String text = new BufferedReader(new InputStreamReader(inputStream)).lines().collect(Collectors.joining("\n"));
System.out.println(text.trim());
Mapování typů můžeš definovat předem, nebo holt pak ručně poopravovat. U těch clob/stringů bych možná zkusil nastavit Unicode na True (pokud je to tvoje databáze, tak cloby vyhodit). Praktické zkušenosti s tím nemám.
https://docs.oracle.com/database/121/ODPNT/entityDataTypeMapping.htm#ODPNT8300, https://docs.oracle.com/database/121/ODPNT/entityEDMmapping.htm#ODPNT8275, https://docs.oracle.com/database/121/ODPNT/entityEDMmapping.htm#CIHCGFFG
x0, y0 = 0, 22
x, y = 24, 0
k = (y - y0) / (x - x0)**2
for x in range(-24, 25):
y = k * (x - x0)**2 + y0
Zkus tu vrcholovou rovnici. Ze známého vrcholu spočítej K a to pak použij pro výpočet dalších vrcholů.
Jestli chceš tu průhlednost zachovat, tak v první řadě ten obrázek nekládej jako JPEG, přetože ten průhlednost nepodporuje.
Schválně jsem to napsal tak, že to budeš muset přepsat podle svého (a možná tam mám něco špatně), ale pro inspiraci to musí stačit.
int is_same(char *p, char *q)
{
while (*p != ' ' && *p != 0 &&
*q != ' ' && *q != 0 &&
*p == *q) {
p++;
q++;
}
return ((*p == ' ' || *p == 0) &&
(*q == ' ' || *q == 0));
}
int is_any_of(char *word, char *set)
{
while (*set)
{
while (*set == ' ')
set++;
if (is_same(word, set))
return 1;
while (*set != ' ' && *set != 0)
set++;
}
return 0;
}
int delete_missing(char *retezec, char *slova)
{
int deleted = 0;
char *src = retezec, *dst = retezec;
while (*src) {
while (*src == ' ')
src++;
if (!*src)
break;
if (is_any_of(src, slova)) {
if (dst != retezec)
*dst++ = ' ';
while (*src != ' ' && *src != 0)
*dst++ = *src++;
} else {
deleted++;
while (*src != ' ' && *src != 0)
src++;
}
}
*dst = 0;
return deleted;
}
int main()
{
char retezec[] = " tak se na to podivame jak to pofrci ";
char slova[] = "se to pofrci na";
int deleted = delete_missing(retezec, slova);
printf("smazano %d, vysledek %s\n", deleted, retezec);
return 0;
}
K jednotlivým znakům řetězce se dostaneš operátorem [], na průchod řetězcem můžeš použít for, na testování znaků if. Řetězce jsou ukončeny nulovým znakem.
Znaky z řetězce (resp. obecně prvky z pole) nejde vyloženě odstranit. Pokud máš měnit původní řetězec, tak to musíš udělat posunutím následujících znaků.
Z toho zadání mě napadá několik variant, jak by to mělo fungovat. Kdyžtak ukaž víc příkladů vstupních a výstupních hodnot.
To se povedlo, data se uloží, ale script se nezpracuje.
Co přesně tímhle myslíš?
Takže klucí, jestli si jen přehazujete kód, který nikdo z vás nenapsal, tak já v tomhle vlákně končím.
Některá pole inicializuje a jiná ne.
Jednou kopíruješ řetězec pomocí strcpy a pak zase po znacích. Někde řetězec ukončuješ nulovým znakem a jinde zase ne.
Při výpisu historie slov hlídáš jejich počet, ale při prohledávání ne.
Slovo do historie přidáváš bez ohledu na to jestli bylo platné.
Kód v tom defaultu ve switchi je nesmysl.
Moc pečlivě jsem to nečetl, ale jako máš tam všechno, co potřebuješ, takže ty věci znáš. Jen ses moc nesnažil :) Tak zkus tyhle věci poladit a pak ti napíšu(-eme) další :)
Napiš si program, který přidá záznam (číslo+jméno) do souboru. fopen-fprintf-fclose.
A program, který vypíše obsah toho souboru. fopen-fscanf/fgets-fclose.
Pak to spoj dohromady. Uživatel ti něco zadá, ty projdeš soubor a vypíšeš odpovídající záznam(y). Když žádný takový nenajdeš, tak ho do souboru přidáš.
Píšu to samé, co napsal hlucheucho, víc nepotřebuješ. Úkoly vždy stojí na tom, co jste probírali. Nebo se zeptej na konkrétní věc, na které ses zaseknul.
hodnota = matice[j][i];
pocitadlo[hodnota] += 1;
Můžeš se úplně primitivně prostě podívat na hrací plochu, které políčko následuje.
U každé figurky víš, kde stojí. Tak po každém tahu zkontroluj, jestli jsou všechny v domečku.
Obecně můžeš hrubě generovat čísla dokud nedostaneš takové, které ještě v poli nemáš.
Nebo elegantněji, a v tomhle případě se to vyloženě nabízí, můžeš to pole naplnit řadou hodnot a pak ho zamíchat. (Každý prvek prohodíš s náhodně vybraným prvkem ze zbytku.)
U takhle omezeného rozsahu si třeba můžeš udělat pole o 100 prvcích, které bude fungovat jako počitadlo výskytů jednotlivých hodnot a pak tu matici projdeš a pro každý prvek matice zvýšíš hodnotu příslušného čítače. Nakonec nenulové hodnoty vypíšeš.
Skrytí a zobrazení okna není žádný problém. Když se ti ta okna hromadí, tak to máš nejspíš celé blbě. Ukaž kód.
Teoreticky můžeš importovat ty soubory tak, jak je máš, ale v přesunu do funkcí není problém.
# snake.py
neco
neco
# pong.py
cosi
cosi
# combined.py
def snake():
neco
neco
def pong():
cosi
cosi
Importy ve funkcích nevadí, ale mohl bys je vyhodit na začátek souboru.
#6 shockwave
Protože if-else testuje hodnotu té proměnné (respektive libovolného výrazu) a podle toho provede blok if nebo else.
Nejdřív mástarted hodnotu False, tak se auto nastaruje a started se nastaví na True.
Když se pokusíš nastartovat znova a started je teda True, tak to zařve, že už je nastartováno.
Z předchozího kódu musí být jasné, jak if funguje. Koukni se na to od začátku.
S čím konkrétně si nevíš rady?
Na video se dívat nebudu, ale program je prostě sada příkazů, které se postupně vykonávají. Když do proměnné přiřadíš False, tak tam bude False, dokud jí nepřiřadíš jinou hodnotu.
#10 gna
int compute(char src[], char result[], int n)
{
int soucet = 0, cislo, pocet;
char *data = src;
while (sscanf(data, " %d%n", &cislo, &pocet) == 1)
{
soucet += cislo;
data += pocet;
}
int celkemZnaku = snprintf(result, n, "%d", soucet);
if (celkemZnaku < n)
return 0;
else
return 1;
}
int main(void)
{
char src[] = "10 20 30";
char result[10];
printf("soucet %s\n", src);
if (compute(src, result, (int)sizeof result) == 0)
printf("= %s\n", result);
else
printf("%d znaku nestaci\n", (int)sizeof result);
return 0;
}
Úplně stejně, jako v mainu.
CMake umí vygenerovat projekt pro VS a VS umí načíst projekt CMake. Tam by neměl být problém.
Hláška, že proměnná zřejmě určující překladač nebyla použita, docela dává smysl a nejspíš to neznamená chybu.
Když se do těch souborů trochu podíváš, tak celý projekt je těchhle pár zdrojáků se závislostí na opencl, takže je úplně jedno jak si VS poradí s CMake a můžeš vytvořit ten projekt sám.
When you look at the above example you may think it is a too small amount of code and you are basically right. All OpenCL elements like context, queue, kernel compilation are away and if you go to examples site at https://github.com/sowson/gpucomp you will find all needed elements that are missing.
r'\d+|\*\*|[-+*/]'číslic
Asi bych použil regex. Skupina čísel, nebo operátor.
>>> s = '/-*+*++**85 27 39 87 65 65 37 63 91'
>>> re.findall(r'\d+|[-+*/]', s)
['/', '-', '*', '+', '*', '+', '+', '*', '*', '85', '27', '39', '87', '65', '65', '37', '63', '91']Nedávej závorky kolem výrazu, ale kolem jeho operandů a jen pokud je to potřeba.
NetworkOnMainThreadException, Keeping your app responsive
Takže síťové operace, by se měly dělat na pozadí.
Promena_TextViewTextView = Promena_TextViewTextView.findViewById(R.id.mojeid);
A tohle je krávovina, ale na to asi přijdeš.
Jenže kdybych dal kód z class main do classy onCreate, program by hlásil chyby
Class je MainActivity. main a onCreate jsou metody :)
nemohu za protected void onCreate(Bundle savedInstanceState) dát throws IOException
Když děláš něco, co může hodit vyjímku, tak musíš tu dotčenou metodu příslušně označit s throws, nebo tu vyjímku v ní můžeš odchytit.
A když overriduješ metodu, která původně vyjímky nevyhazuje, tak nemůžeš říct, že teď najednou vyhazuje, ale pořád je můžeš sám odchytit.
Jak bych to mohl napsat aby se mi funkce main zpustila?
Vstupní bod aktivit je onCreate. Ten main teoreticky můžeš normálně zavolat, ale nevidím v tom smysl. Na statický main zapomeň.
Nezkoušeno, ale takhle nějak by to snad mohlo fungovat:
protected void onCreate(Bundle savedInstanceState) {
super.onCreate(savedInstanceState);
setContentView(R.layout.activity_main);
String title;
try {
Document doc = Jsoup.connect("https://www.wikihow.com/Main-Page").get();
title = doc.title();
} catch (IOException e) {
title = e.getMessage();
}
Promena_TextViewTextView = Promena_TextViewTextView.findViewById(R.id.mojeid);
Promena_TextViewTextView.setText(title);
}
getElementByClassName najde element, který má požadovanou hodnotu v atributu class. Šlo by to tak nějak udělat, ale nedává to smysl.
Když takhle máš ten span vždycky hned za inputem, tak by šlo úplně jednoduše to prostě šoupnout do následujícího elementu:
$currentTabInput.next().html(inpObj.validationMessage);
Samozřejmě by to chtělo tak nějak ať nezáleží na tom kde a jestli vůbec tam ten element je, ale upřímně já v tomhle nejsem úplně kovanej.
1. Víš, že out_of_guesses má výchozí hodnotu False a not je negace. Takže na začátku cyklu (a dokud se hodnota out_of_guesses nezmění) je výsledek té negace True.
2. Nehledej v tom žádnou magii, program se provádí zleva doprava a shora dolů, tak jak je napsaný. Příkaz while provádí následující blok kódu dokud platí uvedená podmínka. V tom bloku máš příkaz if, který provádí následující blok kódu pokud je splněna jeho podmínka (nebo blok else, pokud splněná není). Otázka, co se provádí dřív je úplně úchylná :))
Ale ne, $currentTabInput už je ten jeden input, který budeš validovat.
// vsechny inputy na aktivnim tabu
let $currentTabInputs = $($tabs[currentTab].getElementsByTagName("input"));
// a postupne kazdy z nich zvalidovat
$currentTabInputs.each(function (e) {
// tohle je ten input k validaci
let $currentTabInput = $($currentTabInputs[e])
...
}
Ten getElementById tam nedává žádný smysl. A $currentTabInput je ten input jako jQuery objekt, ze kterého můžeš dostat ten "nativní" objekt. Tak jak to máš teď, by tohle mělo fungovat.
let $currentTabInput = $($currentTabInputs[e])
let inpObj = $currentTabInput[0];No, nejdelší má být na 25 znaků. Tak ho najdeš a zjistíš koeficient, který ti pro něj dá 25. Třeba
k = maxdelka / 25
A tím pak všechny přeškálueš
scaled = orig / k;
Jestli to správně chápu. A bacha na dělení nulou.
%4.1f
Tj. celkem (minimálně) 4 znaky, 1 desetinné místo.
Ta funkce zvaliduje aktuální tab a podle toho dovolí nebo nedovolí přechod na další.
Ty teď natvrdo vždycky validuješ ten element "width", který předpokládám, že máš až někde na dalších tabech a zatím nevyplněný, takže s nedovolenou hodnou a nepustí tě to dál.
Validuj jen currentTabInput.
Chybí ti tam L - LC_ALL.
© 2003–2020 Programujte.com